Komentáře - 22. dubna

Daniel Kaiser

Švédsko: maják pořád svítí

Švédský amatérský fotbal zažívá nápor zájmu od sázkařů napříč celým Západem. Totéž první fotbalová liga v Bělorusku – jsou to dvě země v Evropě, které se vymykají obecnému trendu za koronakrize a neuvalily na své obyvatelstvo karanténu. Lukašenkovo Bělorusko nemá dobrou pověst a jeho zdravotním statistikám by nikdo nevěřil. Švédsko je pro příznivce karantény mnohem tvrdší oříšek. Jako stát, který se snaží jít světu příkladem jak v objemu rozvojové pomoci, tak velkorysou azylovou politikou, je země tří korun miláčkem velkých světových, zpravidla levicových médií.

21. dubna

Dalibor Balšínek

Dovolené v Jugoslávii aneb Návrat starých časů

Po šesti mimořádných nouzových týdnech dostává i život u nás matné obrysy toho před koronavirovou karanténou. S životem před to ale má pramálo společného, školy zůstávají zavřené, stejně jako restaurace, muzea, divadla, ruší se sportovní a kulturní akce, nemluvě o nesvobodném pohybu v zemi a nemožnosti vycestovat za hranice.

20. dubna

19. dubna

Petr Holub

Co nás čeká, až se probudíme ze zlého snu

Vláda dosud trvá na boji s koronavirem jako na své hlavní prioritě. Přitom přehlíží, že se postupně hroutí základy tuzemského hospodářství a spolu s ním rozpočty jednotlivých rodin. Směr své politiky musí změnit dříve, než bude pozdě.

18. dubna

17. dubna

Ondřej Štindl

Zrychlený čas koronavirový

Svět se prý změnil a bude se měnit dál. To jsou mi novinky. Ale zjevně se ten proces rozbíhá. Radnice Prahy 6 třeba dala sundat z podstavce sochu sovětského maršála Koněva. A... zas tak moc se toho nestalo. Ne že by si toho nevšiml vůbec nikdo, nějací „obvyklí podezřelí“ se ozvali (včetně exprezidenta Klause, samozřejmě). Jinak ale bylo i ve virtuálním světě celkem ticho. Jako kdyby lidé měli najednou jiné starosti. A oni je zřejmě mají. Bylo až strhující sledovat rychlou proměnu mnohých uživatelů z asertivních politologů v aspirující epidemiology. Jak něžně se jejich prsty na klávesnici laskají s písmeny skládajícími slovo smrtnost! Přináší to i další povzbudivé zážitky. Velice jsem si třeba užil obsáhlou facebookovou debatu, v níž několik prominentních glosátorů rozebíralo údaje o promořenosti obyvatelstva v různých evropských zemích, a uvědomil si, že dokážu porozumět matematické úvaze, s níž tam kolegové tak zápasili. A to jsem z matematiky odmaturoval za čtyři z milosti! Lidé se vyvíjejí! Lidé se mění!

16. dubna

Lenka Zlámalová

Domácí vzdělávání není pro miliony

Debata o zastavení běžného života jako prevenci šíření koronaviru se odehrává v mlze. Vláda totiž při svých oznámeních, jak dlouho zůstanou obchody, restaurace a školy zavřené, lidem nedává téměř žádná jasná data, podle kterých o tom rozhoduje a bude rozhodovat. Nevíme, co ji vede k úvahám o kaskádě zapínání ekonomiky a společnosti. Netušíme, co se musí stát, jak se musí vyvíjet počet testů, míra nakažlivosti (ukazatel odhadující, kolik dalších lidí se nakazilo od jednoho infikovaného), počet pozitivně testovaných. Nebo u jakého počtu lidí se ve velkém průzkumu, který chystá tým kolem Romana Prymuly, musí potvrdit, že už mají protilátky, že už se s nemocí potkali. Studie z okolních zemí se tady velmi rozcházejí. Ta v Rakousku, která pracovala s reprezentativním vzorkem tisíc pět set lidí, došla k závěru, že protilátky na koronavirus má méně než jedno procento. Německá, která vycházela z dat na pěti stech lidech v silně zasažené obci v Severním Porýní-Vestfálsku, zjistila protilátky u 15 procent.

15. dubna

Martin Weiss

Čas žít, čas umírat

Zatím se nezdá, že bychom o novém koronaviru žili v omylu – a pokud od té doby, co se objevil, některé údaje či předpovědi ztratily platnost, pak to bylo spíš směrem k větší agresivitě choroby. Počínaje neblaze proslulým ujištěním Světové zdravotnické organizace ze 14. ledna, že virus se nepřenáší z člověka na člověka, se všechny charakteristiky choroby spíš potvrzovaly nebo upravovaly směrem k horšímu.

14. dubna

Dalibor Balšínek

Léčba nesmí být horší než nemoc

Stát generálně zvládl nástup pandemie koronaviru. Lapsy samozřejmě byly, vláda uměla reagovat a chyby po kritice médií a veřejnosti napravovat. Klíčové bylo včasné zavedení nouzového stavu, který byl v mnohých ohledech méně restriktivní než ve Francii. Samozřejmě vedle toho byly v Evropě méně omezující režimy boje s pandemií – třeba ve Švédsku, podstatný je nakonec výsledek: Česko se vyvarovalo italského nebo švýcarského scénáře a zdravotnický systém první vlnu pandemie zvládl.

13. dubna

12. dubna

11. dubna

Jiří Peňás

Dobré vztahy, držák v krizi

I když někteří z nás věříme, že ta věc snad už pomalu končí nebo snad jsme aspoň na začátku jejího konce, lze vsadit na to, že to vůbec nebude v příštích měsících, možná několika letech snadné. Už teď krachují restaurace, hotely, obchody a podniky závislé na rychlém obratu, třeba na turistech, kteří ještě nějakou dobu nebudou

10. dubna

09. dubna

Ondřej Štindl

Malátná bublina si užívá procházky

Nevím, jak v ostatních bublinách, ale v té mé je dost dusno. Nemyslím tím dusno jako před bouřkou, v níž bublina praskne za explozivní debaty. Ale spíš to zmalátňující dusno, ve kterém lidé dávají různými způsoby najevo, že je monotónnost existence v karanténě už unavuje a vysiluje, až se jim nedostává energie se pořádně rozčílit. Projevuje se to jakousi tematickou zatuhlostí, střídají se kritické statusy o vládě, jež živnostníkům nepomáhá a roušky nedodá, doporučení na ten či onen film na Netflixu. A samozřejmě fotodokumentace procházek – ty zveřejňují především vrstevníci.

08. dubna

Petr Holub

Velikonoce v rizikové zemi

Koronavirus je pod kontrolou, víc lidí se uzdravuje, než nově nakazí. Bilance kancléře Sebastiana Kurze vzbuzuje obdiv celého Rakouska. Země, jejíž lyžařská střediska byla označena za jeden z hlavních zdrojů nákazy, jako první v Evropě ohlásila, že zruší zákaz vycházení a nechá otevřít obchody. Kurzově Lidové straně (ÖVP) rostou preference a kancléř by mohl užívat úspěchu. To by však nesměly přijít Velikonoce.

Zpět na hlavní stranu