Záviš Dobiašovský

/

Články autora

Pochybila policie? O nebezpečném muži věděla, fakultu však nevyklidila

Deník Echo24 má přímé svědectví ženy, která byla v budově filozofické fakulty na Palachově náměstí na chodbě krátce po třinácté hodině. Viděla několik uniformovaných policistů, kteří však nevybízeli k opuštění budovy a podle všeho později odjeli. V té době už policie hledala muže, který se podle jejích informací chtěl zabít. Onen muž poté v budově vraždil. Krajský policejní ředitel na dotaz deníku Echo24 řekl, že nebyly indicie k vyklízení jiné budovy než té v ulici Celetná.

Lékaři chtějí speciálním zákonem nařídit minimální mzdy v nemocnicích

Zatímco na příští rok zkusí určit mzdy ve všech nemocnicích ještě VZP, ten další už to mohou dostat nařízené ze zákona. Jeden z důležitých příslibů, které ministerstvo zdravotnictví podepsalo v dohodě s nespokojenými zdravotníky, je totiž vznik speciálního zákona o odměňování. Ačkoliv zatím není nic „na papíře“, dohoda říká, že má dojít k naplnění formulací z Hegerova memoranda. Lékaři tak vidí cestu v plošném nařízení minimálních mezd a platů. Změna, která má zásadně zdražit práci lékařů, by vyšla na desítky miliard.

Mladí lékaři chtějí utnout prezidentství Kubka. Jednají spolu stále stejní lidé, říká Hilšerová

Zatímco se oficiálně protest lékařů nachýlil ke konci, u některých lékařů či dalších zainteresovaných stran přetrvává pachuť z výsledků. Původní myšlenku systémových změn, která vyšla od mladých lékařů, totiž navenek poněkud zastínila „odborářská“ otázka plošného navýšení platů a mezd. Zákonodárci stran nové polské koalice výsledek hlasování přijali skandováním "Donald Tusk". Vládu tvoří Tuskova proevropská Občanská koalice, středová Třetí cesta a Nová levice. Ve středu přísahu nových členů vlády přijme prezident Andrzej Duda, blízký spojenec strany Právo a spravedlnost, jejíž vláda v pondělí po osmi letech skončila. Analytici očekávají, že Duda může Tuskovu kabinetu komplikovat uskutečnění některých bodů volebního programu. Strany nové koalice si jako prioritu vytkly obnovení principů právního státu v Polsku, kvůli jejichž porušování vedla s Varšavou v uplynulých letech spory Evropská komise. Zákonodárci stran nové polské koalice výsledek hlasování přijali skandováním "Donald Tusk". Vládu tvoří Tuskova proevropská Občanská koalice, středová Třetí cesta a Nová levice. Ve středu přísahu nových členů vlády přijme prezident Andrzej Duda, blízký spojenec strany Právo a spravedlnost, jejíž vláda v pondělí po osmi letech skončila. Analytici očekávají, že Duda může Tuskovu kabinetu komplikovat uskutečnění některých bodů volebního programu. Strany nové koalice si jako prioritu vytkly obnovení principů právního státu v Polsku, kvůli jejichž porušování vedla s Varšavou v uplynulých letech spory Evropská komise.

Část lékařů v Motole odmítá stáhnout výpověď. „Budeme potřebovat sto doktorů navíc,“ říká ředitel

Část lékařů v pražské Fakultní nemocnici Motol zatím odmítá stáhnout protestní výpovědi z přesčasů. Podle místních odborů čekají zejména na potvrzení, že se k nim dostanou peníze z dojednané dohody s VZP a ministerstvem zdravotnictví. To deníku Echo24 potvrdil i ředitel nemocnice Miloslav Ludvík, podle kterého jde spíše o technický problém. Od ledna by měla péče v Motole probíhat v plném rozsahu, pokud se nezmění legislativa, v druhém pololetí se bude muset částečně omezit.

Fialovo memorandum a další promarněná dekáda

Vláda odsunula na později dvě výrazné podzimní krize ve školství a zdravotnictví, které spolu snesou poměrně jasné srovnání: jejich prapodstata tkví v roky odkládaných reformách, které se stále odsouvají naléváním peněz. Protest lékařů tedy skončil. Jak ho hodnotí zástupci obou stran? Zhruba takto: ať už to dopadlo jakkoli, minimálně celá stávka upozornila na těžké podmínky, přesčasy a zatížení lékařů v nemocnicích. Těm se zvednou o několik tisíc platy. Získali také příslib, že se od přespříštího roku dostanou jejich platy do rozmezí 1,5- až trojnásobku průměrné mzdy. Učiní se reformní kroky v otázce vzdělávacího procesu i nemocniční péče.

Kdo se vám může dívat na účet: Jurečkovo ministerstvo bude patřit mezi hrstku vyvolených

Pokoutně prosazený návrh ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) prošel hladce Senátem a čeká na podpis prezidenta. Novela zákona o státní sociální podpoře přinese rozšíření výjimek z bankovního tajemství, jmenovitě pustí ministerstvo práce mezi hrstku „vyvolených“ ministerstev, které mají právo žádat jeho prolomení. Úřady práce tak dostanou možnost plošně „podezírat“ každého žadatele o dávky v hmotné nouzi.

Protest skončil. Teď si jdou lékaři pro další desítky miliard

Dohoda je stvrzená a protest lékařů – alespoň oficiálně – odvolaný. Výsledky však budí mezi samotnými lékaři i odborníky spíše rozpaky. Vláda si pořídila ukončení stávky poměrně „levně“. Za přidání tří miliard, které zaplatí klienti VZP, a několika příslibů. Naopak systém zdravotního pojištění dostal podle expertů poměrně velkou ránu. Jednání se mají plynule přesunout do příštího roku, v kterém se bude hrát o mnohem víc. Ministerstvo zdravotnictví slíbilo lékařům vznik speciálního zákona o odměňování, který může vyhnat náklady do desítek miliard.

Méně přesčasů? Lékařům už stačí renta. Místo systémových změn přichází boj o peníze

V příběhu lékařských protestů, který původně odstartoval boj proti neúměrné přesčasové práci, se zjevuje stále více požadavků na peníze z „eráru“. A zatímco otázka systémového řešení přesčasů zdánlivě ustupuje do pozadí, do popředí se v době snah o konsolidaci rozpočtu derou další finanční požadavky lékařů. Jejich zástupci na nich trvají poté, co se vláda pod tlakem rozhodla využít veřejné zdravotní pojištění k navýšení mezd zdravotníkům i dalším zaměstnancům nehledě na to, zda pracují ve státních či soukromých zařízeních.

Klid pro vládu na účet klientů VZP. Pokusí se k navýšení mezd přinutit i soukromé nemocnice

Dohoda s protestujícími lékaři je na spadnutí. Mzdy nespokojených zdravotníků mají sanovat rezervy VZP, která „na pokyn“ vlády nabídne všem nemocnicím úhradové dodatky. Stát sice podle kritiků nemá nástroje, jak rozdělení prostředků garantovat či vymáhat, dohodnuté strany však počítají s tím, že soukromým či nestátním nemocnicím nic jiného nezbude. Donutit k navýšení mezd je má konkurenční tlak. A zatímco ministr zdravotnictví mluví o potřebě reforem, kritici označují dohodu za socializaci českého zdravotnictví.

Konec optimismu kolem lékařů. Fiala možná nedojednal nic

Mimořádně pozitivně laděnou tiskovou konferenci premiéra Petra Fialy (ODS) vystřídalo během pár hodin rozčarování. Zatímco část aktérů špatně pochopila, že došlo de facto k odvolání lékařského protestu, další se začali ostře vymezovat proti prakticky nespecifikovanému řešení, s kterým premiér do jednání přišel. A o den později se zdá, že měli blíže k pravdě kritici. Vláda nemá ze zákona možnost peníze dostat ke zdravotníkům, chystá se zřejmě nemocnice svým způsobem „poprosit“, ať si nechají vzít svobodu nakládat s vlastními prostředky.

Mladí lékaři si prosadili svou. Dostanou více peněz za méně práce

Nespokojeným lékařům se povedl menší triumf, během jednoho dne přislíbil premiér Petr Fiala (ODS) téměř deset miliard na platy a mzdy zdravotníků, sněmovna zároveň poslala do Senátu „opravu“ zákoníku práce, který má vrátit přesčasovou práci na dřívější úroveň. Premiér tak svou nabídkou „přehodil“ o více než miliardu nabídku ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), který se přitom zaklínal při jednáních tím, že více peněz už zkrátka není možné najít.

Vláda vysílá důchodcům matoucí signály: pracujte, ale místo podpory dostanete vyšší daně

Vláda měla poměrně jasný cíl: populace stárne, chybí zaměstnanci, ekonomika i firmy potřebují, aby lidé déle zůstávali v práci. Kromě „negativní“ motivace skrze odsun doby odchodu do důchodu tak chtěla přijít i s motivací pozitivní. Jenže její dosavadní kroky míří paradoxně spíše opačným směrem. Na návrhu odpustit pracujícím důchodcům platby důchodového pojištění se koalice neshodla, místo toho přitvrdila pracovní právo.

Všichni chtějí to nejlepší pro děti

Státní rozpočet je ve špatné kondici a vláda hasí problémy na všech stranách. Radikální protest lékařů doplnil nevídaný odpor ze strany škol a odborů. A tradičně jde všem jen o dobro dětí a kvalitu výuky. Jak se v tom vyznat? Ač se debata nově rámuje obraty o žácích, studentech a kvalitě vzdělávání, ve skutečnosti jde stále o peníze. Obě strany se shodnou na tom, že systémově regionální školství funguje po mnoha stránkách zásadně špatně. A už roky to ani není žádné tajemství. Zatímco zástupci škol nyní bojují za „udržení“ směru skrze navýšení rozpočtu školství, ministerstvo si našlo svou verzi příběhu, kterým se snaží škrty zdůvodnit

Ohrožením bankovního tajemství. Jurečkův návrh už prochází Senátem

Kontroverzní návrh z dílny ministerstva práce už prochází senátními výbory a brzy má zamířit na plénum. Zásadní změna, která má umožnit ministerstvu i úřadům práce prolamovat bankovní tajemství žadatelů o dávky, prošla sněmovnou jako přílepek k novele zákona o státních sociálních službách, která zamířila do Senátu. Mezitím organizace zabývající se ochranou soukromí apelují na senátory, aby předlohu odmítli. Kromě nich pak pochybnosti vyjádřil i Úřad pro ochranu osobních údajů.

Co Jurečka neřekl k důchodové reformě: zaplatí ji podnikatelé, důchodci i tvrdá regulace práce

Při představování dlouho očekávané důchodové reformy nezazněl důležitý kontext. Změnit se totiž nemají jen důchody, ale spolu s úpravami sociálního systému dojde také k bezprecedentnímu přitvrzení pracovního práva, navýšení daní a také výraznému nárůstu byrokracie. Pod pláštěm „přilepšení k důchodům“ tak má dojít k řadě změn, jejichž přínos někteří experti i zástupci byznysu zpochybňují.

Pacienti a nemocnice tvrdě pocítí protest lékařů. Ruší se termíny a čekají milionové ztráty

Cena elektřiny v Evropě klesá. Aktuálně se dodávky na příští rok obchodují kolem 120 eur za MWh. Loni touto dobou byla čtyřikrát dražší a vyhlídky byly ještě horší. Proto se vláda, stejně jako ostatní v Evropě, rozhodla bránit největší nejistotě stropy. Ty byly pro domácnosti 240 eur za MWh se vším všudy, včetně DPH. Zbytek do aktuální tržní ceny se dodavatelům dotoval.

Kvůli chybě ministerstva čekají měsíce na potvrzení o studiu. Škodu mohou vysoudit

Letošní rok se nese v duchu úřadů, které nedokáží vyřizovat svou základní agendu. Po měsících se zřejmě podařilo začít vyřizovat důchody v zákonem daných lhůtách, méně se však mluví o tom, že stejný osud potkal žadatele o potvrzení na ministerstvu školství. A pořád vyřešený není. Stát chce po lidech potvrzení o studiu, bez kterého na ně uvalí další finanční náklady, nehledě na ty časové. Důvody jsou v obou případech stejné: hrne se na nás příliš žádostí a máme málo lidí.

Nové důchody: mladí mají definitivně smůlu, roky studia se jim mohou vymstít

Návrh důchodové reformy potvrdil, že se se studiem mladých lidí nepočítá. Ačkoliv někdy mladí lidé žijí v domnění, že za ně stát během studií odvádí důchodové pojištění, jde pouze o relikt minulosti, který už neplatí. Chystané (či naopak vypuštěné) změny v důchodech tak pro ně mohou mít důsledky: značný rozdíl v jejich výši a v řadě případů i ztrátu možnosti uvažovat nad předčasným odchodem do penze. Započítávání studentských let do důchodu patří k „hlavolamům“ současného systému

Kdy půjdete do důchodu a s čím můžete mít problém

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) po měsících průtahů potvrdil předchozí předpoklady důchodové reformy: dnešní padesátníci mají jít jako první do důchodu až po „magické“ hranici 65 let. Záležet bude na jejich očekávané době dožití při dosažení padesáti let. Z toho vyplývá i to, že už je přibližně jasné, kdo prolomí hranici 66 let. Co to tedy znamená pro jednotlivé ročníky? Důchodový věk se už nyní zvyšuje každý rok u mužů o dva měsíce a u žen většinou o čtyři měsíce.

Úřady nestíhají. Lidé se průtahům i aroganci mohou bránit a žádat i odškodnění

Úřady měly v posledních měsících i letech problém plnit poměrně základní agendy a pro tisíce lidí to tak v řadě případů znamenalo nejen pálení vlastních úspor, ale i vznik nákladů, které vůbec neměli platit. V případech jak ministerstva školství, tak ministerstva práce přitom šlo o stejný problém: nestíháme agendu vyřizovat, nemáme dost lidí. A to i v paradoxním případě, kdy si extrémní poptávku po důchodech způsobilo samo ministerstvo práce. Jenže to podle práva není žádná omluva.

Kam zmizela důchodová reforma? Návrh, který se dotkne milionů Čechů, se pořád odkládá

V září, v říjnu, už za pár dní. Zatímco z ministerstva práce a sociálních věcí pod vedením Marian Jurečky (KDU-ČSL) padá jeden kontroverzní návrh za druhým, na ten nejzásadnější se stále čeká. Naposledy sliboval Jurečka poslat důchodovou reformu do meziresortního řízení v rámci dnů ještě před koncem října. S končící půlkou listopadu je poselství pořád stejné: ministerstvo návrh stále dokončuje.

Den D pro dohodáře. Senát má posvětit další byrokracii i tvrdé zdanění

Senát rozhoduje o předloze, která má opět zásadně zkomplikovat flexibilní pracovní úvazky. Konsolidační balíček v Senátu sice na oko narazil na odpor, očekává se však jeho schválení. Kontroverzní změny u dohod o provedení práce, kam mimo jiné patří vznik celoplošné evidence, dostaly pozornost jen v doporučeních hospodářského výboru.

„Situace s penicilinem rozhodně není stabilizovaná.“ V lékárnách chybí i další léky

Co se konspirací týče, na internetu jimi můžete strávit celý život. Přistání na Měsíci? Nebylo. Elvis? Žije, samozřejmě, a někde si v tajnosti užívá svého bohatství. Mimozemšťani? Jsou všude. Skoro každá pitomina si najde svoje příznivce; najdou se dokonce i lidé, kteří „rozhodně důvěřují“ současné vládě České republiky, celá dvě procenta jich jsou.

Nové nástroje ke kontrole lidí: úřady dostanou evidenci všech lidí pracujících na dohodu

Když ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) začal mluvit o evidenci dohodářů, spojoval to s otázkou navýšení limitů pro odvody z těchto typů flexibilních úvazků. Po pár měsících vypadá situace jinak. Limity se nemají zvýšit, ale naopak de facto zpřísnit, zato evidence v rámci konsolidačního balíčku zamířila do Senátu. V debatách o bezprecedentním přitvrzení pracovního práva i nárůstu administrativy ale poněkud zapadl další aspekt, kterým evidenci ministr Jurečka hájil.

Dohodáři už míří „na živnostňáky“. Cokoliv jiného bude dražší pro firmy i lidi, říká expertka

Zaměstnavatelé nečekají a řadu zaměstnanců tak už brzy zřejmě čeká přechod z flexibilnějších úvazků například na práci na živnost. Vláda tvrdě zpřísňuje pracovní právo a další přitvrzení má přinést konsolidační balíček. Zejména v případě dohod o provedení práce, které podle Hospodářské komory využívají nejčastěji studenti, matky na mateřské či důchodci, mluví podnikatelé i daňaři o v praxi těžko splnitelných podmínkách.

Jurečka prolamuje bankovní tajemství. „Prošlo to bez odůvodnění“

Sněmovnou hladce prošla kontroverzní změna, která má umožnit ministerstvu práce a jeho úřadům prolamovat bankovní tajemství. Úřady práce by tak získaly pravomoc nahlížet na bankovní údaje lidí i třeba jejich rodinných příslušníků. Problematická není jen otázka, jak moc je to přiměřené, ale i samotný proces, kdy se takovýto potenciálně výrazný zásah do soukromí lidí dostal do novely zákona jako pozměňovací návrh, u kterého se ani nikdo neobtěžoval se zdůvodňováním. Kritizují to organizace zabývající se právem na soukromí a ochranou osobních údajů.

Bude stát trestat lidi za kouření, očkování a přejídání? Zádrhely ve snaze hodnotit životní styl Čechů

Na jedné straně snaha o posílení prevence, na druhé straně snaha ušetřit výdaje rozpočtu vedou k paradoxní situaci. Dvě ministerstva vytváří návrhy, které mají hodnotit „správnost“ životního stylu Čechů, a které spolu zároveň nijak nekonzultují. V jejich podstatě je však zásadní rozdíl, který s sebou nese řadu nevyřešených otázek. Včetně takových, zda budou lidé de facto pokutovaní za to, že budou kouřit, nezdravě jíst či se nepodrobí preventivním prohlídkám či očkování. A zejména, zda to za ostatní neodnese jen menšina.

Školy chtějí více peněz. K ničemu to nevede, vzkazuje ministerstvo

Očekávaný rozpočet ministerstva školství zjevně vnáší rozbroje i mezi jeho poradce. Školy napříč úrovněmi požadují více peněz, učitelé jsou zklamaní z nesplněného slibu ohledně navyšování platů a experti vypočítávají dlouhodobý „dluh“ řady předcházejících let. Z ministerstva školství však zní poměrně nekompromisní zpráva: rozpočet za poslední roky rostl a na kvalitě se to moc neprojevilo.

Nejistota kolem přijímaček na střední školy trvá. Vše může být ještě jinak

Ministerstvo školství plánuje rozsáhlé změny a některé z nich už velmi rychle. V reakci na chaos letošních přijímacích zkoušek se pokouší o rychlou digitalizaci systému. To však může být i kámen úrazu. Jak deník Echo24 dříve informoval, už od začátku existovalo více scénářů. K nejistotě rodičů a dětí přitom došlo na ten „krizový“. Systém, jehož vývoj je na začátku, má začít fungovat už prakticky za dva měsíce. Místo zjednodušení přijímacího řízení tak může přijít nakonec stejný, či možná ještě komplikovanější chaos.

Novější články Starší články