Ministerstvo pravdy ČR v embryonální fázi
Ve svém vánočním poselství se prezident Zeman znovu otřel o chystané Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám.
Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Ve svém vánočním poselství se prezident Zeman znovu otřel o chystané Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám.
Dnes už je nedílnou součástí českého moderního mýtu. Byla ukována před 40 lety touto dobou, v prosinci 1976. A i kdyby těch třináct let, které zbývaly komunismu v českých zemích, výrazně neovlivnila (o míře jejího vlivu čtěte níže), i tak má své místo v dějinách.
ROZHOVOR S KAMILOU BENDOVOU. Ačkoliv ona sama Chartu 77 nepodepsala, tvořila zázemí svému manželovi, mluvčímu Charty, členovi VONS a dlouholetému politickému vězni Václavu Bendovi.
Co o stavu německého státu a společnosti odhalil pondělní teroristický útok v Berlíně?
Najednou se zdá možné, že David Rath, odsouzený loni na 8,5 roku vězení za braní úplatků, už do vězení nepůjde. Vrchní soud v Praze vrátil případ Rath k nižší instanci, což se ví od října.
Letos v září se Viktor Orbán na konferenci v polské Krynici zmínil o tom, že z Visegrádské skupiny by měla vzejít jakási kulturní kontrarevoluce proti osmašedesátníkům, kteří dnes ovládají evropské instituce. Je to možný vývoj?
Fake news čili záměrně vyráběné dezinformace mají čím dál těžší život.
Před třemi týdny oznámila skupina lidí v čele se známým politologem Petrem Robejškem vznik nové politické strany Realisté.
Zdá se, že syrskou armádu dělí jen krok od ovládnutí východního Aleppa. Česká občanská společnost, respektive její větší část, je tou představou zneklidněna.
Brexit, volební triumf Donalda Trumpa, demise italského premiéra Mattea Renziho a možný nástup euroskeptického Hnutí pěti hvězd v Římě...
Pokud si tzv. fake news (viz článek na str. 8–11) představíme jako cihly, stavba, která z nich podle mnoha ustaraných pozorovatelů vzniká, se jmenuje „postfaktuální“ či „postpravdivá“ politika. Údajně právě vstupujeme do éry, kdy v politice a veřejném životě začínají větší roli než objektivně změřitelná a dokazatelná fakta hrát emoce.
Německá kancléřka se zdánlivě staví do první řady bojovníků s radikálním islámem. Na sjezdu CDU v Essenu se vyslovila pro zákaz zahalování žen tam, kde to jenom právně bude možné: na univerzitách, ve školách, na úřadech.
Je to překvapení – zatímco většina výsledků voleb a referend různě po západním světě bývá v posledních měsících charakterizována lepšími výsledky pro tzv. populisty (ten výraz se z jakéhosi záhadného důvodu dnes používá pouze pro populisty na konzervativní pravici, ačkoliv například sociální demokraté jsou populisté už desítky let) než v průzkumech, v Rakousku to včera bylo jinak.
Naše jižní sousedy čeká 4. prosince, tedy tento víkend, reparát prezidentských voleb. V těch – jak známo – 22. května zvítězil bývalý předseda Zelených Alexander Van der Bellen naprosto těsným rozdílem šesti desetin procentního bodu (50,3 % : 49,7 %) nad kandidátem Svobodných (FPÖ) Norbertem Hoferem.
Jako kdyby kolem nás nebylo málo otevřených ran, komplikuje se v posledních týdnech a dnech i odchod Británie z Evropské unie.
Bude se opakovat loňský chaos na evropských hranicích? Soudě dle slov tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana to není vyloučené.
Nepopulistická, zodpovědná politika ještě žije – tak hodnotí někteří pozorovatelé rozhodnutí Angely Merkelové vést příští rok svou CDU znovu do voleb. Rámec jejímu oznámení dodal Barack Obama, který pár dní předtím při rozlučkové návštěvě v Berlíně o své hostitelce vřele promluvil: „Kdybych byl Němec, byl bych příznivcem paní Merkelové.“
Napínavou otázkou pro příštích jedenáct měsíců zbývajících do sněmovních voleb je souboj ANO a ČSSD. A vedle toho i záhada, co se stane na poli určeném pro tzv. pravicového voliče, které dnes z podstatné části leží ladem. Jednoznačně k pravici se stabilně hlásí asi třetina Čechů.
O Ficovi existuje jedno svědectví, jak se tento budoucí člen komunistické strany choval už na gymnáziu: „Na každom predmete se prvý hlásil, pričom mal vždy po ruke príklad, čo všetko bolo vyrobené v Sovietskom zväze."
Mezi odhadovanými změnami, které přinese nástup Donalda Trumpa, jsou dobré i špatné. Špatný se zdá být „hospodářský nacionalismus“, jak o něm mluví Trumpův šéfstratég Steve Bannon. Dobrá by mohla být avizovaná změna politiky na Blízkém východě, především v Sýrii, kde by Amerika měla proti prezidentu Asadovi přestat s podporou džihádistů.
V sociální demokracii roste nervozita. Bude strana schopna ve volbách za rok čelit rozjeté mašinerii Andreje Babiše? Nejvážnějším kritikem předsedy Bohuslava Sobotky je jihočeský hejtman Jiří Zimola.
Šedesát čtyři poslanců, od krajní levice do středu (KSČM přes ČSSD po ANO; otázka, kde stojí Úsvit, přesahuje autorovo vzdělání), navrhuje zavést trest za urážku prezidenta republiky.
Český premiér před týdnem ohlásil změny ve vládě. Manévr, který byl myšlen jako demonstrace síly a nového startu, se za ten týden vyvinul v demonstraci premiérovy slabosti.
Děje se toho dnes tolik. Takže i po takovém dramatu, jakým byl letní pokus o vojenský převrat, se nad Tureckem, v němž mezitím probíhají čistky, za chvíli zavře voda. Turecko je však pro budoucnost Evropy příliš důležité, a tak ho po čtvrt roce máme zpátky ve zprávách. Zprávy nejsou dobré.
Profesor Bassam Tibi (72) je původem Syřan, profesí západní vzdělanec, po většinu svého dospělého života občan Německa.
Nejsou jen americké volby. Včera se například objevila spekulace, koho ze svých spolustraníků Bohuslav Sobotka příští týden odvolá z vlády.
Do vyhlášení výsledků amerických prezidentských voleb nezbývají ani tři dny, v průzkumech publikovaných o víkendu opět vede Hillary Clintonová.
Téměř dva týdny zaměstnávala českou politiku a veřejný život aféra kolem vyznamenání pro Jiřího Bradyho – českého emigranta v Kanadě, který předtím přežil holokaust.
Sociální demokraté zažili tento týden dvojí šok. Česká politika poslední tři roky nabízí pro nelevicové voliče nijak atraktivní podívanou, souboj mezi dvěma velkými formacemi, mezi ANO dotačního miliardáře a levicovou ČSSD.
Po krajských volbách, které pro vládní ČSSD znamenají vyklízení pozic, přišel šok. Dva průzkumy – STEM a CVVM – ukazují, že sociální demokracie výrazně ztrácí na koaliční ANO.