Němci vraždili nejen Židy
Krakovský profesor Andrzej Nowak (57) je významný reprezentant dnešní polské historiografie, pracuje mj. na velkých dějinách Polska. Současně má politicky blízko k vládnoucí konzervativní garnituře.
Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Krakovský profesor Andrzej Nowak (57) je významný reprezentant dnešní polské historiografie, pracuje mj. na velkých dějinách Polska. Současně má politicky blízko k vládnoucí konzervativní garnituře.
Zase to vypadalo, jako že předseda lidovců Pavel Bělobrádek dělá z ničeho velké Něco, ale jeho popuzení bylo namístě.
Výstavní pitomost je zaujmout názor v nějaké konkrétní věci nikoliv podle věcné podstaty, ale s ohledem na to, proti komu se tím vymezíme nebo s kým bychom se mohli ocitnout v jedné řadě.
Komplex viny Západu za příkoří spáchaná v dějinách bílým mužem – to je celoživotní téma spisovatele a filozofa Pascala Brucknera.
Zrod českého Sorose včera ohlásily Hospodářské noviny, respektive v rozhovoru s redaktorem se k této ambici přihlásil pražský developer Luděk Sekyra.
Diváci v Německu na to byli připravováni jako na vyvrcholení demokratického souboje, ve skutečnosti byl nedělní televizní duel mezi Angelou Merkelovou a Martinem Schulzem nudný a vzhledem k nudnosti dlouhý.
Uchazeč o prezidentský úřad Michal Horáček má podle průzkumů zatím menší šance porazit prezidenta Zemana než Jiří Drahoš, ale vystupuje značně suverénně.
Taky vám bitva o budoucnost osobní dopravy připadá jako bouřka, která se spustila, sotva jste si stačili všimnout mraků, a než odtekla voda, už se z jejího průběhu dělají dalekosáhlé závěry o budoucnosti aut? Na ráně je teď dieselový motor a v druhém plánu spalovací motory jako takové. U dieselů je to vyvrcholení procesu, který začal v září 2015.
Ve středu byl český premiér Bohuslav Sobotka spolu se slovenským Robertem Ficem připuštěn k francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi.
Dodávka na pěší zóně Las Ramblas v Barceloně, čtrnáct mrtvých a 120 zraněných, posléze jeden muž ubodaný v autě nedaleko místa činu – to je bilance radikálního salafisty marockého původu Júnise abú Jakúba z minulého čtvrtka.
Několik dní po teroristických útocích dostatečně úspěšných na to, aby vzbudily delší než jednodenní zájem veřejnosti, a tedy i médií, zpravidla přichází svědectví o životě teroristů.
Minulost odmítá být… minulá, vždycky to tak bylo, a vždycky to způsobí údiv, když se živost historie nějakým způsobem připomene.
Šéfovi hnutí ANO hrozí v případu dotačního podvodu s Čapím hnízdem vězení. Přestože Andrej Babiš celý případ na veřejnosti shazuje jako „pseudokauzu“, ve skutečnosti ho bere velmi vážně. Podle dobře obeznámeného zdroje loni na jaře po mimořádné schůzi sněmovny a následné solidární návštěvě prezidenta Zemana s komparzem z dětských domovů na Čapím hnízdě Babiš zkolaboval.
Pod prahem zájmu veřejnosti pracuje už několik týdnů poslanecká komise pro úniky z policejních spisů.
Zůstává mediální šum, přesně takový, jaký Babiš potřeboval – a signál ze soustavy Lenkou Bradáčovou počínaje a nižšími články konče, že oni nic, oni státní zástupci.
Kolektiv signatářů zpochybnil právo doktorky sociologie Kelekové vystupovat jako respektovaná autorita k islámu a muslimům.
Necla Keleková (59) je německá socioložka a spisovatelka čerkesko-tureckého původu a představuje jeden z nejdůležitějších hlasů v evropských debatách o soužití s muslimy.
Polskému Sejmu by zítra měli právní experti dodat analýzu, kolik Varšava může požadovat od Německa miliard eur – jako reparace za druhou světovou válku!
Kaplického blob, nerealizovaný návrh na stavbu Národní knihovny v Praze na Letné, se zatím nedostal do análů světové architektury, ale za těch deset let od svého zrodu se pro některé politiky stal způsobem, jak o sobě cosi sdělovat veřejnosti.
U našich severních sousedů se v uplynulých dnech seběhla válka kolem justiční reformy, která měla všude za polskými hranicemi – v Evropské unii a evropských médiích, především těch německých, ale koneckonců i u nás – krajně nešťastný průběh.
Nevládní organizace, NGOs, nevládky, mají obecně nimbus božích lidí, šílenců, kteří někdy v zájmu dobré věci překračují pravidla i zákon, a přesto je dobré je chránit, protože bez nich by náš svět byl bezcitnější a ovšem nudnější.
Nejvyšší soud propustil 27. června z výkonu trestu na pražské Ruzyni Kamila Jirounka, bývalého spolumajitele firmy Oleo Chemical. Případ je známý především zásluhou Lidových novin, které mu už několik roků věnují systematickou pozornost a Jirounka představují jako zločince. LN, jak známo, patří Andreji Babišovi.
Kubera je vhodný kandidát občanské pravice pro tuto dobu i v tom, že svou silnou euroskepsi nespojuje s nacionalismem nebo xenofobií.
Včera Evropská komise pokročila v kárném řízení proti střední Evropě. Nejenže Polákům dala měsíc na to, aby anulovali soudní reformy (přičemž tu skutečnou zhovadilost ze tří zpochybňovaných zákonů, předlohu umožňující odvolávání soudců Nejvyššího soudu ministrem spravedlnosti, už vetoval polský prezident).
Člověk by čekal, že české justiční špičky budou bratrské Poláky varovat po způsobu duchů utonulých: Nechoďte sem, je tu bažina. Ale to ne.
Špičky KDU-ČSL fakticky vypověděly předvolební dvoukoalici Starostům (a Nezávislým, odtud zkratka STAN). Logika k takovému řešení nutně spěla.
Po dva týdny staré zprávě, že podnikatel Kamil Jirounek byl propuštěn z výkonu trestu, následuje samotné usnesení Nejvyššího soudu. Včera o něm referoval server Česká justice, který má text k dispozici.
Až se zase bude někdo divit, proč Češi se svým minimálním počtem azylantů z Blízkého východu a Afriky každou chvíli řeší migrační krizi, ať si vzpomene na poslední návrh Martina Schulze.
Když se před dvěma měsíci udál chemický útok v syrském Chán Šajchúnu (provinice ovládaná al-Káidou) a nový americký prezident Donald Trump v odvetu reagoval odpálením tomahawků na letiště vládních vojsk, doprovázela to v českém veřejném prostoru specifická ozvěna.
Nepamatuji, že by se mediální provoz někdy dřív tak podobal výrobě šrotu jako dnes. Vezměme si ságu Trump–Rusko.