Rouška za tři miliony
Fotodokumentace bývalého prezidenta Václava Klause nebyla jediným počinem, který včera policie v Praze na Národní třídě vůči antirouškařům provedla.
Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Fotodokumentace bývalého prezidenta Václava Klause nebyla jediným počinem, který včera policie v Praze na Národní třídě vůči antirouškařům provedla.
Ve čtvrtek 5. listopadu se odehrál památný moment: některé velké americké televize ustřihly v přímém přenosu prezidenta Donalda Trumpa a odůvodnily to argumentem, že Trump lže. Postupně k tomuto nezvyklému kroku přistoupily televizní stanice MSNBC, ABC, NBC, CNBC a CBS. Ambicí tohoto setkání nebylo vyřešit za Američany jejich politické spory, spíš hledat odpovědi na otázku, zda se velká média a sociální platformy víc než o zprostředkování zpráv nezačaly starat o výchovu čtenářstva.
Jak je v posledních letech zvykem, objevují se s příchodem 17. listopadu na reklamních plochách tváře konkrétních lidí, kteří děkují, „že můžeme“. Má to být oslava svobody. Politici všech stran, snad s výjimkou komunistů, se teď pro forma zavěsí na odkaz sametové revoluce a budou si připomínat památku Václava Havla.
Prvenství při budování dystopie zatím patří Milionu chvilek pro demokracii. Pořádá 16. listopadu největší online demonstraci – kde? V republice, ve střední Evropě, nebo v dějinách?
Včera se stalo nevyhnutelné. Dva ministři (Alena Schillerová, Jan Hamáček) oznámili, že příští týden si vláda půjde do sněmovny pro souhlas s opětovným prodloužením nouzového stavu.
První listopadové pondělí bylo téměř monotónní zpravodajství o prezidentských volbách v USA narušeno hlášením z Vídně: Skupina teroristů útočí v centru města, patrně na blízkou synagogu. Časem se ukázalo, že útok neplatil synagoze, ale návštěvníkům restaurací a barů, „hříšnému“ nočnímu životu (který byl ten večer naposledy neomezený před začátkem lockdownu). Útočník byl jeden, dvacetiletý Vídeňan albánského původu Kujtim Fejzulai. Policie ho na místě zastřelila. Předtím však on sám stačil zastřelit čtyři lidi a 23 dalších zranit, část z nich vážně.
Údajně vysoce nebezpečného ignoranta, ale s hmatatelnými vazbami na střední Evropu, se chystá vystřídat muž, jehož vztah k tomuto koutu světa osciluje mezi nezájmem a arogancí.
Konečné počty bude svět znát možná až v pátek po sečtení všech hlasů poslaných poštou, což už teď živí podezřívavost v Trumpově táboře, že soupeřem budou vykouzleny korespondenční lístky z ničeho.
Rok před volbami do sněmovny už politické strany zaujímají startovní pozice. Vedle rodícího se spojenectví Piráti–STAN, jehož raison d’être a vyhlídky řešíme v tomto čísle s Ivanem Bartošem, tu máme i oficiálně ohlášený „konzervativní“, lépe řečeno středopravicový a nejlépe řečeno středový blok OD0 – TOP 09 – KDU – ČSL.
Hnutí ANO klesají preference, a i kdyby náhodou šlo jen o jednorázový výpadek, premiér Babiš se i kvůli covidu-19, souvisejícímu umrtvení života a chaosu ve vládě dostal do defenzivy. Druhou nejsilnější stranou po ANO jsou už delší dobu Piráti. Mají nakročeno k předvolební koalici se STANem a Ivan Bartoš v minulých dnech v rozhovoru s deníkem Právo nepřímo vyhlásil svou premiérskou ambici. Proč si Bartoš věří proti Babišovi, proč se příliš neobává ani středopravicové trojkoalice ODS–KDU-ČSL–TOP 09, která se formálně ustavila minulý týden, a proč jsme se ani od něho nedočkali razantnější kritiky zavřených škol, obchodů a restaurací?
V krizi vyvolané čínským koronavirem i reakcí vlád se nápadně často opakuje jeden rys: neochota zabývat se argumenty a vědou, pokud nám nepasují.
Státní svátek 28. října se letos konal v pochmurných kulisách. Nejen počasí, depresivní byla i demonstrace proti koronaopatřením na pražském náměstí Republiky – nikoliv to, že se konala, ale podmínkami stanovenými úřady.
Zákaz vycházení po deváté a stejně nesmyslný zákaz prodeje po osmé večer může být i etapa na cestě k absolutnímu lockdownu.
Brzy po nástupu do funkce ministra zdravotnictví Roman Prymula na svém Twitteru oznámil, že ministerstvo zahajuje spolupráci s firmou Semantic Visions Františka Vrabela. Ta se podle vlastních slov specializuje na mapování ruských a čínských dezinformací, tvrdí o sobě, že v tom dosáhla světové úrovně. Nově má pomáhat ministerstvu v boji s dezinformacemi, které prý doprovázejí covid-19. Je Vrabel expert, muž na svém místě, nebo prodavač horkého vzduchu? Nabízíme čtenářům výlet do jiného světa.
Soud po osmi letech smetl práci jednoho z nejvlivnějších českých policistů v kauze nákupu španělských přepravních letadel CASA.
Zato policejní vyšetřovatel případu Jiří Mazánek se těší dobrému zdraví a současně dnes je na vrcholu kariéry. Řídí Národní centrálu proti organizovanému zločinu, do níž byly po reorganizaci policie sjednoceny tzv. elitní policejní útvary.
Osmého září zpestřilo zpravodajství o koronaviru hlášení o silném požáru, který na ostrově Lesbos zničil největší uprchlický tábor v Evropě. Podle řeckých úřadů požár založila skupina žadatelů o azyl, podezřelí byli pozatýkáni a čelí procesu – což ovšem nic nezměnilo na celkovém mediálním vyznění. Evropané mohli v teplech svých domovů sledovat otřesné záběry žen a malých dětí z Morie, přinucených spát v příkopu u silnice. Téma lidí na cestě do Evropy za lepším životem bylo znovu na stole.
Pokud se obracím k celé společnosti a všechny její příslušníky vyzývám k „osobnímu lockdownu“, to jest aby ven vycházeli jen v nejnutnějších případech, jistě se na věc dívám z širšího pohledu, než je můj vědní obor.
Důležité ukazatele týkající se nákazy koronavirem se v České republice za poslední dva týdny do 12. října zdvojnásobily. Babišův kabinet proto v pondělí po mimořádně dlouhé schůzi přistoupil k něčemu, co už je na půl cesty k jarnímu lockdownu. Jako poslední ze škol padl první stupeň základních, zavřený prozatím na tři týdny. Aby se nezhroutily kritické služby, zřídí se ad hoc školy pro děti zdravotníků, policistů, hasičů, sociálních pracovníků. Zavírají restaurace. Občanům se doporučují cesty jen do práce, na nákup a domů. Zatím ta opatření platí do 3., u škol do 1. listopadu. Na rozdíl od jara vláda naštěstí nesáhla na obchody a zatím ani nepředpisuje maximální vzdálenost od bydliště, což by se rovnalo zákazu vycházení.
Před pondělním jednáním Bezpečnostní rady státu, která projedná další zostřená opatření, jsme přijímali avíza, varování, výhrůžky.
Opoziční „lídři“ nechtějí po Prymulovi výměnou za podporu jeho umrtvení společnosti na dva týdny a víc otevření škol, normální zahájení zimního semestru na vysokých školách. Nic.
Už nějakou dobu před krajskými/senátními volbami 2020 se této události v centrálách politických stran přikládal význam, o němž bylo možné pochybovat. Protože na zpochybňování toho, že čistě aritmeticky by mohl být ve většině krajů vítězem někdo jiný než hnutí ANO, už nestačil ani povinný optimismus představitelů opozice, zbývala vlastně jen jedna otázka: Kdo bude za rok, až začne kampaň před sněmovními volbami, hlavní Babišův vyzývatel? Opozice se vzhledem k výše napsanému bude muset nějak pospojovat.
U jména Romana Prymuly se na jaře rozvinul nepěkný zvyk připojovat k němu hodnost plukovníka. Jako kdyby ani po třiceti letech neměl bývalý důstojník Československé lidové armády právo být hodnocen podle svého dalšího života. V očích některých lidí připomínka oficírské minulosti mohla Prymulovi přidat. Ministra zdravotnictví charakterizuje jistá přímost v jednání a řeči (byť ani to negarantuje srozumitelný výsledek), jíž se příjemně odlišuje například od svého předchůdce. Přímé vystupování se aspoň dřív považovalo za součást důstojnické osobnosti. Bohužel se v Prymulovi po nástupu na ministerstvo hlásí o slovo ty méně příjemné fazety důstojnické mentality, které používání plukovnické hodnosti zpětně ospravedlňují.
Necelý měsíc zbývá do prezidentských voleb v USA. Střípkem do mozaiky tohoto jedinečného dramatu byla zpráva z 1. října, podle níž Facebook odstranil 216 reklamních příspěvků zadaných volebním štábem Donalda Trumpa (protože byly lživé... která politická kampaň není zavádějící?). V jistém slova smyslu dobře Trumpovi tak.
Dnes začínají volby do krajů, jako vždy spojené i s volbami do třetiny Senátu.
Ještě počátkem letošního roku byl Miloš Vystrčil poměrně neznámý senátor z Vysočiny. Pak zemřel předseda horní komory Jaroslav Kubera, ODS uhájila místo pro svého člověka – a Vystrčil tak po Kuberovi s místem zdědil i plánovanou cestu na Tchaj-wan. Na tlak z čínské ambasády a ze strany zbytku nejvyšších ústavních činitelů reagoval nový předseda Senátu rozhodnutím cestu uskutečnit. Při svých vystoupeních na ostrově koncem srpna hojně evokoval dědictví roku 1989, hodnotu státní suverenity a nezávislosti a obecně svobodu, potřebu nebát se. Zrodil se nový lídr pravého středu? ODS naznačuje, že tu zraje příští kandidát na prezidenta. Současně vzniká otázka, jestli cenné hodnoty, o nichž předseda Senátu hovořil na Tchaj-wanu, nelze zastupovat i blíž než u pobřeží Číny.
Británie nemá dobrý rok. Drastická odpověď vlády na koronavirus, mediální hysterie a z toho pramenící ukázkové vystrašení obyvatelstva vedou k propadu ekonomiky, proti němuž bude náš propad jen menší pokles. Dezorientovaný předseda konzervativní vlády Boris Johnson je jako nepodařená parodie svého velkého předchůdce Churchilla. Teď však, jakoby mimoděk, přichází z Londýna naopak výborná zpráva. Do dvou důležitých funkcí Johnson navrhuje konzervativně laděné osobnosti: na „předsedu“, tedy intendanta BBC Charlese Moorea, do čela regulátora médií Ofcom Paula Dacrea. Prvně jmenovaný byl po léta šéfredaktorem pravicového Telegraphu a nedávno dokončil třídílný životopis Margaret Thatcherové. Druhý vedl polobulvární, avšak vlivný Daily Mail (po jeho odchodu list zamířil do středu).
Palackého náměstí v Praze se v neděli stalo dějištěm menší demonstrace proti koronavirovým opatřením. Palackého náměstí se pro takový účel hodí ze dvou důvodů.
Takhle koncentrovanému odporu profesor Prymula a spol. čelit zatím nemuseli. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima říká, že rušení výuky „zničí“ jednu generaci, na kteréžto obavy hodně lidí slyší a jež je nenechávají klidnými.
Salon Týdeníku Echo o provozu škol za korony se už dvakrát odkládal, z naléhavých důvodů musela teď účast odvolat hlavní pražská hygienička. Od pátku 18. září platí kromě mateřských škol a základních škol prvního stupně povinnost nosit roušky i během výuky, spekuluje se dokonce o jejich zavření a výuce z domova jako na jaře. Vysoké školy v Praze dostaly nařízenou distanční výuku magistrátem.