Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Salon Týdeníku Echo o provozu škol za korony se už dvakrát odkládal, z naléhavých důvodů musela teď účast odvolat hlavní pražská hygienička. Od pátku 18. září platí kromě mateřských škol a základních škol prvního stupně povinnost nosit roušky i během výuky, spekuluje se dokonce o jejich zavření a výuce z domova jako na jaře. Vysoké školy v Praze dostaly nařízenou distanční výuku magistrátem.
Průzkum Kantaru, který po delší době zachytil významný pád preferencí hnutí ANO, vznikal v první třetině září. Tedy ještě před návratem strachu z koronaviru a kličkování zmatkujícího Andreje Babiše a dávno před odstoupením ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha toto pondělí. Oproti předcházejícím dvěma měsíčním průzkumům ze stejné řady spadlo Babišovo hnutí o 4,5 bodu na 27,5 procenta. Náskok před opozičními vyzývateli – Piráty s 19 a ODS s 15 procenty – je i nadále značný, nicméně se tu ukazují trendy, které by premiérovi mohly způsobit bolesti hlavy.
Rušit výuku ve školách, byť v rámci kraje (hlavní město můžeme považovat za kraj), je tak vážný zásah, něco, co se tak vážně podepíše na vzdělání celé jedné české generace, že by se o tom nemělo ani uvažovat, dokud situace není skutečně dramatická.
Ti skeptičtější z nás, kdo jsme od jara byli v opozici vůči celostátní karanténě a od té doby kriticky sledovali debatu o koronaviru, musejí uznat body, v nichž se nenaplnily některé naše optimistické předpoklady. Tedy ten bod je v zásadě jeden: koronaviru neučinila přítrž jarní ani letní sezona, ultrafialové sluneční záření ho zřejmě sice oslabovalo, tak jak oslabuje jiné viry, ale méně, než by bylo potřeba. Vyšší testování by vysvětlilo vyšší počet pozitivních případů, ale virus opět víc škodí – což nelze popřít, poněvadž potom bychom popírali oficiální čísla o počtu hospitalizovaných a speciálně lidí s těžším průběhem nemoci. Takový je trend posledních dvou týdnů.
V České republice se zavíráním tříd a škol pomalu vracíme k poměrům z jara. A podobně i velké televize opět vrší statistiky o počtu pozitivně testovaných a akumulovaných číslech lidí s koronavirem. Mezi nejhlasitější oponenty těchto nálad patří ředitel nemocnice v pražském Motole Miloslav Ludvík. Zformuloval tři otázky, po jejichž zodpovězení bychom prý ihned měli jasno, zda je nevyhnutelné masivní testování bezpříznakových a zda bychom se obešli bez karantén pro lidi s negativními výsledky, bez zavírání škol i firem. Ludvík se současně uchází o křeslo v Senátu za ČSSD a s podporou ANO – nepochybně zajímavá pozice pro kritika vládní linie v boji s čínským virem.
Zdá se, že Západu dělá mnohem větší potíže srovnat se s hrozbou koronaviru než národům v tzv. třetím světě. Afrika, kde žije 1,2 miliardy obyvatel, hlásí méně obětí covidu-19 než 66milionová Británie, respektive kontinent dodnes sužovaný malárií se asi neobtěžuje tolik testovat; v Berlíně jezdí disciplinovaní Němci hromadnou dopravou s rouškami a Turci ne. Nejnovější kontrast v chování poskytuje řecký ostrov Lesbos, na němž se rozkládá, přesněji řečeno rozkládal největší utečenecký tábor v EU jménem Moria.
Každý ví, že nejdůležitějším problémem, před nímž v těchto dnech stanula česká vláda, jsou karantény uvalované na provozy jednotlivých firem, na odbory úřadů a na žáky, třídy, celé školy. Tempo, jímž se koronavirus prokousává českou společností, by za dosud platných pravidel, tak, jak je vykládají hygienické úřady, vedlo k tomu, že se v řádu dní přestane učit. Po ztraceném druhém pololetí na jaře vláda přirozeně nechce, aby se situace opakovala. Právě tak jako pokus vyhnout se umrtvení výuky musíme číst i to, k čemu včera dospěla Rada vlády pro zdravotní rizika.
Německá veřejnoprávní televize o demonstrantech proti rouškám mluví téměř výlučně jako o přívržencích konspiračních teorií.
Česká republika zaznamenává v posledních týdnech nejrychlejší růst počtu pozitivně testovaných na koronavirus ve střední Evropě. Na začátku tohoto týdne, kdy šlo Echo do tiskárny, Německo uvažovalo o vyřazení ČR ze seznamu bezpečných států, což by pro lidi cestující do Spolkové republiky odsud mohlo znamenat buď karanténu, nebo přinejmenším nutnost negativního testu. Není to jediné téma, které v česko-německých vztazích připomíná, že už se píše 21. století. Staré hity, jako byly Benešovy dekrety, byly nahrazeny koronou, rozdílnými názory na jaderné elektrárny nebo tlakem Berlína na cenzuru sociálních sítí, který oklikou přes Evropskou komisi může ovlivňovat mazání na českém internetu. Thomas Erndl je poslancem německého Spolkového sněmu za bavorskou CSU.
Skutečnost je taková, že Roman Prymula vypustil v pátek důležitý balonek. Jestli ho veřejnost přijme, a zatím opačné signály nejsou, můžeme se chystat na roušky i ve školních třídách.
Teď nám opět ministerstvo zdravotnictví prezentuje graf opsaný zřejmě z ciziny. Přízračnost tomu dodává souběžnost diletantismu s drzostí, kdy nám stát radí, jak máme trávit volný čas.
Jsme už jen den vzdáleni od částečného znovuzavedení roušek a jeden den od konce prázdnin, po němž hrozí další kolečka a kola omezování života ve jménu boje proti covidu-19.
V těchto dnech se skupina osobností českého veřejného života chystá obrátit na poslance sněmovny s apelem a současně s peticí, která se jmenuje Zastavme omezování svobody projevu na globálních sociálních sítích. Je to výzva zákonodárcům, aby v českém virtuálním světě dbali na svobodu projevu a platformám typu Facebook nebo Google účinně bránili v mazání, rušení účtů nebo politické manipulaci při vyhledávání obsahu. Jedním z tahounů petiční skupiny je vývojář počítačových her Daniel Vávra, autor světového hitu Kingdom Come (Přijď, království), hry zasazené do předhusitských Čech. Vávru zná český virtuální svět jako člověka nekonvenčních názorů a provokatéra. Co ho přimělo k tomu, aby změnil tón a apeloval na politiky?
Nemohoucnost opozice se stává jedním z definičních znaků české současnosti. Nejde tu jen o politiku státních výdajů a důchodů. Jde i o rozsah, v jakém zbytek politické scény Babišově vládě mlčky toleruje šikanu občanů v jejich každodenních životech.
Jedna věc je ale zřejmá už teď. Obě média – Spiegel i SZ –, která podle vlastního tvrzení měla nahrávku od začátku celou, vybírala, co se jim politicky hodilo do krámu.
Názor veřejnosti na koronavirus, respektive následná úřední opatření u nás od března kopírovala vládní linii.
Horkou diskusi o normalizaci, na jejímž počátku byl rozhovor Týdeníku Echo s děkanem FF UK Michalem Pullmannem (v č. 29/2020), poznamenalo něco v této době zřejmě nevyhnutelného: v obou táborech se o slovo přihlásili lidé, již si nevyměňují argumenty, ale svými argumenty házejí po protistraně. Jedním z českých historiků komunismu, kteří se snaží držet odstup od obou táborů, je Jiří Suk, vědecký pracovník Ústavu soudobých dějin, autor základní studie o listopadu 1989.
Co však z manuálu dělá jedno velké zklamání – ano, skandál –, je doporučení ředitelům škol, aby domů poslali každého žáka, u kterého bude spatřen aspoň jeden symptom covidu.
Od března se na této stránce i jinde objevují skeptické hlasy, že vládním epidemiologům je potřeba příležitostně odmlouvat, podrobovat jejich soudy kritice, neodezírat ze rtů.
Dnes tedy víme, že cenou za liberální epidemická opatření v zemi velikosti České republiky není nekontrolovatelný, exponenciální nárůst infekce, ale zřejmě několik set nebo několik tisíc předčasných smrtí.
Známý dramatik, novinář, zakladatel svobodných škol Toby Young je motorem Free Speech Union (FSU, česky Unie pro svobodu projevu). FSU funguje od února letošního roku a vzdáleně může připomínat Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných v husákovském Československu. I FSU totiž nabízí právní a další služby lidem, kteří jsou perzekvováni pro svoje názory. Současně se jim snaží zajistit podpůrnou kampaň. Nakolik je paralela veřejné debaty v dnešní Británii s ČSSR nosná, to necháme na ctěném čtenáři rozhovoru se starým bílým heterosexuálem Tobym Youngem (56).
Minulý týden zemřel Brent Scowcroft, před 30 lety poradce pro národní bezpečnost u tehdejšího amerického prezidenta George Bushe. Generálu Scowcroftovi bylo 95 let, smrt ho zastihla doma, odešel v klidu.
Léto je k rekreaci a k nadechnutí se. Ale v roce koronaviru jako by nám stoupenci teorie, že pandemie s námi bude několik roků a že už na podzim přijde druhá vlna, ani ten zasloužený oddech nechtěli dopřát. Média své publikum vytrvale bombardují počtem nových pozitivních testů a zavádějícími tzv. kumulativními čísly nakažených od 1. března.
Měsíc po volbách na podzim 2013 se Ondráčka u Babiše otevřeně ucházel o nominaci na ministra vnitra.
Proč vzniká ona diskrepance mezi počtem pozitivních případů a počtem těžších případů? Nabízí se tu možnost, jakou od počátku předpovídala část virologů: že se i tento zprvu silný a zákeřný virus přece jen trochu unavil.
Z vládních míst a médií se poslední dva týdny vracejí obavy z koronavirové nákazy. Česká republika se s nárůstem několika set pozitivně testovaných denně dostává mezi epidemiologicky podezřelé země v očích některých států Evropy. Vláda vyvinula semafor, stupnici epidemické situace, kdy barvy za jednotlivé okresy odpovídají stupni „ohrožení“. Má to být generálka na podzim, kdy prý se návrat nového koronaviru zkombinuje s chřipkou, takže nikdo nebude vědět, čím je nakažen. Současně s tím, jak stagnuje počet hospitalizovaných a pacientů s těžkým průběhem, vrací se skepse. Nebyla a není to přehnaná reakce, panika? Otázky pro epidemiologa Rastislava Maďara, který na ministerstvu zdravotnictví vede pracovní skupinu určující rozsah karanténních opatření.
Nejnovější Sarrazinovu knihu, která v Německu vyjde za pár dní (pro změnu o přistěhovalectví), už řada knihkupectví odmítá zahrnout do své nabídky. Kruh se uzavírá.
Včera dostal Roman Prymula zajímavý návrh: zkrátit karanténu pro lidi, kteří pouze potkali někoho s nálezem covidu v těle, ale sami neprojevují příznaky a měli dva negativní testy, na polovinu.
Pro hypotézu, že průzkumy popularity politiků mohou mít bezprostřední následky na jejich chování, se jako studijní materiál nabízí postava Jana Hamáčka.
Z české politiky odchází Miroslav Kalousek, největší veterán hned po Marku Bendovi. Zakladatel TOP 09 oznámil, že příští rok už nebude kandidovat. Svým krokem prý chce usnadnit snahy o předvolební koalice na pravém středu. Ale jak vyplyne z následujícího rozhovoru, zůstávají hluboké rozdíly především s ODS. Jak Kalousek hodnotí evropský plán obnovy, klimatickou politiku a ve své minulosti roky na ministerstvu financí či neschopnost nalomit Babišovu hegemonii?
