Arménie požádala Evropskou unii o pomoc se zvládáním přílivu uprchlíků z Náhorního Karabachu, uvedl dnes podle agentury Reuters úřad italské premiérky. Počet běženců z enklávy, nad níž minulý týden převzal kontrolu Ázerbájdžán, už překročil 100 000.
Polsko otevřelo v pátek další úsek rychlostní silnice S3, která má umožnit propojení české dálnice D11 s Polskem až ke břehům Baltského moře. Řidičům je nově k dispozici patnáctikilometrový úsek od Lubawky u českých hranic po město Kamienna Góra, informovala polská média. Český úsek D11 by měl být podle dřívějších vyjádření české vlády hotov nejdříve za několik let, ale se stavbou od Jaroměře k Žacléři se zdaleka nezačalo. Polská dálnice tak končí na louce u české hranice.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil založení mezinárodní aliance zbrojařského průmyslu. Jejím účelem má být mimo jiné posílení obranného potenciálu Ukrajiny. Dnešního zbrojařského fóra v Kyjevě se podle něj zúčastnili zástupci 252 zbrojařských firem z více než 30 zemí včetně České republiky. Názvy firem Zelenskyj nezveřejnil.
Výsledky parlamentních voleb na Slovensku mohou být po ostré kampani plné dezinformací velmi těsné a rozhodnout může každý hlas. Prohlásil to dnes předseda liberálního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka, který odvolil v jedné z bratislavských základních škol. Odvolil i jeho největší soupeř, bývalý trojnásobný slovenský premiér Robert Fico, jehož strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) je jedním z favoritů na vítězství v dnešních předčasných parlamentních volbách na Slovensku. Ten prohlásil, že si přeje, aby Slovensko neřídili amatéři a břídilové.
Počet Arménů, kteří uprchli z Náhorního Karabachu do Arménie, překročil 100 000. Oznámil to dnes Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle arménské vlády, kterou dnes cituje agentura RIA Novosti, počet uprchlíků dosáhl 100 417. V regionu Národního Karabachu až do minulého týdne, kdy oblast po bleskové vojenské operaci ovládl Ázerbájdžán, žilo odhadem 120 000 obyvatel.
Ve francouzských vlacích a v městské hromadné dopravě v posledních týdnech jezdí stále více nechtěných pasažérů - štěnic. Počet pokousaných cestujících a stížností je už tak vysoký, že ministr dopravy Clément Beaune kvůli tomu na příští týden svolal krizovou schůzku úředníků s přepravci, napsal deník Le Figaro.
Radikální křídlo amerických republikánů dnes odmítlo kompromisní verzi zákona o dočasném financování federální vlády, která měla předejít hrozícímu omezování výdajů a propouštění zaměstnanců. Žádný další návrh s reálnou šancí na schválení není na stole a podle amerických médií je takzvaný shutdown téměř neodvratný. Pokud nenastane zásadní průlom, bude vláda bez peněz od půlnoci na neděli amerického času.
Přistoupení Ukrajiny k EU v roce 2030 je realistický cíl. V rozhovoru pro ukrajinský deník Evropská pravda to dnes řekla Katarína Mathernová, která se tento měsíc stala velvyslankyní Evropské Unie na Ukrajině. Kyjev však tvrdí, že bude připraven na vstup už do dvou let. Maďarský premiér Viktor Orbán dnes podle agentury AP zpochybnil možnost, že by Evropská unie v dohledné době zahájila jednání o vstupu Ukrajiny do sedmadvacítky.
Pokud migranty ve Středozemním moři zachrání některá z lodí neziskových organizací, pak si je musí převzít ty státy, z nichž tyto organizace pocházejí. Stanici RAI to dnes řekl italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Řím se v posledních dnech dostal do konfliktu s Německem, jehož vláda schválila finanční další příspěvky pro tři organizace, které na moři se záchranou migrantů pomáhají. Postoj Itálie později potvrdila i premiérka Giorgia Meloniová. Podle italských médií tento požadavek Říma ale odmítli ve čtvrtek evropští ministři vnitra.
Nákup společnosti Net4Gas, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic, je signálem toho, že stát chce do budoucna spoléhat v energetice na plyn. Uvedli to analytici, které oslovila ČTK. Akvizice podle nich zvýší energetickou stabilitu v zemi, zároveň však varují před ekonomickou situací firmy, kvůli níž se kupní cena zřejmě státu nevrátí. Státní společnost ČEPS v pátek koupila firmu NET4GAS Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Maximální výkupní cena byla stanovena na 5 miliard korun.
Státní společnost ČEPS koupila firmu NET4GAS Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Za značně zadluženou společnost zaplatí přitom možná až pět miliard korun, konečná suma však bude záviset na hospodaření podniku a splnění nastavených ekonomických parametrů. Oznámila to dnes společnost ČEPS. Akvizici, kterou ve středu schválila vláda, ještě budou posuzovat regulační orgány. Celkový dluh společnosti přitom dosahuje asi 33 miliard korun.
Akademici z filozofických fakult (FF) Univerzity Karlovy (UK) a Univerzity Palackého v Olomouci (UP) budou 17. října stávkovat. Na dalších fakultách v českých univerzitních městech zatím vznikají stávkové výbory. Stávka má za cíl upozornit na nedůstojné mzdy a podmínky pro výuku a další práci na vysokých školách. ČTK to dnes oznámila iniciativa Hodina pravdy, která sdružuje vyučující a studenty humanitních a společenských oborů.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dostala letos do poloviny září víc žádostí o předčasnou penzi než za celý loňský rok. Celkem jich bylo přes 86.400. Je to také téměř třikrát víc než předloni. V roce 2021 o dřívější důchod požádalo asi 30.000 lidí. Vyplývá to z údajů, které úřad zveřejnil. Zájem o předčasné penze se výrazně zvedl loni na podzim poté, co ministerstvo práce upozornilo na jejich výhodnost. Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) i ředitel ČSSZ František Boháček v poslední době několikrát zopakovali, že se loňská výhodná situace letos už neopakuje.
Němečtí policisté budou kvůli boji proti nelegální migraci hlídkovat společně s českými a polskými kolegy na české a polské straně hranice. Oznámila to německá ministryně vnitra Nancy Faeserová, která se na tom dohodla s českým a polským protějškem Vítem Rakušanem a Mariuszem Kamińským. Se společnými česko-německými hlídkami na české straně hranice souhlasil Rakušan již před týdnem. Trojice ministrů se podle Berlína rovněž dohodla na vytvoření společné operační skupiny proti převaděčům.
Nový balíček ohledně migrační krize v EU vyvolává vášně a kromě Polska se proti němu tvrdě vymezila také Itálie a Maďarsko. Polský premiér Mateusz Morawiecki v pátek řekl, že příští týden na neformálním summitu EU ve Španělsku potvrdí polské veto unijního migračního balíčku. Polsko v polovině října čekají parlamentní volby a odpor vůči přijímání migrantů je jedním z klíčových bodů programu vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). K Polsku se přidali také zástupci Maďarska a Itálie, kteří ostře kritizují připravovaný unijní balíček.
Soud poslal do vazby pět lidí předaných v pondělí do Česka z Ukrajiny kvůli trestnímu stíhání. Případem se zabývají kriminalisté z Vysočiny, řekla krajská policejní mluvčí Dana Čírtková. Podrobnosti ke kauze, v níž je pětice stíhána, zatím policie neuvedla. Ve středu pouze sdělila, že pro všechny navrhuje vazbu. Podle dřívějších informací ukrajinských médií jde o podezřelé z podvodů za více než 7,5 milionu eur (v přepočtu asi 183 milionů korun).
Česká ekonomika klesla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) stagnoval. Zpřesněné údaje ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky jsou horší, než statistici odhadovali koncem srpna. Tehdy uváděli meziroční pokles o 0,4 procenta a mezičtvrtletní růst o 0,1 procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek večer jednal s někdejším členem a velitelem žoldnéřské Wagnerovy skupiny Andrejem Troševem o vytvoření dobrovolnických jednotek určených zejména pro boj na Ukrajině. Podle agentury TASS o tom informoval Kreml. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov řekl, že Trošev pracuje jako náměstek ministra obrany, napsala RIA Novosti.
Ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek setkal s čečenským vůdcem Ramzanem Kadyrovem, uvedla agentura Reuters s odkazem na reportéra státní televize. Schůzka se uskutečnila tři dny poté, co Kadyrov prohlásil, že je hrdý na svého patnáctiletého syna, který zbil vězně obviněného ze spálení koránu. Putin se dnes mimo jiné vyjádřil k volbám, které Moskva uspořádala v ukrajinských oblastech, jež okupuje. Představují podle něj krok k „plnému vstupu“ do Ruska.
Zvýšení koncesionářských poplatků za televizní a rozhlasové vysílání budí vášně a nejnověji se rozproudila ostrá výměna názorů mezi soukromými rozhlasovými stanicemi a Českým rozhlasem. Provozovatelé soukromých rádií vyzvali vládu, aby stáhla návrh tzv. velké mediální novely, která zvyšuje rozhlasové a televizní poplatky. Soukromníci se domnívají, že dojde k narušení hospodářské soutěže na rozhlasovém trhu, kdy se veřejnoprávnímu rozhlasu umožňuje navýšenými příjmy investovat do produktů, které přímo konkurují soukromoprávním subjektům.
Ukrajinské síly nadále postupují ve své protiofenzivě. Každý metr, který Ukrajinci získají, Rusové ztrácejí. Na neohlášené návštěvě Kyjeva to ve čtvrtek řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal země NATO o poskytnutí více protiletadlových systémů, které by podle něj čelily ruským útokům na energetickou infrastrukturu země.
Z oblasti Náhorního Karabachu, kterou minulý týden po bleskové vojenské operaci ovládl Ázerbájdžán, uprchlo do Arménie přes 65 000 lidí. To je více než polovina odhadované populace separatistického regionu. Prezident karabašské republiky Samvel Šahramanian ve čtvrtek podepsal dekret o zrušení všech státních institucí s platností od 1. ledna 2024. Mezinárodně neuznaný státní útvar tak od toho dne přestane existovat, uvedly místní úřady podle zahraničních tiskových agentur.
Vládní důchodová novela, která začne platit od 1. října, omezuje předčasné penze a mění úpravu valorizací, kdy se zruší sledování dvou statistických indexů inflace. Změny mají podle předkladatelů omezit možnosti využívání předčasného důchodu tím, že se sníží motivace do něj odcházet. Podívejte se, jaké jsou hlavní body novely.
Nákup letounů F-35 je dobrou volbou, pokud Česko chce zajistit kvalitní obranu občanům i spojencům a pro vojenské letectvo něco, co je na špičce současných technologií, prohlásil prezident Petr Pavel. Nákup 24 amerických letounů F-35 za 150 miliard korun schválila vláda ve středu. Náčelník generálního štábu Karel Řehpka s tím souhlasí a dodává, že to neoslabí žádný jiný projekt modernizace armády a prioritou číslo jedna zůstává výstavba těžké brigády. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) vyjde provoz letounů každého občana na 700 korun ročně.
Domácnosti a firmy budou od příštího roku opět platit poplatky za obnovitelné zdroje energie (OZE) jako před loňským říjnem. Stát už je plně hradit nebude, oznámili ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny tak budou odběratelé opět hradit poplatek 599 korun. Podle kabinetu šlo o plošné opatření, které v době příznivějších cen energií není nutné. Podle návrhu, o němž vláda jednala, měl stát nadále hradit čtvrtinu poplatku OZE.
Vláda schválila státní rozpočet na příští rok s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,192 bilionu korun. Schodek bude 252 miliard korun, na letošek je plánováno 295 miliard korun. Příjmy i výdaje se proti návrhu ministerstva financí z konce srpna zvýšily o 19 miliard korun. Parametry rozpočtu představil na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Rozpočet dostanou k posouzení poslanci, v prvním čtení by ho měli projednávat koncem října.
Petici, aby prezident Petr Pavel vyznamenal členy odbojové skupiny bratří Mašínů, které Senát letos nominoval na Medaili Za hrdinství, podepsalo zatím 34 osobností. Další budou mít možnost prostřednictvím petičního serveru, informoval historik Petr Blažek, dokumentarista Martin Vadas a senátor Marek Hilšer z klubu Starostů, kteří petici připravili. Pavel již dříve uvedl, že by s oceněním Mašínů měl problém; vyznamenat ale hodlá jejich sestru Zdenu Mašínovou, na jejíž nominaci se Sněmovna a Senát shodly.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) očekává, že úrokové sazby budou v nadcházejících čtvrtletích na vyšší úrovni, než doporučuje prognóza banky, uvedl guvernér ČNB Aleš Michl. Prognóza přitom předpokládá snižování sazeb a bankovní rada ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.
Sněmovna ani ve středečním druhém dějství nedokončila schvalování sporného konsolidačního balíčku, který má podle vlády přispět ke snižování rozpočtových schodků. Předloha obdobně jako minulý pátek čelila kritice opozičních poslanců, kteří také hájili své úpravy. Směřují například k zachování nynější výše některých daní místo jejich navrhovaného růstu. Závěrečná sněmovní debata k balíčku bude pokračovat ve středu 11. října. Je možné, že se poslanci k hlasování o podobě předlohy opět nedostanou. Vystoupit chce ještě 54 zákonodárců, počet přihlášek do diskuse od rána do odpoledne o něco vzrostl.
Z oblasti Náhorního Karabachu, kterou minulý týden ovládl Ázerbájdžán, k dnešnímu poledni uprchlo do Arménie více než 50 000 lidí. Jde o téměř polovinu obyvatel separatistického regionu. S odkazem na arménskou vládu o tom informovala agentura TASS.
