Okresní soud Plzeň-město musí znovu otevřít případ ženy, která na facebooku psala o zapalování autobusů s běženci. Původně kauzu poslal do přestupkového řízení. Nesouhlasil s tím nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, trval na soudním potrestání ženy, šlo podle něj zjevně o trestný čin podněcování k nenávisti vůči skupině osob. Zemanovi vyhověl Nejvyšší soud (NS), zjistila ČTK z justičních databází.
Do českých diskusí o cenzuře na Facebooku, kde se neúnavně probíralo, jestli politik může soukromé firmě nařizovat, co dělá na své platformě, protože pak už by to přece nebyla svoboda, nám přistál důležitý příspěvek z Británie. Konzervativnímu aktivistovi (tak ho nazývají některé spřízněné weby jako americký Zerohedge), přesnější by asi bylo napsat anglickému nacionalistovi Tommymu Robinsonovi zrušil Facebook účet a do budoucna zakázal vstup na svou platformu jemu osobně i komukoliv, kdo by ho pouštěl ke slovu.
Obavy ze zaplavení sociálních sítí urážlivými, dezinformačními nebo vulgárními příspěvky budou patřit k důvodům, kvůli kterým vláda ANO a ČSSD zřejmě odmítne poslanecký návrh na trestání omezování svobody projevu na těchto platformách. Podle podkladů pro středeční schůzi kabinet také zpochybní řešení záležitosti trestním právem a za nepřiměřenou označí výši sankcí. O předloze, za níž stojí Václav Klaus mladší (ODS), rozhodnou zákonodárci.
Na člověka připojeného k sociální síti, zvlášť pokud ho zajímá politika, jako kdyby doléhal celý svět, bez ohledu na faktickou vzdálenost je všechno blízko, všechno se ho týká. V Austrálii někdo vedl do rádia blbé řeči! Studenti malé soukromé univerzity v USA někomu upřeli svobodu projevu! Imám z Kyrgyzstánu má vskutku skandální názory! Z těch fragmentů se skládá obraz „světa na míru“ právě pro něj, dost často je to svět směřující k takové či onaké katastrofě. Možná ale to nejdůležitější se odehrává tak blízko, jak je to jenom možné. Prostředí virtuálního světa si jeho samotného nějak přizpůsobuje.
Americká společnost Facebook zrušila několik stránek s vazbami na Rusko. Jednou z nich je populární projekt ruské televizní stanice RT, specializovaný na šíření virálních videí. Firma tak zřejmě učinila v reakci na zjištění, že projekt šíří dezinformace a že ho skrytě financuje ruský stát. Vedení ruské televize krok technologické firmy označilo za bezdůvodný. Samotná firma své počínání dosud nekomentovala, napsala agentura AFP. „Máme menší projekt v angličtině, který se jmenuje In the Now (volně přeloženo Právě teď).
Velký rozruch vzbudil návrh zákona, který by kriminalizoval mazání příspěvků na sociálních sítích. Předkladatelé v čele s Václavem Klausem ml. navrhují, aby výmaz příspěvků, které nejsou v hrubém rozporu s dobrými mravy, českými zákony nebo mezinárodními smlouvami, k nimž se náš stát připojil, byl trestán – od pokuty (až do 50 milionů korun) po vězení až tříleté.
V tomto vydání Týdeníku Echo přinášíme už druhý Salon během pěti měsíců k zákonu o cenzuře na Facebooku. Návrh, který si vymyslel Václav Klaus ml., sněmovnou zřejmě neprojde, shodují se na tom i někteří spolupředkladatelé. Proti návrhu zaznívají jak politické, tak věcné námitky. Zatím se návrhem podařilo zvýšit publicitu pro Klause, ale taky pro dané téma. Protože politická cenzura především na Facebooku tu samozřejmě je.
Počet registrovaných Čechů na sociální síti Facebook se loni zvýšil zhruba o šest procent na 5,3 milionu. Více než polovinu tvořili lidé ve věku od 13 do 35 let. Mírně převládají ženy, kterých je mezi uživateli 2,7 milionu. Vyplývá to informací společnosti AMI Digital. V pondělí firma Facebook oslaví 15 let od založení.
Německá kancléřka Angela Merkelová ruší svůj osobní facebookový účet. Sama to v pátek oznámila ve videu zveřejněném právě na facebooku. Důvodem je nedávný odchod z čela nejsilnější strany Křesťanskodemokratické unie (CDU). Facebookové stránky dlouholeté šéfky německé vlády posbíraly od uživatelů sociální sítě více než 2,5 milionu "lajků", tedy pozitivních hodnocení. To je nejvíce ze všech německých politiků a víc než má například francouzský prezident Emmanuel Macron.
Šéf a zakladatel firmy Facebook Mark Zuckerberg plánuje propojit zasílání zpráv napříč sociálními sítěmi whatsapp, instagram a facebook, napsal deník The New York Times (NYT) s odkazem na zdroje obeznámené s plánem. Jednotlivé aplikace by ale nadále fungovaly samostatně. Práce na jejich propojení jsou podle listu v rané fázi a završeny by měly být koncem tohoto nebo začátkem příštího roku. Facebook na dotaz zpravodajského serveru BBC uvedl, že je na začátku "dlouhého procesu".
Rakousko hodlá zavést vlastní daň z digitálních služeb, které by podléhaly příjmy velkých internetových firem, jako je například Google, Facebook nebo Amazon. Prohlásil to v sobotu kancléř Sebastian Kurz. Evropské unii se zatím nepodařilo najít kompromis ohledně nových pravidel pro zdanění digitálních služeb.
Italský úřad pro ochranu spotřebitelů a hospodářské soutěže (AGCM) uložil americké společnosti Facebook pokutu ve výši deseti milionů eur (téměř 260 milionů korun) za to, že mimo jiné neinformoval uživatele "adekvátně a okamžitě" ohledně užívání jejich osobních údajů. Podle deníku The Guardian se jedná o jeden z nejvyšších finančních trestů, jaký kdy provozovatel stejnojmenné sociální sítě dostal. Italský úřad o kroku informoval v dnešní tiskové zprávě.
Co dráždí Trumpa na moci Googlu a Facebooku?
Americký technologický gigant Google oznámil, že na podporu nadcházejících voleb do Evropského parlamentu (EP) zavede sadu opatření ve snaze zprůhlednit politickou reklamu v Evropské unii. Krok kopíruje nedávné iniciativy Facebooku a Twitteru. Média však poukazují mimo jiné na velmi úzkou definici Googlu pro politickou reklamu. Podobně jako Facebook bude i provozovatel nejpoužívanějšího internetového vyhledávače zobrazovat, kdo za politickou reklamu platí, a vytvoří speciální knihovnu těchto reklamních sdělení s dodatečnými informacemi o reklamních kampaních a jejich autorech.
Až 20 milionům potenciálních amerických voličů by se v těchto chvílích mohla na hlavní stránce facebookových profilů vyskytovat reklama od vlivné liberální organizace MoveOn. Ta na konci října spustila nový typ kampaně s cílem získat podporu pro demokratické kandidáty v úterních volbách, napsal technologický magazín Wired. Jádrem této strategie je cílit obsah na typy lidí, které předchozí výzkum určí jako nejvíce ovlivnitelné osobnosti.
Americká společnost Facebook zvýšila ve třetím čtvrtletí zisk na 5,14 miliardy USD (117,3 miliardy Kč) z loňských srovnatelných 4,7 miliardy USD. Zisk překonal očekávání analytiků, příjmy a měsíční počet uživatelů však za odhady zaostaly. Akcie firmy, která je provozovatelem největší sociální sítě světa, po oficiálním uzavření trhů proto zamířily dolů, než se zotavily.
Skupina menších inzerentů žaluje společnost Facebook za to, že jim vědomě poskytovala zkreslené údaje o sledovanosti videí. Společnost však tvrdí, že o chybě ve zpracování statistiky informovala hned po jejím objevení. Informuje o tom BBC.
Progresivistický miliardář stylizující se do role filantropa progresivní levice. Republikánský prezident Spojených států, považovaný za nejúspěšnější exemplář antiestablishmentového populismu. Český miliardář, který postavil svůj obchodní model na sázce, že celý průmysl obnovitelných zdrojů, na nějž Evropská unie naskočila, se dřív nebo později ukáže jako slepé rameno dějin a přijde návrat ke klasickým zdrojům energie.
Facebook a Twitter jsou na nejlepší cestě stát se ministerstvem pravdy pro globální publikum. Nikdy předtím neměl tak malý počet firem možnost ovládat, co miliardy lidí říkají a vidí. Ne všem se to líbí, padají různé návrhy, jak obrům nastavit hranice. Je v českém prostředí masovější Facebook ještě soukromý subjekt, nebo si pro svou dominanci na trhu zaslouží být vnímán jako veřejný prostor? Nejen o tom v Salonu Týdeníku Echo diskutovali předkladatel návrhu, který by Facebooku zakázal „cenzurovat“ nepohodlné názory, poslanec Václav Klaus ml., právnička a odbornice na autorské právo Helena Chaloupková, programátor a anarchokapitalista Daniel Steigerwald a šéfredaktor Týdeníku Echo Dalibor Balšínek.
Audiovizuální internetové platformy jako YouTube, Facebook či Netflix budou muset mít ve své nabídce nejméně 30 procent evropské tvorby. Novelu směrnice v úterý na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili poslanci Evropského parlamentu. Provozovatelé serverů pro sdílení videí rovněž budou muset od roku 2020 povinně odstraňovat obsah, který podněcuje k násilí a nenávisti.
Srbský prezident Aleksandar Vučić hodlá v rámci případné dohody s Kosovem usilovat o záruku, že se Srbsko v roce 2025 stane členem Evropské unie. Vučić to ve čtvrtek řekl v rozhovoru s agenturou Reuters. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008.
Evropský parlament v prvém čtení schválil kontroverzní směrnici, která má majitelům autorských práv dát nárok na podíl z využití jejich děl internetovými giganty, jako je Google či Facebook. „Je to dobrý signál pro náš tvůrčí průmysl v Evropě, prohlásil parlamentní zpravodaj Axel Voss poté, co poslanci přijali jeho návrh v poměru 438 ku 226 hlasům.
Zítra se ve Štrasburku začne projednávat směrnice, která rozhodne, jak bude v příštích letech vypadat obchod s informacemi v Evropě. Reaguje na situaci, za níž se dnes většina mediálního provozu přesunula na internet. Online reklamu, která celý ten internetový prostor, v němž je všechno včetně informací a služeb zadarmo, zaplňuje, ovládli technologičtí dominátoři Google a Facebook. Ve většině evropských zemích – stejně jako ve Spojených státech – u nich končí 80 až 90 procent všech útrat za internetovou reklamu. Facebook loni dosáhl tržeb 40 miliard dolarů (888 miliard korun), Google 110 miliard dolarů (2220 miliard korun). To všechno jsou příjmy z internetové reklamy, ve které dominují a staly se monopoly, protože jsou svým inzerentům schopny nabídnout o jejich potenciálních zákaznících a terčích reklamy nesrovnatelně víc nesrovnatelně detailnějších informací než kdokoliv jiný.
V Evropě se rozjíždí klíčový souboj, jak bude v příštích letech vypadat obchod s informacemi. Politici si konečně po letech nevědomí, následovaných neschopností, připouští, že jim technologické monopoly Google, Facebook a spol. přerostly přes hlavu.
Část českých sociálních sítí ovládlo koncem srpna zneklidnění. Řada uživatelů hlásí, že jim správci sítě naprosto bez vysvětlení nebo s odvoláním na to, že příspěvek může být spam (!), blokují příspěvky, mažou konta, někdy ještě uvalují třicetidenní zákaz postování. Předpokládá se, že cenzurované příspěvky do centrály Facebooku nahlašují jiní uživatelé, kterým se někdy protinázor prostě nelíbí, a tak ho nahlašují jako řeč z nenávisti (hate speech) nebo falešnou zprávu (fake news). Nejslavnější zákaz postihl politicky nekorektní skupinu Naštvané matky kolem publicistky Evy Hrindové.
Zástupci Facebooku, Twitteru, Googlu, Microsoftu nebo Snapchatu na tajné schůzce probírali strategii proti dezinformacím v souvislosti s podzimními volbami do Kongresu USA. O události informuje server BuzzFeed News, který disponuje emailem od šéfa bezpečnostní politiky Facebooku Nathaniela Gleichera, který ostatní společnosti na schůzku pozval.
Četnost útoků mířících na přistěhovalce je v Německu vyšší v místech, kde lidé intenzivněji používají facebook. Zjistila to dvojice vědců z univerzity v britském Warwicku, která zkoumala okolnosti více než 3000 útoků proti uprchlíkům z posledních dvou let. Autoři studie v reportáži deníku The New York Times (NYT) odhadují, že efekt facebooku způsobil desetinu násilných incidentů vyvolaných nesnášenlivostí.
Sociální sítě jsou něco víc než jen úspěšné firmy. Jsou symboly doby. Tím, že změnily náš svět, způsob, jak spolu lidé komunikují, jak prožívají své spojení se světem a lidskou blízkost. Tím, že představují svět budoucnosti, která nastala. A pak tím, jak symbolizovaly americkou převahu. Ty firmy vznikly v USA a jejich potenciální konkurence se mohla zrodit zase jen v USA. Politici v jiných zemích mohli organizovat periodické pokusy, jak za státní peníze napodobit Silicon Valley, a různými regulacemi a pokutami americkým gigantům znepříjemňovat život – ale to je tak všechno.
Velké internetové společnosti – Google, Apple, Facebook, YouTube a další – se počátkem týdne rozhodly zakročit proti společnosti Infowars známého veterána konspiračních teorií Alexe Jonese. Byly zrušeny jeho facebookové stránky a kanál na YouTube, Jonesovy podcasty byly staženy z nabídky služby Spotify a podobně.
Česko-slovenská finanční skupina Arca Capital koupila akcie americké internetové společnosti Facebook v hodnotě 1,5 miliardy korun. Firma k nákupu využila jejich nedávný propad na akciových trzích v USA. Informoval o tom server E15.cz.
