Evropská unie zahájí disciplinární řízení s Maďarskem, řekla europoslancům ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. První krok EK podnikne v souvislosti s nerespektováním pravidel právního státu ze strany Maďarska, které v důsledku může čelit pozastavení čerpání peněz z unijních fondů. Von der Leyenová, která ve Štrasburku europoslancům odpovídala na otázky ohledně výsledků prvních dvou let současného mandátu EK.
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans se domnívá, že válečný útok Ruska na Ukrajinu je jen zástěrkou. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj jen chce odvést pozornost od klimatických problémů, jimž svět čelí. Uvedl to v podcastu Betrouwbare Bronnen. Nizozemec Timmermans je v Evropě dlouhodobým a výrazným zastáncem ochrany klimatu, klimatických opatření a elektromobility. Invaze ruských vojsk je podle místopředsedy komise „diverzním manévrem“
Uvnitř Evropské unie se chystá zpřísnění pravidel pro čerpání evropských peněz. Výbor pro rozpočtovou kontrolu europarlamentu schválil doporučení Evropské komisi, které má vést k důslednějšímu odhalování střetů zájmů a prověřování skutečných vlastníků firem, do kterých proudí dotace, a shodl se i na zastropování zemědělských dotací. Deník Echo24 mluvil s europoslanci, kteří se jednání zúčastnili.
Evropská komise schválila dočasné zařazení jaderných a plynových elektráren do kategorie „zelených investic“. A to v rámci takzvané taxonomie, která posuzuje dopad jednotlivých zdrojů na životní prostředí. Prapůvodně se s nimi počítalo jako se „špinavými“. Očekávaný krok uvítaly především země jako Česko, Polsko nebo Francie, které na ně sází při přechodu na energetiku bez emisí, kterou si EU vysnila po roce 2050. V porovnání s posledním uniklým návrhem na přelomu roku EK dokument zmírnila, stále však existuje řada podmínek, bez kterých nové elektrárny na dotace, výhodné úvěry a pojistky nedosáhnou.
Evropská komise dnes schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie, na něž mají členské země Evropské unie zásadně odlišné názory. Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu.
Minulý týden Evropský parlament schválil návrh zákona o digitálních službách, který připravila Evropská komise. Podstatné části normy nejsou politicky kontroverzní. Jiné části jsou naopak háklivé, především mazání tzv. nenávistného projevu. Důležitou roli v hledání vztahu EU k on-line platformám hrála česká komisařka Věra Jourová. Rozhovor s Jourovou se však neomezuje jen na zákon o digitálních službách, dojde i na Green New Deal a zacházení Komise se střední Evropou.
Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) může Česko restrikce zvládnout, varuje ale před stále silnými snahami zeleného tábora odpůrců jádra, kteří chtějí celou taxonomii shodit, či ještě zpřísnit. Je to protisměr, který já bych vůbec nepodceňoval, řekl Vondra deníku Echo24.
Ačkoliv témata jako je klimatická krize a ochrana životního prostředí nejsou dnes ve školách nic, co by výuka opomíjela, podle Evropské komise (EK) to nestačí. Přišla proto s návrhem, aby se udržitelnost stala nedílnou součástí vzdělávacího systému unijních států. Podle komise je totiž vybavení dětí klimatickými znalostmi nutné pro úspěšný „ekologický přechod“.
Polsko promeškalo první lhůtu k zaplacení pokuty za pokračování těžby v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Evropská komise proto nyní vyhodnotí, ze kterých fondů pokutu v řádu desítek milionů eur Varšavě strhne. Oznámil to ve středu mluvčí unijní exekutivy. Polsko s odkazem na ekonomické a energetické zájmy odmítá důl uzavřít a pokutu platit nehodlá.
Návrh Evropské komise (EK) na zařazení jádra do zelené taxonomie uvítala vláda Petra Fialy jako vítězství. Ozelenění jádra má však mnoho podmínek, jednou z nich je také vybudovat do roku 2050 hlubinná úložiště pro jaderný odpad z elektráren. U nás se realizace řeší už od 90. let, odpor lidí z dotčených obcí je však velký. Nová MŽP Anna Hubáčková (KDU-ČSL) nazvala splnění této podmínky „fikcí“. S tím však nesouhlasí šéfka SÚJB Dana Drábová.
Kritiku ze strany některých států přinesl návrh Evropské komise (EK), že by v budoucnu mohlo být jádro uznáno jako čistý zdroj energie. Proti je kromě Německa také Rakousko, jehož ministryně volila směrem ke Komisi ostrá slova a hrozí jí žalobou. Rakouská asociace větrné energie (IG Windkraft) mezitím uvedla, že Rakousko stále spotřebovává až 11 % energie, která pochází z atomu.
Řízený únik informací z útrob Evropské komise, který, jak už to bývá u klíčových ekonomických otázek, se provedl přes stránky The Financial Times, přinesl naději, že dopady největšího ideologického experimentu od dob druhé světové války Green New Dealu by nemusely být děsivé, jak se to jevilo podle původních plánů Bruselu.
Uniklý návrh Evropské komise se záměrem zařadit plyn a jádro mezi zelené investice vyvolal mezi některými státy ostrou kritiku. Zejména u Rakouska a Německa, které se proti jaderné energii staví dlouhodobě. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) se jedná o jejich ideologický a politický postoj, který však není nutný pro všechny státy Evropské unie. „Vždy tvrdili, že chtějí evropské Německo. Nyní chtějí německou Evropu,“ řekl pro Echo24 Vondra.
Evropská komise je pro zařazení zařadit jádra a zemního plynu za určitých podmínek na seznam zelených investic, což dlouhodobě požadovalo mimo jiné Česko. Ostře se proti tomu ale ohradili mimo jiné v Rakousku či v Německu. Podle německé ministryně životního Steffi Lemkeové prostředí se jedná o „absolutně špatné rozhodnutí“, rakouská ministryně pro ochranu klimatu Leonore Gewesslerová zase označila rozhodnutí EK pojmem spojeným s nacismem.
Návrh Evropské komise (EK) zařadit jádro a zemní plyn mezi čisté zdroje energie je dobrý signál, je to jeden z klíčů k energetické soběstačnosti, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na informaci, kterou dnes uveřejnil list Financial Times. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) možnost využít jádro a plyn po přechodné období jako náhradu uhlí umožní ČR postupně přejít na klimaticky čisté zdroje. Česko k zařazení jádra a zemního plynu mezi zelené investice dlouhodobě vyzývalo.
Evropská komise chce zařadit jádro a zemní plyn na seznam zelených investic. Informoval o tom dnes list Financial Times, který má chystaný návrh k dispozici. Už počátkem prosince ji avizoval například místopředseda komise Frans Timmermans. K tomuto kroku vyzývalo dlouhodobě mimo jiné Česko. Unijní exekutiva hodlá dát investorům návod, do kterých technologií se vyplatí vložit peníze. Návrh podle deníku předpokládá, že investice do jádra budou směřovat nejméně příštích dvacet let a do zemního plynu deset let.
Chystaná přísnější pravidla pro energetickou náročnost budov z dílny Evropské komise (EK) mohou způsobit starosti majitelům historických budov. Směrnice totiž nijak neupřesňuje, jak takové stavby citlivě renovovat, aby se dosáhlo požadovaných standardů na snižování emisí, jak to velí zelený balíček Fit for 55. Vlastníci nevyhovujících budov by tak museli čerpat dotace, aby podmínky splnili a směli domy pronajímat či prodávat.
Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) byl jedním z kritiků vládního angažmá Pirátské strany v nově vzniklé vládě Petra Fialy (ODS). Kritizuje koaliční hnutí STAN, které také vyzval k vysvětlení obdržených finančních darů z kyperských firem. V rozhovoru pro deník Echo24 se evropský poslanec vyjádřil také ke kontroverzním návrhům Evropské komise. Nepodporuje zákaz pronajímání a prodeje starých budov pro nemovitosti s energetickým štítkem F a horším, naopak hájí ekologické vytápění.
Evropská komise svou novou regulací zřejmě přispěje k budoucím sociálním nepokojům. Její návrh na konec vytápění budov plynem totiž přímo míří na sociálně slabé a také střední třídu. Analytici připomínají, že pokud nenastane v příštích letech technologický skok, tak se plyn bude podílet na vytápění budov ve formě elektřiny. Podle europoslance Alexandra Vondry je návrh komise do roku 2040 nereálný a v současných podmínkách nerealizovatelný.
Evropská komise (EK) chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli. Počítá s tím soubor návrhů, který dnes komise představila jako další součást cesty ke klimatické neutralitě. Komise také navrhla možnost, aby EU společně nakupovala plyn do strategických zásob.
Evropská komise (EK) připravuje směrnici, která může zkomplikovat pronajímání a prodej starších nemovitostí, jež nesplňují předepsané energetické standardy. Každá budova, která totiž od roku 2027 nebude mít energetický štítek alespoň na úrovni E, by podle návrhu EK nemohla být pronajata či prodána. Potíže tak mohou nastat zejména ve státech s velkým podílem starých domů, to může ještě více zkomplikovat v současnosti již napjatou situaci na trhu s bydlením.
Země Evropské unie by měly v rámci zpomalení současné vlny koronavirové nákazy pokročit v očkování proti nemoci covid-19 posilujícími dávkami a dokončení vakcinace dosud nechráněných lidí. Vyzvala k tomu dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž je čas na diskusi o povinném očkování, do něhož však EK nemá členským zemím právo mluvit. Dobrou zprávou podle ní je, že vakcíny pro děti od pěti do 11 let budou mít členské státy k dispozici 13. prosince.
Evropská komise hodlá umožnit Polsku a pobaltským státům, aby volněji nakládaly s migranty, kteří překročí běloruskou hranici. Podle návrhu, o němž ve středu informoval bruselský web Politico, by mohly polské, litevské či lotyšské úřady držet žadatele o azyl u hranic déle, než je obvyklé. Měly by zároveň snazší jejich deportace. Unijní exekutiva se návrhem snaží vyjít vstříc požadavkům zmíněných států, které dlouhodobě odmítají pouštět přes hranice kohokoliv z tisícovek běženců pokoušejících se dostat na západ.
Snížení cen mobilních dat měla být jednou z hlavních priorit, se kterou končící vláda Andreje Babiše měla něco udělat. Opak je ale pravdou a Evropská komise nyní uvedla, že Česká republika má nejdražší tarify ze všech zemí Evropské unie. Babišova vláda přitom na snížení cen kladla zejména ze začátku důraz, kdy nevhodné výroky o drahých mobilních datech přispěly k odvolání ministryně průmyslu. Od té doby však k zásadnímu zlepšení nedošlo.
Obří klimasummit ve skotském Glasgow měl stvrdit správnost ambiciózních zelených plánů a bezuhlíkové budoucnosti. Ačkoliv někteří účastníci konference o společné dohodě mluví jako o historické, na povrch vyplouvá hlavně ústupek největším znečišťovatelům v čele s Čínou. Spočívá v pozvolném odklonu od uhlí namísto jeho úplného zavržení. Ani další přijaté závazky nedosahují radikálnosti evropských klimatických plánů, tak jak jsou představeny v takzvané zelené dohodě a stěžejním balíčku Fit for 55.
Europoslankyně Virginie Joronová navrhla vznik „Evropského fondu pro odškodnění obětí očkování proti onemocnění COVID-19“. Podle ní by za vedlejší účinky vakcín a úmrtí po očkování proti onemocnění covid-19 měla platit Evropská unie, která vakcíny nakoupila. V návrhu na odškodnění uvádí Joronová i počty: očkování proti covidu si podle ní v EU vyžádalo přibližně pět tisíc obětí, s nežádoucími účinky se potkal zhruba milion lidí. Podle Evropské lékové agentury jde však zatím pouze o nahlášená podezření vedlejších účinků.
Už podruhé jsme uspořádali veřejný Salon Týdeníku Echo v Knihovně Václava Havla. Tentokrát jsme za téma vybrali střet vrcholných evropských institucí s Polskem, které je postihováno za justiční reformu, za to, že polský ústavní soud konstatoval, že polská ústava stojí nad evropskou jurisdikcí. Přestože Poláci neřekli nic jiného než to, co konstatoval již dřív německý ústavní soud, dočkali se výhrůžek ze strany předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové. Dokonce dostali pokutu milion eur denně, pokud nevyhoví námitkám Evropského soudního dvora k polské reformě soudnictví.
Česko má poslední možnost ohradit se proti převratným klimatickým plánům Evropské komise (EK), známým také jako zelený úděl. Senátoři totiž budou v šibeničním termínu debatovat o zásadních návrzích obsažených v klimatickém balíčku Fit for 55, na které mohou uplatnit takzvanou odmítavou žlutou kartu
Evropská komise se podle maďarského premiéra Viktora Orbána mění v ideologické centrum, od něhož Polsko a Maďarsko den za dnem zažívají v Evropské unii „modernizovanou podobu“ Brežněvy doktríny vměšování. Orbán to podle agentury MTI řekl v Budapešti po setkání s francouzskou prezidentskou kandidátkou Marine Le Penovou, která postojům svého konzervativního hostitele vyjádřila podporu.
V kuloárech Evropského parlamentu už začaly drby o scénáři k odstranění Ursuly von der Leyenové z pozice šéfky Evropské komise. Polské televizi TVP1 již dřívější spekulace potvrdil polský europoslanec Adam Bielan. Podle jeho názoru je ale tento scénář stále dost nepravděpodobný. Informoval o tom polský server Dorzeczy.pl. Leyenová samozřejmě chce s takovou hrozbou bojovat a "my (Poláci) jsme tak trochu obětí této hry na summitech Evropské komise," řekl Bielan.
