Tag: válka na Balkáně

Články k tagu

Pohřeb zrůdy jako politická přestřelka

Dvakrát v posledních dnech vstoupilo Srbsko minimálně na evropskou mediální scénu: ve čtvrtek, když v Haagu ve věku čtyřiaosmdesát let zemřel někdejší generál Ratko Mladić, který má na svědomí genocidu ve Srebrenici v červenci 1995 v průběhu války v Bosně a Hercegovině (zemřelo tehdy přes osm tisíc muslimských mužů a chlapců, dodnes nejsou ztotožněna všechna těla). Podruhé v pátek, když srbský minisr spravedlnosti Nenad Vujić uvedl, že jeho země vypraví Mladićovi, tedy mezinárodně uznanému válečnému zločinci, státní pohřeb.

Dvacet let od smrti Slobodana Miloševiće

Ve středu 11. března uplynulo přesně dvacet let od úmrtí někdejšího jugoslávského a srbského prezidenta Slobodana Miloševiće, který skonal v cele v Haagu v průběhu soudního procesu, který s ním vedl mezinárodní soudní tribunál. Zemřel na infarkt myokardu. Jeho uvěznění a proces s ním se tehdy leckomu jistě jevily jako nejvyšší spravedlnost, jako potvrzení cesty, kterou mezinárodní právo a světový řád nastoupily: padni, komu padni – včetně šéfů států a národních lídrů. Ostatně šéf bosenskosrbských Srbů Radovan Karadžić nakonec odsouzen skutečně byl.

Lidské safari

Přízraky minulosti spí jenom velmi nedokonalým spánkem. Sotva jsme začali kolektivně zapomínat na jugoslávské války 90. let, vrátily se nám na scénu v podobě čerstvě spuštěného vyšetřování v Itálii. Milánská prokuratura se domnívá, že má dostatek poznatků k tomu, aby stíhala zatím nejmenované osoby kvůli tomu, že si z Itálie jezdily do Sarajeva „zastřílet“. Sarajevo leží mezi kopci a v době obležení tam snajpeři měli ráj, můžeme-li tedy něco tak šíleného pojmenovat slovem „ráj“. Nejhorší na téhle zprávě je to, že ani nemůžete posoudit, jestli je to hoax, nebo ne.

„Lidské safari.“ Úřady vyšetřují ostřelování civilistů při obléhání Sarajeva bohatými podnikateli

Italská prokuratura v Miláně zahájila vyšetřování několika italských občanů, kteří měli v 90. letech během obléhání Sarajeva platit desítky tisíc liber za možnost střílet na civilisty. Na „lidské safari“ upozornil dokument Sarajevo Safari. Nyní se začala případy z let 1992-1996 zabývat italská prokuratura, jelikož cesty do Sarajeva byly organizovány z Terstu. Informuje například The Daily Telegraph.

Válka, na kterou Češi zapomněli

Brát prázdniny jako čas okurkové pohody, kterou si nenecháme kazit žádnými závažnými tématy, bylo v českém prostředí dlouho příjemným zvykem. Jenže tyhle pořádky už neplatí poslední tři roky, kdy dennodenně sledujeme zprávy z válek na Ukrajině a v Gaze. Nepřetržitě jsme zahlcováni novými informacemi, fotografiemi dalších mrtvých a materiálních zkáz i analýzami bojů, jaké Evropa zdánlivě dlouho nepamatuje. Jenže úplná novinka to není – jen jsme zapomněli, že podobné zprávy a obrazy k nám proudily před třiceti lety z Balkánu, kdy na prostoru bývalé Jugoslávie vypuklo postupně několik válek.

Když smrt na život nestačí

K dílům přeloženým do češtiny, která zásadním způsobem zprostředkovávají válku v devadesátých letech v Bosně (jsou jimi například komiksy Joea Sacca Bezpečná zóna Goražde nebo Joea Kuberta Fax ze Sarajeva), přibylo po čase nové: autobiografický román Bosňana – jelikož je muslim, tak přesněji Bosňáka – Fedji Štukana nazvaný Blank: příběh střelce. Na rozdíl od zmíněných amerických tvůrců, kteří konflikt v bývalé Jugoslávii popisují v prvním případě jako reportér, v druhém jako přítel jednoho z postižených, Štukan je postižený sám:.

„Lidé na Západě nevědí, co je ruská agrese,“ řekl polský prezident v Kyjevě

Ukrajinci mohou počítat s polskou podporou až do „posledního dne boje“, prohlásil v úterý v Kyjevě polský prezident Andrzej Duda po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Polská hlava státu dala podle serveru Rzeczpospolita najevo přesvědčení, že Ukrajina zvítězí a získá zpět všechna svá území, která okupuje Rusko. Zelenskyj po schůzce Polákům poděkoval a na tiskové konferenci zároveň pohrozil Moskvě „mocnou odpovědí“, pokud své útoky proti Ukrajině zintenzivní.

Je Buča ukrajinská Srebrenica?

Na záběry mrtvých civilistů na ulicích Buče u Kyjeva Rusové pochopitelně okamžitě reagovali, že jde o podvrh a provokaci. Těla jsou fingovaná, jsou to figuranti, narafičení filmovým štábem, pokud to jsou skuteční mrtví, pak je v tom případě mají na svědomí sami Ukrajinci. Ti jsou schopni všeho, třeba pozabíjet sami sebe, rozstřílet si města, střílet na Charkov, srovnat se zemí Mariupol, odstřelovat si paneláky, v milionových počtech prchat za hranice, což se většinou dělá na zesílení emocionálního dojmu.

Nezamýšlené důsledky – to existuje?

Kolik jste zaznamenali v médiích připomenutí, že minulou sobotu to bylo dvacet šest let, kdy skončila největší vojenská operace v Evropě od konce druhé světové války? Žádné, že? Byla to blesková akce, operace Bouře, v níž Chorvatsko znovunabylo kontrolu nad svým územím. Poraženým nebyla jen takzvaná Republika Srbská Krajina, která se etablovala na téměř třetině chorvatského území. Poraženým nebyl jen Slobodan Milošević, bez něhož by tato entita neexistovala, ale který ji zároveň tehdy nechal napospas osudu.

Zeman se omluvil za bombardování Jugoslávie z roku 1999 a poprosil Srby za odpuštění

Prezident Miloš Zeman se v úterý při příležitosti návštěvy srbského prezidenta Aleksandara Vučiće v Praze omluvil za bombardování tehdejší Jugoslávie z roku 1999. Hlava státu požádala Srby o odpuštění. Zeman přitom v době provedení takzvané operace Spojenecká síla zastával funkci českého premiéra a s bombardováním vyslovil souhlas. Česko podle Miloše Zemana tehdy hledalo spojence, spolu s kterým by bombardování odmítlo, ale neúspěšně.

Tribunálu v Haagu uložil Šešeljovi desetiletý trest. Do vězení však nemusí

Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) v Haagu v odvolacím řízení částečně zvrátil osvobozující rozsudek z prvoinstančního procesu se srbským ultranacionalistou Vojislavem Šešeljem. Vůdce srbských radikálů shledal v některých ohledech trestně odpovědným za podněcování ke zločinům za války v 90. letech a uložil mu desetiletý trest vězení, který ale Šešelj nemusí vykonat.

Musíme komunikovat, jinak přijde další válka

Marko Sladojević deset let působil u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Nejprv pracoval v týmu obhájců někdejšího srbského prezidenta Slobodana Miloševiće, „druhou štaci“ absolvoval při procesu s bývalým předákem bosenských Srbů Radovanem Karadžićem. Markovu čtyřletou práci na případu včetně rozhovorů s pamětníky tehdejšího bosenského běsnění, rozporů s přáteli i blízkými a pochyb nad smyslem takového rozhodnutí zachycuje snímek Srbský právník. Nyní ho promítá festival Jeden svět. Jak zkušenost s fungováním mezinárodního soudu ovlivnila Markův pohled na dějiny vlastního národa a Balkánu?