Zrušil bych ministerstvo školství, řídit tuto agendu by měly kraje, protože jsou mnohem schopnější, mnohem efektivnější a mnohem agilnější. Uvedl to náměstek pražského primátora a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. Podle něj je potřeba systém zjednodušit a dát daleko větší prostor samosprávám. Za svůj výrok schytal ostrou kritiku z řad koalice. Šéf Pirátů Hřib chce školství zlepšit tak, že zruší MŠMT.
Opoziční Piráti kritizují vládní návrh pravidel nakládání s konopím. Považují ho za nedotažený. Podle nich navržená úprava sice umožní pěstování několika rostlin, ale už ne jejich sklizeň. Piráti to uvedli v tiskové zprávě. Kabinet má dnes na programu novelu trestního zákoníku, podle níž by bylo legální pěstování nejvýš tří konopných rostlin s obsahem THC nad jedno procento a držení nejvýš 50 gramů konopí venku a 25 gramů doma.
Čeští Piráti mají nového předsedu, stal se jím náměstek pražského primátora (a také někdejší primátor) Zdeněk Hřib. Pár známějších straníků na to reagovalo vystoupením ze strany. Zdeněk Hřib nepřebírá stranu v bůhvíjak dobré kondici, jeho plánem je posunout ji blíž k politickému středu, učinit ji víc salonfähig, ne tolik iritující všelijakými výstřelky. Otázka ale je, co pak z Pirátů zbude, v čem bude spočívat jejich identita, jak se v tom přecpaném českém politickém centru odliší. Nepíšu to coby fanoušek politické radikality ani se nesnažím novému vedení poradit, co by mělo dělat, aby strana pro mě byla přijatelnější.
Sněmovní mandátový a imunitní výbor projedná 26. listopadu návrh předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka na posouzení výroků a zahájení disciplinárního řízení s předsedou ANO a bývalým premiérem Andrejem Babišem. Stojí to v pozvánce na jednání výboru. Důvodem jsou pravděpodobně Babišovy výroky na Michálkovu adresu ze schůze sněmovny 24. října, kde Babiš Michálka označil mimo jiné za psychopata a sociopata posedlého Agrofertem.
Po odchodu členky Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jany Michailidu opustilo Piráty v neděli další prominentní jméno. Bývalý europoslanec a také někdejší první místopředseda strany Marcel Kolaja uvedl, že se Piráti vydali směrem, který mu není vlastní. Oba reagovali na zvolení nového vedení v čele s náměstkem pražského primátora Zdeňkem Hřibem a razantní změny fungování strany.
Včera na celostátním fóru Pirátské strany skončil předsednický mandát Ivanu Bartošovi, který stranu s malou přestávkou vedl skoro patnáct let, tedy skoro po celý čas její existence. Novým předsedou byl zvolen někdejší pražský primátor a současný náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten v souboji porazil Lukáše Wagenknechta, pro něhož to po prohraných senátních volbách je druhá velká porážka v tomto roce. Ostatně je otázka, nakolik bude v politice ještě pokračovat. Volba Zdeňka Hřiba asi není překvapení.
Zvolení Zdeňka Hřiba předsedou Pirátské strany znamená nejen nové vedení, ale také některé změny, které mají stranu podle jeho přání stabilizovat, přiblížit ji středovým voličům a zvýšit její politickou relevanci. Po relativně těsném výsledku voleb, kdy Hřib získal 454 z 866 hlasů a jeho protikandidát Lukáš Wagenknecht obdržel 401 hlasů, je totiž jasné, že Piráti jsou rozděleni.
Místopředsedkyní Pirátů zůstala dnes po jejich sněmu z původního vedení strany pouze zastupitelka Telče Hana Hajnová. Nováčky se v sobotu stali bývalý radní Olomouckého kraje Martin Šmída, který je díky nejvyššímu počtu hlasů ve druhém kole prvním místopředsedou, a zakladatel neziskové organizace Hlídač státu Michal Bláha.
Předsedou Pirátů se stal bývalý pražský primátor a nynější primátorův náměstek Zdeněk Hřib. Chce stranu reformovat, bez čehož se jí podle něj nepodaří uspět ve sněmovních volbách v příštím roce. Hřib ve finále porazil bývalého pražského senátora Lukáše Wagenknechta, který se o zvolení do čela strany neúspěšně pokoušel už před dvěma lety. Hřib obdržel 454 hlasů z 866, Wagenknecht 401 hlasů.
Piráti si v sobotu zvolí nové vedení. To dosavadní skončilo po anabázi spojené s odvoláním současného šéfa strany Ivana Bartoše z pozice ministra pro místní rozvoj, následným odchodem Pirátů do opozice a rezignací vedení.
Poslaneckou sněmovnou prošla vládní reforma důchodů, která zavádí změny v penzijním systému. Reforma zahrnuje postupné zvyšování věku odchodu do penze s věkovou hranicí 67 let nebo třeba změnu výpočtu nových penzí. Ze 188 přítomných poslanců bylo 103 pro a proti 85. Nyní už opoziční Piráti na protest odešli ze sálu.
Vládní návrh státního rozpočtu na příští rok není podle ještě nedávno vládních Pirátů realistický. Pirátská místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová v dnešním úvodním projednávání předlohu označila za Potěmkinovu vesnici. Šéf teď již opozičních pirátských poslanců Jakub Michálek v souvislosti s pochybnostmi Národní rozpočtové rady o některých položkách rozpočtu mluvil o nesrovnalostech celkem za 50 až 57 miliard korun.
Výroky pirátského poslance Jakuba Michálka o tom, že vládu fakticky řídím já, jsou směšné. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Hlavní slovo má podle něj premiér Petr Fiala. Koalice Spolu se zároveň podle něj v nejbližších dnech začne chystat na volby v příštím roce, čekala na výsledek sjezdu KDU-ČSL.
Hnutí ANO se stále drží v čele volebních průzkumů se ziskem více než 32 procent hlasů. Potvrzuje to i nejnovější říjnový průzkum agentury STEM pro CNN Prima News. Na druhém místě je pak ODS se 14 procenty, třetí místo pak s více než 10 % bere hnutí STAN. To získalo voliče od svých dřívějších koaličních partnerů Pirátů, kteří se propadli na 5,9 %. Do sněmovny by podle tohoto průzkumu prošlo i SPD a vrátit by se mohla KSČM s 5,3 procenty. Zbytek vládních stran se stále drží daleko pod pěti procenty.
Místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Olgu Richterovou (Pirátská strana) napadl a vyhrožoval jí smrtí neznámý muž, který s ní ve středu ráno cestoval tramvají v Praze. O incidentu informovala Richterová na sociální síti X. Uvedla, že jí muž hrubě nadával a hrozil, že letošní Vánoce budou její poslední. Incident se odehrál ve středu v 8:40, poté co Richterová nastoupila do tramvaje číslo 13 na zastávce Ruská v pražských Vršovicích.
Na sociálních sítích se rozhořel souboj mezi Piráty a vládním kabinetem. Piráti se ostře pustili do vlády krátce poté, co ministr dopravy a dočasný koordinátor vývoje stavebního řízení Martin Kupka (ODS) oznámil, že nově vytvořený systém bude spuštěný nejpozději na začátku roku 2028. Vláda Petra Fialy (ODS) se rozhodla nepokračovat ve vývoji digitalizovaných systémů stavebního řízení spuštěných od letošního 1. července.
Podle říjnového volebního modelu agentury NMS Market Research by volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo hnutí ANO s 32,9 procenty hlasů. Do sněmovny by se podle tohoto průzkumu dostala i ODS a hnutí STAN s přibližně 12 procenty, následovaná SPD s 7,5 procenta a Piráty s 6,8 procenta. Výrazné změny jsou patrné zejména u hnutí STAN, které si oproti září polepšilo o 2,8 procentního bodu, zatímco podpora Pirátů nadále klesá. Do dolní komory by se podle posledního průzkumu nedostaly TOP 09 ani lidovci.
Pirátská strana, která se po nedávných volbách ocitla ve vážné krizi, čelí v současnosti zřejmě rozhodujícím okamžikům své existence. Po zářijovém volebním debaklu a následné rezignaci celého předsednictva včetně předsedy Ivana Bartoše se Piráti ocitli bez jasného vedení. V současné době probíhá intenzivní diskuze o budoucnosti strany, kterou může ovlivnit kandidatura Zdeňka Hřiba, náměstka pražského primátora, který chce vyvolat "Novou pirátskou vlnu".
Ministr zahraničí Jan Lipavský (dříve Piráti) nikdy neusiloval o post velvyslance, jde podle něj o drby. Svoji legitimitu odvíjí od podpory zbývajících stran vládní koalice po odchodu Pirátů, z nichž vystoupil. Řekl to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Svoji případnou kandidaturu v parlamentních volbách v příštím roce podle svých slov zatím neřešil, považuje to za předčasné. Lipavský uvedl, že nechce komentovat situaci v České pirátské straně, ze které nedávno vystoupil v souvislosti s jejím odchodem z vlády.
Náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib bude kandidovat na předsedu Pirátů. Informoval o tom v tiskové zprávě. Chce, aby Piráti byli liberální středovou stranou a prosazovali politiku zaměřenou na problémy běžných lidí. Chce prosadit také vnitřní reformu strany, jejíž součástí by bylo například uzavření pirátského diskusního fóra pro veřejnost nebo zpřísnění pravidel pro odvolávání. Už dříve oznámil kandidaturu na šéfa Pirátů končící senátor Lukáš Wagenknecht.
Kde se vzal, tu se vzal – vlivný lobbista, člen a donedávna místopředseda ODS, prezident HK nebo šéf sdružení poskytovatelů IT služeb, jíž se říká ICT Unie. Zdeněk Zajíček je podle Pirátů, kteří se po odvolání vicepremiéra Ivana Bartoše kvůli potížím s digitalizací stavebního řízení poroučeli z vlády, spojkou ODS na kmotry v IT byznysu. Jiní o Zajíčkovi mluví jako o otci českého eGovernmentu, který nám přinesl CzechPOINT, datové schránky, základní registry, bankovní identitu, nově zákon o právu na digitální služby. Paradoxně to byl on, kdo s Bartošem stál u začátků této vlny digitalizace.
Po Pirátech zůstalo ve vládě několik nedotažených projektů. A nejde jen o nefunkční digitalizaci stavebního řízení, za kterou premiér Petr Fiala (ODS) nakonec vystavil ministrovi Ivanu Bartošovi (Piráti) červenou kartu. Dalšími z pirátských restů jsou také zákon o dostupném bydlení, reforma antimonopolního úřadu a pirátská vlajková loď legalizace konopí. Co teď se zákony bude? Digitalizace stavebního řízení a podpora dostupného bydlení jsou součástí programového prohlášení vlády.
Krajský soud v Brně potvrdil správnost rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jímž bylo v listopadu loňského roku pro netransparentnost zrušeno zadávací řízení ministerstva pro místní rozvoj na digitalizaci stavebního řízení. Ostře se na adresu Pirátů vyjádřili představitelé vládní ODS. Piráty po rozhodnutí soudu kritizovali především představitelé vládní ODS.
Piráti už začali operovat v rámci takzvané „lepší opozici“, jak si sami říkají. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek interpeloval premiéra Petra Fialu (ODS) ohledně postupu v boji proti klientelismu, který je podle něj bohužel v České republice přítomný. Konkrétně řešil mimo jiné potvrzení Zdeňka Kabátka ve vedení VZP, kolem kterého se podle Pirátů vznáší několik podezřelých transakcí.
Pokud bude mít SPD po sněmovních volbách příští rok možnost být součástí vlády, utvořilo by koalici s hnutím ANO, řekl předseda SPD Tomio Okamura v televizním pořadu Partie na CNN Prima News. Česká europoslankyně za ANO Klára Dostálová v reakci uvedla, že strana by měla po volbách jednat se všemi demokraticky zvolenými stranami, které překročí pětiprocentní práh nutný pro vstup do Sněmovny. V předvolebních průzkumech ANO dlouhodobě figuruje na prvním místě,
Vedení Starostů a nezávislých (STAN) navrhlo do čela ministerstva pro místní rozvoj (MMR) končícího karlovarského hejtmana Petra Kulhánka. Rozhodlo o tom na dnešním jednání ve Sněmovně, informovala média mluvčí STAN Sára Beránková. Funkce ministra pro místní rozvoj se uprázdnila po odvolání Ivana Bartoše (Piráti), který skončil 30. září kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení na návrh premiéra Petra Fialy (ODS).
Nemají dostatek informací. To je už dlouho klišé, jímž se zdůvodňuje, že někteří lidé mají jiné názory, než bychom si přáli. Je to omyl, různí lidé mohou kupodivu na základě jedněch a týchž informací dospět k různým názorům. Lidé, kteří to odmítají pochopit, se hodí pro veřejný život o to méně, o co víc se bohužel do něj často cpou. Nicméně jsou situace, kdy se různost názorů začíná překlápět v něco jiného – neochotu vidět to, co máme přímo před nosem. Po šesti letech by mělo být jasné, že Marek Hilšer nepředstavuje odpověď na žádný veřejný problém nebo užitečnou otázku.
Pirátská strana o víkendu hlasovala pro odchod z vlády. Byla to reakce na odvolání vicepremiéra Ivana Bartoše pro nedostatky při digitalizaci stavebního řízení. Následovala výměna názorů a invektiv do té doby v pětikoalici nevídaná. Do toho přišly výsledky druhého kola senátních voleb a opět neúspěch většiny stran dosavadní pětikoalice včetně ODS. S veteránem nejsilnější vládní strany a harcovníkem české politiky Markem Bendou hovoříme o dopadech krajských i senátních voleb a o tom, jestli v posledním roce mandátu Fialovy vlády může ODS změnit směr a vracet se ke kořenům.
Když slibujete něco, co je od začátku pochybné až nesplnitelné, a nakonec se to nepovede, špatně se to přiznává. Přirozené ale je, že člověk se chce takových situací většinou vyvarovat a nenabíhá si. Protože pak se může lehce stát nedůvěryhodným a někdo ho může považovat i za lháře, hlavně když se to stane víckrát. A do takové pozice se teď dostali někteří členové vládní koalice. Je možné, že vláda jen zkouší, kdo si těch polopravd všimne. A ví, že všechno se nakonec dá nějak vysedět nebo se z toho lze přesvědčivě vylhat. Politické dění se v posledním týdnu smrsklo především do odvolání pirátského ministra Ivana Bartoše.
Potyčky a vzájemné obviňování mezi Piráty a zbytkem jejich bývalých vládních partnerů nabírají na obrátkách. Naposledy pirátští poslanci obvinili ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) z toho, že si přisvojuje zásluhy za zvýšení rodičovského příspěvku. Jurečka se hájí tím, že návrh na zvýšení přinesl na vládu on, jde navíc podle něj o programovou prioritu lidovců.
