Více než rok po nepovedené digitalizaci stavebního řízení se objevují problémy a debata, co s tím, nekončí. Opozice z ní dál viní Piráty a slibuje návrat k původní verzi stavebního zákona z dílny bývalé ministryně Kláry Dostálové (ANO). Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) ale varuje, že podobné politické zásahy by mohly stávající chaos ještě prohloubit. Piráti mezitím neustávají se svými nápady a představují vlastní plány, jak řešit bytovou krizi a urychlit povolování staveb.

„Bydlení je samozřejmě jedním z pilířů. (…) Všichni vám řeknou, že základní problém je pomalost stavebního řízení. Chceme se vrátit ke konceptu Kláry Dostálové, naší bývalé ministryně pro místní rozvoj. Tehdy její novela stavebního zákona byla nezávislými experty označena jako nejlepší v Evropě,“ uvedla šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. Podle ní Piráti pod vedením Ivana Bartoše „vytvořili hybridní řešení, které stavební řízení zablokovalo“.

Schillerová tvrdí, že novela z dílny Dostálové, schválená v roce 2021, měla zrychlit a zjednodušit celý proces, a to i díky silné centrální koordinaci stavebních úřadů. Pirátské úpravy podle ní přinesly nefunkční kompromis mezi původní vizí a změnami prosazovanými koaličními partnery, což spolu s nepovedenou digitalizací vedlo k současným problémům.

Stavaři: návrat do minulosti problém nevyřeší

ČKAIT považuje snahu vracet se k původní verzi zákona za nebezpečné „cestování v čase“. „Snaha části volených zástupců nahradit (…) stávající nový stavební zákon původním návrhem (…) může mít značné negativní dopady. (…) Hrozí ještě hlubší a trvalejší paralýza přípravy a realizace projektů,“ varuje předseda ČKAIT Robert Špalek.

Podle komory má současná krize povolování staveb řadu příčin – od nepřipravených prováděcích předpisů přes složité majetkoprávní vztahy až po zcela nezvládnutou digitalizaci, spuštěnou bez testovacího provozu. Problémem je i roztříštěnost právního výkladu mezi jednotlivými úřady a dotčenými orgány. „Velmi bychom se přimlouvali za to, aby se zpomalila rychlost právních změn. Méně by bylo více,“ uvedl místopředseda komory Radim Loukota.

ČKAIT doporučuje místo návratu ke starému zákonu komplexní pozměňovací návrh, který by vycházel z odborných připomínek a zohlednil zkušenosti z posledních let. Inspirací by podle ní mohl být tzv. liniový zákon z roku 2020, který po shodě napříč politickým spektrem urychlil povolování infrastrukturních staveb.

Digitalizace stavebního řízení byla spuštěna 1. července 2024 současně s novým stavebním zákonem. Od začátku ale systémy způsobovaly úředníkům a stavebníkům problémy – od výpadků a pomalého načítání až po nemožnost nahrávat dokumentaci bez opakovaných úprav. Červnový průzkum CEEC Research ukázal, že 65 % zástupců měst, obcí a krajů hodnotí současnou podobu digitalizace negativně, průměrná funkčnost dostala známku 3,40 z deseti.

Problémy přispěly k odvolání tehdejšího ministra Ivana Bartoše (Piráti) a k odchodu Pirátů z vlády. Současný ministr Petr Kulhánek (STAN) nyní připravuje nový, uživatelsky přívětivější systém, který má být hotový do roku 2028. Ten by měl být více propojený s registry veřejné správy, umožňovat online komunikaci mezi účastníky řízení a automaticky zpracovávat dokumenty pomocí umělé inteligence.

Piráti navrhují akcelerační zóny

Navzdory kritice chtějí Piráti dál prosazovat vlastní projekty. Předseda strany Zdeněk Hřib představil návrh zákona o akceleračních zónách, které by umožnily rychlejší výstavbu celých městských čtvrtí. „Není žádný důvod, proč bychom nemohli stavět nové čtvrti tak, jako to dělal Tomáš Baťa,“ řekl Hřib.

V Praze navrhují tři nové čtvrti u prodloužených linek metra pro až 200 000 obyvatel a 70 000 pracovních míst. „Samozřejmě by takové akcelerační zóny mohly vzniknout i v jiných velkých městech České republiky,“ doplnila místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Pirátů by šlo o lokality kombinující dopravní dostupnost a tzv. čtvrti krátkých vzdáleností, kde obyvatelé najdou veškeré služby bez nutnosti dlouhého dojíždění.

Odborníci však upozorňují, že bez stabilního legislativního prostředí a funkční digitalizace budou i ambiciózní projekty narážet na stejné problémy, které už dnes brzdí výstavbu po celé zemi.