Dva týdny před sněmovními volbami zavládl ve vládní koalici neklid. Premiér Petr Fiala (ODS) začal lovit mezi voliči svých současných i bývalých vládních partnerů: Starostů a Pirátů. Jen Spolu má dle jeho slov šanci zvítězit. Slova předsedy vlády však rozpoutala bouři. Neokopávejme se navzájem, sdělili mu představitelé STAN bez ohledu na to, že oni sami tak činí také.

Všechny strany někdejší pětikoalice – tedy současný kabinet tvořený koalicí Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a hnutím STAN plus nyní již opoziční Piráti – se vymezují proti formování příští vlády s kýmkoliv z opozice, a to jak sněmovní (hnutí ANO a SPD), tak mimoparlamentní (Stačilo! a Motoristé sobě). Spoléhají tedy na to, že pokud by opět měly řídit zemi, bude to na stejném pětikoaličním formátu. Respektive možná dokonce šestikoaličním, protože na kandidátkách Pirátů jsou i Zelení, byť vzhledem k pozicím nemají zaručené, že se dostanou.

Méně než pět jich nebude: dle předvolebních průzkumů zřejmě nikomu nehrozí nelichotivá pozice Pirátů, kteří sice ve Fialově kabinetu byli, ale na jejich čtyřech poslancích případný pád vlády nezáležel, neboť i po jejich odchodu klesl počet koaličních poslanců z 108 na 104. Zatímco cíl číslo jedna je pro tyto subjekty tedy jasně dán – získat 101 a více křesel v dolní komoře Parlamentu –, subjekty řeší, jaký bude poměr sil mezi nimi.

Se staronový tahem vyrukoval ve čtvrtek vpodvečer předseda ODS Fiala. „SPOLU je dnes jedinou opravdovou změnou. (...) Jsme silnou alternativou vůči hrozící vládě extremistů, populistů a komunistů.“ Tato slova ovšem nepochází z letošního roku, ale takto je citoval server Brněnská drbna týden před volbami v roce 2021. Verze z roku 2025 zní: „Jedině koalice SPOLU může konkurovat Andreji Babišovi a zabránit tomu, aby se dostal k moci on a jeho extremističtí spojenci.“ I tehdy bylo Spolu druhé v předvolebních průzkumech, stejně jako dnes. A v obou případech začala poslední fáze kampaně koalice ve Slovanském domě v Praze.

Chci vám připomenout něco velmi důležitého a moji kolegové ze STANU, či od Pirátů, kteří by také rádi do čela, se na mě možná kvůli tomu budou trochu zlobit, ale situace je natolik vážná, že to říct musím – vládu bude sestavovat vítěz voleb a koalice SPOLU je v tuto chvíli jediná…

— Petr Fiala (@P_Fiala) September 19, 2025

Premiér si tím řekl o voliče hnutí STAN a Pirátů. A spustila se smršť. „Zaměřme se radši na nerozhodnuté a zklamané. Těch má každá strana dost, pane premiére,“ napsal například ředitel kabinetu ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka Adam Volt, který za STAN kandiduje v Královéhradeckém kraji.

A nebyl sám. „Chápu vaši strategii, ale v tomhle souboji hrajeme o daleko více než o vlastní preference,“ reagovala na sociálních sítích na konto Fialova výroku také europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Ta premiérovi nabídla, že v rámci „hry o budoucnost země“ ráda pomůže ODS rozdávat v ulicích letáky. Stejná nabídka zazněla ostatně nedávno i od šéfa hnutí STAN, ministra vnitra Víta Rakušana, směrem k Pirátům, konkrétně jejich předsedovi Zdeňku Hřibovi. „Pozval jsem na Národní třídu na 17. září Piráty, aby s námi šli kampaňovat. Že si klidně vezmu jejich leták a někomu ho dám. Ať jsme schopni ukázat, že máme nadhled,“ apeloval smířlivě Rakušan v pondělí na debatě hnutí v Ostravě.

Dvojaký Rakušan

„Budu rád, když budete volit nás. Když budete volit Spolu nebo Piráty, taky dobrý,” uvedl na debatě také ministr, dle kterého je nutno vysílat naději. Co naplat, že koncem srpna, když hnutí STAN odstartovalo ostrou fázi kampaně, Rakušan řekl, že chce být v příští vládě premiérem a že cílem je, aby hnutí STAN mělo více poslanců než ODS.

V tomto týdnu si navíc Rakušan (STAN) v předvolebním spotu na obrazovkách České televize rýpl do Fialy. Ve videu použil slovní hříčku s premiérovým příjmením, s mapou v ruce v turisticky laděném klipu doslova řekl „jdeme dlouho po fialový“, myšleno stezce. Video nápadně připomíná jiné, pocházející z počátku roku 2024, kde Rakušan v prostředí házenkářské šatny říká „tohle nebylo dobrý“ a že to teda „Fialovi řekne“.

Poté, co ve čtvrtek dal premiér svému 1. vicepremiérovi ochutnat vlastní medicínu, však Rakušan zkrotl a na sociální síť X napsal: „Pro sestavení vlády je jedno, kolik z nich bude od Spolu, kolik od Pirátů a kolik od Starostů. (Jedno to není jen těm pár poslancům Spolu, kteří se dostanou do sněmovny na úkor Starostů a Pirátů).“ Výrok je o to více pikantnější, že to byli Starostové, kteří měli v končícím funkčním období druhý nejsilnější koaliční poslanecký klub a to na úkor Pirátů, kteří po kroužkovacím masakru měli čtyři zástupce.

Kdo se směje naposled…

Vlažnější vztah mají k celé „vládní frontě“ právě Piráti. A nikoho to ani tak nepřekvapí: vždyť právě oni přesně před rokem odešli teatrálně z vlády – dle Pirátů byli vykopnuti – poté, co ministr pro místní rozvoj a tehdejší předseda pirátské strany Ivan Bartoš, nynější lídr kandidátní listiny ve středních Čechách, nedoručil slibovanou digitalizaci stavebního řízení. Větší ostych byl vidět například na akci „pivo v Malostranské besedě“ na konci srpna (dva dny před v tomto textu již zmíněným začátkem ostré fáze kampaně STAN), kam premiér Fiala na pozvání Rakušana dorazil, zatímco Hřib ponechal své „štamgastské místo“ prázdné.

Byť asi nikdo nemůže podezírat Piráty, že by raději vládli s ANO či SPD než s koalicí Spolu a hnutím STAN, jistá obezřetnost ve smyslu dvakrát do stejné řeky nevstoupíš (u Pirátů nevpluješ!) byla poměrně značná na začátku září, když Piráti zahajovali svou ostrou fázi kampaně a to na stejném místě, co o týden předtím STAN: na pražské Štvanici. Pro neznalé místa: ostrov je poměrně veliký a místo bylo vybráno zcela totožné. Navíc přesně ten plácek, kde před týdnem řečnil Rakušan, u Pirátů pokrývaly přenosné Toi Toi záchody.

„Musíme být mnohem tvrdší na Stanjurovu partu (ministr financí Zbyněk Stanjura,- pozn.red.), protože jinak pojedou hospodářskou politiku, kterou dělali poslední čtyři roky a ta není správná a nevede k hospodářskému růstu,“ uvedl zde – viz naše reportáž z akce – šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, nynější kandidát v Praze. Jsou to právě Piráti, kterým jako jediným rostou v poslední době preference a to tak, že si dali za předsevzetí předehnat hnutí SPD, které je dlouhodobě na třetím místě v průzkumech za prvním ANO a druhou koalicí Spolu.

A i ve své povolební strategii mají Piráti uvedeno, že jejich podpora „libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií, případně lidé rozkládající právní stát“. Netřeba říkat, že to byl právě Michálek, který například o bitcoinové aféře mluvil jako o „korupčním skandálu ODS, kterým končí každá jejich vláda“ a vyzýval ministra financí k demisi. K té ovšem nedošlo. Těžko si představit, že by například se Stanjurou zasedli Piráti opět ve vládě. Nicméně pokud by strany bývalé pětikoalice opět získali 101 či více hlasů ve volbách, což je jejich cílem, lze si stejně těžko představit, že by 1. místopředseda ODS – volební šéf celého Spolu – Stanjura na svou funkci rezignoval.

Před volbami a po volbách

Diskutovat o povolebních scénářích je samozřejmě čtrnáct dní před volbami zbytečné – počkáme a uvidíme. Po volbách se často situace změní a co platilo před sčítáním hlasů, neplatí po něm. Je tak tedy možné, že pirátská opoziční rétorika nebude po volbách tak tvrdá a případná nová pěti- či šestikoalice by se skládala snadněji, než to nyní vypadá.

Jedno je ale zřejmé: snaha okopávat si ve vládním (a kdysi vládním) táboru navzájem kotníky, ale ne zas tak moc, může být dána taktéž nevyřčeným přáním, aby subjekty – zejména ODS, KDU-ČSL a STAN – dopadly tak nějak podobně a nikdo z nich nemohl být případně zlákán vidinou vytvoření kabinetu společně s hnutím ANO, protože na to nikdo z nich nebude mít dostatek poslanců.

V posledním zveřejněném průzkumu, který dělala agentura Media a který byl publikován v úterý, vyšel hypotetický přepočet na mandáty takto: ANO mělo 64 křesel, Spolu 41, SPD 29, STAN 23, Stačilo! 19 poslanců, Piráti 13 a Motoristé 11. Někdejší pětikoalice by tak měla nyní pouze 77 zákonodárců a vládu by složit nedokázala. Průzkumy ale ukazují rozložení sil nyní, ne ve chvíli voleb, takže nic není definitivní – strany logicky vsázejí na mobilizaci voličů v posledních týdnech.

Pokud by ovšem některá ze stran někdejší pětikoalice – zejména ony tři zmíněné o odstavec výše – chtěla složit vládu s hnutím ANO a zachraňovat tak demokracii (viz text Echo24 povolební scénáře) ve světle případné vlády extremistů – jak vládní subjekty nazývají hnutí Stačilo! a SPD –, nyní by to nebylo možné. Koalice ANO a STAN by měla pouze 87 křesel, koalice ANO a ODS či koalice ANO a KDU-ČSL by měly zhruba okolo 85 křesel. Zde nevíme přesně, neboť koalici Spolu je nutno vnímat jako 3 strany, kde více zákonodárců bude mít ODS a lidovci, „topka“ jich bude mít méně. Agentury v současnosti ovšem již neměří, kolik preferencí má každá jedna strana.