Andrej Babiš má za sebou první vystoupení v nové životní roli vůdce sněmovní opozice. Je to role, o kterou moc nestál – z pochopitelných důvodů. Dlouho trvalo, než ji vůbec byl ochotný přijmout, dost možná taky předpokládá, že ji bude hrát jen dočasně, protože z parlamentu třeba jednou zamíří na kopec nad budovou sněmovny. A taky je to úloha, na kterou není, řekněme, osobnostně vybaven.
Poslanec Jan Farský je v současné době pod vlnou kritiky za svou několikaměsíční studijní stáž. Během ní totiž chce pobírat plat zákonodárce dolní komory, který následně chce posílat neziskovým organizacím. Už v minulosti se přitom objevovala tvrdá kritika vůči poslancům či primátorům, kteří se rozhodli na několik týdnů či měsíců opustit svůj post. Velkou kritiku vyvolal například někdejší poslanec hnutí ANO Martin Komárek, který se po volbách v roce 2013 vydal na dovolenou.
Poslanecká sněmovna od rána jedná o vyslovení důvěry pro vládu Petra Fialy (ODS). Více než na hodinu řečnil bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), po něm následoval stejně dlouhý proslov předsedy SPD Tomio Okamury. Krátce po půl třetí, zachytily ruchové mikrofony povzdechnutí premiéra Petra Fialy: Mě už to tady sere. Na Fialův výrok začali na sociálních sítích ihned reagovat poslanci opoziční ANO.
Poslanci vládních stran odmítají kritiku předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéty Pekarové Adamové za status, který napsala minulý týden na sociálních sítích v souvislosti s „vyhnáním“ premiéra Babiše a Maďarskem. Podle předsedy poslanců TOP 09 Jana Jakoba ani šéfa klubu KDU-ČSL Marka Výborného není rezignace Pekarové namístě. Od opozičních zákonodárců naopak na předsedkyni sněmovny mířila kritika.
Okolnosti cesty poslance Jana Farského do USA se začínají vyjasňovat způsobem, který není příjemný ani poslanci STAN, ani vládní koalici. Zatímco Farský v pondělí večer překvapivě na svém Twitteru psal o půlroční stáži v USA, tak o den později vyšlo najevo, že jde o stáž osmiměsíční. Okolnosti cesty poslance Jana Farského do USA se začínají vyjasňovat způsobem, který není příjemný ani poslanci STAN, ani vládní koalici.
Vláda koalice Spolu s Piráty a Starosty schválila ve čtvrtek po krátkém jednání programové prohlášení. Předstoupí s ním ve středu 12. ledna před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru. Zatím neoznámila, kdy s obsahem dokumentu seznámí veřejnost. Podle vyjádření členů kabinetu přicházejících na dnešní jednání se programové prohlášení výrazně neliší od toho, co obsahoval listopadový koaliční program.
V trestním stíhání poslance Andreje Babiše (ANO) by po několika týdnech mělo dojít k dalšímu posunu. Poté, co si členové mandátového a imunitního výboru prošli spis včetně znaleckého posudku, budou v následujících dnech a týdnech hlasovat o tom, zda sněmovně doporučí vydat někdejšího premiéra opět k trestnímu stíhání.
Nepřijatelné, těžko pochopitelná změna. Takto reagují politici nastupující vládní koalice na rozhodnutí generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala. Do funkce ředitelky Centra zpravodajství ČRo dosadil Jitku Obzinovou, která vystřídá zasloužilého „rozhlasáka“ Jana Pokorného. Zasahování politiků do chodu médií přitom v minulosti vyvolávalo nesouhlas médií a veřejnosti. Proti Obzinové v čele zpravodajství protestovalo ve čtvrtek formou otevřeného dopisu přes 300 zaměstnanců této instituce.
Opozičnímu hnutí ANO se dnes nepodařilo prosadit ve Sněmovně debatu o třech návrzích zákonů dosluhující vlády, které reagují na rostoucí ceny energií. Po třech hodinách projevů nastupující vládní koalice neumožnily schválení programu mimořádné schůze. Sněmovna tak o zákonech nejednala. Předseda KDU-ČSL a příští ministr práce Marian Jurečka označil navrhovaná řešení za plošné rozdání peněz, které potřebným lidem nepomůže. Opatření by podle něj stála 25 miliard ročně.
Česko je schopné splnit své klimatické závazky vzhledem k zeměpisným podmínkám jen při dalším využívání a rozvoji jaderné energetiky, uvedla sněmovna na návrh nastupující vládní většiny pětice stran. Plyn by měl být podle schváleného usnesení přechodným zdrojem energie. Poslanci nastupující koalice obvinili zákonodárce z hnutí ANO z obstrukcí, sněmovně trvalo více než dvě hodiny schválit program. Končící vládě se nepodařilo prosadit projednávání státního rozpočtu.
Na Poslaneckou sněmovnu míří žaloba kvůli možné segregaci neočkovaných. Vstup jim do dolní komora parlamentu odpírá podle platných protiepidemických opatření. Podle právníka Jakuba Kříže je však takové nařízení protiprávní a navíc je účast veřejnosti na jednání sněmovny založena přímo Ústavou. Kancelář Poslanecké sněmovny však nevidí v nařízení problém a odmítá celou záležitost komentovat.
Poslanecká sněmovna v novém povolebním složení schválila několik finančních náhrad pro lidi, kteří se setkají s koronavirem. Pečující o děti budou při uzavření škol dostávat ošetřovné opět po celou dobu karantény. Dávka by navíc měla obecně vzrůst o třetinu na 80 procent redukovaného základu výdělku, rozhodli poslanci. Podobně dolní komora schválila příspěvek pro lidi v karanténě a kompenzace podnikatelům.
Sněmovna by měla začít projednávat v prvním čtení státní rozpočet na příští rok až po jmenování nové vlády vzešlé z říjnových voleb. Sněmovně to ve středu doporučil její rozpočtový výbor. Výbor také zároveň projednávání návrhu přerušil do jmenování nové vlády. Podle dosavadních informací by prezident Miloš Zeman mohl novou vládu jmenovat v polovině prosince. Předseda rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) řekl, že nová vláda má mít možnost sestavit rozpočet "na zelené louce".
Premiér Andrej Babiš úřaduje ve své nové poslanecké kanceláři v Roudnici nad Labem. Na sociálních sítích si postěžoval, že nemá čas na oběd a tak si musí sám vařit. V pondělí dle svých slov Babiš přijímá v kanceláři veřejnost. Uvedl, že si výjimečně nedal koblihy, ale dal si vajíčka s topinkou. Poslaneckou kancelář si Babiš otevřel v Roudnici nad Labem poté, co odmítl pobídku od prezidenta Miloše Zemana na sestavení vlády.
Osm sněmovních výborů z celkem 18 má nové předsedy a místopředsedy. Poslanci je volili na ustavujících schůzích výborů. Předsednickou funkci získal například bývalý předseda sněmovny a neúspěšný kandidát na jejího místopředsedu Radek Vondráček (ANO). Povede ústavně-právní výbor. Zbývajících osm předsedů výborů zvolí jejich členové ve čtvrtek, vedení dvou výborů je zřejmé již z dřívějška.
Nedávno zvolená předsedkyně si prosadila v jednacím sále Poslanecké sněmovny novou výzdobu. Nově jsou tak za křeslem předsedajícího kromě velkého státního znaku také vlajky ČR a EU. Že změnu iniciovala předsedkyně TOP09 Markéta Pekarová Adamová, potvrdil pro Echo24 ředitel tiskového odboru sněmovny Roman Žamboch. „Bylo to na přání paní předsedkyně,“ řekl.
První místopředsedkyní Sněmovny se stala Věra Kovářová z hnutí STAN. Rozhodla o tom o předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), když stanovila pořadí nyní pětice místopředsedů. Kovářová tak bude Pekarovou Adamovou přednostně zastupovat při její absenci, pokud bude sama přítomná. Jde například o svolávání schůzí Sněmovny a o řízení organizačního výboru.
Nově vznikající koalici se podařilo splnit první domluvený úkol. Do čela sněmovny zvolila šéfku TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou. Nyní je na řadě stávající premiér Andrej Babiš (ANO), který bude muset podat demisi své vlády do rukou prezidenta Miloše Zemana. Na kandidatuře Pekarové se shodly špičky ODS, lidovců, TOP 09, hnutí STAN a Pirátů. Jejích strany mají ve Sněmovně 108 hlasů z 200. Hlasování oddalovali poslanci ANO.
Státní zástupce Jaroslav Šaroch v úterý odeslal do Sněmovny žádost o vydání končícího premiéra a znovu zvoleného poslance Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Uvedl to dnes mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Babišovo stíhání bylo přerušeno, protože ve sněmovních volbách na začátku října znovu získal poslanecký mandát, a tím i imunitu. O jeho vydání nyní bude muset znovu rozhodnout Sněmovna v novém složení.
Poslanecká sněmovna si totiž bude v tajné volbě vybírat nového šéfa dolní komory. Jasnou favoritkou je předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, kterou navrhla nová koalice. S nominantem však přichází i hnutí ANO, které jako nejsilnější poslanecký klub chce funkci pro sebe. Problémem ale je, že se o místo uchází současný ministr Babišovy vlády Karel Havlíček, který však nemůže kandidovat kvůli souběhu svých funkcí. Shodují se na tom jak ústavní právníci, tak i sněmovní legislativní odbor.
Jednání ustavující schůze Poslanecké sněmovny se může protáhnout. Vznikající vláda dvou koalic totiž již dala najevo, že nechce zvolit na pozici místopředsedy dolní komory parlamentu jejího bývalého předsedu Radka Vondráčka (ANO). Představitelé sněmovní většiny také zřejmě nezvolí zástupce hnutí SPD do místopředsednické pozice. To budoucí opozice kritizuje a obviňuje příští vládní koalici z nedemokratického jednání.
Hnutí ANO navrhne na post předsedy Sněmovny dosluhujícího vicepremiéra a ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka. Na pondělní tiskové konferenci před ustavující schůzí Sněmovny to oznámila šéfka poslaneckého klubu Alena Schillerová. Poslanci stran vznikající vlády Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN už dříve avizovali, že na post šéfky Sněmovny navrhnou předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou.
Předsedové stran koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) v pondělí v Poslanecké sněmovně podepsali vládní koaliční dohodu. Na dokumentu se dosavadní opoziční koalice domluvily minulý týden, slavnostní podpis naplánovaly na den zahájení ustavující schůze nové Sněmovny. Osmnáctičlenné vládě, která se bude opírat o 108 poslanců, bude předsedat šéf občanských demokratů Petr Fiala.
Hnutí SPD postaví podle předsedy Tomia Okamury kandidáta do volby místopředsedy Sněmovny. Okamura v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News ale neřekl, kdo nominantem bude. Z vyjádření šéfky TOP 09 a kandidátky do čela PS Markéty Pekarové Adamové opět vyplynulo, že sněmovní většina Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN adepta SPD volit nebude. „Nevolili jsme vás v minulém volebním období a nebudeme vás volit ani nyní,“ zdůraznila Pekarová Adamová.
Bývalý prezident Václav Klaus poněkud neortodoxně vychválil předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou. Podle dosavadních spekulací pravděpodobně budoucí šéfka Poslanecké sněmovny byla podle něj vždy jeho favoritkou, mimo jiné prý proto, že se jí v očích a ve tváři zračí zlo. Sama Pekarová Adamová se už proti slovům exprezidenta v rozhovoru Mladé fronty DNES stihla ohradit.
Zavedení dobrovolného klouzavého mandátu pro ministry z řad poslanců Senát ve středu zamítl. Možnost členů vlády předat poslanecký mandát i dočasně náhradníkům tak nyní poslaneckou ústavní novelou uzákoněna nebude. Senátorům vadila navrhovaná dobrovolnost a také postavení náhradníka, pokud by za člena vlády nastoupil do sněmovny. Nejvíce by klouzavý mandát ocenili Piráti, kteří dlouhodobě odmítají souběh funkce poslance a člena vlády.
Pirátům způsobily „nepovedené“ volby několik dramatických komplikací. Jednak se dostali kvůli masivnímu kroužkování koaličních Starostů do poslanecké sněmovny jen čtyři, takže už pouhé ustavení poslaneckého klubu pro ně může být téměř na hraně pravidel. A zadruhé naráží na svou vlastní medicínu, kterou před volbami ordinovali v podobě kritiky kumulace funkcí, což jim teď může značně zkomplikovat vládní život.
Nejvyšší správní soud (NSS) po sněmovních volbách obdržel 210 stížností, tedy téměř trojnásobek oproti roku 2017, kdy jich bylo jen 77. Část voličských podnětů letos pravděpodobně vznikla podle jednoho vzoru. Na soud se ale obrátili také Piráti a Starostové. Domáhají se vyslovení neplatnosti zvolení poslanců Ondřeje Babky (ANO) v Jihočeském kraji, Karly Maříkové (SPD) v Karlovarském kraji a Jaroslava Dvořáka (SPD) ve Zlínském kraji.
Krátce před volbami se česká politická scéna jako jeden muž sjednotila v odporu proti Zelenému údělu Evropské unie. Green Deal je jak známo vize bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050. Konkrétní opatření, jak se této nirváně začít přibližovat, představil 14. července viceprezident Evropské komise Frans Timmermans. Jde o čtrnáct legislativních návrhů známých jako balíček Fit for 55.
Hnutí SPD trvá podle předsedy sněmovního klubu Radima Fialy na nároku na místo ve vedení Poslanecké sněmovny, přišlo by tak například o informace o chystaných schůzích. Kritizuje to, že koalice Spolu a STAN s Piráty chce zřídit šesté místopředsednické místo pro místopředsedkyni Pirátů Olgu Richterovou. Zvýšení počtu místopředsedů sněmovny kritizuje také hnutí ANO. Fiala ve středu novinářům řekl, že by hnutí mělo připadnout vedení dvou výborů, jak navrhuje formující se vládní koalice.
