Britská premiérka Theresa Mayováv pátek oficiálně skončila jako vůdkyně vládních konzervativců. O své rezignaci informovala poslanecký klub strany známý jako Výbor 1922, který očekávaný vývoj potvrdil v tiskové zprávě. Naplno tak začíná proces výběru nového lídra, a tedy i příštího britského premiéra.
Americký prezident Donald Trump v pondělí dopoledne přiletěl do Evropy, kde má na programu třídenní státní návštěvu Británie, válečné vzpomínkové slavnosti na obou stranách Lamanšského průlivu a první prezidentskou návštěvu Irska. Čtyřdenní cestu zahajuje v Londýně královskou uvítací ceremonií, jednání s premiérkou Theresou Mayovou má v plánu v úterý.
Spojené království by mělo opustit EU bez dohody, pokud se mu nepodaří prosadit podmínky, které chce. V rozhovoru pro britský nedělník The Sunday Times to řekl americký prezident Donald Trump, který v pondělí do Británie zavítá na státní návštěvu. Trump v rozhovoru také poznamenal, že by Spojené království mělo do rozhovorů s EU zahrnout lídra Strany pro brexit Nigela Farage. Toho při té příležitosti označil za "velmi chytrého člověka".
Neúprosná kletba brexitu semlela další politickou kariéru. Britská premiérka Theresa Mayová nedokázala splnit hlavní úkol, který si předsevzala, totiž vyvést Spojené království z Evropské unie. Strana dopěla k názoru, že nastal čas na změnu, a dotlačila Mayovou k odstoupení. Jízdní řád výběru nového lídra je jasný.
Za východisko z britské brexitové mizerie je občas považováno vypsání druhého referenda. Je to argument, který šíří především odpůrci brexitu. Poukazují na údajnou neinformovanost voličů a na průzkumy, které ukazují převahu zastánců setrvání v EU. Britské volby do Evropského parlamentu posloužily jako zástupný plebiscit. Ukazují, že země je nadále beznadějně rozdělena, a výsledek teoretického druhého referenda je tak značně nejistý.
Británie musí z Evropské unie odejít koncem října, i kdyby to mělo být bez dohody. Prohlásila to v neděli bývalá ministryně práce Esther McVeyová, která se hodlá ucházet o post vůdkyně Konzervativní strany. Nynější lídryně konzervativců a premiérka Theresa Mayová v pátek oznámila, že se stranické funkce vzdá 7. června; vládu pak hodlá řídit, dokud strana nevybere jejího nástupce. Mayová odchází kvůli tomu, že se jí v Dolní sněmovně opakovaně nepodařilo prosadit připravenou dohodu o britském odchodu z EU.
Zatímco celá Evropa čeká na to, až se uzavře poslední volební okrsek, evropské volby si již vyžádaly první oběť. Premiérka Spojeného království Theresa Mayová oznámila, že 7. června rezignuje na pozici lídra strany. Předsedkyní vlády zůstane do doby, než si Konzervativní strana zvolí nového vůdce. Podle mnohých odchází pět minut po dvanácté.
Premiérka Theresa Mayová 7. června skončí jako vůdkyně britských konzervativců. Oznámila to v pátek po schůzce s šéfem parlamentního výboru konzervativních poslanců Grahamem Bradym. V čele vlády zůstane, dokud si její strana nenajde nového lídra. Konzervativci 10. června zahájí několikatýdenní proces volby vůdce, který zároveň Mayovou vystřídá v premiérském křesle. Podle deníku The Times by Británie nového premiéra mohla mít koncem července.
Britská premiérka Theresa Mayová, která kvůli svému brexitovému plánu čelí od středy revoltě ve vládě, oznámí v pátek rezignaci. Tvrdí to deník The Times a server Business Insider. Spojenci šéfky kabinetu podle The Times soudí, že Mayová ohlásí demisi po setkání s předsedou takzvaného Výboru 1922, který sdružuje konzervativní poslance bez vládních funkcí.
Britský ministr životního prostředí Michael Gove naznačil, že premiérka Theresa Mayová možná parlamentu na začátku června nepředloží napočtvrté svou brexitovou dohodu. V rozhovoru s BBC třikrát odmítl potvrdit, že se tak stane, a dodal, že vláda o tom bude v následujících dnech „přemýšlet“. Uvnitř vládních konzervativců zatím zesílil tlak na Mayovou, aby funkci opustila okamžitě.
Od chvíle, kdy mladá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová začala cestovat po světě a dramaticky zdůrazňovat problémy, které může zapříčinit nezájem lidstava o planetu, se ochrana klimatu stala jedním z nejvzývanějších témat a sama Greta nabývá v některých interpretacích až božské, prorocké rysy. A zřetel na to berou i ta největší a nejznámější média. Dokladem je britský Guardian, který dokonce v textech o životním prostředí upravuje slovník. Jeho redaktoři už tak nebudou psát jen o „změně klimatu“, z toho už se stala téměř fádní a otřepaná fráze, nýbrž o „klimatické krizi“.
Asi před půl rokem se na českém internetu dočkala posměchu Zuzana Majerová-Zahradníková, tehdy ještě poslankyně ODS, když o brexitu v novinovém rozhovoru prohlásila, že na celém tom zdlouhavém procesu „není vůbec nic složitého. To zvládneme jednou větičkou. Komplikace z toho dělají jen soudruzi v Bruselu“. Měl to být důkaz prostoduchosti zrzky z Hané, která nedohlédne za svého kraje, už v Praze má orientační potíže, a přesto populistka jedna komentuje dění ve světě. Kupodivu tento hanácký pohled na dění ve Velké Británii sdílí řada primitivů i ve Velké Británii.
Britové budou téměř tři roky po odhlasování odchodu z Evropské unie volit opět své zástupce do Evropského parlamentu. Vývoj, který byl již několik týdnů označován jako nevyhnutelný, v úterý potvrdil faktický zástupce britské premiérky David Lidington. Uznal, že vládě se nepodaří včas prosadit dohodu s EU o podmínkách brexitu. "Volby do Evropského parlamentu se v Británii uskuteční 23. května, vláda rozhodla, že do tohoto data už nezbývá dost času na dokončení ratifikace brexitu," citovala Lidingtona agentura Press Association.
Začátkem března britská média začala bít na poplach. Konzervativní poslanec, bývalý starosta Londýna a exministr zahraničí Boris Johnson se ostříhal. Svou bujnou nečesanou blonďatou kštici si nechal upravit na velmi tradiční mužský sestřih. Důvod pozdvižení byl jednoduchý: Johnsonova návštěva kadeřníka byla považována za signál, že zahájil tažení za premiérským křeslem. Po čtvrtečních komunálních volbách je Johnson ke svému vysněnému cíli mnohem blíž. Vládní konzervativci utrpěli masivní ztráty. Přišli o 1330 zastupitelů.
Britská královská rodina má nového člena. Manželka prince Harryho, vévodkyně Meghan, totiž v pondělí v ranních hodinách porodila chlapce. Ten je tak nyní v pořadí sedmým v pořadí co se týče následnictví britského trůnu. O narození a pohlaví dítěte informovala britská média. Princ a vévodkyně přes svůj účet na Instagramu informovali, že princ váží lehce přes 3 kilogramy.
Když se v úterý znovu sejdou zástupci britské vlády a opozičních labouristů ve snaze nalézt kompromis ohledně brexitu, učiní premiérka Theresa Mayová přelomovou nabídku v podobě přechodu na dočasnou celní unii s Evropskou unií. S odvoláním na své zdroje to napsal britský nedělník The Sunday Times. Labouristický předák John McDonnell v reakci obvinil Mayovou z ohrožení rozhovorů vypuštěním informací do médií. Dodal však, že jednání budou pokračovat a že dohoda musí být, pokud možno, hotová rychle.
Margaret Thatcherová, která se před 40 lety, 4. května 1979, stala první ženou v čele britské vlády, zastávala tvrdou a neústupnou reformní politiku. Jako premiérka dokázala tato „železná lady“ zlomit moc odborů, které ochromovaly Británii. Zemi také pomohla vrátit prestiž velmoci. S konzervativci Thatcherová třikrát vyhrála volby, což se nikomu před ní nepovedlo. Řadu kroků jí ale zejména levice dodnes zazlívá. Ve funkci byla do roku 1990.
O povolení k pobytu v Británii po jejím odchodu z Evropské unie už požádalo přes 600.000 občanů ostatních unijních zemí. Informovala o tom ve čtvrtek britská vláda v hodnocení svého programu pro přípravu na brexit, skrze který mohli lidé podávat žádosti od loňského srpna. V rámci tří testovacích období, z nichž poslední skončilo 29. března, zažádalo o povolení přes 2000 Čechů, ukazuje vládní zpráva.
Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange byl dnes v Británii odsouzen k trestu 50 týdnů odnětí svobody za porušení podmínek kauce. Informují o tom zahraniční tiskové agentury. Assangeovi hrozil rok vězení.
Britský ministr školství Damian Hinds navrhuje po odchodu své země z Evropské unie vyjmout unijní vysokoškoláky ze zvýhodněného režimu pro placení školného. Cizinci včetně Čechů by v takovém případě podle britských médií za studium platili výrazně vyšší poplatky, jaké se aktuálně vztahují na studenty ze třetích zemí. České ministerstvo školství napsalo, že v současnosti nemá informace o dlouhodobé koncepci britské vlády po brexitu. Další vývoj bude sledovat.
V období studené války pracovalo pro západní služby několik sovětských špionů. Asi nejproduktivnějším z nich byl plukovník GRU Oleg Peňkovskij, narozený před sto lety, 23. dubna 1919, jehož informace sehrály klíčovou roli za Karibské krize. Špionem ve službách USA a Británie byl od roku 1960 do své smrti o tři roky později.
Při střelbě během nepokojů v severoirském Londonderry byla ve čtvrtek zabita 29letá novinářka. Policie hovoří o teroristickém případu a za možného pachatele označuje nacionalistickou organizaci Nová IRA. Výtržníci házeli na policisty zápalné láhve a další předměty, uvedla agentura Reuters.
Británie je pouze krok buď od socialistické utopie, či od komunistického pekla. Záleží, z jaké strany se na to díváte. Od čtvrtečního summitu EU, který schválil prodloužení brexitovského procesu do 31. října, narychlo uspořádané výzkumy voličských preferencí dokumentují úprk voličů od vládnoucích konzervativců. V samotné straně jsou na smrt rozhádaní zastánci odchodu z EU a jeho odpůrci. Je zcela možné, že Británie stojí jedno hlasování o důvěře od předčasných voleb.
Bývalý ministr zahraničí a obrany a kandidát ODS do europarlamentu Alexandr Vondra pozval do Prahy britského konzervativního filozofa Rogera Scrutona. Toho v tomto týdnu odvolali z neplaceného postu vládního poradce pro bydlení kvůli údajným kontroverzním výrokům o islamofobii, homofobii a antisemitismu. Vondra deníku Echo24 řekl, že jde podle něj o neuvěřitelné porkytectví a chce mu tímto vyjádřit podporu. Konkrétní termín Scrutonovy možné cesty do Prahy zatím není.
Britská Konzervativní strana, která je u moci téměř devět let, zaznamenala v novém průzkumu agentury YouGov nejnižší volební preference od roku 2013. Napsal to deník The Times, podle kterého vládní stranu také dost možná čeká propadák při případných volbách do Evropského parlamentu. V britských volbách by jí odevzdalo hlas jen 28 procent respondentů.
Světoznámý aktivista Julian Assange, šéf organizace WikiLeaks, prožil sedm let na ekvádorské ambasádě v Londýně. Latinskoamerická země mu už ale odmítla nadále poskytovat azyl, pro Assange si přišla britská policie a v dramaticky působící scéně ho zatkla. O jeho vydání žádají Spojené státy, možná se připojí i Švédsko, kde byl Assange obviněn ze sexuálního násilí. V každém případě: po sedmi letech se aktivista vrací do světa značně jiného, než jaký opouštěl, a je v něm také dost rozdílně vnímán.
Britské úřady po odsunutí odchodu Británie z Evropské unie na konec října upouštějí od příprav na brexit bez dohody. S odvoláním na zdroje ve vládě o tom informuje televize Sky News. Postupné zastavení prací souvisejících s hrozbou chaotického brexitu prý zabere týdny. Sky News se odvolává na dopis, který svým podřízeným poslal "vysoce postavený vládní činitel". "Stejně jako zbytek vlády jsme dnes s okamžitou platností zastavili operační plánování brexitu bez dohody," cituje televize z vládní komunikace.
Britská vláda podnikla nezbytné a zákonem stanovené kroky k účasti v květnových volbách do Evropského parlamentu. Informoval o tom během pondělí úřad britské premiérky Theresy Mayové. Zda se eurovoleb Londýn zúčastní, jisté není, neboť Evropskou unii může opustit již 12. dubna.
Česká republika se loni v rámci osmadvaceti států Evropské unie propadla v žebříčku počtu obětí dopravních nehodách na milion obyvatel na 21. místo z předchozího 15. V Česku jich bylo evidováno 62. První místo s 28 zemřelými patří Velké Británii a poslední Rumunsku s 96 usmrcenými. Průměr za všechny státy unie loni činil 49 obětí dopravních kolizí na milion obyvatel. Data v sobotu poskytlo Centrum dopravního výzkumu s odkazem na předběžné údaje Evropské komise.
Pořád ještě alespoň zčásti platí, že Piráti jsou nepopsaný list. Strana sama sebe označuje za liberální střed a v různých polohách liberální jistě je. Boj za digitalizaci státní správy, který vede spolu s ODS a dalšími, povede k umenšení byrokracie, a tím pádem většímu množství volného času a svobody. Totéž je boj proti EET a kontrolním hlášením. Někdo dokonce může za rozšíření svobody považovat legalizaci marihuany.
