Vyvlastnění tisíců bytů, po němž volají aktivisté i některé německé levicové strany, je v souladu s německou ústavou i federálními zákony. Vyplývá to z právního posudku, který si nechala zpracovat strana Levice (Die Linke.). Berlín by musel za byty zaplatit kompenzaci, podle autora posudku Joachima Wielanda by se však nemuselo město řídit tržní cenou bytů, ale mohlo by je odkoupit levněji.
Správce veřejného osvětlení v Praze se rozhodl vypořádat s desítkami schránek na klíče, které na pražské lampy umisťují poskytovatelé sdíleného bydlení Airbnb. Boxů na klíče už odstranily pracovníci Technologie hlavního města Prahy (THMP) z ulic desítky a vyzývají veřejnost, aby nahlašovala další. Umisťování schránek je podle THMP nejen protiprávní, ale navíc to značně komplikuje údržbu osvětlení.
Pokračující bytová krize spolu s neustálým přibýváním nových obyvatel hlavního města přinesla nový trend. Začal klesat podíl Pražanů, kteří si byty kupují. Ti se podílejí na celém trhu ze 71 procent, před rokem to bylo o dvě prtocenta více. Místo nich stále více přibývá zájemců z řad lidí z Vysočiny, Středočeského kraje nebo Karlovarského kraje.
Spotřebitelské ceny letí vzhůru kvůli nákladům za bydlení, potraviny nebo vodné a stočné. Srpnová inflace dosáhla 2,9 procent, tedy stejně jako minulý měsíc. Podle dřívějších odhadů však měla být znatelně mírnější, kdy Česká národní banka (ČNB) odhadovala růst 2,6 procenta a ministerstvo financí 2,7 procenta. Podle ekonomů se vysoká hodnota okolo tří procent bude pohybovat i nadále, protože se počítá s navýšením spotřebních daní.
Stoupající ceny nemovitostí v Česku způsobují, že se prodávají čím dál menší byty. Zájem mají lidé hlavně o garsonky a byty 2+kk. Ještě před třemi lety se jich prodalo 59 procent, letos se číslo vyšplhalo na 70 procent. Nejrychleji roste zájem o nejmenší byty 1+kk, za prvních šest měsíců roku 2019 tvořily 30 procent prodaných nových bytů v Praze.
Sociální dávky tvoří více než 40 procent výdajů státního rozpočtu, který dosáhl v srpnu schodku 15,4 miliard korun. Vysoké výdaje děsí i ministerstvo práce a proto už od února chystá změnu, která by postihla třetinu z jedenácti sociálních dávek. Zatímco navýšení podpory se chystá u rodičovské a příspěvku na živobytí, tak příspěvek a doplatek na bydlení se má sloučit. Kromě úspory peněz má dojít tímto krokem také k tomu, aby se zabránilo obchodníkům s chudobou vydělávat na nejchudších zájemcích o bydlení.
Jako nemorální označuje část politické scény daň z nabytí nemovitosti. Ve sněmovně proto leží senátní návrh, který navrhuje tuto daň, která prodražuje již tak předražené ceny bydlení, zrušit.
Průměrné bytové nájemné bez poplatků v Praze ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostlo o 3,8 procenta na 327 korun za metr čtvereční měsíčně. V mimopražských regionech stouplo v průměru o 8,1 procenta na 200 korun za metr čtvereční. Nejdražší byl Jihomoravský kraj (246 korun), nejlevnější Ústecký kraj (159 korun). Vyplývá to z údajů developerské společnosti Trigema, které má ČTK k dispozici.
S radikálním návrhem na omezení výše nájemného v německé metropoli přišla místní radní za stranu Levice Katrin Lompscherová. Počítá s tím, že by si téměř nikdo za pronájem bytu nemohl účtovat více než osm eur (207 Kč) za metr čtvereční. V některých městských částech se dnes přitom byty pronajímají i za více než dvojnásobek, a například v Praze je průměr 340 korun za metr čtvereční. Berlínské koaliční strany jsou k návrhu přinejmenším zdrženlivé, opozice ho cupuje a tvrdí, že je protiústavní.
Banky se o zájemce o hypotéky nadále perou. Průměrná úroková sazba klesla minulý měsíc z červnových 2,76 procenta na 2,68 procenta. Sazby hypoték tak klesají už šestý měsíc po sobě.
Podíl cizinců na nákupech nových bytů v Praze zůstává letos podobný jako v loňském roce, v průměru se pohybuje kolem 20 procent. Převažují Slováci, dále klienti ze západní Evropy nebo zemí bývalého Sovětského svazu. Zájem mají převážně o menší byty, často v luxusnějších projektech. Vyplývá to z odpovědí developerů, které ČTK oslovila. Většina z nich působí v Praze.
Poradenská firma Deloitte přináší už osmým rokem pravidelně velké srovnání Property Index, popisující, jak bydlí Evropané. Jaký byt si za svůj plat mohou dovolit, kolik let na něj musí vydělávat a na kolik je přijde nájemné. Analytici pracují s tvrdými daty z katastrů nemovitostí, smluv o prodejích bytů, stavebních povolení, cen hypoték a nájmů. Nejsilnější zprávou loni publikované studie, mapující stav roku 2017, bylo, že pro Čechy je bydlení nejméně dostupné z celé Evropy.
Piráti dál živí myšlenku vyššího zdanění prázdných pražských bytů. Jejich pražský radní pro bydlení Adam Zábranský by ji chtěl zahrnout do zamýšlené daňové reformy, která by více zdaňovala majetek a nemovitosti.
Radnice Barcelony pod vedením levicové primátorky Ady Colauové poprvé vyvlastnila nepoužívaný byt a to v majetku banky BBVA.
Původně dlouhé fronty zájemců, ale nyní provází půjčky na bydlení pro mladé lidi daleko menší zájem. Průměrný měsíční objem žádostí o státní půjčku letos do konce června klesl proti loňskému roku zhruba o dvě třetiny. Loni byl 148 milionů korun, letos 47 milionů. Vyplývá to z údajů Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB).
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se rozhodla vyrazit do boje proti obchodníkům s chudobou, kteří nejvíce odírají nejchudší zájemce o bydlení. V současné době se totiž lidé mohou setkat s tím, že v některých ubytovnách platí několikanásobně vyšší částky, než jak je tomu u tržního nájmu. Za jednopokojový holobyt si neváhají pronajímatelé nechat zaplatit i 13 tisíc korun, jak tomu bylo v ubytovnách v Ústí nad Labem. Podle kritiků by se však zrušení dávek na ubytovny dotklo tisíců dětí a seniorů, kteří by se bez podpory státu ocitli na ulici.
Unikátní příležitost posunout pražskou architekturu, nebo pouze líbivý koncept efektně designových výškových staveb? Vítězný návrh architekty Evy Jiřičné, který má nahradit budovu bývalého Telecomu v Praze na Žižkově, budí v některých kruzích rozpaky. „Vážit si historie, ale nebát se nového. To posouvá společnost dopředu,“ říká ke svému návrhu architekta Eva Jiřičná. Ne všichni jsou však s návrhem spokojeni.
Česko má za sebou druhou nejsilnější éru prosperity. Do rychlejších obrátek se dostalo jen v letech 2004 až 2007. Výkon ekonomiky se zvýšil o víc než bilion korun z 4,3 bilionu v roce 2013 na víc než 5,3 bilionu korun. Průměrný plat stoupl z 25 128 korun měsíčně na 33 840 korun. Výdaje státu se za těch šest let, kdy zemi začal fakticky řídit Andrej Babiš, zvedly o téměř tři sta miliard korun z 1,211 bilionu na 1,505 bilionu plánovaných na letošní rok.
Policie podle serveru Seznam zprávy obvinila desítky politiků z Prahy 1, kteří měli hlasovat pro prodej lukrativních bytů v centru hlavního města. O 2,2 milionu levněji získala jeden z nich například tehdejší místopředsedkyně ČSSD Michaela Šupinová. Kauza se týká let 2010-2018, kdy první městskou část vedl jako starosta Oldřich Lomecký (nestr., dříve TOP 09).
Desítky domů v Berlíně zejí prázdnotou, jejich majitelé je buďzanedbávají, anebo je nechávají úmyslně chátrat. Ve čtvrti Steglitz-Zehlendorf se teď poprvé rozhodli přistoupit k ráznému řešení, které dosud německá metropole na Sprévě nezažila, byť se o něm v poslední době stále častěji a vzrušeně diskutuje. Jeden z chátrajících soukromých nájemních domů dočasně vyvlastní a za peníze města či vybrané správcovské firmy ho opraví a uvedou do provozu. V konečném důsledku ale náklady na sanaci ponese majitel.
Průměrné ceny starších bytů v Praze vzrostly do konce března meziročně o 5,7 procenta na 87.459 korun za metr čtvereční. Byly tak zhruba o 18.700 korun nižší než u novostaveb. Rozdíl v cenách mezi staršími a novými byty se zvýraznil, když před rokem činil 10.000 korun. Nejdražší byla Praha 1 s průměrnou cenou 152.464 korun za metr čtvereční, naopak v Praze 9 byly starší byty zhruba o polovinu levnější. Vyplývá to z údajů developerské společnosti Trigema.
Raketový růst cen bytů sice o něco zpomalil, ale to nic nemění na faktu, že je vlastní bydlení pro velkou část lidí v hlavním městě nedostupné. Metr čtvereční v novostavbě v širším centru Prahy nyní stojí přes 105 tisíc korun. Ještě nedávno developeři hlásili průměrnou prodejní cenu za metr čtvereční okolo 100 tisíc korun. V prvním čtvrtletí roku zdražilo i nájemní bydlení. Za šanci na levnější bydlení označuje opoziční ODS senátní návrh na zrušení daně z nabytí nemovitostí.
Pokud úřady nezačnou povolovat masivněji bytovou výstavbu v Praze, bude v roce 2030 ve městě chybět sto tisíc bytů, tedy bydlení pro 200 tisíc lidí. Varuje před tím Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR), které vyzvalo k odblokování povolování bytů.
Tvrdou kritiku si vysloužil vlivný šéf německých mladých sociálních demokratů Kevin Kühnert za své návrhy, jak překonat kapitalismus. Počítá v nich například s kolektivizací velkých firem jako je BMW nebo s tím, že každý bude moci vlastnit maximálně ten byt, v němž bydlí. Pronajímání bytů za účelem zisku by podle něj vůbec existovat nemělo.
Velká města čelí v posledních letech velké krizi v oblasti bydlení. Z důvodu vysokých cen a přísných pravidel při získání hypoték se Češi uchylují k nájemnímu bydlení. Meziročně se tak v letošním roce zvýšila poptávka po nájmech o několik desítek procent. Společně se zájmem však roste i cena nájemního bydlení, která v Praze dosahuje 340 korun za metr čtvereční. V průměru se celková částka pohybuje okolo 20 tisíc korun za dvoupokojový byt, uvádí data společnosti Deloitte.
Zájem o nájemní bydlení v Česku v poslední době výrazně roste, zároveň se proto zvyšují i ceny nájmů. Týká se to hlavně velkých měst a jejich nejbližšího okolí, přičemž zájemci upřednostňují dvoupokojové byty. V Praze průměrná cena za pronájem bytu 2+1 v paneláku činí 15 000 Kč bez poplatků a cihlový byt stejné velikosti stojí 18 000 až 19 000 Kč. Metr čtvereční se pak točí okolo 338 korun za metr čtvereční.
Sazba hypoték klesla minulý měsíc v průměru nejvíce od roku 2015. Důvodem zlevnění ze strany bank je nezájem lidí o nové hypotéky, které jsou pro ně nedostupné kvůli přísným pravidlům České národní banky a vysokým cenám bydlení. Úrokové sazby hypoték tak podle všeho opět porostou, i když se banky snaží nižší cenou nalákat nové klienty.
Česko je zemí, kde se stavějí nové domy nejobtížněji v celé Evropě. Získání stavebního povolení trvá podle mezinárodní srovnávací studie Světové banky Doing Business 2019 v průměru 246 dní. Je k tomu potřeba průměrně 21 úředních razítek. Rozhodně to přitom neznamená kvalitnější stavební regulaci, která by zajišťovala lepší architekturu a vyšší kvalitu měst. Na stupnici od 0 do 15 má česká stavební regulace průměrné skóre osm.
Německá kancléřka Angela Merkelová jasně odmítla návrhy na vyvlastňování bytů v majetku velkých firem. Parlamentu, v němž čelila otázkám poslanců, řekla, že problémy s nedostatkem bytů a růstem nájmů je potřeba řešit jinak. „Vyvlastnění považuji za špatnou cestu,“ zdůraznila opakovaně Merkelová, podle níž by takový krok vůbec nepřispěl k tomu, aby se začalo stavět více bytů.
Plán je čistý socialismus: domy v majetku firem, které vlastní víc než 3000 bytů, budou zespolečenštěny. Podle iniciátorů by se tak Berlín mohl levně dostat až ke 250 tisícům bytů.
