Německý ministr obrany Boris Pistorius se chystá svolat krizovou schůzku s představiteli armády kvůli nákupu amerických zbraní. Hlavním tématem by přitom měly být stíhačky F-35, informoval s odvoláním na své zdroje list Süddeutsche Zeitung (SZ). Plánovaný nákup bojových letounů v rozhovoru s listem Der Tagesspiegel zpochybnil bezpečnostní expert budoucí vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Roderich Kiesewetter.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s evropskými lídry pomocí videokonference požádal EU o finanční pomoc ve výši pěti miliard eur (125 miliard korun) na nákup munice. Zároveň na setkání upozornil, že Rusko nadále útočí na energetickou infrastrukturu přesto, že po telefonátu s Donaldem Trumpem Rusko uvedlo, že je zastaví. Zelenskyj se také vyjádřil k útokům na energetickou infrastrukturu. "Nic se nezměnilo," upozornil Zelenskyj.
Zbrojařské firmy ze Spojených států, Británie a Turecka budou vyloučeny z nového finančního nástroje Evropské unie pro nákup zbraní ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun). Uvedl to deník Financial Times (FT), podle nějž jde o vítězství Francie. Podle návrhu předloženého Evropskou komisí by se nákupů z plánovaného fondu mohly účastnit pouze společnosti z EU a ze třetích zemí, které mají s blokem podepsanou dohodu o obraně.
Ministerstva obrany Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska doporučila, aby tyto země odstoupily od takzvané Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny, oznámili ministři obrany těchto zemí ve společném prohlášení. Důvodem podle nich je, že v posledních letech výrazně vzrostlo riziko pro země, které sousedí s Ruskem a Běloruskem. Všechny čtyři státy jsou členy Severoatlantické aliance a sousedí buď s jedním nebo s oběma ze zmíněné dvojice zemí.
V Evropě nyní probíhá debata o vhodnosti pořizování stíhaček F-35, které jsou závislé na řadě amerických systémů. Tuto otázku si nemusí klást Izrael, který si už v roce 2010 po dlouhém vyjednávání vymínil řadu změn u nejmodernějšího stíhacího letounu na světě. Řadu systémů komunikace, elektronického boje nebo i úprav týkajících se výzbroje si vyvinul sám, a židovský stát tak nemusí otázku závislosti na Spojených státech v takové míře řešit.
Rusko se v minulých dnech k příměří stavělo zdrženlivě. Podle agentury Bloomberg je však Putin ochotný o něm uvažovat. Za minimální požadavek však označil zastavení americké pomoci Kyjevu. Na Rusko by se však podobná omezení během třicetidenního příměří, které navrhují Spojené státy, nevztahovala. Trump se v rámci telefonního rozhovoru s Putinem, který již probíhá, bude snažit Rusko přesvědčit, aby přistoupilo na 30 dní trvající příměří s Ukrajinou, píše AP.
Masivní investice během delšího období, preferování zbrojních firem z Evropské unie a „podobně smýšlejících třetích zemí“, společné nákupy zbraní či jednoduší financování obranných projektů. To vše má přinést plán Evropské komise, který shrnuje takzvaný White Paper. Ten v minulém týdnu unikl do médií, oficiálně představen bude ve středu. Klíčovým aspektem má být podle Evropského parlamentu také většinové hlasování o obranných záležitostech místo jednomyslného.
Itálie a Španělsko daly v pondělí jasně najevo, že nejsou připraveny podpořit návrh Evropské komise, aby se letos přislíbila Ukrajině vojenská pomoc ve výši až 40 miliard eur, přičemž každá země má přispět podle velikosti své ekonomiky. Informovala o tom agentura Reuters. Návrh šéfky diplomacie EU Kaji Kallasové by mohl znamenat zdvojnásobení vojenské podpory EU pro Ukrajinu v jejím boji proti ruské invazi. Loni zaslala EU na Ukrajinu přibližně 20 miliard eur zbrojní pomoci.
Ukrajina úspěšně nasadila nový typ střely s plochou dráhou letu s dosahem až tisíc kilometrů, oznámil v sobotu prezident Volodymyr Zelenskij. Tzv. Dlouhý Neptun může díky svému doletu zasáhnout vojenské základny, letiště a vojenská stanoviště hluboko v Rusku. „Máme významné výsledky,“ uvedl o víkendu Zelenskyj. „Dlouhý Neptun byl vyzkoušen a úspěšně použit v boji. Je to nová ukrajinská raketa, která má přesný úder. Její dolet je tisíc kilometrů,“ napsal na síti Telegram.
Kanada se rozhodla přehodnotit svůj plán na nákup 88 amerických stíhaček F-35 v reakci na rostoucí napětí mezi Kanadou a Spojenými státy související s politikou Donalda Trumpa. Ministr obrany Bill Blair v pátek potvrdil, že Kanada zvažuje alternativy k americkým stíhačkám a začne jednat s konkurenčními výrobci stíhaček. Informoval o tom kanadský zpravodajský server CBC, ze kterého citoval například i Business Insider.
Poté, co českým atlantistům pohasla s Donaldem Trumpem americká hvězda, budou mít nový maják v Německu. Je jím Friedrich Merz a je pouze otázkou času, kdy se k němu začne výslovně hlásit například Petr Fiala. Proč? Nastávající spolkový kancléř a předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Merz dnes reprezentuje v politice jednu jedinou myšlenku: že je třeba masivně zbrojit.
Předsednictvo hnutí ANO dnes na návrh krajské organizace vyloučilo šéfa zastupitelského klubu v Praze 7 Martina Suchánka kvůli incidentu se zbraní ve Sněmovně, sdělil mluvčí ANO Martin Vodička. Vedení pražského ANO o vyloučení zastupitele požádalo ve čtvrtek večer, zároveň Suchánka vyzvalo k rezignaci na zastupitelský mandát. První místopředseda ANO Karel Havlíček už ve čtvrtek na dotaz ČTK řekl, že pokud Suchánek sám nerezignuje, bude vyloučen.
Sněmovna dnes odmítla navrhovaný zákaz tlumičů hluku na pistole a revolvery pro běžné použití. Lékaři ale patrně budou muset od přespříštího roku povinně ověřovat to, zda jejich pacienti mají zbrojní průkaz. Půjde o lidi, kteří trpí takovou nemocí, vadou nebo stavem, které by vylučovaly způsobilost nakládat se zbraněmi nebo municí. Změnu přinese v souvislosti s předloňskou tragédií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy úprava souboru vládních novel, které si vyžádal nový zbraňový zákon.
Portugalská armáda doporučila pořízení stíhacích letounů F-35. Odcházející ministr obrany Nuno Melo však uvedl, že je nutné přihlédnout k "předvídatelnosti našich spojenců" při rozhodování o vojenských zakázkách. Země se tak rozhodla nenahrazovat americké stíhací letouny F-16 modernějšími F-35 kvůli Donaldu Trumpovi. Jde o jeden z prvních případů, kdy americký prezident fakticky zablokoval lukrativní zbrojní dohodu.
Roční státní rozpočet není pro financování obrany ideální, řešením by mohl být speciální mimorozpočtový fond, jako má Německo. Uvedla to hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Představitelé vládní koalice pro Echo24 řekli, že považují možnost fondu za efektivní, pokud by byl transparentně nastaven. Kriticky se k možnosti staví bývalí ministři financí Alena Schillerová (ANO) a Miroslav Kalousek.
Po posledním vývoji je Jana Černochová lídrem koalice SPOLU pro hlavní město a i jinak se ocitá v centru dění. Premiér Petr Fiala nejprve ze „setkání ochotných“ v Londýně a o šest dní později ze summitu EU v Bruselu oznámil, že výrazný růst investic do obrany je důležitý úkol dneška, že musíme do obrany investovat aspoň tři procent HDP, a kdo tvrdí opak, ohrožuje národní bezpečnost České republiky. Smí se o zbrojním programu aspoň vést diskuse?
Sněmovní kancléř Martin Plíšek předpokládá, že policejní ochranná služba bude častěji kontrolovat lidi vstupující s identifikační kartou do Sněmovny, zda dodržují bezpečnostní směrnici zakazující vnášení zbraní do budovy. Plíšek to dnes řekl v souvislosti s úterním incidentem, kdy poradce poslankyně ANO Heleny Válkové zapomněl na jedné z toalet zbraň, kterou pak hledala policie.
Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) nemá pochybnosti o nákupu amerických stíhacích letounů F-35 ani důvod tento výběr přehodnocovat. Uvedl to během dnešní návštěvy žatecké brigády rychlého nasazení. Jde podle něj o promyšlenou a dlouhodobou investici do obrany země. V rozhovoru pro Seznam Zprávy premiér řekl, že je třeba uvažovat nejen s ohledem na současnou administrativu prezidenta Donalda Trumpa.
S rostoucím napětím mezi Evropou a USA v otázce války na Ukrajině se v zahraničních médiích začaly objevovat informace o možnostech Spojených států „vypnout“ spojencům zbraňové systémy v případě sporů v zahraniční politice. A otázky o přílišné závislosti Evropy na zbraních USA. Podle bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) jsou USA stále klíčové pro obranu starého kontinentu, i když riziko přílišné závislosti na amerických zbraních vnímá a ta debata podle něj probíhá.
Chování amerického prezidenta Donalda Trumpa v posledních týdnech znejistilo jeho evropské spojence v tom, zda se mohou nadále spoléhat na vojenskou pomoc Spojených států, což podnítilo debaty o evropském zbrojení. V tomto rámci premiér Petr Fiala ohlásil plán zvýšit výdaje na obranu na tři procenta HDP do roku 2030. Co přesně takový požadavek zbrojení v českém kontextu znamená?
Německo by mohlo mít problém s financováním vlastní obrany. Němečtí Zelení oznámili svůj záměr zablokovat plán na uvolnění dluhové brzdy, který by měl umožnit rozsáhlé investice do obrany a infrastruktury. Zelení, kteří jsou pravděpodobnými koaličními partnery berlínské vlády, se domnívají, že se nedostatečně investuje do ochrany klimatu a životního prostředí.
Kdybych mírně parafrázoval a aktualizoval jeden meziválečný sprostý polský vtip: pokud by někdo vynalezl auto poháněné morálním pobouřením, Praha by se v posledním měsíci stála bezemisním městem. Česká veřejná debata na zahraničněpolitická témata se vždy vyznačuje velkou mírou „morálního absolutismu“, jak se sluší na potomky husitů, nicméně reakce na aktuální šokující vývoj vztahů mezi USA, EU, Ukrajinou a Ruskem rozhodně předčila většinu dřívějších.
Jedna bystrá osoba na jaře 2022, po vpádu Ruska na Ukrajinu, říkala: Před dvěma roky jsme všichni šili roušky. Teď všichni šijeme ukrajinskou bikolóru. Co se po nás bude chtít za dva roky? Nebylo to za dva roky, ale za tři, nešijeme, ale zbrojíme. Respektive o zbrojení jako na povel nadšeně mluvíme. Každý takto hrrr spíchnutý program obřích státních výdajů povede za několik roků k inflaci či růstu daní. Ale to je teď jedno, při lockdownech bylo taky důležitější společenské vzepětí v danou chvíli. Inflaci jsme pak podle politických sympatií svedli na Babiše, nebo na Fialu.
Ukrajinské letectvo poprvé nasadilo francouzské stíhačky Mirage 2000, a to k obraně proti pátečnímu ruskému vzdušnému útoku, oznámily ukrajinské vzdušné síly. První francouzské stíhačky se na Ukrajinu dostaly na začátku února, informuje The Kyiv Independent. Rusko v noci podniklo rozsáhlý letecký útok, během něhož odpálilo 67 raket různých typů a nasadilo 194 dronů. Do obrany před tímto útokem byly nasazeny také stíhací letouny, včetně amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Rusko bude možná muset odpovědět na zbrojní plány Evropské unie. Podle agentury Reuters to prohlásil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, podle něhož výsledek čtvrtečního mimořádného summitu EU znamená militarizaci evropského bloku. Evropská unie se staví do role protivníka Ruska, takže diskuse o její militarizaci mohou v Moskvě vyvolat znepokojení, citovala Peskova agentura TASS.
Evropská unie se kvůli nejisté obranné podpoře od USA rozhodla pro velké zbrojení, musí ale zároveň najít rovnováhu mezi vlastní bezpečností a podporou Ukrajiny, která se přes tři roky brání ruské invazi. V komentářích ke čtvrtečními mimořádnému summitu EU se na tom shoduje řada evropských médií. Evropa na zahraničně politický odklon USA a na nevypočitatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa reaguje masivním zbrojením, uvedla německá veřejnoprávní televize ARD.
Z plánů evropských lídrů zvýšit investice do evropské obrany těží akcie evropských zbrojařských firem. Jejich index STOXX Europe Aerospace & Defense vykazuje aktuálně za poslední týden růst asi o devět procent. Jen v pondělí přidal osm procent, což byl největší jednodenní nárůst za pět let, uvedl analytik Portu Marek Pokorný.
EU musí rychle najít peníze na posílení obrany. A svým členským státům musí umožnit obejít kvůli tomu dluhová pravidla. Na tom se shodli zástupci zemí EU na čtvrtečním mimořádném summitu v Bruselu. Jednomyslnost naopak nezavládala v otázce prohlášení na podporu Ukrajiny, proti kterému se postavil maďarský premiér Viktor Orbán.
Česko začne v příštím roce navyšovat výdaje na obranu. Vláda rozhodla o postupném navýšení obranných výdajů o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně až do roku 2030, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Příští rok to bude 2,2 procenta HDP a v roce 2030 by Česko mělo vydávat tři procenta HDP na obranu.
Brusel prý vyslyšel volání po tom, že Evropa „musí konat“. Tak koná. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová představila plán „přezbrojení“ evropského obranného průmyslu. Ten má mobilizovat až 800 miliard eur. Má jít o uvolnění rozpočtových pravidel, přerozdělování peněz z existujících kohezních fondů nebo společné financování. Tedy vznik nové společné půjčky ve výši 150 miliard eur. Pravděpodobně formou vydání společných dluhopisů. Stejně jako tomu bylo za covidu v roce 2021, kdy se Unie skrze balíček Next Generation EU poprvé společně zadlužila.
