Německo si hodlá objednat dalších 15 amerických stíhaček F-35, aby mělo celkem 50 těchto moderních strojů. S odvoláním na důvěrné dokumenty ministerstva obrany připravené pro rozpočtový výbor Spolkového sněmu o tom dnes informoval časopis Der Spiegel. Zdroj z parlamentu to potvrdil také agentuře Reuters. Ministerstvo obrany v minulosti podobné zprávy o chystaném nákupu strojů F-35 popřelo. Letouny F-35 si pořizuje také Česko.
Vojenská pomoc Ukrajině zaznamenala v červenci a srpnu 2025 prudký pokles, a to i přes rétoriku evropských představitelů a zavedení iniciativy NATO s názvem Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), tedy evropský nákup zbraní z USA a jejich přesun na Ukrajinu. Finanční a humanitární pomoc naopak zůstala stabilní a je poskytována převážně institucemi EU. Uvádí to nejnovější analýza německého Kielského institutu pro světovou ekonomiku.
Evropská komise dnes představila dlouho očekávaný plán posílení evropských obranných schopností. Obsahuje konkrétní cíle a milníky pro odstranění nedostatků v nynějších vojenských schopnostech zemí unie od protivzdušné a protiraketové obrany až po drony, dělostřelectvo, umělou inteligenci či kybernetiku. Hovoří rovněž o urychlení investic do obrany ve všech členských státech bloku a definuje vlajkové projekty, mezi kterými je například protidronová obrana.
Americký prezident Donald Trump bude ve čtvrtek, tedy ještě dnes telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině, informuje server Axios. Jednání se uskuteční den před schůzkou Trumpa a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě. Ruského prezidenta, který už přes tři a půl roku vede válku proti Ukrajině, Trump v posledních dnech opakovaně kritizoval.
Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, vykázala loni zisk po zdanění téměř 1,033 miliardy korun. Meziročně byl asi o 120 milionů korun vyšší. Podnik z Uherského Brodu na Uherskohradišťsku loni zaznamenal výnosy z prodeje vlastních výrobků, služeb a zboží přesahující šest miliard korun. O rok dříve byly přibližně 5,85 miliardy korun. ČTK to dnes zjistila z výroční zprávy společnosti založené ve Sbírce listin.
Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard korun získalo Česko nazpět, například z financování EU či na technice ze Spojených států a Německa. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). ČR podle premiéra od roku 2022 do konce září dodala Ukrajině prostřednictvím všech finančních mechanismů včetně muniční iniciativy, bilaterální spolupráce či za peníze Ukrajiny přes 3,7 milionu kusů velkorážové munice.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že požádal francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o další zbraně k posílení ukrajinské protivzdušné obrany, čelící každou noc útokům ruských dronů, raket a střel s plochou dráhou letu. Podobně i v sobotu si Zelenskyj volal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle serveru Axios prezidenti diskutovali o možnosti, že by Ukrajina získala americké střely Tomahawk, které by jí umožnily podnikat údery hluboko v ruském týlu.
Hamás povolal přibližně 7000 příslušníků svých bezpečnostních složek se záměrem upevnit kontrolu v oblastech Pásma Gazy, z nichž se nedávno stáhly izraelské jednotky, píše stanice BBC. V některých čtvrtích již byly podle svědků rozmístěny útvary složené z ozbrojených mužů v modrých uniformách policie či v civilních šatech. Hamás zároveň jmenoval pět nových guvernérů, aby na probíhající operace dohlíželi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si dnes telefonoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Zelenskyj po jejich hovoru napsal na telegramu, že spolu mluvili například o možnostech posílení ukrajinské protivzdušné obrany. „Informoval jsem prezidenta Trumpa o ruských útocích na naši energetickou infrastrukturu,“ uvedl Zelenskyj. Rozsáhlý dronový a raketový útok na ukrajinskou energetiku Rusko podniklo naposledy ze čtvrtka na pátek.
Severní Korea představila na velké vojenské přehlídce novou mezikontinentální raketu Hwasong-20. Dnes o tom informovala severokorejská státní agentura KCNA. Akci v severokorejské metropoli Pchjongjangu, kterou si režim připomíná 80 let od založení vládnoucí Korejské strany práce, přihlížel severokorejský vůdce Kim Čong-un a řada zahraničních hostů. Kim na přehlídce pronesl projev, ve kterém vyjádřil "vřelé povzbuzení" severokorejským vojákům působícím v zahraničních operacích.
Ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov prohlásil, že Spojené státy musí „pochopit hloubku a závažnost důsledků“, pokud se rozhodnou dodat Ukrajině řízené střely Tomahawk dlouhého doletu, píše list Ukrajinska pravda. Americké střely mají dolet přes dva tisíce kilometrů a mohou tak zasáhnout cíle vzdálené stovky kilometrů od hranic. Ukrajina je však v poslední době díky dronům schopna zasahovat cíle hluboko v ruském týlu, v pondělí byly hlášeny útoky až za Ural na daleké Sibiři.
Pokud bude hnutí ANO ve vládě, přímo z rozpočtu nebude dávat peníze Ukrajině na zbraně. Na středeční tiskové konferenci to řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Česko pomáhá přes Evropskou unii, zbrojovky můžou bez problémů vyvážet, uvedl. O české muniční iniciativě na dodávku dělostřeleckých granátů Ukrajině, která se přes tři a půl roku brání ruské invazi, řekl, že byla fajn, ale měly ji dělat přímo členské státy Severoatlantické aliance (NATO) a měla být transparentní. Soukromý subjekt na iniciativě vydělal desítky miliard, tvrdí Babiš.
Někdejší úspěšný velitel ukrajinských ozbrojených sil a nynější velvyslanec v Británii generál Valerij Zalužnyj kritizuje skutečnost, že i když Západ dodal Ukrajincům systémy HIMARS, nedostávali od spojenců zpravodajské informace, zvláště ty v reálném čase, což mělo za následek nevyužívání možností těchto systémů. Zalužnyj to napsal v analytickém článku, který v pondělí vyšel na serveru Militarnyj. Zalužnyj požaduje jako nezbytnost rychlé vybudování ukrajinských vesmírných sil.
Pokud Spojené státy na Ukrajinu dodají střely Tomahawk, zničí to vztahy mezi Moskvou a Washingtonem. Řekl to ruský prezident Vladimir Putin. Vyjádřil se tak ve videu, které na platformě Telegram zveřejnil reportér ruské státní televize Pavel Zarubin, informuje agentura Reuters. O tomahawky, což jsou naváděné střely s plochou dráhou letu, požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa ukrajinský vůdce Volodymyr Zelenskyj.
Ministerstvo obrany oznámilo tři dny před sněmovními volbami nákupy armádní techniky za zhruba 15 miliard korun. Pořídí modulární bojové komplety, radiostanice s příslušenstvím a pasivní radiolokátory. Člen sněmovního branného výboru za opoziční hnutí SPD Radovan Vích uvedl, že armáda tuto techniku potřebuje. Pozastavil se ale nad načasováním ohlášení nákupů i nad tím, že je neprojednal sněmovní výbor. Modulární bojové komplety budou stát až 7,5 miliardy korun.
Náměstek ukrajinského ministra obrany generálporučík Ivan Havryljuk, oznámil, že se v současné době „očekávají“ další dodávky letounů F-16, stejně jako francouzských Mirage a také švédských Gripenů na Ukrajinu. Rusko výrazně zvyšuje intenzitu svých útoků na Ukrajinu, přičemž během nedělního masivního úderu použilo téměř 600 dronů a 50 raket. Na začátku září podle Kyjeva Rusko odpálilo více než 800 dronů a raket, což představuje rekord od začátku invaze.
Rusko předává Číně techniku, výcvik a detailní technické znalosti, které by měly posílit schopnost Pekingu provést rychlé vzdušné operace proti Tchaj-wanu a pomoci mu provést úspěšnou invazi na tento ostrov. Zároveň dle dokumentů Rusové cvičí mimo jiné čínské parašutisty pro výsadkové operace, které jsou pro případné dobytí ostrovu nezbytné. Vyplývá to z 800stránkového souboru interních materiálů, které získala hackerská skupina Black Moon. Pravost dokumentů následně ověřil a pro americký deník The Washington Post je zanalyzoval britský think-tank Royal United Services Institute.
Hnutí ANO opakovaně kritizuje vládu Petra Fialy (ODS) za nákupy letounů F-35 s tím, že moderní obrana nemůže stát jen na těchto stíhačkách, zvláště v době, kdy nad evropským vzdušným prostorem létají ruské drony. Podle oslovených expertů jsou F-35 na sestřelování dronů příliš drahé, je však otázkou, jak se v současné době, kdy se bezpilotní letouny turbulentně rozvíjí, na jejich útoky připravit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal v úterý při jejich jednání šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o střely Tomahawk, aby donutil Rusko k míru. Napsal to dnes server Axios s odvoláním na nejmenované zdroje. Zelenskyj v rozhovoru s tímto portálem připustil, že Trumpa požádal o další zbraňový systém, který by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina přimět k zahájení mírových rozhovorů. Zbraň tehdy nespecifikoval.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že při Bezpečnostní radě státu vznikne koordinační skupina pro antidronovou ochranu státu. Jedná se o reakci na aktuální bezpečnostní situaci, kdy se ruské drony objevily v Rumunsku a dokonce i v Polsku. Podle oslovených expertů v Česku nejsou podobně jako v dalších zemích zásadní prvky antidronové obrany vybudovány a byť jsou drony efektivně používány již více než dvacet let, jedná se totiž o stále relativně novou, obtížnou a dynamicky se vyvíjející problematiku, která akcelerovala s válkou na Ukrajině.
Italský přístav Ravenna tento týden odmítl vpustit dva kamiony, které podle úřadů převážely zbraně pro Izrael. Server Il Post uvedl, že šlo o výbušniny, které pravděpodobně pocházely z Česka. Starosta Ravenny Alessandro Barattoni z Demokratické strany (dříve komunistické) ve čtvrtek podle agentury Reuters oznámil, že přístavní správa vyhověla jeho žádosti a žádosti regionu Emilia-Romagna, aby byl kamionům převážejícím výbušniny na cestě do izraelského přístavu Haifa odepřen přístup do terminálu.
Krátce poté, co se drony staly účinnou zbraní a symbolem války na Ukrajině, přichází zbraň, která by je měla být schopná rychle a levně eliminovat. Izraelská společnost Rafael oznámila, že ukončila závěrečné zkoušky její laserové zbraně Laser Beam. Do konce roku by pak zbraň měla být zařazena do výzbroje izraelské armády. Informuje například The Times of Israel. Laser vyvíjený více než deset let firmou Rafael dokáže ničit drony, rakety krátkého doletu i minometné střely.
Požár v ukrajinském Dnipru, který nevznikl po ruském útoku, zcela zničil sklad s humanitární pomocí organizace Člověk v tísni, uvedla dnes večer Česká televize (ČT) bez upřesnění, kdy sklad vyhořel. Škodu organizace odhadla na 20 milionů korun. Podle zdrojů, které nechtějí být jmenované, Ukrajinci ve skladu měli vojenský materiál, uvedla ČT. Zástupci Člověka v tísni to odmítli.
Speciální jednotka ukrajinské vojenské rozvědky HUR v neděli úspěšně zasáhla ruský protiletadlový raketový systém (komplet) 9K317M Buk-M3. S oznámením přišla sama ukrajinská rozvědka na síti Telegram. Zprávu sdílela i ukrajinská média, ruské úřady se zatím nevyjádřily. Úspěšný úder byl dle rozvědky proveden poblíž vesnice Oleksandrivka na dočasně okupovaném území Záporožské oblasti. Zároveň z jejího vyjádření vyplývá, že by se pro Rusy mohlo jednat o zvláště drahou ztrátu.
Rusové v sobotu přesunuli raketové systémy Iskander rozmístěné v exlávní Kaliningradské oblasti. A to až do těsné blízkosti polských hranic. Manévry s raketami jsou součástí společného vojenského cvičení Ruska a sousedního Běloruska s názvem Západ 2025. Video dokazující přesun Iskanderů do Kaliningradské oblasti původně zveřejnil server Clash Report. Podle analýzy komunity Cyberborošno bylo video natočeno na silnici E28 severně od vesnice Kudrjavcevo, jen asi 35 kilometrů od polských hranic.
Česká republika by mohla získat přes dvě miliardy eur (50,1 miliard Kč) z nového finančního nástroje Evropské unie SAFE, uvedla dnes Evropská komise. O finance z programu SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení, požádalo celkem 19 zemí, pro které je vyhrazeno 150 miliard eur (3,7 bilionu Kč). Komise dnes oznámila předběžné příděly určené pro jednotlivé státy. O největší částku požádalo Polsko, které by mělo dostat celkem 43,7 miliard eur (více než jeden bilion Kč).
Česko nakoupí německé tanky Leopard 2A8, zakázku ve středu schválila vláda. Po jednání kabinetu to oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V první fázi chce ministerstvo obrany pořídit 44 velitelských a bojových tanků. Spolu s takzvanou bohemizací, tedy přizpůsobením tanků potřebám české armády, vyjdou na 34,25 miliardy korun včetně DPH. Dalších pět miliard korun ministerstvo vyčlení na inflační a kurzovou rezervu. První tanky Leopard 2A8 by měla česká armáda získat v roce 2028.
Ukrajina rozšiřuje zbrojní spolupráci se svými spojenci, píše deník Politico. Společnost Fire Point otevře továrnu v dánském Vojens, kde se nachází i letecká základna s flotilou stíhaček F-16. Podle ministra obrany Troelse Lunda Poulsena půjde o „pomocnou ruku Ukrajině v jejím boji za bezpečnost“. Jedná se o historicky první případ, kdy ukrajinský výrobce zbraní zahájí činnost v zemi NATO. Nový závod má začít fungovat do prosince a bude se zaměřovat především na výrobu raketového paliva.
Nejbohatším Čechem je podle časopisu Euro majitel zbrojařské skupiny CSG Michal Strnad s majetkem 330 miliard korun. Z čela žebříčku sesadil loňského vítěze Daniela Křetínského, jehož majetek časopis odhadl na 280 miliard korun. Strnad překonal i dědice finanční skupiny PPF Renátu Kellnerovovou s rodinou, s odhadovaným majetkem 315 miliard korun. Hodnota Strnadova majetku podle Eura stoupla za poslední rok o čtvrt bilionu korun.
Současné zesilující ruské útoky na Ukrajinu budou ještě letos mnohem silnější, než vidíme teď. Útoky, které čítají dnes stovky raket a dronů za den, dosáhnou tisíce. Uvedl to vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. V současnosti totiž stále expanduje jak ruský, tak ukrajinský zbrojní průmysl. To v Otázkách Václava Moravce potvrdil i náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis. Podle něj jediným problémem současného ukrajinského zbrojního průmyslu jsou peníze.
