Debata o regulaci zbraní je v Česku živá celou dobu po tragickém útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, při němž v prosinci 2023 zemřelo čtrnáct studentů a pedagogů a dalších 25 lidí utrpělo zranění. Pachatel, který měl legálně držené zbraně, se krátce po činu zastřelil. Vyšetřování později ukázalo, že trpěl psychickými problémy, které by jej měly z držení zbraní vylučovat. Právě otázka, jakým způsobem kontrolovat duševní způsobilost držitelů, se stala hlavním tématem politické diskuse.

Dotazování odhalilo, že zbrojní průkaz má i premiér Petr Fiala (ODS): „Měl jsem ho už před vstupem do politiky.“ Zdůraznil, že legislativa byla po útoku už zpřísněna. „Současná již aktualizovaná pravidla pro držení zbraní v České republice považuji za poměrně vyvážená. Podpořili jsme nedávné zpřísnění tam, kde bylo skutečně na místě. Policie má například nově přístup k informacím o nákupech většího množství zbraní v krátkém čase a zároveň došlo k propojení se zdravotními záznamy, zejména v oblasti psychiatrických diagnóz. Nejde o zásah do práv slušných držitelů zbraní, ale o posílení prevence v situacích, kde může jít o lidské životy,“ řekl.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který zbrojní průkaz nevlastní, připomíná, že jeho resort už před útokem prosadil zkrácení platnosti lékařských posudků z deseti na pět let a povinnost hlásit podezřelé nákupy. „Po útoku jsme ve zrychleném režimu přijali další opatření. Aktuálně je ve sněmovně novela zákona o zbraních, kterou nám vrátil Senát s doplněním o zákaz tlumičů. Tento zákaz jsem prosazoval již dříve a pevně věřím, že návrh ve znění postoupeném Senátem schválíme,“ uvedl.

Spor o zapojení lékařů a práva držitelů

Kritičtější k některým opatřením je náměstek primátora Prahy a šéf Pirátů Zdeněk Hřib, který naopak zbrojní průkaz i zbraň vlastní. „Není to jen o tom, komu se zbrojní průkaz vydá, ale také o tom, co se děje po jeho vydání například s duševním zdravím držitele. Nedávno přijatou úpravu ale jako vystudovaný lékař nepovažuji za ideální. Lékaři jsou tady od toho, aby pomáhali lidem, a nikoliv aby pacienty nahlašovali nějakým orgánům, což může výrazně narušit vztah lékař–pacient,“ upozornil.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš zdůrazňuje, že většina držitelů jsou odpovědní občané: „Většina držitelů zbrojních průkazů jsou odpovědní lidé, kteří zákony dodržují a nijak si nezaslouží, aby byli házeni do jednoho pytle s jednotlivci, kteří zneužijí systém nebo trpí vážnými psychickými problémy. Stát nesmí selhat v kontrole a prevenci – ale nesmí ani bezdůvodně omezovat práva slušných lidí. Právo držet zbraň a bránit se v mezích zákona je jedním ze základních práv svobodného občana.“ Podobně hovoří i předseda SPD Tomio Okamura: „Sám jsem držitelem zbrojního průkazu. Určitě by se mělo správně posoudit mentální zdraví žadatele o průkaz.“

Lídr Motoristů Petr Macinka upozorňuje na ústavní právo bránit sebe nebo jiného i se zbraní: „Nesouhlasíme se zpřísňováním podmínek pro držení zbrojního průkazu. Digitální propojení lékařů posuzujících způsobilost s registrem zbraní by mělo být samozřejmostí.“ Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která zbrojní průkaz nemá, považuje stávající systém za robustní a připouští jen dílčí úpravy. Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (SOCDEM) je ale pro výraznější zásah: „Za mne je zpřísnění namístě. Nepřijde mi v pořádku, že se u nás běžně prodávají útočné zbraně, které patří do armádní výzbroje, například ty, které byly použity při tragédii na Filozofické fakultě UK.“

Nový zákon a reakce na útok

Parlament mezitím schválil soubor novel navazujících na nový zbraňový zákon, který prezident Petr Pavel podepsal. Lékaři budou mít povinnost ověřovat, zda jejich pacienti vlastní zbrojní průkaz, pokud trpí nemocí nebo stavem, jenž je s držením zbraní neslučitelný. Policie získá díky novému systému evidence se zbraněmi a střelivem, založenému na QR kódech, detailnější přehled o transakcích. Sporný návrh na zákaz tlumičů sněmovna nakonec odmítla, přestože jej podporoval Senát i ministr Rakušan.

Citlivost tématu ukázal i nedávný zásah policie v budově fakulty proti ženě, která tam natáčela video oslavující pachatele. „Nyní je čtyřiadvacetiletá cizinka řešena ve zkráceném přípravném řízení pro trestný čin schvalování trestného činu,“ uvedla policejní mluvčí Kristýna Zelinková. Incident znovu připomněl, že dopady tragédie jsou v české společnosti stále živé a otázka, jaká má být budoucí regulace zbraní, zůstává politicky citlivým tématem.