Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku potřetí za sebou výrazně zrychlil. V září se inflace zvýšila na 4,9 procenta, což bylo o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Vyšší meziroční růst byl naposledy v roce 2008. Vývoj ovlivnily zejména ceny za bydlení a dopravu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici zrychlení inflace očekávali, předpokládali ale nižší tempo.
Ochlazení přehřátého trhu s hypotékami. I to je jeden z důvodů razantního navýšení hlavní úrokové sazby centrální bankou, kdy její guvernér Jiří Rusnok mluví o dosavadní situaci jako o „úvěrovém mejdanu“. Banky zareagovaly poměrně rychle a úročení hypoték navýšily. Výrazněji hlavně Česká spořitelna a ČSOB. Do změny úročení u spořících účtů se však banky nehrnou.
Ostré navýšení úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu je rázným navýšením, které je možné vidět spíše u států na úrovni Turecka. Myslí si to ekonomové, podle kterých se také ukazuje, jak členové rady centrální banky nejsou jednotní. Dva ze sedmi bankéřů totiž hlasovalo pro to, aby se sazby vůbec nezvedaly. To přitom chtěl premiér Andrej Babiš (ANO) i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), kteří tlačili na centrální banku.
Proticovidová opatření by podle poslance a pražského hnutí lídra ANO Patrika Nachera neměla být horší než samotná nemoc. Namítá, že Česko ohledně vykazování zemřelých, kteří byli pozitivní na covid-19, postupovalo jinak než okolní státy a do této evidence započítávalo i ty, kteří na koronavirus prokazatelně nezemřeli. Poslanec zároveň v rozhovoru pro deník Echo24 obhajuje zvyšování důchodů a přidávání státním zaměstnanců, odmítá naopak, že by vláda mohla za současnou rostoucí inflaci.
Bankovní rada České národní banky dnes výrazně zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Ekonomové čekali zvýšení sazby o 0,5 procentního bodu. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997.
Nedostatek a vysoká cena stavebních materiálů velmi komplikuje výstavbu či rekonstrukce nemovitostí. Realitní trh již několik let prochází krizí kvůli malé výstavbě bytů a domů. V následujících letech tomu ale nebude jinak. Ceny proto začínají ještě rychleji růst, a to právě z důvodu cen stavebnin. Z průzkumu CEEC Research navíc vyplývá, že přes 60 procent stavebních firem své stavby přeceňuje. Pokles cen se tak v dohledu nedá očekávat.
Česká republika jde volit ve vyhrocené době, kdy se celý svět probírá z roku a půl vypínání společnosti a ekonomiky kvůli pandemii čínského koronaviru. Ve chvíli, kdy se Evropská unie i hlasem českého premiéra Andreje Babiše rozhodla, že covidovou krizi využije k urychlení cesty k bezuhlíkové ekonomice, známé jako Green New Deal (Nový zelený úděl). Ta přináší ve jménu záchrany světa před klimatickou změnou vlnu zákazů a zdražování. Pokud nepřijdou nové technologie, které by tento trend zvrátily.
Ministryně financí Alena Schillerová neoplývá hlubokým porozuměním ekonomice. Projeví se to spolehlivě skoro vždycky, když vyrazí z bezpečného terénu berní úřednice sčítající příjmy a výdaje státu do mnohem komplexnějšího terénu, který jde za účetní logiku. Marketingoví experti hnutí ANO pak trnou, co paní ministryně zase napovídá. Z jejího vystoupení v České televizi v neděli 19. září museli být vyděšeni.
Kdo si dosud nevzal hypotéku, propásl tu nejlepší dobu. Inflace je na alarmujících čtyřech procentech a dále poroste, centrální banka se chystá do konce roku ještě několikrát zvednout úrokovou sazbu a další zdražování hypoték je tak nevyhnutelné. Do problémů by se tak mohli dostat hlavně lidé, kteří již hypoteční úvěr mají, a měsíční splátky by se jim kvůli rostoucím úrokům zvedly na nezvladatelnou úroveň. Zájem o hypotéky je stále obrovský i přesto, že během léta trochu ochladl.
Premiér Andrej Babiš je v poslední době pod vlnou kritiky, že jeho vláda přispívá vysoké inflaci. Na jednu stranu to rezolutně popírá, na straně druhé však odmítá kroky, které by zvyšování spotřebitelských cen snížily. Spolu s ministryní financí Alenou Schillerovou totiž chtějí, aby Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby. Někdejší viceguvernér centrální banky Mojmír Hampl pro Echo24 uvedl, že kroky obou politiků dávají jasné sdělení, že jim inflace nevadí a chtějí její pokračování či snad zrychlení.
Nejrychlejší tuzemská inflace za posledních třináct let se stává předvolebním tématem. Řada opozičních politiků, dokonce i někteří ekonomové přisuzují hlavní díl viny za rapidní růst cen vládě. Její fiskální politika měla být v době vrcholící pandemie prý až příliš expanzivní, což nyní působí inflačně. Lidově řečeno, vláda prý až moc rozhazovala, a to v době, kdy byla výroba kvůli pandemii omezena. Takže na málo zboží a služeb je teď až moc peněz, což právě tlačí ceny vzhůru.
S tím nepočítali, že se ještě před volbami začnou vynořovat témata zdražování a inflace, od nichž je to tematicky už jen krok ke klimatické politice, emisním povolenkám a New Green Dealu Evropské unie. Mysleli si, že se promlčí k volbám a čas obyčejně věnovaný na normální kampaň o skutečných tématech vyplní – čím vlastně? Čím vlastně oba středové opoziční bloky vyplňují kampaň?
Alarmující růst inflace předčil očekávání všech včetně České národní banky (ČNB), která se tím může dostat do velkých potíží. Ekonomové varují před tím, že proti dnešní inflaci a znatelnému zdražování bude těžké bojovat, problém je totiž tentokrát na straně nabídky. Firmy kvůli přerušeným dodávkám a vysokým nákladům vyrábějí draze a nestačí pokrývat poptávku. Hrozí navíc, že inflaci může ještě více popohnat obava ze zdražování běžného života kvůli zeleným plánům Evropské komise.
Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 procenta z červencové hodnoty 2,5 procenta. V 19 státech, které používají společnou měnu euro, pak inflace dosáhla tří procent. To je proti červenci nárůst o osm desetin procentního bodu. Ve své konečné zprávě to v pátek oznámil evropský statistický úřad Eurostat.
Pečivo v Česku od podzimu zdraží při nejhorším až o 30 procent. Pekárny kupují dražší mouku, rostou ceny energií, pohonných hmot a potřebují zaměstnancům zvýšit mzdy. Uvedli to zástupci pekařského svazu. Zvýšení cen je podle nich už nutné. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je na vině jak vládní zadlužování, tak „energetické zezelenání“. „Se stoupající cenou pšenice mlynáři navyšují cenu, což se bude projevovat na ceně pečiva.
Nejpopulárnějším satirickým pořadem ve veřejném prostoru je pravidelné nedělní Čau lidi, které pro své fanoušky vysílá na sociální síti sdružující dnes už především seniornější publikum premiér Andrej Babiš. Od časů legendární České sody je to nejkomičtější kousek. Kromě fauny, prezentované premiérovými pejsky všeho druhu, aby národ pejskařů věděl, že on je jeden z nich, zde pravidelně vystupují i grafy. Na nich se rozšafnou formou ukazuje, jak už je líp.
Růst cen výrazně přeskočil očekávání expertů i České národní banky a podle některých analytiků „vyráží dech“. Jde o největší meziroční růst cen za posledních třináct let. S dopadem do peněženek však musí lidé počítat i v dalších měsících. Kvůli politickému tlaku a rekordnímu zdražování emisních povolenek si podle analytiků mohou lidé připlatit za elektřinu až tisíce korun, růst spotřebitelských cen bude pak zřejmě zrychlovat i v dalších měsících, kdy by inflace mohla dosáhnout až k hranici pěti procent.
Velkoobchodní ceny elektřiny dál rostou. Elektřina s dodávkou na následující rok se na pražské energetické burze obchoduje poprvé za cenu vyšší než 100 eur (asi 2530 korun) za megawatthodinu (MWh). Vyplývá to z dat středoevropské energetické burzy Power Exchange Central Europe (PXE). Energetická společnost ČEZ už v úterý s odkazem na data PXE uvedla, že cena činí 94 eur (asi 2400 korun) za MWh a překonala tak dosavadní rekord z 1. července 2008, kdy dosáhla 90 eur za MWh.
Česko trápí kritický nedostatek pracovníků. Rekordní počet neobsazených pracovních míst je velkou překážkou nejen pro zaměstnavatele. Přehřátý pracovní trh a tlak na růst mezd žene totiž ještě výše rostoucí inflaci. Chybějící pracovní síly navíc brání oživení ekonomiky po pandemii. Ekonomové pak upozorňují na to, že česká nezaměstnanost je sice nejnižší v Evropské unii, odráží to ovšem to, že vláda se masivně zadlužila.
Vysoká inflace, která zasáhla v posledních měsících Českou republiku, není pouze tuzemským problémem. Vlna zdražování se nese téměř celou Evropskou unií. Například v Polsku naměřili nejvyšší inflaci za posledních 20 let, výrazně vyskočily ceny i v dalších pobaltských státech či v Německu. Nejvíce v eurozóně zdražovaly energie, které vzrostly o 15,4 %, zatímco v červenci jejich růst činil 14,3 %.
Technologické revoluce a vývoj se zpravidla vyznačovaly tím, že lidem zkvalitňovaly, zpříjemňovaly a zlevňovaly život. Automobilismus, létání, telefony, internet. Všechno bylo na začátku drahé, exkluzivní, dostupné jen vyvoleným. Než se to díky technologickému vývoji stávalo čím dál levnějším a masovým. Cena minuty volání z mobilu bývala mnohonásobně dražší, než je dnes.
Míra inflace v eurozóně v srpnu prudce vzrostla – dosáhla tří procent a dostala se nejvýše za téměř deset let. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Růst cen tak výrazně překročil dlouhodobý cíl Evropské centrální banky (ECB), který je na dvou procentech. V červenci činila inflace v eurozóně 2,2 procenta. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, úřad je zveřejní v polovině září.
Dopady rostoucí inflace nepocítí Češi jen v razantním zvyšování cen, ale projeví se také na jejich spořících účtech, kde budou peníze rychle ztrácet hodnotu. Pokud se lidé nechtějí smířit se snižováním kupní síly svých úspor, měli by naspořené prostředky vhodně investovat, radí ekonomové. Důležité je rozhodnout se, zda se člověk pustí do investování po vlastní ose, či třeba zvolí investiční fond, kam peníze vloží. Mezi oblíbenými nadále zůstávají nemovitosti, jejichž ceny nezastavitelně stoupají, nabízí se tak například investice do nemovitostních fondů.
Investoři staveb se potýkají s extrémním nárůstem cen stavebního materiálu. Vzrostly totiž ceny prakticky všech stavebních materiálů, výrazně zejména dřevo, jež zdražilo až o 300 %. Příčin je hned několik, jde především o koronavirovou pandemii a kůrovcovou kalamitu. Ceny dřeva nerostou prudce jen v České republice, ale také v okolních státech. Výrazně drahé je například v Německu, nebo v Rakousku, kde se také poměrně často používá ke konstrukci dřevostaveb.
Chování vlády Andreje Babiše (ANO) před koronavirovu krizí se projevuje i v současném razantním růstu cen. V době ekonomické prosperity totiž vytvářela desetimiliardové schodky a rozdávala peníze okolo sebe. Kritika zaznívá z opoziční ODS od ekonomického experta strany Jana Skopečka, podle kterého by vládě doporučoval výdaje krotit. Kandidát na ministra financí z hnutí STAN Věslav Michalik si ale naopak myslí, že inflace okolo dvou až tří procent má v ekonomice pozitivní dopad.
Rostou ceny, podle včerejšího oznámení statistického úřadu je inflace za červenec na 3,5 procenta. Pokud se do konce roku dotáhne na čtyři procenta, jak někteří ekonomové předpovídají, jsme na dvojnásobku inflačního cíle, jak si ho kdysi vytkla Česká národní banka. Takže zřejmě ještě do konce roku se zvýší úroky. Už teď nám citelně zdražují energie, pohonné hmoty, stavební práce, obědy v restauracích. S vyššími úroky budou následovat hypotéky.
Zdražování služeb a zboží postupuje rychleji, než mnozí analytici předpokládali. Zároveň se ale shodují nad tím, že vysoká inflace jen tak neskončí a do konce roku se s ní budou lidé potýkat. Důvodem je složitá situace po koronavirové krizi, která utlumila ekonomiky a zavřela většinu společností. S vysokou inflací se ale stát vypořádával i před příchodem koronaviru. To je příklad přehřátého trhu práce.
Červencová meziroční inflace byla nad očekáváním trhu a podporuje scénář dalšího růstu úrokových sazeb České národní banky, shodují se analytici. V nejbližších měsících se podle nich inflace nevrátí pod tři procenta, naopak koncem roku se podle nich přiblíží čtyřem procentům. Spotřebitelské ceny v červenci meziročně stouply o 3,4 procenta, což bylo nejvíce od loňského července, uvedl dnes ČSÚ. Vysoká inflace bude likvidovat kupní sílu úspor na běžných a spořících účtech.
Lidé každým měsícem musí platit za některé zboží více peněz, než tomu bylo dříve. Tempo růstu spotřebitelských cen totiž nadále roste i přes mírný pokles v červnu. Nejvíce zdražily pohonné hmoty a oleje, takže zejména řidiči pociťují znatelné dopady. Roste však i cena u neřestí v podobě alkoholu a tabáku. Výhled do budoucna však napovídá, že vysoký růst cen se udrží nejméně do konce roku. To je špatná zpráva zejména pro ty, kteří si spoří své peníze v bankách.
Cesta z krize bude náročnější a delší než se na první pohled zdálo. Hned poté, co stát rozvolnil přísná pravidla kvůli koronavirové nákaze, se projevil negativní trend zvyšujících se cen. A to jak stavebního materiálu, tak vstupního zboží obecně. Firmy tak proto teď ruší zakázky nebo propočítávají citelné zdražení. Asociace malých a středních podniků tak proto mluví o největší skokové změně v obchodních vztazích od sametové revoluce.
