NAVÝŠENÍ ÚROKOVÉ SAZBY

ČNB zaútočila na inflaci. Úrokové sazby zvýšila nejvíce od roku 1997

NAVÝŠENÍ ÚROKOVÉ SAZBY
ČNB zaútočila na inflaci. Úrokové sazby zvýšila nejvíce od roku 1997

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Bankovní rada České národní banky dnes výrazně zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Ekonomové čekali zvýšení sazby o 0,5 procentního bodu. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997. Důvodem růstu sazeb je podle ekonomů především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyři procenta. Pro zvýšení sazeb hlasovalo 5 ze 7 členů Rady. Podle guvernéra měla být v minulosti Rada ráznější.

Na posledním měnovém jednání na počátku srpna rada zvýšila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tehdy stoupla na 0,75 procenta. Pro toto rozhodnutí tehdy hlasovali čtyři členové rady ČNB. Jeden člen hlasoval pro zvýšení o 0,5 procentního bodu a dva členové pro sazby beze změny.

„Bankovní rada evidentně reaguje na nárůst cenových tlaků v české ekonomice. Rozjezd inflace představuje pro ekonomiku riziko: jde o nerovnováhu, jež by vedla k rozkolísání cenových i dalších očekávání v ekonomice a v konečném důsledku by vedla ke zpomalení hospodářského růstu,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 2,50 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila o 0,45 procentního bodu na 0,5 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

„Přijaté rozhodnutí rady se opírá o letní makroekonomickou prognózu a informace získané od jejího zpracování. S prognózou je konzistentní růst tržních úrokových sazeb od poloviny letošního roku,“ uvedl Rusnok. Dále uvedl, že rada vyhodnotila rizika a nejistoty aktuální srpnové prognózy ČNB jako výrazně proinflační. To tak podle něj vyžadovalo rychlejší zvyšování úrokových sazeb, než se kterým aktuální prognóza počítá.

Mezi rizika zvyšující inflaci označil Rusnok výrazně vyšší než očekávanou inflaci během letních měsíců včetně delšího trvání zvýšeného příspěvku růstu cen nemovitostí a nájemného k celkové inflaci. Dalším rizikem jsou déletrvající poruchy globálních výrobních řetězců s dopady do výraznějšího zrychlování růstu cen a slabší ukotvení inflačních očekávání. Guvernér, též zmínil jako proinflační vlivy, vyšší ceny služeb či potravin. Prognóza, ze které vychází očekává také zvýšení cen elektřiny.

Inflace v srpnu stoupla na 4,1 procenta a byla o jeden procentní bod vyšší, než očekávala ČNB. Aktuální prognóza ČNB nadále očekává příští rok postupný návrat inflace k dvouprocentnímu inflačnímu cíli.

Guvernér se též vyjádřil, proč zvýšení sazeb nepřišlo dříve. Podle guvernéra současné tlaky, jak vnější, tak domácí donutily Radu důrazně reagovat. „Nebyli jsme tak jestřábí jak jsme měli být,“ komentoval kroky Rady v minulých měsících Rusnok na tiskové konferenci.

Politici jsou rozpolcení

Na změny sazeb už reagují někteří politici. "Příčinou inflace je nedostatek surovin, materiálů, zboží i lidské práce. Stejně jako BlanikZ nevidím řešení v navyšování sazeb. Aktuálně nepotřebujeme dusit ekonomiku striktním dodržováním učebnicových pouček,“ uvedla ministryně financí Schillerová.

Naopak bývalý ministr financí Miroslav Kalousek má pro krok ČNB pochopení. „Zvýšit základní úrokovou sazbu o 0,75% je energický krok proti zdražování. Bankovní rada CNB_cz nepodlehla politickému tlaku vlády a rozhodla se razantně bojovat za cenovou stabilitu a chránit úspory občanů. Jsem si vědom nákladů, přesto tleskám odvaze a plnění ústavní povinnosti,“ uvedl Kalousek na Twitteru. Podobně reagoval i ekonom Lukáš Kovanda. „ČNB razantním krokem rozptyluje jakékoli možné podezření, že by podléhala politickému tlaku. Ministerstvo financí na banku tlačilo, aby sazbu naopak snižovala o méně než o 0,5 procentního bodu, pokud vůbec. ČNB rozhodnutím signalizuje, že chce proti inflačním tlakům v české ekonomice vystupovat vskutku razantně a že vyvine maximální úsilí, aby tlumila dopady dovážené inflace. Koruna v reakci prudce zpevnila, z kursu nad 25,51 za euro pod 25,30,“ uvedl Kovanda.

,

30. září 2021