Ukrajinské bezpečnostní složky i místní nacionalistické skupiny v neděli blokují vstupy do ruských konzulátů na Ukrajině, informovala ukrajinská média. Kyjev tak brání Rusům žijícím na ukrajinském území volit novou hlavu ruského státu. Jedná se o odvetu za to, že ruského prezidenta mohou volit i obyvatelé Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 anektovalo. Moskva dnes ukrajinský postup odsoudila.
Ruské ministerstvo kultury v lednu zakázalo projekce filmu Ztratili jsme Stalina skotského režiséra Armanda Iannucciho, podle ministra Vladimira Medinského se tak stalo z morálních důvodů, protože „mnozí starší občané by film mohli považovat za urážlivé zesměšňování sovětské minulosti“. Moskevské kino Pionýr, které se rozhodlo film uvést i tak, navštívila policie a z projekce tak nějak sešlo. Kdo Ztratili jsme Stalina viděl, docela chápe, proč se tak stalo a čím byl Iannucciho snímek pro ruský establishment – a zdaleka ne jen pro něj – nepřijatelný. Nejde ani tolik o to, že vykresluje Sovětský svaz na konci Stalinových časů jako krvavou hrůzovládu. Vykresluje ty nejmocnější v něm jako groteskní a trapné figurky, ovládané touhou po moci a strachem.
Jednou začas musí správný zájemce o dění v Rusku zatnout zuby a spolknout pořádnou dávku lidskoprávní statistiky, bez které by obrázek nebyl úplný. Máme dva dny před prezidentskými volbami a ta chvíle právě nadešla.
Ruská prezidentská kandidátka Xenija Sobčaková ohlásila založení nové politické strany. Společně s bývalým poslancem dumy Dmitrijem Gudkovem tak chce sjednotit roztříštěnou liberální opozici, prohlásila podle agentury DPA na předvolebním mítinku v Moskvě.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil anektovaný Krym, který má být jeho poslední cestou mimo Moskvu před nedělními prezidentskými volbami. Prezidentská kancelář ale veřejnost ujistila, že s blížícím se hlasováním cesta hlavy státu nesouvisí.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se nestará o údajné ruské zásahy do prezidentských voleb v USA, protože akce nebyly spojeny s jeho vládou. V rozhovoru s americkou televizní stanicí NBC, který byl odvysílán v sobotu, Putin také zaspekuloval, že někteří z 13 ruských státních příslušníků, obviněných Spojenými státy z vměšování, nemusejí ani být etničtí Rusové.
Ruský prezident Vladimir Putin se zapřisáhl, že Rusko nikdy nevydá Spojeným státům své občany, obviněné za oceánem ze vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016. „Nikdy. Nikdy. Rusko nikomu nevydá své občany,“ prohlásil prezident v rozhovoru, poskytnutém americké televizi NBC, jehož výňatky byly v neděli odvysílány.
Tento týden jsme si připomínali Borise Němcova, zastřeleného 27. února 2015 na Velkém moskvoreckém mostu. Pětapadesátiletého muže stále plného sil, který do posledního dechu odmítal přistoupit na to, že partie je prohraná.
K rozhodnému průlomu k dlouhodobému růstu a ke zvýšení kvality života obyvatel Ruska ve čtvrtek v parlamentním poselství o stavu země vyzval ruský prezident Vladimir Putin. Prostřednictvím videoprojekce do svého vystoupení zařadil názornou demonstraci síly nových ruských zbraní, díky nimž podle ruského vůdce skončily nezdarem snahy Západu rozpoutat závody ve zbrojení.
Nehledě na všechny skeptické úvahy o tom, že se v Rusku chystají předem rozhodnuté „prezidentské volby Vladimira Putina“, nás v půli března možná čeká podívaná, jaká si nezadá s dramatickým průběhem voleb amerických. A v lecčem je dokonce nejspíš i předčí: Alexej Navalnyj se totiž rozhodl hrát vabank.
Evropská unie v pátek vyzvala k okamžitému příměří v Sýrii. Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska syrský režim prezidenta Bašára Asada „brutálně útočí“ i na nevinné muže, ženy a děti. Rusko a Irán, které Asada podporují a podle EU útoky umožňují, proto Tusk vyzval, aby toto násilí zastavily. Macron a Merkelová naopak napsali dopis Vladimiru Putinovi a žádají ho o pomoc.
Nizozemský ministr zahraničí Halbe Zijlstra v úterý odstoupil, když se přiznal ke lži, že osobně od ruského prezidenta Vladimira Putina slyšel o jeho plánu na vytvoření Velkého Ruska, které kromě Ruska mělo zahrnovat Bělorusko, Ukrajinu a pobaltské státy.
V březnových prezidentských volbách chce stávající hlavu státu Vladimira Putina volit 71,4 procenta Rusů. Vyplývá to z ve čtvrtek zveřejněného průzkumu ruské státní agentury VCIOM. Putin je považován za jasného favorita, což dokládají dosavadní výsledky anket.
Ruský prezident Vladimir Putin si mezi lety 2011 až 2016 vydělal přes 38 milionů rublů (14 milionů korun) a na třinácti bankovních kontech má uloženo necelých 14 milionů. Vyplývá to z majetkového přiznání, které ruský vůdce podle zákona odevzdal jako kandidát v březnových prezidentských volbách. Přiznání na svých webových stránkách zveřejnila v úterý ruská volební komise.
Nová jaderná doktrína USA, kterou v pátek zveřejnilo ministerstvo obrany, vyvolá zvyšování hrozby pro globální bezpečnost. V první reakci z Moskvy na 74stránkový dokument Pentagonu to dnes podle agentury TASS řekl předseda výboru pro obranu dolní komory ruského parlamentu Vladimir Šamanov.
Bělych přirozeně nebral úplatky o nic víc a o nic méně než kterýkoliv jiný gubernátor a všem je jasné, že se jedná spíš o exemplární příklad, na kterém Putin může ukázat, jak dokáže zatočit s korupcí.
Ruský prezident Vladimir Putin, který je právě uprostřed volební kampaně za své znovuzvolení do čela státu, se v pátek ve Volgogradu zúčastní oslav 75. výročí německé porážky u tohoto města na Volze, nesoucího v roce 1943 název Stalingrad - a ještě dříve Caricyn. Stalingradská bitva je považována za bod zásadního obratu ve vývoji druhé světové války - a právě hrdost na válečné vítězství podle průzkumů nadále spojuje různé vrstvy a generace ruské společnosti.
Americké ministerstvo financí v pondělí místního času zveřejnilo seznam desítek ruských oligarchů a 114 politiků s úzkými vztahy na ruského prezidenta Vladimira Putina. Americká administrativa proti nim ale nové sankce neuvalí. Sám Putin během úterý médiím řekl, že seznam amerického ministerstva je nepřátelský akt. Seznam je zveřejněn v souladu se zákonem, který umožňuje postihnout Rusko za jeho údajné vměšování do amerických voleb v roce 2016, za porušování lidských práv a anexi Krymu.
Komunismus a křesťanství vycházejí ze stejných principů, víra vždy ruský národ doprovázela a šířila se v okamžicích, kdy bylo zemi zvlášť těžko. V dokumentárním filmu, jehož výňatky vysílala ruská státní televize Rossija 1, to řekl prezident Vladimir Putin.
Prezidenta Miloše Zemana vystrašila polonahá aktivistka. Žena z hnutí Femen, která provolávala heslo „Zeman je Putinova děvka“ (Zeman Putin‘s Slut), naběhla před prezidenta ve volební místnosti v okamžiku, kdy se chystal s manželkou odvolit. Prezidentova ochranka ženu ihned strhla k zemi a vyvedla z místnosti.
Radní ve Washingtonu, D. C. nechali přejmenovat ulici, kde sídlí ruská ambasáda, po zavražděném opozičním politikovi Borisovi Němcovovi, kritikovi Vladimira Putina. Přejmenování schválili jednomyslně, popudili tím však řadu ruských politiků, kteří krok považují za provokaci. Informuje o tom server BBC.
Ruský nejvyšší soud v sobotu podle očekávání zamítl i v odvolacím řízení stížnost opozičního vůdce Alexeje Navalného na rozhodnutí, kterým ho ústřední volební komise odmítla zaregistrovat jako kandidáta v březnových prezidentských volbách. Informovala o tom tisková služba soudu. Obhájce Navalného v reakci řekl, že jeho mandant se hodlá odvolat k ústavnímu soudu i k Evropskému soudu pro lidská práva.
Časopis Der Spiegel si všiml, že v polovině loňského prosince americký National Security Archive zveřejnil komentovanou sbírku částečně nově odtajněných dokumentů o jednáních západních státníků s Michailem Gorbačovem v letech 1990–1991.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí ocenil „vysokou úroveň politického dialogu“ a také „efektivní obchodní, ekonomické, kulturní a humanitární partnerství“ Ruska a Česka. Učinil tak podle ruského ministerstva zahraničí v blahopřejném dopise k 25. výročí navázání česko-ruských diplomatických vztahů, který adresoval šéfovi české diplomacie Martinu Stropnickému.
Rusko bude nadále podporovat syrskou vládu v obraně jednoty země. V novoročním blahopřání to syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi řekl ruský prezident Vladimir Putin. S odvoláním na tiskové oddělení Kremlu o tom informovala agentura TASS. Putin tento měsíc nařídil postupné stažení ruských sil ze Sýrie, kde vojensky podporují Asadův režim v občanské válce a v boji proti teroristům z organizace Islámský stát (IS).
Ruský nejvyšší soud v sobotu zamítl odvolání opozičního lídra Alexeje Navalného proti zákazu volební komise, která odmítla jeho registraci jako kandidáta v prezidentských volbách v roce 2018. Obhájce politika uvedl, že se proti rozsudku odvolá a obrátí se i na Evropský soud pro lidská práva, informovala agentura Interfax.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon zpřísňující trestní odpovědnost za verbování do řad teroristů a za jiné trestné činy spojené s terorismem. Normativní akt, který umožňuje odsouzení až k doživotnímu vězení, byl v pátek zveřejněn v úředním věstníku, informovala agentura TASS.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek označil za teroristický čin středeční výbuch v petrohradském supermarketu, který zranil 13 lidí. Nařídil tajné službě FSB, aby při zadržení teroristů postupovala podle zákona, „avšak při ohrožení života nebrala zajatce a zlikvidovala (teroristy) na místě“, jak uvedla agentura TASS.
Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj ve středu oznámil, že svolává na 28. ledna celostátní akci, s níž chce podpořit bojkot březnových prezidentských voleb. Navalnyj k bojkotu vyzval v pondělí poté, co ho ústřední volební komise odmítla zaregistrovat jako kandidáta.
Ruská ústřední volební komise v pondělí odmítla zaregistrovat opozičního předáka Alexeje Navalného jako kandidáta v březnových prezidentských volbách. Jako důvod uvedla pravomocné odsouzení za závažný trestný čin. Informovala o tom agentura TASS. Podle ní 12 členů komise hlasovalo pro odmítnutí Navalného, zatímco jeden z členů se hlasování zdržel.
