V době psaní tohoto článku probíhá válka na Ukrajině již třetí týden. S nevelkou nadsázkou se však dá říci, že se toho od prvního týdne vlastně tolik nezměnilo. Nedostavil se žádný zásadní průlom na bojišti. Spíš platí, že posilují trendy, které se daly pozorovat již v prvních dnech, a (až na jednu poměrně zajímavou výjimku) se plní předpovědi odborníků. Jaká je tedy aktuální situace na ukrajinském bojišti a co lze očekávat dál?
Do výčtu sociálních sítí, které Rusko blokuje, přibyl Instagram. Ten je zde extrémně oblíbený, skrz tuto platformu si vydělávají influenceři, ale pomáhá v reklamě i maloobchodním firmám. Podle některých mediálních analytiků zákaz Instagramu finančně ovlivní přes milion ruských uživatelů. Platforma byla v zemi neobyčejně populární, využívalo ji 80 milionů lidí. V pátek oznámila ruská vláda další zásah na poli sociálních sítí: zákaz Instagramu na celém území RF a to s platností od pondělí 14. března.
Ruský prezident Vladimir Putin zahájil čistku mezi armádními generály a členy tajných služeb. S odvoláním na ukrajinské zdroje to tvrdí washingtonské analytické pracoviště Institut pro studium války (ISW). Podle něj se zatýká i v ruské tajné službě (FSB). Agenti údajně v předvečer ruské invaze na Ukrajinu dávali Putinovi pouze takové informace, jaké chtěl slyšet. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov odhaduje, že Putin „kvůli neúspěchu na Ukrajině“ nahradil nejméně osm generálů.
Jistě má smysl na síti vyjadřovat podporu věcem, jež za to stojí. I kdyby ale člověk mlátil do klávesnice, až by se mu z prstů kouřilo, nemusí to znamenat, že z kategorie svědka či komentátora přešel mezi lidi aktivně činné. A pokud ti aktivní věnují příliš velkou pozornost ohlasu svých činů mezi virtuálními svědky, nemusí to s nimi dopadnout dobře. Jeden z mých twitterových oblíbenců, v Polsku žijící Angličan Ben Sixsmith, v té souvislosti upozornil na pozoruhodný článek Tannera Greera o aktivismu v internetové době. Autor v něm upozorňuje na způsob, jímž internet neblaze ovlivnil protesty hongkongských studentů v roce 2019.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek uvedl, že souhlasí s tím, aby se do bojů proti ukrajinským ozbrojeným silám zapojili dobrovolníci ze zahraničí. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua tak chce učinit na 16 tisíc osob z Blízkého východu. Jde především o lidi ze Sýrie, poznamenal ruskojazyčný server stanice BBC. Šéf Kremlu rovněž podpořil Šojguovu iniciativu předávat západní zbraně ukořistěné na Ukrajině proruským povstalcům na východě země, uvedla agentura TASS.
Bývalý německý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder, který je znám blízkým vztahem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, jednal v Moskvě se šéfem Kremlu o mírovém řešení války na Ukrajině. Ve čtvrtek v noci o tom s odvoláním na své zdroje informoval portál Politico. Výsledky rozhovoru zatím známé nejsou. Předcházel mu rychlý sled událostí. Schröder se v Istanbulu sešel s Ukrajinci, potom tam pro něj přiletělo ruské letadlo. Exkancléř svůj postup nekoordinuje s německou vládou.
Společnost Meta Platforms, která provozuje sociální sítě facebook či Instagram, umožní v některých zemích zveřejňovat výzvy k zabití ruského prezidenta Vladimira Putina či k páchání násilí proti ruským vojákům. Uvedla to ve čtvrtek agentura Reuters s odkazem na vnitřní dokumenty společnosti, se kterými se seznámila. Tyto výroky by obvykle porušovaly pravidla fungování sociálních sítí. Výjimku, kterou potvrdil mluvčí společnosti, bude Meta uplatňovat v případě uživatelů registrovaných v Rusku, na Ukrajině a některých dalších zemí.
Ruský prezident Vladimir Putin podle zahraničních agentur a serverů prohlásil, že jeho vláda najde způsob, jak znárodnit majetek mezinárodních společností, které se v současné situaci rozhodly odejít z Ruska. V posledních dnech tam ukončily své aktivity i firmy jako McDonald’s, Coca-Cola nebo Starbucks, které byly kritizovány za svou liknavost a neochotu odejít z ruského trhu. Moskva podle všeho bude brzy čelit dalším ekonomickým problémům a nezaměstnanosti až milionu lidí.
Na sociálních sítích se šíří videa ruské mládeže, která s logem ruské armády v podobě písmena Z na oblečení zdvihá pravici a skanduje hesla na podporu invaze na Ukrajinu. Na jednom z nich jsou studenti z univerzity v Kazani, jejichž sešlost na podporu ruské armády zorganizovalo podle dostupných informací samo vedení univerzity. Studenti z prestižního moskevského diplomatického institutu zase na jiném videu uvádí, že Rusko má na invazi na Ukrajinu nárok.
Zpěvák a skladatel Jaromír Nohavica má problém se svým koncertem pro Ukrajinu. Na 25. března oznámil pro Ostravu benefiční koncert, jehož výtěžek chtěl věnovat Člověku v tísni na konto SOS Ukrajina. Charitativní organizace však oznámila, že žádné peníze od Nohavici nechce, neboť se zpěvák nedistancoval od Vladimira Putina a medaile, kterou od něj dostal. Je těžko obhajitelné, aby hudebníci přijímali "medaile od autoritářů, kteří nechávají zavírat a zabíjet oponenty a rozpoutávají války, aby pak posílali jejich obětem peníze".
Hudebník Jaromír Nohavica připravuje benefiční koncert, jehož výtěžek půjde na pomoc Ukrajině, která čelí ruské invazi. Vystoupí 25. března v Kulturním domě Poklad v Ostravě-Porubě. Nohavica před časem oznámil, že si nechá ocenění Puškinova medaile, které dostal od ruského prezidenta Vladimíra Putina. V reakci na to polská strana zrušila všechny jeho plánované jarní koncerty v Polsku. Připravovaný koncert bude také bilanční. Vystoupením v KD Poklad se Nohavica vrací na místo, kde měl před čtyřiceti lety své první veřejné vystoupení.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí popsal podmínky, za nichž je Rusko ochotno zastavit válku na Ukrajině, již rozpoutalo. Má mezi ně patřit uznání ruské anexe Krymu, uznání separatistických republik na východě Ukrajiny a také ústavní závazek napadené země nevstoupit do žádného vojenského bloku. Jeho slova se jistě nedají brát jako neměnná pravda ohledně smýšlení ruské vládnoucí garnitury a především prezidenta Putina, která bude stejně platit zítra, jako platí dnes (platí-li vůbec).
Ukrajina chce přímé rozhovory prezidentů Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina, protože Kyjev ví, že tím, kdo v Moskvě vydává rozkazy, je Putin. Podle agentury Reuters to dnes večer řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. "Dlouho jsme chtěli přímý rozhovor mezi prezidentem Ukrajiny a Vladimirem Putinem, protože všichni jsme si vědomi toho, že je to on, kdo činí konečná rozhodnutí, zvláště nyní," řekl šéf ukrajinské diplomacie v přímém televizním přenosu.
Samotní experti v Rusku pokládají válku na Ukrajině za „propadák“, který bude mít strašlivý dopad na ruskou ekonomiku. Alespoň to vyplývá z textu, který údajně unikl z ruské Federální služby bezpečnosti (FSB). Jeho autenticitu mimo jiné potvrzuje Christo Grozev, výkonný ředitel investigativní skupiny Bellingcat. Podle anonymního analytika FSB, který má být autorem textu, světu hrozí v důsledku války hladomor kvůli zničení obilí na Ukrajině, dobytí a udržení Ukrajiny je logisticky nemožné a do června „nebude v Rusku ekonomika“.
Ruský prezident Vladimir Putin rozhodně nehodlá ustupovat. Šéf Kremlu během nedělního telefonického hovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem upozornil, že svých cílů dosáhne „buď vyjednáváním, nebo válkou“. Uvedl to deník Le Figaro. Macron je jediným západním politikem, se kterým Putin v současnosti hovoří, během asi 10 dní měli čtyři dlouhé hovory, ale na brutální ruské inavzi na Ukrajinu to nemělo žádný vliv.
Západní velmoci se chovají jako bandité, Rusko je moc velké na to, aby se Evropě a USA podařilo ho izolovat. Tak se k situaci okolo války na Ukrajině vyjádřil prostřednictvím svého mluvčího Kreml. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko je obrovská země a že svět není jen Evropa a Spojené státy. Západ se podle něj chová jako ekonomický bandita a Moskva na to musí odpovědět. Podle agentury Reuters odmítl specifikovat, jakou odpověď ruská vláda chystá.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek během telefonického rozhovoru informoval německého kancléře Olafa Scholze, že se o víkendu může uskutečnit třetí kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Novinářům to sdělil Scholzův mluvčí Steffen Hebestreit. Kancléř opětovně vyzval Putina, aby nařídil okamžité zastavení bojů na Ukrajině.
Vladimir Putin si za léta, co je u moci, na Západě vybudoval nepříliš početný, ale o to hlasitější fanklub. Jeho členové se rekrutují jak na levici, tak na pravici. Na levici se jeho obdivovatelé dají rozdělit do dvou skupin. První jsou staří nostalgici po sovětském impériu. Ti v současném Rusku spatřují pokračovatele komunistické supervelmoci. Do této skupiny patří třeba bývalý šéf britské Labouristické strany Jeremy Corbyn.
Jak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, tak jeho ruský protějšek Vladimir Putin pronesli osmý den od začátku invaze na Ukrajinu projev. Zatímco Zelenskyj žádal okamžitou pomoc Západu, šéf Kremlu nemohl být více odtržený od reality. Obvinil ale ukrajinské síly, že používají vlastní civilní obyvatelstvo jako živé štíty a Ukrajince označil za neonacisty.
Situace na Ukrajině je nadále velmi nepříznivá a ruský prezident Vladimir Putin dál trvá na odzbrojení Ukrajiny a její kapitulaci, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron po čtvrtečním telefonátu se šéfem Kremlu. Tyto požadavky francouzský prezident považuje za nepřijatelné. Od propuknutí války na Ukrajině už si oba státníci telefonovali potřetí, čtvrteční hovor trval hodinu a půl, uvedla agentura AFP s odkazem na Elysejský palác. Putin kritizoval Macronův středeční projev k národu a jeho klíčové výroky o dění na Ukrajině.
Uplynulý týden zažila Evropa asi největší dávku dějin od roku 1989. Putinova armáda vůbec není tak světoborná, jak se soudilo, a ukrajinský národ zjevně existuje a nevítá ruskou armádu jako osvoboditele. Jednoho rána se v prohlášeních činitelů EU poprvé objevil do té doby nemyslitelný výraz „útočná zbraň“ a v noci EU schválila dodání stíhaček. Německo bude investovat do obrany dvě procenta HDP ročně, o což se marně snažili tři američtí prezidenti, až to během tří dnů dokázal Vladimir Putin.
Dosavadní průběh vpádu na Ukrajinu představuje obrovskou ránu pro reputaci Ruska nejenom v morálním, ale také jaksi praktickém smyslu. Ruská armáda se v prvních dnech války nepředvádí jako hrozivě efektivní síla, ale jako nemotivovaný, chaoticky jednající sbor se špatným velením. Podobná situace je i na „propagandistické frontě“. I ta je přitom velice důležitá, bojuje se v ní o „srdce a mysl“ nejenom světové veřejnosti, ale především vlastních lidí. Zvláštní.
Dějiny se v posledních pár dnech pohybují opravdu rychle. Bohužel se zdá, že nazpátek. Evropa zažívá svou první regulérní válku mezi dvěma suverénními státy od roku 1945. A poprvé za třicet let svět zažívá strach z nukleárního armageddonu. Nejdříve Vladimir Putin varoval západní země před intervencí – nebo zažijí „důsledky, které ještě nikdy neviděly“. Rusové pak zvýšili svou jadernou pohotovost. Hlavní otázkou těchto dní je, jestli Putin opravdu zešílel natolik, aby riskoval konec světa.
„Obávám se, že jsme probudili spícího obra a naplnili ho strašlivým odhodláním“ je výrok přisuzovaný Isorokuovi Jamamotovi, veliteli japonského loďstva, jež zaútočilo na Pearl Harbor. Podobná slova se možná nyní honí hlavou Vladimiru Putinovi. Vše nasvědčuje tomu, že jeho prvotní plán útoku na Ukrajinu selhal. Země se nezhroutila a ruská vojska se musejí krvavě probíjet. Přes počáteční neúspěchy tuto válku stále může vyhrát.
Ruská armáda bude pokračovat ve speciální operaci na Ukrajině až do dosažení stanovených cílů, oznámil podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Prezident Vladimir Putin požaduje, aby se Ukrajina stala „neutrální zemí“ a vzdala se svých požadavků na začlenění do Severoatlantické aliance a EU. Kyjev má zároveň oficiálně přiznat anektovaný Krym jako ruské území.
Za posledních pár dní se toho v Evropě změnilo víc než za předchozích třicet let. Veřejnosti otevřený Salon Týdeníku Echo v Knihovně Václava Havla se konal v úterý 22. února 2022 večer. V den, kdy Vladimir Putin vyslal ruské jednotky do dvou separatistických oblastí v Doněcku a Luhansku. Napadení Ukrajiny se očekávalo každou hodinou. Nikdo ale přesně nevěděl, kdy přijde a jak bude vypadat. Přišlo ve čtvrtek 24. února 2022 nad ránem.
Jaké závěry má z války na Ukrajině vyvodit Česká republika? Od vypínání „proruských“ serverů přes rozpočet armády až po klimatickou politiku Evropské unie, kdy naplánovaná cesta k uhlíkové neutralitě z větší části stojí na ruském plynu – otázky pro disidenta, později ministra obrany a dnes člena Výboru pro životní prostředí v Evropském parlamentu Alexandra Vondru (ODS).
Čtvrtá, zásadní linie zatím chybí. Chybí proto, že kromě Ruska bude velmi bolet i Evropu. Pokud se má ale Vladimir Putin dostat do úplné ekonomické izolace, která je pro Západ nejlepším základem vyjednávání o příměří na Ukrajině, musí se zastavit tok plynu a ropy na Západ a platby za ně směrem do Ruska. Po týdnu bezradného přešlapování kolem sankcí, kdy se demonstrovala jednota, ale pod její fasádou se v zásadě nezasahovalo ničím, co by Rusko skutečně ohrožovalo, přišel přes víkend obrat. Alespoň částečný.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti, uvedly agentury. Podle Putina se tak děje v reakci na agresivní prohlášení vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu Ruska. Zmíněné odstrašující síly zahrnují balistické rakety a další zbraně s konvenčními bojovými hlavicemi, ale také ruské jaderné zbraně. Rusko ve své strategii až dosud kladlo důraz především na jaderné odstrašování.
Občané Ruska se po víkendu probudí chudší a bez možnosti cestovat do řady zemí. Svět omezil i ruské sportovce, kterým byla zakázána účast na některých kláních. Brněnská Masarykova univerzita oznámila, že vypověděla smlouvy se čtyřmi ruskými univerzitami. To vše jako odpověď na ruskou invazi na Ukrajinu, proti které se demonstruje po celém světě, dokonce i v Moskvě. V sobotu se EU)spolu s USA, Kanadou a Velkou Británií dohodla na snaze odpojit vybrané ruské banky od globálního systému SWIFT
