Putin, já a jaro
Jaro je sice tady, ale Putin už třetí rok bombarduje civilní cíle na Ukrajině a okupuje Krym. Taky část mé šatní skříně je už třetí měsíc zabraná, ale s tím jsem vcelku spokojený.
Jaro je sice tady, ale Putin už třetí rok bombarduje civilní cíle na Ukrajině a okupuje Krym. Taky část mé šatní skříně je už třetí měsíc zabraná, ale s tím jsem vcelku spokojený.
Teroristický útok u Moskvy spáchali radikální islamisté, ale chceme vědět, kdo jej zorganizoval, prohlásil v pondělí ruský prezident Vladimir Putin a opět naznačoval souvislost s Ukrajinou. Ta opakovaně odmítla jakýkoli podíl na pátečním útoku, ke kterému se - rovněž opakovaně - přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
Islámský stát údajně hrozí ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi dalším teroristickým útokem. Informoval o tom na sociální síti X bývalý poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Geraščenko. Podle něj íránská média s odvoláním na Al Azaim, propagandistickou síť IS-Chorasan v Tádžikistánu, šíří plakát s výhrůžkami Putinovi na protest proti mučení teroristů ruskými bezpečnostními složkami.
Vladimir Putin popáté vyhrál prezidentské volby. Při účasti 74,22 % získal přes 87 % hlasů. Tedy to jsou oficiální výsledky. Málokdo je totiž považuje za svobodné a spravedlivé. Žádnému relevantnímu oponentovi nebylo dovoleno kandidovat. Volby doprovázela přítomnost represivních složek. Na okupovaných územích na Ukrajině probíhaly přímo pod dohledem armády. Miliony státních zaměstnanců a studentů musely volit povinně. A hlavně v Rusku stále platí Stalinova poučka: „Není důležité, jak kdo hlasuje, ale kdo hlasy sčítá.“
Klíčové ruské rafinerie jsou dočasně mimo provoz. Ukrajinským silám se v uplynulých dnech podařilo dočasně vyřadit z provozu několik velkých ruských zařízení na zpracování ropy. Drony zasáhly jen minulý týden rafinerie v Syzrani, Rjazani, Kiriši nebo Kstovu a dalších oblastech. Vlna útoků zastavila podle odhadů dohromady 12 procent z celkových ruských výrobních kapacit. Podle bývalého náčelníka generálního štábu české armády Jiřího Šedivého by mohlo systematické ničení ruských rafinerií brzy zpomalit zásobování vojáků na frontě pohonnými hmotami.
Vladimir Putin se po vítězství v prezidentských volbách, které mu zajistily dalších šest let v Kremlu, setkal s Rusy na Rudém náměstí v Moskvě. Vyzdvihl anexi ukrajinských regionů, zatímco dav skandoval: Rusko, Rusko! Napsala to agentura AFP. Putin dále oznámil vybudování železnice mezi Ruskem a Krymem, které by mělo nahradit poškozený Krymský most. Na mítinku podle agentury Interfax Putin ohlásil, že se podařilo obnovit železniční spojení mezi Rostovem a okupovanými městy Mariupol a Berďansk.
Západ nebere ruské volby vážně, očekávané znovuzvolení Vladimira Putina vyvolalo řadu odsouzení, kritiky i ironických poznámek. Někdejší nejbohatší Rus, později neznámější vězeň ruského režimu a v současnosti opoziční politik v emigraci Michail Chodorkovskij, vyzval západní vlády, aby výsledek neuznávaly. Západní země volby odsoudily jako nesvobodné a podotkly, že hlavě ruského státu po tvrdých represích proti opozici chyběla skutečná konkurence. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil kritické výroky ze Západu za absurdní.
Jediným způsobem jak ochránit ruské území před útoky z Ukrajiny, je vytvořit nárazníkovou zónu, díky níž by se dostalo mimo dostřel sousední země, oznámil to podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Kyjev to má za důkaz, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou bude eskalovat. Peskov mluvil v návaznosti na Putinovo nedělní vyjádření po jeho znovuzvolení do prezidentského úřadu.
Ruský prezident Vladimir Putin nepřekvapivě zvítězil v prezidentských volbách, kde získal 87,28 procenta. Vládce Kremlu, který je v prezidentském křesle již 25 let, uvedl, že se Ruská federace ubírá správným směrem. Účast ve volbách přesáhla 77 procent a v novodobé historii Ruska byla rekordní, oznámila podle agentury TASS ústřední volební komise. Řada zemí jako je Ukrajina, Francie, Česko či USA ruské volby kritizovala s tím, že jsou nesvobodné a jejich výsledky neuznává. Putinovi ale zároveň pogratulovali zástupci a vládci Kuby, Venezuely, Číny nebo KLDR.
Evropská unie nikdy neuzná výsledky Ruskem pořádaných prezidentských voleb na okupovaných územích Ukrajiny, uvedla v pondělí v prohlášení unijní diplomacie. Výsledky hlasování na těchto územích jsou podle EU neplatné a ruské politické vedení za ně ponese následky. V Rusku samotné hlasování doprovázel "alarmující nárůst porušování občanských i politických práv", dodává EU, podle níž ruští voliči neměli skutečnou možnost výběru a jen omezený přístup k informacím.
V centru Prahy na Václavském náměstí se v neděli, kdy končily ruské prezidentské volby, sešlo několik desítek lidí, kteří protestovali proti prezidentovi Vladimiru Putinovi. Jedna z účastnic pak zapálila Putinovu bustu připevněnou na tyči. Protestní akci uspořádala skupina Kulturus. Lidé si s sebou přinesli ruské vlajky bez červené barvy, zbyl tedy pouze modrý pruh mezi dvěma bílými. Tuto vlajku používají lidé jako výraz nesouhlasu s Putinovým režimem.
Ruský prezident Vladimir Putin ve svém prvním vyjádření po skončených prezidentských volbách uvedl, že jeho vítězství ukázalo, že Rusko se ubírá správnou cestou. Umožní také Rusku "upevnit společnost" a stát se silnějším a efektivnějším. Za prioritu označil pokračování války proti Ukrajině a posílení armády, informují zahraniční média.
Vladimir Putin je s 87 procenty hlasů vítězem ruských prezidentských voleb. Podle státní agentury TASS to vyplývá z povolebního průzkumu, který po skončení třídenního hlasování dnes v 19:00 SEČ zveřejnila sociologická agentura VCIOM. Dlouholetý prezident Ruska tak podle očekávání směřuje k již pátému období v prezidentském úřadě.
Na ruské velvyslanectví v Praze - Bubenči přišlo během pátku hlasovat v prezidentských volbách víc než 1600 ruských občanů, kteří v Česku například pracují nebo studují. Ambasáda to uvedla na sociálních sítích. Prezidentské volby se v Rusku konají od pátku do neděle, v Česku mohli ruští občané volit pouze v pátek.
Rusové budou od pátku do neděle hlasovat ve třídenních prezidentských volbách. Už předem se však předpokládá opětovné drtivé vítězství současného prezidenta Vladimira Putina, kterému se postupně podařilo zbavit se veškeré vážnější politické konkurence. O jeho křeslo se sice ve volbách formálně ucházejí další tři kandidáti, ani jeden z nich ale nemá šance Putina v pravém smyslu ohrozit a jde o kandidáty schválené Kremlem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v minulosti používal provokativní slovní figury, které jistý americký diplomat označil slovy rétorické senzace. V posledních týdnech však převzal iniciativu a pokouší se stát evropským válečným lídrem. Vyjde mu to? A jaká role připadne Česku?
Šéf Kremlu Vladimir Putin před nadcházejícími prezidentskými volbami vyzval voliče, včetně těch v okupovaných částech Ukrajiny, aby účastí na hlasování určili budoucnost své země. Třídenní volby začínají v pátek a je prakticky jisté, že v nich zvítězí Putin.
Rusové budou o nadcházejícím víkendu po šesti letech opět volit prezidenta. Už předem se očekává další drtivé vítězství současné hlavy státu Vladimira Putina. Ten zastával funkci už čtyřikrát a o mandát se může znovu ucházet jen díky předchozí změně ústavy, která měla dnes 71letému Putinovi umožnit vládnout de facto neomezeně. Kdo se budoucímu vítězi postaví a bude mu ve volbách dělat komparz v rolích soupeřů?
Rusko rozmístí u hranic s Finskem vojáky, oznámil ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s agenturou RIA Novosti a televizí Rossija-1 v reakci na vstup Finska a Švédska do NATO. „Neměli jsme tam (na hranici s Finskem) vojáky, teď tam budou. Nebyly tam systémy ničení, teď se tam objeví,“ prohlásil Putin v posledním velkém rozhovoru, jen dva dny před začátkem ruských prezidentských voleb a zároveň nedlouho po vstupu Švédska a také Finska do Severoatlantické aliance.
Příští víkend čeká Rusko volba hlavy státu. Ačkoliv se opět očekává drtivé vítězství současného prezidenta Vladimira Putina, kandidovat proti němu se rozhodli další tři muži: komunistický poslanec Nikolaj Charitonov, místopředseda Státní dumy Vladislav Davankov a nacionalista Leonid Sluckij. Nikolaj Charitonov je veteránem ruské politické scény. Od roku 1993 je poslancem Státní dumy a od roku 1998 je členem Komunistické strany Ruské federace (KPRF).
Ruský prezident Vladimir Putin jednal o možnostech výměny vězněného lídra ruské opozice Alexeje Navalného za Rusy zadržované na Západě ještě několik hodin před Navalného smrtí, tvrdí ruský investigativní portál Agentstvo. Odkazuje se přitom na zdroje obeznámené s průběhem jednání. Podle dvou z těchto zdrojů se Putin jen čtyři hodiny před oznámením Navalného smrti setkal s miliardářem Romanem Abramovičem, který už v minulosti podle médií sehrál roli prostředníka mezi Ruskem a Západem.
Pocitově jsme zatím v historii ČR nebyli ještě nikdy tak blízko válce. Francouzský prezident Emmanuel Macron nadhazuje myšlenku vyslat na Ukrajinu vojenské jednotky. Zatím to většina evropských premiérů včetně Petra Fialy odmítá. Jenže Ukrajina viditelně prohrává a v Evropě stoupá strach z ruského postupu západním směrem. Náčelník gen. štábu AČR Karel Řehka otevřel znovuzavedení odvodů. Co se vlastně děje: na Donbase, v Česku, v hlavách ruské i západní generality a bezpečnostního establishmentu? Otázky pro Řehkova předchůdce, armádního generála Jiřího Šedivého.
K uctění památky zesnulého opozičního politika Alexeje Navalného se i v neděli stále stály fronty. Stovky lidí přišly položit květiny či vzdát hold muži, který zemřel v polovině února v trestanecké kolonii. Páteční pohřeb i akce na podporu Navalného v dalších městech provázela policie i zatýkání. Navalnyj patřil mezi nejostřejší kritiky ruského prezidenta Vladimira Putina. Zemřel 16. února v trestanecké kolonii, bylo mu 47 let.
Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) dnes zveřejnil požadavky, kterými Rusové na jaře 2022 podmínili přerušení své invaze na Ukrajinu. Jde o materiály o návrhu mírové smlouvy z Istanbulu z dubna 2022, která byla odmítnuta. Moskva údajně žádala, aby se Ukrajina stala „trvale neutrálním státem, který se neúčastní vojenských bloků“, podpora Západu při obnovování ukrajinské armády měla být zakázána a Krym měl zůstat de facto pod ruskou kontrolou.
Významný kritik Kremlu a ruský opozičník Alexej Navalnyj byl dnes pochován na Borisovském hřbitově v Moskvě. Na telegramu to uvedl politikův spolupracovník Ivan Ždanov, který v příspěvku opět obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina, že Navalného zabil. Podle ruského opozičního serveru OVD-Info, který monitoruje aktivity tamních bezpečnostních sil a problematiku lidských práv, dnes úřady v různých ruských městech zadržely 57 lidí na akcích uctívajících Navalného památku.
Ruští policisté postavili ohrazení na cestě od stanice moskevského metra ke kostelu, kde se má dnes konat poslední rozloučení s opozičním politikem Alexejem Navalným, který v únoru zemřel ve vězení. K chrámu Ikony Matky Boží v moskevské čtvrti Marjino už také přijíždějí vozy pro přepravu zatčených, píše server Mediazona.
Ruský prezident Vladimir Putin podle agentury Reuters uvedl, že země Severoatlantické aliance riskují jaderný konflikt, pokud vyšlou své vojáky na Ukrajinu. Ta se už přes dva roky brání agresi Moskvy. Šéf Kremlu v projevu o stavu země před oběma komorami parlamentu dále prohlásil, že Rusko po přijetí Finska a Švédska do NATO bude muset posílit svůj západní vojenský okruh.
Režim ruského prezidenta Vladimira Putina je podle premiéra Petra Fialy (ODS) zrůdný. Ruský vpád na Ukrajinu před dvěma lety označil předseda české vlády za neopodstatněný. Kvůli udržení stability v regionu je v českém bytostném zájmu, aby ruský agresor na Ukrajině neuspěl, uvedl Fiala v příspěvku k výročí na síti X. Podobně ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v prohlášení označil za nutné odrazit ruské snahy měnit státní hranice.
Až pět let vězení hrozí polskému zemědělci, který na blokádu výjezdu z dálnice poblíž hranic s Českem přijel s traktorem ozdobeným sovětskou vlajkou a transparentem vybízejícím ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zatočil s Ukrajinou, Bruselem a polskými vládci. Uvedla to dnes na svém webu zpravodajská TVN 24. Polská prokuratura obvinila zemědělce z veřejného vyzývání k rozpoutání války proti Polsku, veřejného schvalování války Ruska proti Ukrajině a veřejného propagování totalitní ideologie.
Ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek prolétl strategickým bombardérem Tu-160M, který je schopen nést střely s jadernou hlavicí. Podle agentury Reuters chtěl touto demonstrací pravděpodobně Západu připomenout ruské jaderné schopnosti. Záběry z letu zveřejnil telegramový kanál Shot. Bombardér, který dnes Putin ozkoušel, je modernizovanou verzí letounu Tu-160 (v kódovém označení NATO Blackjack) z dob studené války.