"Voliči změnili dosavadní parametry domácí politické scény a všichni musejí přemýšlet, jak dál. I v Německu, Rakousku, ve Francii značně posílila pravice, voliči se postavili sociálním experimentům progresivistů, ale také Green Dealu. Přichází doba změn."
Rusko už zase straší jadernými zbraněmi. V průběhu minulého týdne řada západních zemí, od Česka přes Francii a Německo až USA, dovolila Ukrajině používat jimi dodané zbraně na území Ruska. Vladimir Putin začal temně naznačovat, že to může vést ke světovému konfliktu a použití atomovek. Je to běžná Putinova eskalační rétorika, které je potřeba se vysmát.
Ruský prezident Vladimir Putin uděloval v uplynulém týdnu v Kremlu nejvyšší státní vyznamenání. Při ceremoniálu ocenil i známého běloruského podnikatele a paralympijského plavce Alexeje Talaje, jehož charitativní organizace se podle ukrajinských médií údajně podílela i na vysídlování ukrajinských dětí z východní Ukrajiny. Video vyvolalo pozornost na sociálních sítích. Talaj je totiž upoutaný na vozík poté, co při tragickém incidentu přišel o všechny končetiny.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval šéfa Severoatlantické aliance (NATO) Jense Stoltenberga a takzvaný kolektivní Západ před povolením ukrajinských útoků na vojenské cíle v Rusku pomocí západních zbraní. Západ by měl podle něj vědět, s čím si zahrává. Prezident před odletem z Taškentu po návštěvě Uzbekistánu zopakoval svá varování ohledně eskalace války na Ukrajině do globálního konfliktu, uvedla agentura TASS. Rusko podle Putina debatu na Západě bedlivě sleduje.
Americký prezident Joe Biden při projevu k absolventům americké vojenské akademie ve West Pointu v New Yorku potvrdil, že USA budou i nadále „pevně stát“ po boku Ukrajiny tváří v tvář „brutálnímu tyranovi“ v podobě Vladimira Putina. Na Bidenův projev reagoval ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov. Americký prezident svými útoky na ruského prezidenta Vladimira Putina podle něj uráží všechny obyvatele Ruské federace.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek jednal se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem. Hlavním předmětem jednání byla společná taktická cvičení s jadernými zbraněmi, bezpečnost a také potenciální obnovení mírových rozhovorů s Ukrajinou, které je dle Putinových slov třeba. Mírová jednání ale podle ruského prezidenta musí být vedena s legitimním vedením Ukrajiny, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prý podle názoru Moskvy už legitimitu nemá.
Je potřeba obnovit mírové rozhovory, prohlásil v pátek v Minsku ruský prezident Vladimir Putin. Jednání ale podle něj musí být vedena s legitimním vedením Ukrajiny, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prý podle názoru Moskvy už legitimitu nemá. Putin to podle agentury Reuters řekl na tiskové konferenci po rozhovorech se spojeneckým běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.
První státní návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina po jeho inauguraci, v pořadí již pátá, mířila do Číny. Tam ho jeho protějšek Si Ťin-pching přijal s náležitou pompou. Vše s cílem umocnit dojem silného spojenectví a přátelství. Veškeré pocty ale nemohly zamaskovat, že Putin je v tomto vztahu juniorní partner. Rusko potřebuje Čínu více než Čína Rusko. Po uvalení západních sankcí je to právě obchod s Pekingem, co drží ruskou ekonomiku na nohou.
Ruský prezident Vladimir Putin je ochotný zastavit svoji invazi na Ukrajinu, podmínkou příměří však je, že ruské síly zůstanou na stávající frontové linii. Pokud Ukrajina a Západ na jeho podmínky nepřistoupí, bude prý v agresi pokračovat dál, uvedla s odkazem na ruské činitele agentura Reuters. "Putin může bojovat tak dlouho, jak bude potřeba, ale je také připraven na příměří, na zmrazení války," řekl jeden ze čtveřice anonymních zdrojů, pohybujících se v nejvyšších ruských politických a byznysových sférách.
Ruská armáda zahájila první fázi manévrů, které zahrnují nácvik přípravy a použití nestrategických jaderných zbraní, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě podle agentury Interfax. Cvičení se koná v Jižním vojenském okruhu, jehož součástí jsou i Ruskem okupované části ukrajinského území. Cvičení nařídil začátkem měsíce ruský prezident Vladimir Putin. Podle ministerstva obrany vojáci do první fáze manévrů nasadili rakety Iskander a Kinžal.
Režim ruského prezidenta Vladimira Putina bude v tomto roce pořádně kasírovat na prodeji ropy a plynu, a to navzdory západním sankcím. Lidé, kteří neustále zpochybňují výkon ruské ekonomiky jako vylhaný a neudržitelný, prokazují Rusku tu nejlepší službu. Protože nejrychlejší cesta k prohře je podcenění soupeře. Ruský rozpočet letos může počítat s meziročně o zhruba 20 procent vyššími příjmy z ropy a plynu, v přepočtu se jedná o přibližně 2,9 bilionu korun, plyne z výpočtů Bloombergu.
„Jsou jako mouchy“ poznamenal nedávno ruský prezident Vladimir Putin o zbrani, která mění válku na Ukrajině. Denně se nad frontovou linií pohybují tisíce dronů, které pozorují a likvidují nepřátele a vedou k zamrznutí linií. Podobně komentoval využívání dronů i velitel ukrajinských pozemních sil generálporučík Oleksandr Pavlijuk, když uvedl, že drony jsou v současnosti nejvražednější zbraní na obou stranách konfliktu, když mají na svědomí víc mrtvých než dělostřelectvo či letectvo.
Britský král Karel III. se začátkem června ve Francii zúčastní oslav 80. výročí vylodění v Normandii. Oznámil to Buckinghamský palác. Podle agentury AFP půjde o první cestu britského monarchy do zahraničí poté, co oznámil, že má rakovinu. Očekává se, že na oslavy jednoho ze zlomových momentů druhé světové války přicestuje i americký prezident Joe Biden. Podle informací webu Politico plánuje Francie pozvat i zástupce Ruska, to spojenecké státy kritizují.
Ruské síly podle ruského prezidenta Vladimira Putina v Charkovské oblasti postupují podle plánu. S dobytím druhého největšího ukrajinského města Charkova ale zatím nepočítá. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na ruské agentury TASS a RIA Novosti. Putin, který dnes končí svou dvoudenní návštěvu Číny, také uvedl, že bude sledovat dění na červnové švýcarské konferenci o Ukrajině. Je ale přesvědčen, že jejím cílem je přijít s ultimátem pro Rusko. Moskva už dříve uvedla, že se nezúčastní summitu, který bude hledat cestu z Ruskem vyvolané války.
Ukrajina si nemůže dovolit přijít o Charkov, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj během návštěvy města, které je už na dosah ruských jednotek, i když postup okupantů se údajně přibrzdil nebo i zastavil. Podle novinářů agentury Unian bylo na Zelenském vidět zklamání z návštěvy amerického ministra zahraničí Antony Blinkena tento týden v Kyjevě. Povzdychl si, že peníze přidělené Ukrajině zůstávají ve Spojených státech, kdy vytvářejí pracovní místa.
Končí dlouholetý ruský ministr obrany a osobní přítel prezidenta Vladimira Putina. Generála Sergeje Šojgua má nahradit ekonom Andrej Bělousov. Změna přišla krátce poté, co si prezident Putin pojistil prezidentský mandát na dalších šest let. Analytici tvrdí, že rošáda je důkazem příprav na dlouhotrvající válečný konflikt. Šojgu byl vyměněn krátce před svými 69. narozeninami, do důchodu ale neodchází, naopak bude Putinem jmenován tajemníkem Bezpečnostní rady.
Ruský prezident Vladimir Putin se v úterý v kremelském Andrejevském sále oficiálně ujal dalšího šestiletého prezidentského mandátu. Oznámil to předseda ruského ústavního soudu Valerij Zorkin poté, co hlava státu složila přísahu. Putin v březnu dle očekávání s přehledem vyhrál volby, které ale podle kritiky Západu byly nesvobodné a chyběla mu v nich skutečná opozice.
„My jsme se nebránili, Ukrajina se brání, a je dobře, že se brání a je dobře, že se jí pomáhá.“ I o tom mluví exprezident Miloš Zeman v aktuálním rozhovoru pro Radio Prostor, který s ním natočil Luboš Procházka. Společně také probrali výši jeho důchodu, Pellegriniho vítězství na Slovensku, Fialovu návštěvu v Bílém domě, pražskou kavárnu, migrační pakt nebo přátelství s Jiřinou Bohdalovou. Přinášíme kompletní přepis rozhovoru.
Americké tajné služby dospěly k závěru, že ruský prezident Vladimir Putin pravděpodobně přímo nenařídil zabít předáka ruské opozice Alexeje Navalného. Uvedl to dnes americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Navalnyj v Rusku patřil k nejostřejším Putinovým kritikům. Jeho spolupracovníci Putina viní, že nechal Navalného zavraždit, a uvedli, že na podporu svého tvrzení předloží důkazy, připomněla agentura Reuters. Už dříve v této věci "bránil" Putina i velitel ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov.
Minulý týden prý možná nastal zlom v rusko-ukrajinské válce a Vladimir Putin to pomalu může zabalit. Předseda amerického Kongresu Mike Johnson překonal trumpovské démony v sobě a konečně nechal hlasovat o vojenské pomoci pro Ukrajinu, Izrael a Tchaj-wan – 61, 26 a 9, dohromady 95 miliard dolarů. O každé z těchto tří položek se hlasovalo zvlášť, a zatímco dodávky pro vojenskou mašinu Izraele se těšily solidní podpoře u demokratů i republikánů, dodávky pro Ukrajinu, která je teď potřebuje daleko víc než blízkovýchodní buldozer, takovou podporu nemají.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se stal prvním vysokým ruským úředníkem, který oznámil záměr Moskvy zmocnit se druhého největšího ukrajinského města Charkova. Lavrov rovněž ve čtvrtečním rozhovoru pro rozhlasovou stanici Sputnik a Komsomolskuju pravdu a Moskvu oznámil, že v případě jednání s Ukrajinci Rusové nepřeruší své boje. Lavrov v obsáhlém rozhovoru prohlásil, že Charkov „hraje důležitou roli“ v myšlence ruského prezidenta Vladimira Putina vytvořit na Ukrajině demilitarizovanou „sanitární zónu“
Ukrajinské útoky dronů na ruskou radarovou stanici mohou znamenat překročení jedné z červených linií Moskvy pro použití jaderných zbraní. Mohlo jít o „narušení reakčních akcí jaderných sil“. Tento důvod pro použití jaderných zbraní Ruskem je zahrnutý v dekretu, který ruský prezident Vladimir Putin podepsal v roce 2020, píše magazín Newsweek. Ukrajinským silám se podařilo zničit výkonnou radarovou stanici na západě Ruska, která monitorovala oblohu nad Ukrajinou a měla dosah 700 kilometrů do ukrajinského vnitrozemí.
Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu byly ruskou odvetou za ukrajinské údery na ruskou energetiku, uvedl podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Prohlásil také, že v zimě Rusko neútočilo na ukrajinskou energetiku z humanitárních pohnutek. Ruskem rozpoutaná válka si už na Ukrajině vyžádala tisíce mrtvých mezi vojáky i civilisty a denně pustoší ukrajinská města a ukrajinskou infrastrukturu.
Nový bundeswehr (spolkové obranné síly) má být flexibilní a připravený na válku, oznámil ve čtvrtek německý ministr obrany Boris Pistorius (SPD) v souvislosti s připravovanou reformou německé armády. Mělo by se jednat o významnou restrukturalizaci.
Srbský režisér a absolvent pražské FAMU Emir Kusturica se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kterého požádal o peníze na jeho filmovou trilogii podle ruských klasiků. Filmař během návštěvy Kremlu poděkoval ruskému vůdci za „osobní historickou spravedlnost“ a ruskou agresi na Ukrajině označil za „začátek nového světa“. První film se bude jmenovat Inženýr lehké jízdy podle Fjodora Michajloviče Dostojevského,“ řekl Kusturica podle zpravodajského portálu Mind.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil úředníkům a zákonodárcům urychleně se věnovat zvýšení daní zámožným spoluobčanům a prosperujícím firmám, aby naplnil státní rozpočet, který letos utratí každý třetí rubl na armádu a výrobu zbraní. Putin dal vládě a sněmovně pokyn provést do 31. července změny daňových zákonů, aby se dosáhlo "spravedlivého rozdělení daňové zátěže se zřetelem na výši příjmů poplatníků", uvedl server The Moscow Times s odvoláním na přehled příkazů hlavy státu, zveřejněný Kremlem.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o pravidelném jarním odvodu do armády. Základní vojenskou službu má podle výnosu letos na jaře nastoupit 150 000 lidí. Informovaly o tom agentury Reuters, TASS nebo DPA. Odvody začínají v pondělí 1. dubna a potrvají do 15. července. Povinná vojenská služba se podle nových pravidel, která vstoupila v platnost 1. ledna, týká občanů ve věku 18 až 30 let, napsala ruská státní agentura TASS.
Tři lidé, původem ze středoasijské země, byli zadrženi na jihu ruské Stavropolské oblasti. Důvodem zadržení měl být plánovaný teroristický útok, jak uvedl agentuře TASS mluvčí Federální bezpečnostní služby (FSB). Zadržené osoby se měli pokusit o odpálení bomby na veřejném místě. Útok byl však zmařen.
Za "naprostý nesmysl" prezident Vladimir Putin označil tvrzení, že Rusko může zaútočit na Polsko, pobaltské státy nebo Česko. Prohlásil to ve středu při setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na dnešek informoval Kreml. "Vůči těmto státům nemáme žádné agresivní úmysly," řekl Putin o zemích na východním křídle Severoatlantické aliance.
Jaro je sice tady, ale Putin už třetí rok bombarduje civilní cíle na Ukrajině a okupuje Krym. Taky část mé šatní skříně je už třetí měsíc zabraná, ale s tím jsem vcelku spokojený.
