Tag: Alternativa pro Německo

Články k tagu

Plány na masové deportace v Německu. Scholz chce chránit všechny před fanatiky

Členové německého konzervativního spolku WerteUnion, zástupci pravicové Alternativy pro Německo (AfD) a příslušníci krajně pravicového hnutí loni v listopadu v Postupimi jednali o možnostech, jak z Německa vystěhovat miliony lidí s přistěhovaleckým původem. Tvrdí to investigativní skupina Correctiv, podle které se o utajené schůzce neměl nikdo dozvědět. Zpráva vyvolala na německé politické scéně pobouření, spolkový kancléř Olaf Scholz účastníky jednání označil za fanatiky s asimilačními fantaziemi.

AfD raketově stoupá v průzkumech. Jde o přívržence krajní pravice, tvrdí kontrarozvědka

Většina Němců očekává, že se pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) ujme vlády nejméně v jedné ze tří spolkových zemích, ve kterých se v letošním roce konají regionální volby. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu institutu YouGov pro agenturu DPA. Zemské volby se v září konají v Sasku, Durynsku a Braniborsku. Ve všech třech regionech je AfD podle sondáží nejsilnější politickou stranou. Celostátně získala v průzkumu AfD 23 procent, což je výrazný nárůst od posledních voleb, kdy získali 10,3 procenta v roce 2021.

Německá policie zatkla nového poslance bavorské AfD

Německá policie v pondělí zatkla nedávno zvoleného poslance bavorského zemského sněmu za protiimigrační stranu Alternativa pro Německo (AfD) Daniela Halembu. S odvoláním na tiskového mluvčího státního zastupitelství ve Würzburgu o tom informovala agentura DPA. Bavorští zástupci AfD označují zadržení poslance za státní represi a Halemba mluví o honu na opozici. Úřady 22letého Halembu vyšetřují kvůli výrokům podněcujícím k nenávisti proti skupinám obyvatel a kvůli používání symbolů extremistických organizací.

Midasův efekt AfD a revoluční síla zelené menšiny

Alternativa pro Německo, ta politická strana, o které se obvykle píše jako o extremistické nebo krajně pravicové, mívala donedávna silné pozice jen v tzv. nových spolkových zemích, tedy tam, kde byla kdysi NDR. Mohlo se to tedy vykládat tak, že jsou tam lidé zaostalí, nedemokratičtí, netolerantní. A protože tím klíčovým slovem, proč má ta strana takový úspěch, byla migrace, tak se také říkalo, že je to tím, že na Východě nejsou zvyklí na cizince. A proto volí protiimigrační stranu. To se po dvou nedávných zemských volbách ve starých spolkových zemích už tak jednoduše říci nedá.

Průzkum: Němečtí Zelení padají na 13 procent, AfD se drží jako druhá nejsilnější strana

Po špatném výkonu vládních stran v zemských volbách v Bavorsku a Hesensku, kde sociální demokracie (SPD) skončila s nejhorším výsledkem v poválečných dějinách, přišla pro německou „semaforovou“ vládu další rána. Podle posledního průzkumu spolkových voleb dosáhli společně SPD, Zelení a Svobodná demokratická strana (FDP) pouhých 36 procent, což je nejméně od voleb do Spolkového sněmu, píše list Bild. Nejvíce si naopak přilepšila Alternativa pro Německo (AfD) s tím, že ve volebních průzkumech dosáhla nového maxima s 23 procenty.

Volby v Bavorsku a Hesensku: Vládní strany pohořely, vyhráli konzervativci, polepšila si AfD

Zemské volby v Bavorsku a Hesensku v neděli podle očekávání jasně vyhráli konzervativci, naopak sociální demokraté (SPD) spolkového kancléře Olafa Scholze skončili s dosud nejhorším výsledkem. Uvádí to odhady veřejnoprávních televizí ARD a ZDF zveřejněné po uzavření volebních místností. Podle odhadů si výrazně polepšila Alternativa pro Německo (AfD), kterou televize Phoenix označila za skutečného vítěze voleb.

Atentát?

Je tu nový doklad toho, jak se i v Evropě přiostřují poměry a zhoršuje se ovzduší ve společnosti. Alternativa pro Německo (AfD), pravicová, až krajně pravicová strana a současně jediná skutečná opozice u našich sousedů, posílila a v žebříčcích dosahuje na druhé místo. Teď o víkendu se konají dvoje zemské volby, v Hesensku a v Bavorsku. V bavorském Ingolstadtu měl ve středu na mítinku AfD vystupovat předseda strany Tino Chrupalla (48). Před začátkem si s Chrupallou pod tribunou pořizovali selfie fanoušci, a jak se zdá, i jeden atentátník.

Průzkum: Německé vládní strany se hluboko propadají, naopak AfD dále posiluje na 22 procent

Pouhých 37 procent Němců by aktuálně volilo jednu ze stran vládní koalice, což je o 15 procentních bodů méně než v posledních spolkových volbách. Informoval o tom v sobotu deník Bild, podle kterého to znamená, že pro příště není žádná šance na pokračování semaforové vlády. Naopak národně pravicová opoziční strana AfD získala další bod, volilo by ji 22 procent německých voličů. V úterý to bylo přesně dva roky, kdy Olaf Scholz a jeho SPD triumfovali ve volbách do spolkového sněmu.

Alternativa pro Německo posiluje, podle průzkumů je nejsilnější v další spolkové zemi

Alternativa pro Německo (AfD) je po Sasku, Braniborsku a Durynsku rovněž nejsilnější politickou stranou také v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Vyplývá to z průzkumu veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice NDR. Regionu na severovýchodě Německa dosud jasně dominovala sociální demokracie (SPD) zemské premiérky Manuely Schwesigové. Zatímco volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku v roce 2021 drtivě vyhrála SPD s takřka 40 procenty, nyní by podle agentury Infratest dimap dostala jen 23 procent hlasů.

Bavorská tajná služba může sledovat celou bavorskou pobočku AfD

Bavorská tajná služba může sledovat celou bavorskou pobočku opoziční Alternativy pro Německo (AfD), a to za použití nejen veřejných zdrojů, ale také zpravodajských prostředků. V pátek to oznámil bavorský správní soudní dvůr, který rozhodl ve zrychleném řízení. Proti verdiktu se není možné odvolat. Německá média se shodují, že pro AfD je to značná rána, neboť v Bavorsku se za tři týdny konají zemské volby.

Lídryně AfD vynechala oslavy konce války. „Nechtěla jsem oslavovat porážku své země“

Místopředsedkyně německé strany Alternativa pro Německo (AfD) Alice Weidelová v rozhovoru v německé televizi uvedla, proč nebyla 9. května na oslavě výročí konce 2. světové války. Pozvána byla u této příležitosti na ruskou ambasádu v Berlíně. „Nechtěla jsem oslavovat porážku své vlastní země,“ uvedla nyní podle serveru Welt.

Scholz je na tom hůř než Fiala. S vládou je spokojena jen čtvrtina Němců

Obliba německé vlády se dostala na nejnižší úroveň od jejího nástupu k moci. Uvedla to v pátek stanice Deutsche Welle s odkazem na průzkum DeutschlandTrend, který zkoumal nálady mezi Němci tento týden. Preference klesají trojici vládních stran, naopak konzervativní unie CDU/CSU i radikálně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) zaznamenaly mírný růst. Pro srovnání: Scholzova vláda má při měření spokojenosti horší výsledky než kabinet českého premiéra Petra Fialy, jemuž podle posledního průzkumu CVVM důvěřuje čtvrtina lidí.

V Německu mají elity problém s demokracií

Zatímco v části pětikoalice nebo na Pražském hradě se předpisově strachují o vývoj demokracie v Maďarsku, v kandidáta na diplomatickou nótu kvůli erozi demokracie zraje Německo. Na to si samozřejmě v Černínském paláci ani jinde nikdo netroufne a je dobré se mezivládně do politiky jiných zemí nemíchat. Ale je to dvojí metr jak Brno. Začněme ilustrativním příkladem toho, co se v Německu děje. Na bývalého ředitele kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena, mezitím tatáž kontrarozvědka, již ještě před pěti lety řídil, založila spis.

EU je neúspěšný projekt, tvrdí německá AfD v programu. „Vyhlásila válku unii“

Německá radikálně národně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) označila EU za „neúspěšný projekt“ a vyzvala k jejímu obnovení jako „Konfederace evropských národů“, uvedla strana ve svém volebním programu pro volby do EU, který byl přijat v neděli 6. srpna. Upozornil na to zpravodajský web Euractiv. Podle konzervativců z CDU vyhlásila AfD svým programem válku Evropě. V programu strany se uvádí, že EU prý nelze reformovat, a proto je stranou považována za neúspěšný projekt.

Nerespektoval soud. Německá AfD tvrdě kritizovala šéfa kontrarozvědky za komentář o straně

Německá protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD) tvrdě kritizovala šéfa kontrarozvědky Thomase Haldenwanga za komentář o poměrech uvnitř této strany. Haldenwang uvedl v souvislosti s výběrem kandidátů do voleb do Evropského parlamentu, že uvnitř AfD slábne umírněné křídlo. Podle německého tisku se kontrarozvědka, Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), u soudu zavázala, že se zdrží dalších komentářů během výběru kandidátů.

Být Francouz, mám radost, jak se Němci ruinují

V uplynulých dnech se na evropské politické mapě na chvíli vynořily obrysy jedné potenciální revoluce. Předseda opoziční Křesťanskodemokratické unie Německa Friedrich Merz nevyloučil, že jeho CDU by na komunální úrovni mohla začít volně spolupracovat s radikálně pravicovou Alternativou pro Německo. AfD byla dosud držena v izolaci, kontrarozvědka ostentativně prověřuje, zda ji má sledovat. Avšak Alternativa dosahuje v průzkumech celostátně přes 20 procent, rekord teď hlásí agentura Insa s 22 body.

Šéf CDU odvolává, co odvolal

Předseda původně konzervativní CDU Friedrich Merz od svého nástupu do funkce předloni neustále stavěl protipožární zeď kolem divoce pravicové Alternativy pro Německo. V tamním politickém žargonu takovou protipožární zeď vztyčují politici, když dávají najevo, že mají zásady.Minulý víkend Merz připustil, že protipožární zeď nebude až tak neprodyšná. Doslova řekl, že komunální politika a starostové či primátoři se obejdou bez protipožární zdi. Ovšem stačil den a několik protestujících hlasů z vlastní strany, aby Merz na Twitteru otočil zpět. Prý že zákaz spolupráce CDU s AfD platí i na komunální úrovni.

Šéf německé CDU naznačil spolupráci s AfD, po kritice svůj postoj změnil

Šéf německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz vyvolal velké pobouření výroky, ve kterých nevyloučil spolupráci s populistickou a protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD) na komunální úrovni. Merz, který doposud AfD označoval jako krajní pravici, po kritice z řad opozice i z vlastní unie ujistil, že konzervativci nebudou s alternativou spolupracovat. Z původních Merzových nedělních slov měla radost AfD,

Strmý vzestup AfD, podle nejnovějšího průzkumu by ji volil rekordní počet Němců

Německá pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) zažívá největší růst preferencí během své existence. Podle posledních průzkumu deníku WELT a televize ARD by AfD získalo 20 procent hlasů, čímž by se stala druhou nejsilnější politickou stranou v Německu. Podle průzkumu se navíc významně mění důvody, proč se voliči přesunují ke straně, která je často médii a některými politiky označována za radikální a krajně pravicovou. Straně oproti předchozímu měsíci vzrostly preference o 2 procentní body.

Tato německá hysterie nám může být užitečná

Kritici pochodu Evropské unie vstříc takzvané uhlíkové neutralitě dělají dobře, pokud sledují vývoj v Německu. Přesvědčení, že jsme na prahu jakési klimatické krize, se neomezuje na Němce, je dnes zakotveno po celé západní Evropě, směrem na severozápad ho přibývá a směrem na jihovýchod ubývá. Ale pokud by nadvláda tohoto kultu dostala citelný zásah v Německu, budou na unijní úrovni možné korektury, na které se například předáci naší „ach-tak-realistické“ vlády dnes bojí byť jen pomyslet.

AfD povzbudil „modrý zázrak“ ze Sonnenbergu, chce vlastního kandidáta na kancléře

Populistická Alternativa pro Německo (AfD) získala poprvé křeslo zemského rady, což je v Německu šéf okresu. Její kandidát Robert Sesselmann v druhém rozhodujícím kole porazil Jürgena Köppera z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU). AfD vítězství označuje s odkazem na stranickou barvu jako modrý zázrak v Sonnebergu. Sesselmannovi již pogratulovali oba spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová.

Pravice v Německu sílí, AfD je podle průzkumu druhá nejsilnější strana

Popularita koaliční vlády sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze se výrazně propadla, spokojen je s ní jen každý pátý. V aktuálních průzkumech se naopak daří nacionalistické Alternativě pro Německo (AfD). Podle nejnovějšího průzkumu agentury GMS by nyní skončila ve volbách druhá s 19 procenty. Přeskočila by tak Scholzovu SPD, která by skončila až třetí s 18 procenty. Podle průzkumu by se 29 procenty vyhrála konzervativní unie CDU/CSU opozičního předáka Friedricha Merze.

Podpora Zelených v Německu klesla na nejnižší hodnotu od roku 2018, naopak AfD roste

Podle průzkumu agentury Insa podpora německých Zelených nadále klesá a dostala se na nejnižší úroveň za posledních pět let. Bod ztratila i SPD. Naopak opoziční AfD nadále sílí a podporuje ji 18 procent dotázaných. Průzkum zveřejnil list Bild am Sonntag. Na pozadí politického sporu ve vládní koalici o zákazu topení plynem spadli Zelení podle průzkumu Insa ke 13 procentům. Jde o nejhorší podporu od roku 2018 a o jeden procentní bod méně než ukázal průzkum před týdnem.

„Pučisté? Důchodci, co by neobsadili ani radnici v San Marinu!“ říká Bystroň z AfD

Německu nehrozí nebezpečí z pravicového politického spektra, ale od přistěhovalců. Na twitteru to napsal poslanec protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň, který je českého původu. Ve středu zadrženou skupinu lidí včetně soudkyně a bývalé poslankyně AfD považuje za skupinu důchodců, která by neobsadila ani radnici v San Marinu. Podle vyšetřovatelů ale zadržení plánovali převrat a ozbrojené útoky proti německému státu.

Vůdce pučistů plánoval, že se stane regentem. Sklad zbraní měl na svém zámečku

Vůdci skupiny krajně pravicových extremistů, proti nimž ve středu provedly velký zátah německé úřady, byli člen německého šlechtického rodu Reussů Jindřich XIII. a soudkyně a bývalá poslankyně za pravicově populistickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) Birgit Malsack-Winkemann, uvedl s odvoláním na své zdroje deník Bild. Skupina se podle agentury Reuters snažila o navázání kontaktů s Ruskem.

„Že jste nic neviděli?“ Německý poslanec Bystroň čelí vyšetřování kvůli hajlování

Německý poslanec českého původu Petr Bystroň, který ve Spolkovém sněmu zastupuje protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD), čelí vyšetřování kvůli možnému hajlování na demonstraci proti karanténním opatřením. Bystroň odmítá obvinění, že zvedl pravici k nacistickému pozdravu, a celou kauzu označuje za dílo snaživé mnichovské prokurátorky Evy Diplichové. Jádrem sporu je Bystroňovo počínání na závěr projevu na březnové demonstraci v Mnichově proti karanténním omezením.

AfD zvolilo nové vedení strany, povedou ji společně Chrupalla a Weidelová

V čele protiimigrační strany Alternativy pro Německo (AfD) zůstane Tino Chrupalla, považovaný za zástupce radikálnějšího proudu. Spolu s ním politické uskupení označované jako populistické až krajně pravicové povede Alice Weidelová, dosavadní místopředsedkyně, která s Chrupallou společně už nyní vede poslaneckou frakci AfD. Dvojici dnes zvolil sjezd, jehož se účastní zhruba 600 delegátů, informovala německá tisková agentura DPA.

V Sasku-Anhaltsku jasně zvítězila CDU. AfD je až druhá

Zemské volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko podle odhadů televize MDR jasně s 36 procenty vyhrála konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) premiéra Reinera Haseloffa. Na druhém místě skončila s 22,5 procenta hlasů protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která mírně zaostala za výsledkem voleb před pěti lety, kdy získala 24,3 procenta. Na třetím místě skončila s 11 procenty postkomunistická Levice, následovaná sociálními demokraty (SPD) s 8,5 procenta hlasů.

Přízrak vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku: Laschet varuje svou CDU před koalicí s protiimigrační stranou

Na Sasko-Anhaltsko, které s 2,2 milionu obyvatel patří k nejméně lidnatým spolkovým zemím, se kvůli nedělním zemským volbám upíná pozornost celého Německa. Volební průzkumy totiž naznačují, že protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) ohrožuje očekávané vítězství Křesťanskodemokratické unie (CDU) tamního premiéra Reinera Haseloffa. Úspěch AfD, kterým by bylo i zopakování výsledku z roku 2016, bude pro stranu vzpruhou pro nadcházející zářijové parlamentní volby.