Tag: Alternativa pro Německo

Články k tagu

V Německu pro AfD přituhuje. Ve spolkové zemi Porýní – Falc nesmí veřejný sektor přijímat její členy

Vláda spolkové země Porýní - Falc rozhodla, že členové "extrémistických skupin" nesmí stát nabírat do státních služeb. Na seznamu extrémistických organizací podle místní rozvědky je i parlamentní strana AfD. Její část považují za extrémistickou a dlouhodobě sledují spolkové orgány. Zemský ministr vnitra Michael Ebling (SPD) uvedl, že strana nemá umírněné křídlo a celá je extrémistická. Informuje například Bild. Podle magazínu Der Speigel podobné opatření chystají i další spolkové země.

Německo brzdí. Poslanci schválili návrh na pozastavení slučování rodin uprchlíků

Němečtí poslanci dnes schválili návrh zákona, který na dva roky pozastaví slučování rodin některých uprchlíků. Norma se dotkne především lidí ze Sýrie, kteří v Německu požívají takzvanou doplňkovou ochranu. Podle opozice je zákon nemilosrdný a je součástí snahy odstrašit migranty od cesty do Německa. Návrh zákona o dočasném pozastavení slučování rodin schválila vláda kancléře Friedricha Merze na svém květnovém zasedání. Nyní ho ve Spolkovém sněmu podpořilo 444 poslanců, 135 jich hlasovalo proti.

Zpráva tajné služby, která označila AfD za extrémní. Jako důkaz stačily kontrarozvědce sociální sítě

Německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli civilní kontrarozvědky, označil začátkem května stranu Alternativa pro Německo za extremistickou. Od toho označení po stížnostech dočasně upustil. I tak se nyní do médií dostalo plné znění dříve neveřejné důvodové zprávy, které stanovisko BfV podle kritiků oslabuje. Například časopis Cicero, který zprávu přinesl mezi prvními, píše, že kontrarozvědka své závěry opírá primárně o veřejné zdroje a jen zřídka vychází z tajných informací služeb.

Zaručeně státní útlak

Jak píše autor vynikající práce Německo. Mýtus a realita Aleš Valenta, kvalita demokracie se pozná podle toho, jak zacházíme s opozicí. Valenta už před sedmi lety, kdy jeho kniha vyšla, těmi slovy mířil na zacházení německých úřadů s pravicovou opozicí, intelektuální a především politickou, jíž je Alternativa pro Německo (AfD). Ta měla tehdy ještě pouhých 12 procent, pak přechodně oslabila, aby letos v únoru s 21 procenty hlasů zdvojnásobila svůj počet křesel ve Spolkovém sněmu. Od té doby dál roste, průzkumy jí přisuzují 25 či 26 procent.

Saské CDU hrozí výbuch. Čelí silné vnitřní krizi kvůli rozpočtu a vztahu k AfD

V německé spolkové zemi Sasko se rozhořel vnitrostranický spor uvnitř tamní CDU. Důvodem jsou neshody kolem rozpočtu, zadlužení a především vztahu k pravicové AfD. Napětí v CDU dosáhlo nového vrcholu a podle německých médií hrozí výbuchem. Hovoří se dokonce o možném odchodu některých výrazných osobností strany. Po neúspěšném pokusu o sestavení koalice se sociálními demokraty a levicovém hnutím BSW po zářijových zemských volbách vládne CDU od prosince v menšinové vládě společně s SPD.

Do médií unikla zpráva tajné služby, proč považuje AfD za protiústavní

Několik německých médií zveřejnilo úryvky z tisícistránkové zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), proč úřad označil Alternativu pro Německo (AfD) za „prokazatelně pravicově extrémistickou“. Proti označení se AfD rozhodla bránit soudně správní žalobou. Německá civilní kontrarozvědka prozatím nebude nové hodnocení AfD veřejně používat a čeká na rozhodnutí soudu. Z uniklé zprávy vyplývá, že podle BfV členové AfD například dělí obyvatele na rodilé Němce a „Němce s pasem“.

Kdo jsou Bioněmci. Emoce a moralizování v zahraniční politice. Koho volí divný lidi? O AfD, Rumunsku a České televizi

Co se děje v Německu? Friedrich Merz byl poprvé v historii země zvolen spolkovým kancléřem až na druhý pokus. „Je to nějaký vzkaz, ale přesně nevíme, kdo volil v prvním kole proti Merzovi. Možné je, že neformální německý establishment chce nového kancléře umravnit,“ uvažuje Maciej Ruczaj.

Europoslanci zbavili Petra Bystroně z AfD imunity. Je podezřelý z praní špinavých peněz a korupce

Evropský parlament v úterý většinou hlasů zbavil imunity německého europoslance českého původu Petra Bystroně z Alternativy pro Německo (AfD) v případu podezření z praní špinavých peněz a korupce, uvedla agentura DPA. Bystroně minulý měsíc EP již zbavil imunity v případu, kdy jej německá prokuratura viní z propagace protiústavních a teroristických hnutí. Bystroň veškerá obvinění odmítá a tvrdí, že proti němu nejsou žádné důkazy.

AfD podala žalobu na kontrarozvědku. Vadí jim označení za extremistickou stranu

Strana Alternativa pro Německo (AfD) podala žalobu na Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který ji ve své zprávě minulý týden označil za prokazatelně pravicově extremistickou. Agentuře DPA to v pondělí potvrdil mluvčí spolupředsedkyně strany Alice Weidelové. AfD už minulý týden vyzvala úřad pro ochranu ústavy, který zastává v Německu funkci civilní kontrarozvědky, aby zprávu stáhl. Jinak hrozila podáním žaloby.

Jak zastavit AfD a Reform. Co takhle omezit migraci?

Boj proti „pravicovému populismu“ v Evropě přinesl v posledních dnech dva zásadní zvraty. Nejdříve 1. května britská Reform UK ovládla komunální volby. Získala 30 % hlasů a 677 zastupitelů z celkových 1641 možných. Taktéž získala dalšího poslance v doplňovacích volbách v okrsku Runcorn a Helsby. Labouristé a konzervativci, tradiční strany střídající se u moci zhruba jedno století, pohořeli. Konzervativci získali 317 zastupitelů, labouristé 98. Labouristy obzvláště děsí prohra v Runcornu. V parlamentních volbách minulý rok tam totiž přesvědčivě vyhráli a okrsek byl považován za nedobytnou baštu.

Čistky byly zahájeny. Členové AfD ve státní správě budou prověřováni, nejméně 200 policistů vyšetřováno

Členové nyní podle průzkumů nejsilnější německé strany AfD ve státní správě budou v některých spolkových zemích prověřováni poté, co v pátek Spolkový úřad na ochranu ústavy označil stranu za "pravicově extremistickou," a v podstatě tak značně uvolnil cestu k jejímu zákazu, po kterém část politiků volá. Týká se to například policistů. Několik disciplinárních řízení pro podezření z extremismu již probíhá, informuje Die Welt.

Co se to sakra děje v Německu? Orbán, jako jediný evropský státník se zastal AFD

"Co se to sakra děje v Německu? Alice Weidelová, můžete se na nás spolehnout," napsal na síti X maďarský premiér Viktor Orbán a jako jediný vrcholný evropský politik se do této doby veřejně zastal německé strany AFD, která se nyní těší největší přízni voličů, a která byla tento týden oficiálně označena za "extremistickou." Značné pohoršení nad postupem Berlína už v pátek vyjádřily Spojené státy, když ministr zahraničí Marco Rubio nazval Německo tyranií v přestrojení a vyzval ho, aby změnilo směr.

„Tyranie. Němci opět postavili zeď.“ Rubio a Vance ostře kritizují postup vůči AfD

Americký viceprezident J. D. Vance přirovnal označení Alternativy pro Německo (AfD) za pravicově extrémistickou stranu k obnovení Berlínské zdi. Podle šéfa americké diplomacie Marka Rubia sledování opozice tajnou službou představuje tyranii v přestrojení. Německo by podle něj mělo změnit směr, kterým se ubírá. Strana skončila v únorových předčasných volbách v Německu druhá za vítěznou konzervativní unií CDU/CSU.

Zakážou v Německu AfD? Mezi politiky to vře, někteří k tomu vyzývají

Co teď bude s Alternativou pro Německo? Místní Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) totiž stranu v pátek oficiálně označil za „prokazatelně pravicově extremistickou“. Zatímco sama AfD proti závěru ostře protestuje a označuje jej za politicky motivovaný, po celé zemi začala debata o tom, co může tato zpráva znamenat do budoucna. Samotné označení AfD jako extremistické ještě neznamená automatický zákaz činnosti, úřad pro ochranu ústavy BfV totiž pouze plní roli kontrarozvědky.

Německá zpravodajská služba označila AfD za jednoznačně extremistickou

Německá zpravodajská služba - Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) - oficiálně označila politickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) za prokazatelně pravicově extremistickou. Informoval o tom například deník Bild. Úřad změnu hodnocení zdůvodnil tím, že se potvrdilo podezření, že strana činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. AfD se po únorových předčasných volbách stala ve Spolkovém sněmu druhou největší politickou silou a v povolebních průzkumech dokonce vede.

Muskovi jde o život, tvrdí jeho spojka z Německa. Do Evropy prý nechce kvůli hrozbě vraždy

Nejbohatší muž světa Elon Musk si prý už netroufá navštívit Evropu. Tvrdí to jedna z německých pravicových aktivistek, která má na Muska přímý kontakt. Podle ní Musk v soukromé komunikaci vyjádřil strach z vraždy, zejména při pobytu v Německu. Přímé důkazy však nepředložila a její tvrzení provázejí konspirační teorie. Mediální aktivistka Naomi Seibtová, spřízněná s AfD, v rozhovoru deníku Bild tvrdí, že Elon Musk se v případě své návštěvy Evropy bojí vraždy.

AfD zaznamenala v průzkumu rekordní podporu 26 procent. Vyhrála by volby

Strana Alternativa pro Německo (AfD) se těší rekordní podpoře. Podle dnes zveřejněného reprezentativního průzkumu Trendbarometer, který pro televize RTL a n-tv zpracovala společnost Forsa, by nyní pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu volilo 26 procent Němců. Zvítězila by tak před konzervativní unií CDU/CSU, jíž průzkum přisuzuje 25procentní podporu. Volební potenciál AfD, který zahrnuje i lidi, kteří o volbě strany uvažují, přitom přesahuje 30 procent.

Část německé CDU boří zeď k ostrakizované AfD. Chce s ní jednat jako s normální stranou

Několik politiků německé konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) vyzvalo ke změně v přístupu ke straně Alternativa pro Německo (AfD) ve Spolkovém sněmu. Mělo by se s ní podle nich začít jednat jako s jinými opozičními stranami. Návrh vyvolal kritiku levicových stran i některých spolustraníků. CDU bude od května nejsilnější vládní stranou a AfD, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou, nejsilnější opoziční stranou.

Německo má svého Fialu

Vypadá to na největší promarněnou příležitost evropské politiky za několik let. Friedrich Merz působil před pětadvaceti lety dojmem člověka, který to má v hlavě srovnané a přesně ví, jak by vládl, jen se mu nedostalo příležitosti. Konformistka Angela Merkelová ho vytlačila z vysoké politiky, zpátky na vrchol se pak vracel po dvacetileté pauze, vyšvihnout do čela Křesťanskodemokratické unie (CDU) se mu pro odpor levicového, merkeliánského, nebo jak to nazveme, křídla podařilo až na třetí pokus. Načež se tato dávná naděje konzervativců a klasických liberálů konečně dostala do cíle. A bude z toho pokračování zeleno-sociálnědemokratického kurzu.

Historická rána pro Merze: AfD se poprvé vyrovnala CDU

To není dobrá zpráva pro předsedu CDU a možného příštího německého kancléře Friedricha Merze. V nejnovějším trendu výzkumné agentury Insa se Alternativa pro Německo (AfD) poprvé dostala na stejnou úroveň jako CDU/CSU. Pro křesťanské demokraty jde o historickou ránu, píší Neue Zürcher Zeitung. Podle nejnovějšího nedělního trendu Insa, který zveřejnil deník BILD, jsou preference CDU/CSU a AfD vyrovnaně na 24 procentech.

Německo řeší možný návrat ruského plynu, znovuotevření plynovou Nord Stream má podporu i v části CDU

Německá politická scéna se ocitla uprostřed ostré debaty o budoucnosti plynovodů Nord Stream. Diskuzi odstartovali poslanci Křesťanskodemokratické unie (CDU), kteří uvítali údajnou americkou iniciativu opravit a znovu zprovoznit plynovody Nord Stream spojující Rusko a Německo po dně Baltského moře. Návrhu vyjádřili podporu také představitelé Alternativy pro Německo (AfD). Podnětem k debatě bylo vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

AfD se těší rekordní podpoře. Měsíc po volbách dýchá „vládní“ CDU/CSU na záda

V Německu dál roste podpora opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD), která je především svými oponenty označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Podle dnes zveřejněného průzkumu agentury INSA by nyní získala 23,5 procenta hlasů. To je nejvyšší hodnota, jakou jí kdy průzkum této agentury naměřil. Její potenciál sahá až ke 30,5 procenta, míní zástupci agentury. CDU/CSU, která se nyní s SPD snaží dojednat koaliční vládu, by získala jen 27 procent hlasů.

AfD šlape v nejnovějším průzkumu na paty CDU/CSU. „Těží z toho, že CDU/CSU neplní předvolební sliby“

Po únorových volbách do Bundestagu v Německu výrazně klesá oblíbenost CDU/CSU. Vítězné straně, respektive unii, šlape nyní na paty ve volbách druhá AfD, která za CDU/CSU zaostává o pouhé čtyři procentní body. Vyplývá to z průzkumu německého institutu INSA pro deník Bild. Výsledek AfD je stejně dobrý jako naposledy v lednu 2024, naopak CDU/CSU dosáhla takto slabého výsledku naposledy v říjnu 2023.

Non-player characters

Autora tohoto sloupku nikdy nenapadlo, že zde bude používat výrazy ze světa počítačových her. Ale v poslední době se rozmohl jeden, jehož výstižnosti je těžké odolat – NPC. Znamená to „non-player character“. To je, pokud to chápeme správně, něco, co ve hře vypadá jako postava a nejdřív se může zdát, že se chová jako postava, ale není to skutečná postava, tedy avatar jiného hráče. Je to pouhý herní prvek s naskriptovaným velmi omezeným repertoárem reakcí, ovládaný počítačem.

Kancléř smutné postavy

Friedrich Merz je smutný vítěz. Volby v Německu byly dlouho dopředu označovány za nejdůležitější volby letošního roku. Z odstupu se asi budou jevit spíš jako významná křižovatka, kterou ale Německo projelo rovně. Začněme povahou Merzova vítězství. Křesťanskodemokratická unie (CDU) doplněná v Bavorsku o Křesťansko-sociální unii (CSU) získala 28,5 procenta. Nebýt posledních voleb s ještě nižším výsledkem, chtělo by se napsat, že to je historicky slabý výkon. Bývaly doby, že když se CDU a CSU úplně nedařilo, i tak měly dohromady aspoň 40 procent.

AfD a Levice získaly blokační menšinu. Merz chce proto rychle prosadit finance pro armádu se starým Bundestagem

Opoziční pravicová AfD a opoziční levicová Die Linke získaly podle dosaženého počtu křesel v novém Bundestagu takzvanou blokační menšinu. Dohromady mají 216 poslanců, k blokační menšině potřebují 211. Opoziční strany mohou díky blokační menšině zabránit přijetí ústavních zákonů a některých dalších zákonů. V současnosti se debata o hrozbě blokační menšiny týká především prodloužení platnosti fondu na modernizaci armády, jehož platnost skončí v roce 2027 nebo reformy dluhové brzdy.

„Nejtěžší kancléřství poválečných dějin.“ Pokud Merz nezmění Německo, vyhraje příště AfD

Navzdory zisku více než 28 procent hlasů je vítězství Friedricha Merze a jeho konzervativní unie CDU/CSU slabé, shodují se komentáře německých médií k výsledku předčasných voleb. Média vyzývají k rychlému vzniku nové stabilní vlády i vzhledem k právě probíhajícímu odklonu USA od Evropy. Slabá Merzova vláda by totiž ve výsledku posílila ambice stále rostoucí pravicové Alternativy pro Německo (AfD), jež ve volbách skončila druhá před sociálními demokraty (SPD) dosavadního kancléře Olafa Scholze.

AfD ovládla parlamentní volby na východě Německa, v Berlíně dominuje Levice

Alternativa pro Německo (AfD) se v nedělních parlamentních volbách stala nejsilnější stranou ve všech pěti spolkových zemích ve východním Německu, tedy v Sasku, Durynsku, Braniborsku, Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku. V hlavním městě Berlíně, který má rovněž status spolkové země, slaví nečekané vítězství krajně levicová strana Levice. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na průběžné výsledky hlasování.

V Německu sečteno, malé strany se do Bundestagu nedostaly, Merzovi stačí jeden partner

Nedělní předčasné parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,6 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz se tak zřejmě stane novým spolkovým kancléřem. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů strana Alternativa pro Německo (AfD), označovaná místními médii za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí sociální demokracii (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu.

Merz odmítl AfD, vládnout může s SPD a Zelenými

Vítěz německých parlamentních voleb Friedrich Merz v první povolební debatě opět kategoricky vyloučil jakoukoli spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která skončila ve volbách na druhém místě. Předák konzervativní unie CDU/CSU Merz také řekl, že sestavování příští vlády bude složité, koalici by chtěl ale mít hotovou do Velikonoc. CDU/CSU, kterou Merz vedl do voleb jako kandidát na kancléře, získala podle prognóz stanic ZDF a ARD přes 28 procent hlasů.