Německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli civilní kontrarozvědky, označil začátkem května stranu Alternativa pro Německo za extremistickou. Od toho označení po stížnostech dočasně upustil. I tak se nyní do médií dostalo plné znění dříve neveřejné důvodové zprávy, které stanovisko BfV podle kritiků oslabuje. Například časopis Cicero, který zprávu přinesl mezi prvními, píše, že kontrarozvědka své závěry opírá primárně o veřejné zdroje a jen zřídka vychází z tajných informací služeb. AfD přitom v nedávných spolkových volbách skončila druhá a v povolebních průzkumech je přímo v čele žebříčku popularity.

Jak AfD popisují?

AfD je podle úřadu podezřelá z toho, že se staví proti základním principům německé ústavy. Má mít blízko k etnopluralismu, relativizuje nacismus, šíří dehumanizující rétoriku vůči migrantům a snaží se pronikat do struktur státní moci.

9A0Ms3-Geheimgutachten Teil A  by newsroom

„Existují dostatečně závažné a věcně podložené indicie, že se v případě AfD jedná o snahu zaměřenou proti svobodnému demokratickému základnímu řádu,“ uvádí se v úvodu dokumentu.

Posudek upozorňuje na opakované výroky představitelů AfD, které údajně zlehčují nacistické zločiny a usilují o přehodnocení historického narativu. Konkrétně zaznívají věty, které podle expertů BfV oslabují význam holocaustu a legitimizují militarismus třetí říše. Takové výroky jsou podle posudku „vhodné k tomu, aby relativizovaly zločiny národního socialismu“:

AfD podle BfV soustavně používá jazyk, který zbavuje migranty lidské důstojnosti. Typickými výrazy jsou například „invaze uprchlíků“ nebo „výměna obyvatelstva“ (německy Umvolkung).

AfD se podle dokumentu nevyhýbá jazykovým strategiím, které mají extremistický obsah zastřít – například skrze citace jiných osob, ironii nebo narážky. BfV tomu říká zástupné ukotvení (Stellvertreter-Ankerung) a varuje, že takové formulace mají „mobilizační účinek i na násilně orientované osoby“.

Další záležitostí, na kterou posudek opakovaně upozorňuje, je ideologie tzv. etnopluralismu – názor, že národy mají zůstat „kulturně homogenní“ a nemají se míchat. Tento koncept, který je běžný v neonacistickém a identitářském prostředí, je podle úřadu v rozporu s demokratickými hodnotami.

Služba také kritizuje vyjádření politiků ohledně rozdílu mezi rodilými Němci a Němci s pasem. „Vyhodnocení velkého množství výroků funkcionářů AfD na spolkové a zemské úrovni dokazuje“, že strana je nakloněna „etnickému pojetí národa“. AfD tak naznačuje, že lidé s migrační historií jsou „vyloučeni z plnohodnotné příslušnosti k německému národu svým narozením a povahou“. AfD tak činí „rozhodně a vědomě“, citují německá média úryvky ze závěru zprávy.

Zejména v druhé části dokumentu se posudek zabývá konkrétními případy, kdy se představitelé AfD snažili o personální či politický vliv na bezpečnostní složky a soudnictví. „Existují náznaky, že zástupci AfD se cíleně pokoušejí ovlivňovat policii a justici,“ píše se ve zprávě. Podle BfV může jít o koordinovanou strategii, jak získat vliv na klíčové instituce státu.

Součástí šetření bylo i hodnocení mládežnické organizace Junge Alternative (JA), která podle posudku podporuje „etnicky vymezené občanství“ a odmítá antidiskriminační normy. Její názory prý „odporují zásadě rovnosti zakotvené v základním zákoně“. Křídlo strany Der Flügel, které bylo formálně rozpuštěno, podle úřadu dále působí ve strukturách strany a jeho myšlenky ovlivňují celou AfD.

Informace, které mohl mít každý

Spolkový úřad pro ochranu ústavy v posudku výslovně uvádí, že naprostá většina analýzy vychází z veřejně dostupných zdrojů, jen v některých případech byly využity také neveřejné a interní informace, včetně poznatků ze sledování a zpravodajských metod. To odpovídá snaze úřadu, aby jeho závěry byly právně průkazné a veřejně kontrolovatelné, současně ale zaznívá kritika, že jde spíše o snahu BfV chránit sebe sama před výtkami.

„Hodnocení vychází v zásadě z veřejně dostupných zdrojů (např. webových stránek, sociálních sítí, projevů, publikací), stejně jako ze skutečností známých úřadu. (...) Kromě toho byly v jednotlivých případech zohledněny i poznatky získané zpravodajskými prostředky, pokud byly relevantní pro hodnocení této činnosti,“ píše se ve zprávě.

Co to znamená prakticky? Základ tvoří veřejné projevy a dokumenty jako projevy politiků AfD, obsah kampaní, posty na sociálních sítích, programy a brožury. Neveřejně informace pak zahrnovaly interní komunikaci, chování na vnitrostranických fórech, výpovědi informátorů (V-Leute) a záznamy ze sledování činnosti.

BfV oficiálně označil AfD za krajně pravicovou začátkem května. Strana ale rozhodnutí následně napadla u soudu. Úřad se poté rozhodl, že do předběžného soudního rozhodnutí nebude AfD veřejně označovat jako stranu s prokazatelně krajně pravicovými snahami.

Co bude dál?

BfV může navrhnout označení celé strany za „zjevně extremistickou“, což by přiblížilo další extrémní krok – návrh na zákaz činnosti. Takový krok by musel schválit Spolkový ústavní soud, který však historicky postupuje velmi obezřetně. Naposledy byly snahy o zákaz pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD). To ale Ústavní soud opakovaně odmítl kvůli absenci reálného vlivu na demokratické instituce.

AfD je ale jiný případ – má desítky poslanců v Bundestagu, podílí se na vedení několika obcí, a v některých zemích je reálně u moci, v letošních volbách skončila druhá. To by případný zákaz značně komplikovalo.