U policejního velitelství v Brooklyn Center na předměstí amerického města Minneapolisu v úterý třetím dnem v řadě protestovaly stovky lidí kvůli nedělnímu zásahu strážníků, při kterém zemřel 20letý černoch Daunte Wright. Bezpečnostní složky ještě před začátkem nočního zákazu vycházení shromáždění prohlásily za nezákonné a za pomoci slzného plynu a zábleskových granátů jej ukončily.
Na předměstí amerického města Minneapolis se již druhý večer v řadě střetly pořádkové síly s demonstranty, kteří protestují po nedělním úmrtí černošského mladíka Daunteho Wrighta, jež zemřel po střetu s policií. Ve městě a okolí přitom podle médií už tak panovala poměrně vyhrocená atmosféra, protože tam právě běží soudní proces s expolicistou Derekem Chauviem, který čelí obvinění ze zabití a vraždy černocha George Floyda.
Na první pohled se to může zdát jako bizarní pozůstatek z éry Donalda Trumpa. V roce 2017 skupina uživatelů Twitteru zažalovala Trumpa za to, že je na svém účtu zablokoval. Tvrdili, že vzhledem k tomu, že se jedná o prezidenta, tak byla porušena jejich práva na svobodu projevu. Soud nižší instance jim dal za pravdu a Trump se odvolal k Nejvyššímu soudu. Minulý týden se nejvyšší soudci odmítli sporem zabývat. Trump již není prezidentem, takže žaloba je bezpředmětná. Pozornost však na sebe upoutalo stanovisko soudce Clarence Thomase.
Spoluzakladatelka aktivistického ultralevicového hnutí Black Lives Matter (na černošských životech záleží) vyvolala vlnu kritiky poté, co si koupila dům v Los Angeles za celkem 1,4 milionu dolarů (přes 30 milionů korun) v bohaté a převážně bělošské čtvrti. Informoval o tom například server The Daily Mail. Černošská aktivistka Patrisse Cullorsová koupila dům se třemi ložnicemi, třemi koupelnami, rozsáhlou zahradou a samostatným domem pro hosty. 37letá Cullorsová se nastěhuje do převážně "bílého sousedství".
Logika velí, že byznys nebude zasahovat do politiky. Jde mu hlavně o peníze a nechce si proti sobě poštvat část svých zákazníků. Nejlépe to vyjádřil basketbalista Michael Jordan, který v roce 1990, když byl tlačen do toho, aby v senátních volbách podpořil demokratického kandidáta, prohlásil: „I republikáni kupují tenisky.“ Narážel na svou řadu bot, které vyráběla (a stále vyrábí) firma Nike.
Korporace otevřeně zasahují do politiky. Zástupy společností včetně výrobce limonád The Coca-Cola Company a aerolinek Delta Air Lines se staví proti novému volebnímu zákonu, který prosadilo republikánské vedení v americkém státě Georgia. Ten označil například americký prezident Joe Biden jako „do očí bijící útok na ústavu“. Georgia například v odpověď hlasovala o zrušení daňové úlevy na letecké palivo pro Delta Air Lines. Informuje o tom agentura Reuters nebo časopis Forbes.
Pokud sledujete americkou scénu, tak jste v posledních měsících museli narazit na fenomén Substack. Jestliže máte ve zvyku vyhledávat zajímavé autory, pak jste zaznamenali, že tak jako kdysi používali Blogspot a pak třeba Wordpress, dnes čím dál víc používají platformu Substack. A pokud se bavíte mapováním panických záchvatů, jež zmítají americkými progresivními mediálně-aktivistickými kruhy, pak jste si všimli, že se tam Substack vynořil jako nové nebezpečí.
Joe Biden se znovu a znovu přesvědčuje o tom, že ne veškerá politika Donalda Trumpa byla veskrze mylná. Nejnovějším příkladem je imigrační politika. Stavba zdi na jižní hranici USA dlouho byla trnem v oku demokratů. K tomu se přidaly obrázky z táborů pro uprchlíky, které působily značně drasticky. Děti v železných klecích, spící pod tenkými dekami.
Když se před rokem začínala výrazněji šířit pandemie ve městě Baltimore v americkém státě Maryland, rozhodla se tamní policie zastavit stíhání lidí, kteří se dopustili menších trestných činů. Mezi ně patří například držení drog, prostituce nebo menší dopravní přestupky. Cílem mělo být pomoci zdravotníkům zachytit šíření pandemie, uvádějí americká média. Tato změna ukázala, že zásahy proti zločinům v oblasti kvality života nejsou nutné k zastavené závažnější trestné činnosti, uvedla místní prokurátorka Marilyn Mosbyová.
Není žádným velkým tajemstvím, že Čína a USA jsou na pokraji nové studené války. Je jasné, že americká představa, že imperialistické a autoritářské choutky Pekingu dokáže svázat jeho zapojením do mezinárodního obchodu, byla zcela mylná. S ekonomickým uvolněním nepřišlo uvolnění politické, naopak Čína posílila a má ambice stát se světovým hegemonem. Joe Biden je již třetí americký prezident, který se musí s tímto faktem vypořádávat.
O drobné vytržení z nekončícího proudu tabulek a interpretací epidemické situace se postarala britská královská rodina – přispěchat na pomoc ve chvíli, kdy je nouze nejvyšší, má tak nějak ve zvyku. Díky ní mohli uživatelé pro změnu řešit něco nového, spěšně se proto rozřadili do bitevních šiků a jali se válčit, někdo za královnu, jiní za strašným příkořím vystavenou vévodkyni Meghan.
Americký film Jako v bavlnce (I Care a Lot) je příklad díla, které mohlo (a snad i mělo) být o hodně zajímavější, než je. Zapadá mezi společenskokritické, satirické filmy, v nichž se míchají žánry (podobný je v tom ohledu třeba snímek Nadějná mladá žena), v něčem ale staví soudobé kinematografické konvence na hlavu. Jeho hlavní postavou je ambiciózní žena, která se snaží prosadit v mužském světě, žije v lesbickém vztahu a i v jiných ohledech naplňuje typus soudobé kladné hrdinky.
Vstup Američanky do britské královské rodiny Windsorů mívá většinou rozkladný účinek. Bylo tomu tak v roce 1936, kdy král Edward VIII. raději abdikoval, než aby žil bez rozvedené Američanky Wallis Simpsonové. Částečně se historie opakuje nyní. Pokud má poslední kolo sporu mezi Meghan a Harrym, vévodkyní a vévodou ze Sussexu, a zbytkem královské rodiny nějaký přesah, tak právě v tom, že ukazuje rozdíl mezi americky liberálním a britsky konzervativním vnímáním světa.
Po úterní střelbě ve třech masážních salonech V Atlantě a jejím okolí zemřelo nejméně osm lidí, převážně žen asijského původu. Podle mluvčího policie je velmi pravděpodobné, že za útoky stál stejný pachatel. Vyšetřovatelé po hodinách pátrání a honičce zatkli 21letého podezřelého na jihozápadě státu Georgia, píší americká média. Útočník vtrhl v úterý kolem 17:00 (22:00 SEČ) do masážního salonu ve městě Acworth v okrese Cherokee asi 50 kilometrů od Atlanty, kde postřelil pět lidí.
Bývalá editorka The New York Times Bari Weissová publikovala na platformě Substack svoji reportáž o politickém dění na nejelitnějších amerických středních školách
Zlaté glóby a především jejich organizátor – značně pofiderní Hollywoodská asociace zahraničních korespondentů (HFPA) – nemají zrovna skvělou pověst. Letos se jim sice vytýkal především obligátní nedostatek diverzity, dlouhodobě ale způsob jejich fungování budí spíš podezření ze „staré dobré“ korupce. V historii ceny včetně té nedávné se dají najít příklady velice suspektních nominací. Letošní ceremonie navíc probíhala on-line, což se neobešlo bez menších i větších trapasů, čísla sledovanosti byla katastrofální.
Vedení města Minneapolis dnes souhlasilo, že zaplatí 27 milionů dolarů (591,6 milionu korun) za urovnání civilní žaloby, kterou podala rodina černocha George Floyda kvůli jeho květnovému úmrtí po policejním zásahu v tomto městě v Minnesotě. Právní zástupce Floydovy rodiny Ben Crump uvedl, že jde o nejvyšší částku v předsoudním urovnání v občanskoprávním řízení v historii, napsala agentura AP.
Co kdyby se potomci Josefa Čapka rozhodli, že jeho Povídání o pejskovi a kočičce nevyhovuje současným moresům, a ohlásili, že zastavují jeho publikaci? Něco podobného se totiž stalo ve Spojených státech.
Bezprostředně po zprávě o smrti básníka Lawrence Ferlinghettiho se na sociálních sítích začaly objevovat amatérské turistické fotografie onoho slavného knihkupectví City Lights Books na Columbus Avenue 261. Je to místo v průsečíku mezi čtvrtěmi North Beach a China Town, takže tam vanou orientální pachy, jež se tam mísí se slaným mořským vzduchem, který se asi nikde tak stříbrně netřpytí jako nad pahorky a zálivy San Franciska.
Poslanci Evropského parlamentu měli poslední únorový týden konferenční hovor s řediteli všech velkých firem, které už mají schválené vakcíny proti covidu nebo stojí přesně před schválením. Tedy s šéfy Pfizeru, Moderny, AstraZeneky, Novavaxu, J & J, ale také Sanofi, jež s tou svou zatím do finiše nemíří. Probírali s nimi, jestli a jak by se dala zrychlit výroba vakcín, které jsou jedinou nadějí na konec covidových uzávěr a izolací.
Stýská se už Spojeným státům po Donaldu Trumpovi? Minulý týden to mohlo tak vypadat. Proběhla totiž konference CPAC, každoroční největší setkání konzervativních politiků, aktivistů a vůbec všech možných lidí motajících se především kolem Republikánské strany. Hvězdným řečníkem byl samozřejmě Trump, šlo o jeho první významné veřejné vystoupení od doby, co odešel z úřadu.
Trvalo to něco málo přes měsíc, než se nový americký prezident Joe Biden rozhodl bombardovat jinou zemi. Ve čtvrtek americké letectvo zacílilo na pozice proíránských milic v Sýrii. Zaleží, komu věříte, ale při útoku zemřel jeden člověk (tvrzení milicionářů) až 22 lidí (podle syrských exilových organizací). Podle Američanů šlo o odvetu za raketový útok na americké jednotky v Iráku, při kterém zemřel jeden člověk.
Pandemie koronaviru zamíchala nejedním politickým osudem. Budoucí historici nejspíš povedou debaty o tom, jestli nebýt covidu, vyhrál by Donald Trump podruhé prezidentské volby. Pak je tu samozřejmě Andrej Babiš a jeho hnutí ANO. Před pandemií se zdál neporazitelný, nyní mu koalice vedené Piráty a ODS šlapou na paty, v některých průzkumech ho dokonce už přeskočily. Žádný světově známý politik však nejspíš nezažil takovou houpačku, co se týče oblíbenosti, jako Andrew Cuomo, guvernér státu New York. Z průměrného politika se stal miláčkem médií, nyní je však stále víc považován za lháře a masového vraha
Může za to recenzentka Los Angeles Times Katie Walshová. Kdyby nepublikovala ostře odmítavou (především z ideologických důvodů) recenzi filmu Sama Levinsona Assassination Nation, nevznikl by film téhož režiséra Malcolm a Marie vůbec, nebo by byl výrazně jiný. Jedním z nejvýraznějších témat nového filmu ceněného (či spíš přeceňovaného, snad až protežovaného) režiséra je totiž vztah umělce a kritika, to nejhorší z recenzentské obce pak ve snímku reprezentuje „ta bílá ženská z Los Angeles Times“.
Neúspěchem skončil druhý pokus o impeachment bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, v Senátu sice získal většinu, nikoliv ale potřebnou dvoutřetinovou. Ve prospěch impeachmentu hlasovalo kromě všech padesáti demokratů také sedm republikánských senátorů. Část z těch, kdo skončivšího prezidenta podpořili, tak jistě učinila z přesvědčení, že to, co bylo před zákonodárci ve věci Trumpova chování v době vpádu na Kapitol a před ním doloženo, nenaplňuje definici podněcování ke vzpouře.
Se šílenstvím kolem akcií Gamestopu dorazila vlna populistických revolt na nové teritorium – akciové trhy. I ona je poháněna sociální sítí – po známějším Facebooku a Twitteru vstoupil na politické kolbiště Reddit, síť pro „nerdy“. Jak je to šílené? Kdybyste chtěli nějakému normálnímu člověku tváří v tvář tvrdit, že „akcie vždy jen stoupají“, budete za nebezpečného blázna. Když to v této komunitě odprezentujete ve formátu memu třeba s fotkou Mela Gibsona z filmu Braveheart, jste za hrdinu, který ukazuje cestu ostatním.
V osmasedmdesáti letech zemřel Larry Flynt, mimo jiné vydavatel pověstného pornomagazínu Hustler a také značně kontroverzní postava amerického veřejného života posledních dekád minulého století. V Česku známější než v jiných zemích našich končin a také vnímaný jako významnější. Sehrál zprostředkovaně docela důležitou úlohu ve zdejší veřejné debatě a dá se na něm dobře ilustrovat, jak moc se vnímání otázek svobody projevu na Západě za poslední čtvrtstoletí posunulo.
Každý den má Twitter hlavní postavu. Úkol je nestát se jí, učí jedno často opakované moudro virtuálního světa. Ale někdy se prostě nezadaří. Hlavní postavou – nejenom na Twitteru – se minulý týden stala barmská cvičitelka aerobiku Khing Hnin Wai. Bezděčně se jí totiž podařilo velice bizarním způsobem zachytit historický okamžik. Natáčela se při cvičení na video, zatímco za ní projížděla kolona aut zatknout prezidenta a premiérku. Její video je ale víc než jenom dokument důležitého dějinného okamžiku v historii jedné země na jihovýchodě Asie.
Doposud nezveřejněné nahrávky z bezpečnostních kamer, které ve středu zveřejnili předkladatelé ústavní žaloby proti bývalému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, ukázaly záchranu prominentního republikána Mitta Romneyho před rozzuřeným davem. Je na nich také vidět, jak někdejšího viceprezidenta Mikea Pence při útoku Trumpových stoupenců na sídlo Kongresu z 6. ledna v kvapu vyvádí ze sálu Senátu ochranka.
Americké burzy zažily v posledním lednovém týdnu největší drama od začátku krize v roce 2008. Naštěstí nehrozilo zhroucení ekonomiky, cena akcií nepadala ke dnu, finanční systém jako celek se neotřásal v základech. Přesto americký Wall Street zažil menší revoluci. Parta malých investorů vyzvala na souboj velké hedgeové fondy – a částečně vyhrála. Jistě jsou takoví, kteří z celé akce odešli s velkým balíkem peněz. Nejbizarnější ale je, že řada účastníků se útoku na centrum amerického finančnictví účastnila nikoli kvůli vidině nějakých pohádkových zisků, ale spíš jen tak „pro legraci“.
