Univerzita Karlova se po sedmi letech ozvala své bývalé studentce, po které nyní žádá zaplacení poplatku 14 tisíc za překročení běžné délky studia. K tomu musí zaplatit dalších 8 tisíc exekutorovi, kterého na ni univerzita poslala. Standardní dobu studování přitom studentka překročila pouze o dva měsíce, během kterých byla zapsána na jiné univerzitě, kam nikdy nenastoupila.
Univerzita Karlova (UK) se v mezinárodním žebříčku vysokých škol během posledních pěti let dál a dál propadá. Za tu dobu spadla ve srovnání ostatních univerzit ve světě o 81 míst. Zatímco v roce 2014 byla v hodnocení, které zveřejňuje britská společnost Quacquarelli Symonds (QS), na 233. pozici, letos se umístila na 314. místě. Univerzita, v jejímž čele stojí čtyři roky rektor Tomáš Zima, však tuto pozici považuje za úspěch, a to s ohledem na stagnaci financování českých vysokých škol.
Vysoké školy řeší čím dál více problém, který se týká seminárních a diplomových prací psaných na zakázku. Studenti si práci nechají napsat za úplatu obvykle z nedostatku času či kvůli tomu, že zadanému tématu nerozumí.
Mikuláš Bek je nejvýraznější postavou mezi rektory vysokých škol, kteří jsou ve sporu s Milošem Zemanem.
Nad tématem, proč jsou srovnatelně inteligentní dívky ve škole mnohem úspěšnější než chlapci, se v salonu sešli analytička Simona Weidnerová z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy, která se dlouhodobě zabývá vztahem mezi vzděláním a pracovním úspěchem, Ondřej Šteffl, majitel agentury Scio, která dělá testy na srovnávání studijních předpokladů, a psycholožky Dobromila Trpišovská a Marie Vacínová.
Co říci o novém ministru školství, o jehož kariéře ani názorech na školství nic nevíme? Pro televizního zprávaře nezáviděníhodný úkol. Ale když je to ministryně? Snadné východisko: moderátor uvede, tak jako ČT v polovině června při jmenování Kateřiny Valachové, že „po pěti letech je opět ministryní školství žena“ – a má vystaráno.
V podpoře vědy stát selhal a bude na nás, abychom to napravili. Tato věta shrnuje důvěrný dokument vicepremiéra Pavla Bělobrádka, kterým vládě navrhuje, jak financovat výzkum v letech 2016–18. „Stávající systém podpory výzkumu je dlouhodobě neudržitelný a neřiditelný,“ zní jeden z citátů kritické zprávy.
Návrh na odebrání akreditace soukromé Univerzitě Jana Amose Komenského, přezdívané tiskárna diplomů, opět vyvolal diskusi o úrovni vysokých škol, zejména soukromých, a také o motivaci jejich studentů. Chtějí se skutečně něco naučit, nebo jim stačí pouhý „papír“?
Na začátku byla touha po tom, co bylo vzácné a výnosné. Ještě před patnácti lety mělo v Česku vysokoškolské vzdělání necelých 10 procent lidí. Na univerzity nastupoval jen jeden ze čtyř maturantů. Tomu odpovídal finanční bonus za diplom. Ti, kdo ho měli, vydělávali v průměru víc než dvakrát tolik co lidé s maturitou. Byla to pojistka před nezaměstnaností.
