Od čtvrtka startuje na Vysoké škole ekonomické v Praze předmět, ve kterém postupně vystoupí všichni ministři jednobarevné vlády v demisi včetně premiéra Andreje Babiše. Proti přednáškám ministrů i premiéra, kteří vládnou bez důvěry sněmovny, podepsalo petici téměř 500 lidí. Vedení fakulty, na jejíž půdě členové vlády vystoupí, ujišťuje, že žádnou politickou agitku nedovolí.
Studenti ze zhruba 300 vysokých a středních škol po celé zemi se ve čtvrtek v poledne připojili k půlhodinové výstražné stávce, cílem protestu bylo bránit společenské a ústavní hodnoty. Před školami a na protestních demonstracích v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích, Olomouci, Hradci Králové a dalších větších městech se sešly dohromady tisíce mladých lidí. V projevech, na transparentech a na sociálních sítích studenti kritizovali přístup vrcholných politiků k ústavě či vůči médiím.
Středoevropská univerzita (CEU), která sídlí v Budapešti, otevře po New Yorku svou pobočku také ve Vídni. S odvoláním na vysokou školu, jejímž zakladatelem je americký miliardář maďarského původu George Soros, o tom informoval rakouský list Kurier. Budapešťské univerzitě před časem hrozilo, že bude muset kvůli zákonu z dílny vlády premiéra Viktora Orbána, svou činnost v Maďarsku ukončit.
Ve více než dvaceti městech po celém Slovensku se v pátek uskuteční demonstrace. Protesty nazvané Postavme se za slušné Slovensko se uskuteční také ve dvanácti městech před slovenskými velvyslanectvími, včetně České republiky. K chystaným demonstracím se připojily i některé vysoké školy a univerzity, které dají svým studentům rektorské volno, aby se studenti mohli protestů zúčastnit. Slovenská opozice se v nynější politické krizi snaží vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. „Nejde jí o nic menšího než o státní převrat,“ reaguje premiér Robert Fico.
Videa s ním mají na YouTube přes sto padesát milionů zhlédnutí. V New York Times se o něm zmiňují jako o nejvlivnějším intelektuálovi Západu. Přednáškové sály po celém světě má beznadějně vyprodané a jeho kniha 12 pravidel pro život: protilátka k chaosu je nejprodávanější knihou na Amazonu (dokonce i před bestsellerem Fire and Fury ze zákulisí Trumpova Bílého domu).
Dnes v Havlbrodě zemřel Jaroušek Med, napsal mi včera vpodvečer v textové zprávě Zdeněk Jančařík, salesiánský kněz a v posledních letech možná jeho přítel nejvěrnější.
Před dvěma lety excelovala Vendula Fialková u mezinárodní maturity na Novém PORGu, nyní studuje matematiku na prestižní britské univerzitě v Oxfordu. „Určitě půjdu směrem aplikované matematiky, ale ještě nevím, co přesně to bude,“ říká nadějná studentka. O své střední škole říká, že ji na vzdělávací systém dobře připravila. „Důležité bylo, že škola vyžadovala psaní esejí, dlouhodobější projekty a podobně, což je základ veškerého studia v Británii a někteří se s tím na začátku těžko srovnávali,“ dodává Vendula.
Jmenování nových rektorů způsobilo další rozpory mezi akademickou obcí a Pražským hradem. Původně měl šéfy tuzemských vysokých škol a univerzit podle jejich tvrzení v úterý jmenovat na Hradě prezident Miloš Zeman. Oslovení rektoři ale uvedli, že telefonické pozvání v pondělí pracovníci Kanceláře prezidenta republiky zrušili. Hrad však slovy mluvčího odmítá, že by akci avizovali. Rektory nakonec jmenoval v úterý ve 14 hodin ministr školství v demisi Robert Plaga (za ANO), což se mnohým rektorům nelíbí a považují to za zneuctění akademické obce.
Prezident Miloš Zeman v pondělí jmenoval do funkce 12 rektorů veřejných vysokých škol a univerzit. V tiskové zprávě o tom informoval jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Jmenování neprovázel ceremoniál, který se v minulosti u těchto příležitostí obvykle konal na Hradě.
Druhý nejbohatší Čech Daniel Křetínský včera představil v Brně svou vizi spolupráce mezi Právnickou fakultou Masarykovy univerzity a svým EPH. Institut energetických studií, který bude vychovávat vzdělané odborníky zaměřené na praktické fungování energetického trhu.
U jednobarevné vlády hnutí ANO není jisté, jak dlouho by trvala. V čele resortu školství by tedy měl být náměstek ministerstva, soudí rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Ten ve středu odmítl nabídku Andreje Babiše stát se ministrem školství. Těžko bych mohl být ve vládě, v níž jsou strany nebo strana, kterou nevolím, říká Bek.
Akademický senát Univerzity Karlovy v Praze (UK) zvolil staronovým rektorem školy Tomáše Zimu. Získal 51 hlasů z 68 platných, pro své zvolení potřeboval 36 hlasů. Jeho protikandidáta z přírodovědecké fakulty Jana Černého podpořilo 17 senátorů. Další funkční období by Zimovi mělo začít v únoru 2018, ve funkci ho ještě bude muset potvrdit prezident. Školu povede do roku 2022.
Předsednictvo vlády se v pondělí shodlo na zvýšení rozpočtu vysokých škol na příští rok o tři miliardy korun. Během jednání vlády, na kterém budou ministři schvalovat rozpočet, to sdělil vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Pro kapitolu vědy a výzkumu, kde panovaly spory, navrhl kompromis tak, aby balík peněz činil 35,6 miliardy korun.
Vysoké školy dostanou příští rok přidáno, představitelé vládní koalice ale zatím neupřesnili, s jakou částkou mohou počítat. Podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) našla po výzvě premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) z minulého týdne ministerstva ve svých rezervách devět miliard korun pro zvýšení rozpočtu na příští rok.
Výdaje na žáka ve školských zařízeních v Česku jsou pod průměrem zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento stav je podle výroční zprávy organizace patrně dán výrazně nižšími platy učitelů na všech stupních vzdělávání. Naproti tomu odborné vzdělávání a příprava je v tuzemsku mnohem rozšířenější než v ostatních zemích OECD.
Školské odbory v pátek vyhlásily stávkovou pohotovost. V den protestní akce za zvýšení platů učitelů v regionálním školství o 15 procent a za navýšení rozpočtu vysokých škol ale ministr financí Ivan Pilný (ANO) uvedl, že nároky na platy učitelů převyšují možnosti návrhu státního rozpočtu. Protestního shromáždění v Betlémské kapli v Praze se účastnili i reprezentanti vysokých škol a profesních asociací.
Školy i univerzity chtějí přidat 15,5 miliard korun, nic z toho, však možná vůbec nedostanou. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) totiž prohlásil, že na platy učitelů v rozpočtu pro rok 2018 peníze zatím nejsou, a to i přesto, že premiér Bohuslav Sobotka slíbil, že učitelům vláda přidá již od listopadu. Akademikům zase vláda 4,5 miliardy slíbila již na jaře a zároveň stále opakuje, že peníze na platy učitelů jsou prioritou.
Na rekonstrukce a modernizace vysokých škol stát připravil téměř 14 miliard korun, školy ale v letech 2011 až 2016 nevyčerpaly ani polovinu. Ministerstvo školství jako správce programu navíc nemá ani přehled o tom, jestli a jak peníze poskytnuté na obnovu a rozvoj vysokoškolské infrastruktury pomohly.
Rada vysokých škol se připojila k České konferenci rektorů a zásadně odmítla současný návrh rozpočtu pro vysoké školy. Po jejím pravidelném zasedání to na tiskové konferenci řekl místopředseda rady Milan Pospíšil.
Univerzita Karlova se po sedmi letech ozvala své bývalé studentce, po které nyní žádá zaplacení poplatku 14 tisíc za překročení běžné délky studia. K tomu musí zaplatit dalších 8 tisíc exekutorovi, kterého na ni univerzita poslala. Standardní dobu studování přitom studentka překročila pouze o dva měsíce, během kterých byla zapsána na jiné univerzitě, kam nikdy nenastoupila.
Univerzita Karlova (UK) se v mezinárodním žebříčku vysokých škol během posledních pěti let dál a dál propadá. Za tu dobu spadla ve srovnání ostatních univerzit ve světě o 81 míst. Zatímco v roce 2014 byla v hodnocení, které zveřejňuje britská společnost Quacquarelli Symonds (QS), na 233. pozici, letos se umístila na 314. místě. Univerzita, v jejímž čele stojí čtyři roky rektor Tomáš Zima, však tuto pozici považuje za úspěch, a to s ohledem na stagnaci financování českých vysokých škol.
Vysoké školy řeší čím dál více problém, který se týká seminárních a diplomových prací psaných na zakázku. Studenti si práci nechají napsat za úplatu obvykle z nedostatku času či kvůli tomu, že zadanému tématu nerozumí.
Mikuláš Bek je nejvýraznější postavou mezi rektory vysokých škol, kteří jsou ve sporu s Milošem Zemanem.
Co říci o novém ministru školství, o jehož kariéře ani názorech na školství nic nevíme? Pro televizního zprávaře nezáviděníhodný úkol. Ale když je to ministryně? Snadné východisko: moderátor uvede, tak jako ČT v polovině června při jmenování Kateřiny Valachové, že „po pěti letech je opět ministryní školství žena“ – a má vystaráno.
Nad tématem, proč jsou srovnatelně inteligentní dívky ve škole mnohem úspěšnější než chlapci, se v salonu sešli analytička Simona Weidnerová z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy, která se dlouhodobě zabývá vztahem mezi vzděláním a pracovním úspěchem, Ondřej Šteffl, majitel agentury Scio, která dělá testy na srovnávání studijních předpokladů, a psycholožky Dobromila Trpišovská a Marie Vacínová.
V podpoře vědy stát selhal a bude na nás, abychom to napravili. Tato věta shrnuje důvěrný dokument vicepremiéra Pavla Bělobrádka, kterým vládě navrhuje, jak financovat výzkum v letech 2016–18. „Stávající systém podpory výzkumu je dlouhodobě neudržitelný a neřiditelný,“ zní jeden z citátů kritické zprávy.
Návrh na odebrání akreditace soukromé Univerzitě Jana Amose Komenského, přezdívané tiskárna diplomů, opět vyvolal diskusi o úrovni vysokých škol, zejména soukromých, a také o motivaci jejich studentů. Chtějí se skutečně něco naučit, nebo jim stačí pouhý „papír“?
Na začátku byla touha po tom, co bylo vzácné a výnosné. Ještě před patnácti lety mělo v Česku vysokoškolské vzdělání necelých 10 procent lidí. Na univerzity nastupoval jen jeden ze čtyř maturantů. Tomu odpovídal finanční bonus za diplom. Ti, kdo ho měli, vydělávali v průměru víc než dvakrát tolik co lidé s maturitou. Byla to pojistka před nezaměstnaností.
