Posledních zhruba deset let míváme pocit, že se něco děje s ročními obdobími. Pěkné teplé počasí trvá někdy až do listopadu. Počátek jara je častěji studenější a konec teplejší a do toho přicházejí nečekané výkyvy, kdy jako letos v půlce května napadne sníh v Pošumaví, zatímco na hlubokém severu ve stejný den naměřili skoro 30 °C. Doopravdy se něco děje, anebo si jenom špatně pamatujeme minulost?
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) varuje před vytrvalými dešti. V severovýchodní polovině Česka může ve středu a ve čtvrtek dopoledne napršet 30 až 70 milimetrů, na návětří hor ojediněle přes 100 milimetrů vody. V Beskydech se vydatnější srážky budou vyskytovat až do čtvrtečního večera. V zasažených oblastech mohou hladiny toků vystoupat na první a druhý povodňový stupeň, na tocích odvodňujících Jeseníky až třetí stupeň, tedy ohrožení.
Před lety ne tak dávnými snil člověk z věčně mokré střední Evropy o jihu. Vždy když se třeba vracel z krajů, kde téměř neprší a stále svítí slunce, do své deštivé země, říkal si, jaké to jsou šťastné národy, které nemusí myslet na to, že každou chvíli zmoknou! Nestálo to za nic, ty propršené životy, ta prochcaná léta... Vždyť všichni známe tu slavnou, zdánlivě vulgární, ve skutečnosti hluboce procítěnou scénu s Josefem Kemrem ze Samoty u lesa: Chčije a chčije... Takže, pane Kemr, dědo Komárku, už nechčije. Je sucho, to byste koukal.
Grónské ledovce jsou pro teorii o člověkem zaviněném globálním oteplování něco jako osvědčené křoví. Do Grónska letěla v roce 2007 německá kancléřka Angela Merkelová, aby mohly vzniknout fotografie političky v outdoorové bundě s tajícím ledovcem v pozadí. A skutečně se na tomto ostrově, přilípnutém k Severní Americe, dal úbytek ledovců pozorovat jako v nějakém časosběrném dokumentu.
Sobotní slunečné počasí přilákalo do hor tisíce lyžařů. V mnoha skiareálech se o víkendu lyžovalo naposledy, od pondělí budou v provozu už jen hlavní či výše položená střediska, některá přešla na takzvaný víkendový provoz. V nich by se mohlo lyžovat ještě o prvním dubnovém víkendu, někde i do Velikonoc. Provozovatelé lyžaře lákají na snížené ceny.
Pravděpodobně úder tornáda si v americkém státě Alabama v neděli vyžádal nejméně 22 obětí včetně dětí a neupřesněný počet zraněných, z toho několik vážně. Aktualizovanou bilanci oznámil šerif nejhůře postiženého okresu Lee County Jay Jones. Počet mrtvých podle něj nejspíš ještě poroste, protože někteří lidé jsou stále pohřešováni.
Je mnoho věcí, na které jsme si zvykli tak, že už o nich ani neuvažujeme, a přesto za sebou mívají pozoruhodnou staletou historii. Je to třeba čiré sklo, asfalt, hliník či úplně obyčejný led. Na něm v době před vynálezem ledničky záviseli řezníci, pivovarníci a vlastně všichni lidé, kteří celý rok chtěli jíst maso.
Mnohá místa republiky zasáhlo husté sněží. Sníh tentokrát zasypal i Prahu, na některých místech sněžení doprovázel vítr, což ještě víc komplikovalo dopravu. Problémy měly hlavně městské i příměstské autobusy MHD, některé komunikace byly podle webu pražského dopravního podniku kvůli napadanému sněhu nesjízdné, mnoho spojů nabíralo zpoždění a řada příměstských linek ráno vůbec nevyjela. Sníh navátý na výhybkách způsobil potíže i na pražském železničním uzlu. Z pražského letiště v Ruzyni bylo odkloněno pět letů, a to do Vídně a do Brna. Ráno mohli lidé nad Prahou pozorovat bouřku.
Přes sedm miliard z rozpočtu a více než jedenadvacet miliard z peněz Evropské unie. Tolik v minulých čtyřech letech vynaložilo ministerstvo zemědělství v boji proti suchu a zadržení vody v krajině. A s dalšími miliardami se počítá na další roky. Nedostatek vody je totiž reálným problémem, který se nejvíce objeví v letních měsících. Minulý rok znamenal pro tuzemské zemědělce jeden z nejsušších v dlouhodobé historii. Škody jsou vyčísleny na skoro jedenáct miliard.
Výrazné sněžení zkomplikovalo situaci v České republice i v sousedním Rakousku. Zatímco v Krkonoších byl v úterý po přívalech sněhu vyhlášen čtvrtý stupeň lavinového nebezpečí, v Rakousku je od pondělku kvůli sněhové kalamitě uzavřena téměř polovina lyžařských sjezdovek. Extrémní počasí si také vyžádala smrt muže, který spadl při odklízení sněhu ze střechy a který se stal v oblasti Salcburku už třetí obětí sněhové kalamity posledních dnů.
Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775, kdy tam začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota za rok 2018 dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně více než průměr za roky 1775 a 2014, tedy za více než dvě století. Oznámil to v sobotu na svém webu Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologická stanice v Klementinu je délkou soustavného zaznamenávání údajů o počasí jedinečná v Česku i celé střední Evropě.
Tragická situace na páteřní dálnici D1 vyeskalovala v posledních dnech. Kvůli sněhu a námraze se tvořily desítky kilometrů dlouhé kolony, ve kterých zoufalí řidiči museli i spát. Ministr dopravy Dan Ťok však vidí problém u samotných šoférů. Podle něj za kolony mohou nákladní automobily, které zablokovaly oba pruhy. Politik za hnutí ANO také zkritizoval opravy dálnice mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem, které nabírají zpoždění.
Meteorologové zvýšili stupeň nebezpečí výstrahy před ledovkou na západě Čech na extrémní. Lidé by podle nich neměli vycházet ani vyjíždět autem. Ledovka se může až do sobotního rána tvořit i na jiných místech ČR, nebezpečí je tam ale nižší. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ledovka pokryla silnice v Karlovarském a Plzeňském kraji už v pátek, na řadě míst způsobila nehody nebo zastavila dopravu.
Německo, které téměř rezignovalo na individuální mateřství, leží jako obrovská bezmocná kojící samice, k níž se může kdokoli přisát. To – mimo jiné zajímavé věci – říká s typickou dikcí biolog, filozof a spisovatel Stanislav Komárek, jedna z mála skutečně originálních postav pražského akademického světa. Lze si jej představit jako reinkarnaci buddhistického mnicha nebo čínského mudrce, který se shodou okolností vyskytuje na Vinohradech a na Přírodovědecké fakultě UK, ale jednou se vrátí na kosmické pláně Orientu.
Hurikán Michael nedaleko města Panama City na severozápadě Floridy vstoupil na pobřeží. Živel, který americké úřady i Národní středisko pro hurikány (NHC) označují jako mimořádně nebezpečný, doprovází vítr o rychlosti 250 kilometrů v hodině. Úřady se obávají, že Michael způsobí v oblasti rozsáhlé škody, ačkoli by nad pevninou měl podle meteorologů začít rychle slábnout.
Jihozápad řeckého poloostrova Peloponés zasáhl v sobotu ráno středomořský hurikán Zorba. Nejdříve se opřel do malých přístavních městeček Pylos a Methoni, informovala agentura DPA. Na mnoha místech vypadl proud, pobřežní stráž zrušila všechna trajektová spojení mezi přístavem Pireus a ostrovy Mykonos, Santorini, Rhodos a Kos.
Po větrné noci z neděle na pondělí na desítce míst v Česku nejezdí vlaky, omezení jsou také na silnicích, hlavně kvůli spadlým stromům. Výpadky jsou v dodávkách elektřiny. Vyplývá to z informací na webu Českých drah a policie a informací od energetiků. Varování Českého hydrometeorologického ústavu před silným větrem platilo do pondělního rána 06:00.
V neděli nastává podzimní rovnodennost a začíná astronomický podzim. Slunce vstupuje do znamení Vah, kdy se střed Slunce nachází nad zemským rovníkem, takže rovnoměrně osvětluje obě polokoule. Díky tomu mají den a noc téměř stejnou délku. Počasí bude v nejbližších dnech podle předpovědi meteorologů kolísat. Začátkem příštího týdne se ochladí přes den až na devět stupňů, ale ve čtvrtek mohou teploty vystoupat až na 20 stupňů Celsia.
Česko v neděli a pondělí opět zasáhne silný vítr, který na horách může dosáhnout i síly orkánu. Vyplývá to z výstrahy, kterou v sobotu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vítr může podle ústavu strhávat stromy nebo i auta a střechy domů. V části republiky působil vítr škody již v pátek a noci na sobotu.
Rozsáhlé škody ve výši desítek miliard dolarů a nejméně 13 mrtvých si přes víkend vyžádal v Severní a Jižní Karolíně přírodní živel Florence. V pátek udeřil na východní pobřeží USA jako hurikán, v sobotu zeslábl na tropickou bouři a dnes klesl do kategorie tropické deprese. Meteorologové sice předpokládají další mírnění síly větru, nicméně varují před trvajícími intenzivními srážkami. V sobotu americký prezident Donald Trump vyhlásil stav přírodní katastrofy v osmi okresech Severní Karolíny, které hurikán Florence zdevastoval.
K boji s hurikánem Florence, který zasáhl východní pobřeží Spojených států, přispívají i Češi. Americké úřady k monitorování pustošivého živlu totiž používají službu pro předpověď počasí a hlavně pohybu větru Windy, za níž stojí zakladatel Seznamu Ivo Lukačovič. V USA přitom nejsou sami, denně se na služby aplikace spoléhá kolem 300 tisíc lidí.
Střed hurikánu Florence, který zaplavuje ulice amerických měst a ničí domy či stožáry elektrického vedení, udeřil na pobřeží USA ve městečku Wrightsville Beach v Severní Karolíně. Záchranáři evakuují stovky lidí ze zatopených měst a zničených budov. Síla živlu se sice snížila z druhého na první stupeň pětibodové stupnice, hurikán však zároveň zpomalil svůj postup. Kvůli tomu může přinést více srážek, než se předpokládalo.
K východnímu pobřeží USA se žene hurikán Florence, kvůli němuž úřady nařídily evakuaci 1,7 milionu obyvatel Severní a Jižní Karolíny a Virginie. Bouře podle Národního střediska pro hurikány (NHC) zeslábla na druhý stupeň z pěti a hurikán zpomaluje svůj postup. NHC přesto varovalo, že jde o mimořádně nebezpečný živel, který může ohrozit lidské životy, především kvůli hrozícím záplavám. Americká média v souvislosti s hurikánem nešetří výrazy jako „monstrum“ nebo „bestie“. V oblasti byla mimo jiné zrušena více než tisícovka letů.
Letošní léto v pražském Klementinu bylo nejteplejší v historii této nejstarší stanice v zemi, na níž se počasí nepřetržitě sleduje od roku 1775. Průměrná teplota 22,7 stupně Celsia je nejvyšší za uplynulých 244 let, uvedl Český hydrometeorologický ústav na svém informačním webu.
Po létech 2003 a 2015 prožívá Česko už třetí mimořádné sucho během krátké doby. Bývalého ředitele Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a současného předsedu Českého národního výboru pro omezování následků katastrof Ivana Obrusníka spolu se soukromým zemědělcem Vladimírem Kunclem, profesorem České zemědělské univerzity Vilémem Podrázským a Martinem Možným z observatoře ČHMÚ v Doksanech pozval Týdeník Echo, aby zodpověděli otázku, čím je výjimečné letošní sucho.
Do Česka míří po horkých dnech ochlazení. Víkendový déšť a ojedinělé bouřky by s sebou měly přinést i teploty kolem dvaceti stupňů. Současné vedro vystřídají ve čtvrtek odpoledne a večer v centrální části Česka ojedinělé silné bouřky s přívalovým deštěm a krupobitím, v pátek pak ochlazení. Čtvrteční teploty ještě ale vyšplhají k 34 stupňům Celsia a podobných hodnot budou dosahovat v celé republice.
Až do pátku příštího týdne se budou teploty držet nad 30 stupni Celsia a nadprůměrně teplé počasí vydrží minimálně do konce srpna a zřejmě i v první polovině září. Koncem příštího týdne se sice ochladí na dvacet až 25 stupňů Celsia, do konce letních prázdnin však teploty znovu porostou. Už ale asi nepřekročí tropickou třicítku jako v uplynulých týdnech. Srážky budou průměrné, jen přechodné a ne na celém území republiky, takže v některých oblastech se srážkový deficit bude i nadále prohlubovat. Vyplývá to z měsíčního výhledu počasí, který zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Rekordní horka z posledních týdnů donutila pražský dopravní podnik přehodnotit výhled do budoucna. Nově počítá s tím, že příští rok by mělo v ulicích hlavního města jezdit o 250 klimatizovaných tramvají více, nakupuje i autobusy vybavené chladicími jednotkami. Výrazně více vozů MHD ale zůstává neklimatizovaných. Lepší je situace ve vlacích a dálkových autobusech, kde je klimatizací opatřená naprostá většina souprav.
Meteorologové po lehkém víkendovém ochlazení opět očekávají nástup extrémních teplot. Ve středu a ve čtvrtek mohou vzácně vystoupat až k 38 stupňům Celsia. Ochlazení přijde v pátek. Do tuzemska ho donese studená vlna přesouvající se z Atlantiku přes kontinentální Evropu směrem na východ. Teploty se díky tomu budou pohybovat okolo 25 stupňů.
Nejstarší víno světa, které se dá ještě vypít, je k vidění v klášteře ve Würzburgu na severu Bavorska. Pochází z roku 1540 a jmenuje se Mordbrenner. To se dá vyložit jako „vražedný palič“ ve smyslu vraha, který upaluje své oběti zaživa. Víno je proto tak skvělé a proto tak dlouho vydrželo, protože bylo lisováno z hroznů, které zrodilo nejteplejší, vražedné léto minulého tisíciletí. Tekuté zlato z vinných hroznů je ve skutečnosti připomínkou historické katastrofy.
