Tag: Německo

Články k tagu

Německý rok 1968 a všechny jeho oběti

Když český autor napíše původní práci o zahraniční problematice, aniž jen přežvykuje, co se tak píše a vysílá, můžeme to považovat za událost. Mezi přežvýkavci na Německo se vymyká Aleš Valenta, historik, dlouhá léta učitel na univerzitě v Hradci Králové i publicista. Spouštěčem Valentova zájmu o Německo byla tzv. uprchlická krize před sedmi lety. Nejprve se z toho zrodila kniha Německo: Mýtus a realita, poměrně přesvědčivé nabourání mýtu o této zemi coby kolébce moderní tolerance a baště otevřené výměny myšlenek a politické kultury. Druhá kniha prohlubuje tu první. Jmenuje se Německý rok 1968.

Německé plány: do konce roku ukončit odběr ropy z Ruska

Německo do konce letošního roku zastaví dovoz ropy z Ruska. Podle agentury Reuters to ve středu řekla ministryně zahraničí Annalena Baerbocková po schůzce s resortními kolegy z Pobaltí. Podobně se už koncem března vyjádřil německý ministr hospodářství Robert Habeck. „Do léta snížíme ropu na polovinu a do konce roku budeme na nule a potom bude ve společné evropské cestovní mapě následovat plyn, protože náš společný odchod, úplný odchod Evropské unie, je naší společnou silou,“ dodala Baerbocková .

Ukrajina ukáže, jaké zbraně potřebuje, a my je zaplatíme, řekl Scholz po schůzce G7

Německý kancléř Olaf Scholz vzkázal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že Západ vůči němu kvůli nesmyslné válce na Ukrajině pociťuje vztek, a vyzval ho, aby palbu proti sousední zemi zastavil. Přislíbil, že jeho vláda bude pro Ukrajinu nakupovat zbraně u zbrojních firem.b "Pociťujeme nesmírný smutek kvůli obětem a – i to je třeba říct – vztek vůči ruskému prezidentovi a této nesmyslné válce," řekl Scholz po úterním jednání šéfů zemí skupiny G7.

Němci nemohou za všechno, například za válku na Ukrajině

V Evropě a speciálně v její středovýchodní části včetně českého koutu se po 24. únoru zrodil nový konsenzus. Za ruský vpád na Ukrajinu mohou – pochopitelně po Rusku – nejvíc Němci. O minulém víkendu to zcela natvrdo řekla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková, která Angelu Merkelovou žádá, aby se celému světu omluvila za to, co se na Ukrajině děje. Vladimir Putin podle Vereščukové německou kancléřku „zmanipuloval natolik, že učinila Německo a Rusko na sobě závislými“. Při stavbě plynovodu Nord Streamu II Kyjev společně s Varšavou varovaly, že jde o geopolitický, nikoli ekonomický projekt.

„Nepravdivé a zlomyslné.“ Berlín a Kyjev stupňují „nediplomatickou“ válku

Ostrá rétorická válka mezi Kyjevem a Berlínem se vede témeř každý den, Velikonoce nevyjímaje. Bývalý spolkový ministr zahraničí Sigmar Gabriel (SPD) se zastal německého prezidenta ve sporu o nechtěnou návštěvu Franka-Waltera Steinmeiera v Kyjevě a ostře zaútočil na ukrajinského velvyslance v Berlíně Andrije Melnyka. Podle Gabriela šíří ambasador konspirační teorie a jeho výroky označil za "nepravdivé a zlomyslné. Melnyk vzápětí reagoval: "Styďte se."

Německo tanky Ukrajině nedodá. „Nechceme být ruským terčem“

V minulých dnech probíhala v Německu ostrá o vyzbrojování Ukrajiny ze strany Německa. Zatímco ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení) požadovala co nejrychlejší a nejefektivnější pomoc ohledně dodávky těžkých zbraní, kancléř Olaf Scholz (SPD) byl zdrženlivější a požadoval akci na úrovni EU či NATO. Nyní kancléře Scholze podpořil i vicekancléř a spolustraník Baerbockové Robert Habeck. Německo podle něj Ukrajině těžké zbraně, jako jsou tanky, nedodá, místo toho ale navýší částku na pomoc Ukrajině. Informuje Politico.

Angela Merkelová by měla požádat celý svět o odpuštění, prohlásila ukrajinská vicepremiérka

Ukrajinské vedení dál stupňuje rétoriku vůči Německu. Bývalá kancléřka Angela Merkelová by měla požádat celý svět o odpuštění za to, co se stalo na Ukrajině. Prezident Vladimir Putin jí zmanipuloval natolik, že učinila Německo a Rusko na sobě závislými, prohlásila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková v rozhovoru pro polský server Wiadomości. Rovněž požaduje stíhání válečných zločinců.

Hrdinka, nebo eso propagandy. Die Welt zaměstnal kontroverzní ruskou novinářku

Záběry s jejím protestem v živém vysílání ruské nejsledovanější televize ji proslavily, její další osud však budí kontroverze. Novinářku Marinu Ovsjannikovovou vzdor v přímém přenosu katapultoval do vysílání západních médií a nově ji vynesl dokonce místo v prestižním německém deníku Die Welt. Zatímco pro některé jde o hrdinku, jiní si klepou na čelo s tím, že si nepoučitelný Západ osvojil trojského koně ruské propagandy.

Policie zmařila plány na únos ministra zdravotnictví

Policie v Německu vzala do vazby čtyři muže, kteří čelí podezření, že připravovali únos německého ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha a dalších vládních činitelů. Skupina extremistů také plánovala způsobit celostátní výpadek proudu a vyvolat chaos. Podle agentury Reuters chtěli rozpoutat „občanskou válku“ a svrhnout demokracii v zemi.

Němci a Rusové: jako vztah zajíce a kobry

Kyjev dal najevo, že nemá právě chuť na spolkového prezidenta Steinmeiera, který tam chtěl vykonat zdvořilostní návštěvu. Kancléř Olaf Scholz to nazval poněkud iritující, ale i tak ujistil Ukrajinu, že Německo stojí za ní a že podpora bude pokračovat. Zároveň se Německo do ní moc nehrne, zemní plyn chce dál odbírat a místo zbraní by raději dodávalo obvazy a plynové masky. Německo samozřejmě nefandí v téhle válce Rusku, ale Rusko je pro Německo zvláštní záležitost.

„Je to poněkud iritující.“ Scholze rozčílilo, že Ukrajina odmítla návštěvu německého prezidenta

Německý kancléř Olaf Scholz dnes označil za "poněkud iritující" skutečnost, že Kyjev odmítl chystanou návštěvu spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera na Ukrajině. Sám se pozvání do Kyjeva nyní přijmout nechystá, řekl dále Scholz rozhlasové stanici Inforadio. Zdůraznil však, že s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským je v častějším telefonickém kontaktu, než téměř všichni ostatní západní politici.

Scholz brání dodávkám tanků na Ukrajinu. „Už žádné výmluvy,“ vzkázali mu Zelení

Německý kancléř Olaf Scholz odmítl, aby jeho země dodávala zbraně na Ukrajinu na vlastní pěst. Zdrženlivé vyjádření sociálnědemokratického politika podle agentury DPA následovalo po výzvě ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové (Zelení), aby Německo Ukrajině poskytlo těžké zbraně na obranu proti ruským invazním jednotkám. Uvádí Politico.

„Příští zimu bude v Německu chladno a draho.“ Od Putina k plně zelené energetice

Německo se od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu řadí mezi největší odpůrce radikálního odstřižení od ruského plynu, díky kterému proudí k Vladimiru Putinovi denně miliardové částky. Svou silnou závislost na plynu si Němci uvědomují, přišli proto s velmi ambiciózním plánem, jak se z ní vymanit. Nejde však o nic jiného než o ještě mnohem rychlejší energiewende, tedy přechod na zelenou energetiku fungující plně na obnovitelných zdrojích.

Scholzův debakl. Všeobecná očkovací povinnost v Německu nebude, návrh ztroskotal

Německo všeobecnou očkovací povinnost proti covidu-19 nezavede. Parlament dnes odmítl kompromisní návrh části poslanců vládních stran nařídit očkování od 60 let věku. Hlasování předcházela bouřlivá debata mezi zastánci a obhájci vakcinace. Pro vládu kancléře Olafa Scholze je výsledek hlasování neúspěchem, povinnou imunizaci totiž podporovali šéf německé vlády i ministr zdravotnictví Karl Lauterbach. ten se se v projevu před hlasováním snažil poslance přesvědčit, že povinné očkování osob starších 60 let je tou nejlepší cestou.

NATO nezůstane podle Scholze stranou války. „S Ukrajinou vedeme důvěrná jednání.“

Pachatelé a ti, kteří vydávali povely při masakru civilistů v ukrajinském městě Buča, musí nést odpovědnost. Ve Spolkovém sněmu to ve středu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož se krveprolití dopustili ruští vojáci. Řekl také, že Berlín vede tajné rozhovory s Kyjevem o případných budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Zabíjení civilistů je válečný zločin, zdůraznil Scholz a varoval, že je třeba se připravit na další podobné obrázky jako z Buče.

My Putinovi tu válku platíme

Střední Evropa v nové realitě po ruském útoku na Ukrajině. Ve veřejném Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla ve spolupráci s Polským institutem v Praze a s polskou revuí Wszystko Co Najważniejsze o ní diskutovali Przemysław Żurawski vel Grajewski,Michał Kłosowski, Mirek Topolánek a Karel Schwarzenberg, Debatu moderovala analytička Echa Lenka Zlámalová. Odehrála se v úterý 29. března. Dva dny předtím, než Vladimir Putin vyhlásil, že bude za plyn přijímat jen platby v rublech.

Účet za odpojení od energií z Ruska: Češi by v průměru zaplatili o 7600 korun víc

Kompletní odpojení od ruských energií by každého dospělého Čecha stálo průměrně 7600 korun za rok, celkem 66 miliard podle analytického týmu francouzské vlády. Uvedl to hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. V důsledku ruské invaze na Ukrajinu by EU chtěla sankce proti Rusku výrazně zpřísnit. Na pondělní tiskovce to řekl německý vicekancléř a zároveň ministr hospodářství Robert Habeck. Ruská ekonomika se již nyní potýká s negativními dopady sankcí.

Fialu překvapila intenzita jeho onemocnění covidem. Zrušil i plánovanou návštěvu Německa

Premiér Petr Fiala (ODS) zrušil středeční návštěvu Německa. Mluvčí vlády Václav Smolka řekl, že Fiala není po nákaze covidem-19 připravený na tak náročný program. Premiér měl pozitivní test minulé úterý a nastoupil týdenní karanténu. Na Twitteru v pondělí uvedl, že po skončení izolace se chce postupně vracet k plnému pracovnímu vytížení. Fiala minulý týden zrušil program, u kterého byla možná jen osobní účast.

BASF: Přerušení dodávek plynu z Ruska bude skutečná katastrofa pro Německo i EU

Martin Brudermuller, generální ředitel německého koncernu BASF, největší chemické společnosti na světě, varoval politiky, aby si nezahrávali, protože omezení dodávek zemního plynu z Ruska do Evropy by mělo „katastrofální“ dopad na ekonomiku jaký kontinent nepostihl od konce druhé světové války. Brudermuller, který mediálně vystupuje spíše zřídka, v rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine tento týden vysvětlil, že zastavení dovozu energií z Ruska by mohlo položit množství malých a středně velkých firem celých energeticky náročných průmyslových odvětví.

Ruský plynárenský Gazprom oznámil odchod z Německa

Ruská plynárenská společnost Gazprom oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Informovala o tom agentura Reuters, podle které není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.

About Germany with love

Psát o německých dějinách když ne s láskou, tak aspoň se sympatiemi vyžaduje jistou odvahu, nebo aspoň obratné vysvětlení. Tím může být to, že Německo je zvláštní případ dějin, které k němu byly mimořádně štědré, což souviselo s Němci a jejich vlastnostmi. A Němci jsou pozoruhodný národ, což lze sice říct o každém národu, ale o Němcích přece jen trochu víc. Na to lze ovšem také pohlížet různě, přičemž germanofobie to má lehčí a nemusí nic vysvětlovat.

Už jsem ochoten věřit skoro všemu

Jedním z nejzkušenějších českých diplomatů je Rudolf Jindrák, toho času ředitel odboru zahraniční politiky v Kanceláři prezidenta republiky. I vzhledem ke svému původu (po matce karpatský Němec) je Jindrák expert na Německo. Mluvíme s ním o ukrajinské krizi, o míře autenticity ve změněném názoru Miloše Zemana na Rusko i o tom, jak moc přehodnocují svou energetickou politiku Němci.

První stupeň včasného varování. Německo očekává problémy s ruským plynem

Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ve středu oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Habeck uvedl, že nyní bude o energetické bezpečnosti Německa jednat krizový štáb. Berlín zhoršení zásobování očekává v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a ruským požadavkem platit za plyn v rublech.

„Bez ruského plynu utrpí Německo obrovské škody.“ E.ON by nejdřív vypnul továrny

Německo bude potřebovat tři roky na to, aby si zajistilo alternativní dodávky zemního plynu a stalo se v tomto ohledu nezávislé na Rusku. S odvoláním na televizní vystoupení Leonharda Birnbauma, šéfa největší německé energetické společnosti E.ON, o tom informoval Reuters. „Odhadujeme, že by to vyžadovalo období tří let,“ odpověděl Birnbaum ve zpravodajském pořadu Tagesthemen televize ARD na otázku, jak rychle by se Německo mohlo zbavit ruského plynu.

Platba v rublech za plyn není podle G7 přijatelná. „Charitu neděláme,“ reagoval Kreml

Země skupiny G7 odmítly požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, tlumočil v pondělí jejich stanovisko německý ministr hospodářství Robert Habeck poté, co o problematice se svými kolegy na dálku jednal. Informuje o tom agentura DPA. Na rozhodnutí reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Charitu neděláme," uvedl s tím, že na následném postupu dodávek plynu Moskva pracuje.

Německo si chce koupit od Izraele protiraketový deštník. Mohl by chránit i okolní státy

V Německu probíhají podle deníku Bild diskuze ohledně možného pořízení protiraketového obranného systému Arrow-3, podobného známějšímu systému Iron Dome (Železná kopule). Systém by mohl fungovat od roku 2025 a stát by měl asi 2 miliardy eur. Sloužit by měl jako ochrana především vůči možnému útoku Ruska. „Musíme se lépe chránit před ruskou hrozbou. K tomu potřebujeme rychle protiraketový štít pro Německo,“ řekl Andreas Schwarz z vládnoucí německé strany SPD,

Němci nejdřív přestanou z Ruska dovážet uhlí, do konce roku ropu, plyn až v roce 2024

Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě, do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. V pátek to oznámil německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Německo se po ruské invazi rozhodlo posílit svou energetickou bezpečnost, která je nyní odkázána na dodávky energetických surovin z Ruska. Habeck v uplynulých dnech nicméně opakovaně varoval, že rychlé odpojení není možné.

Evropa nemusí Rusku platit v rublech za zemní plyn, vzkazuje Německo do Moskvy

Měna, kterou zákazníci platí za ruský zemní plyn, je stanovená smlouvami, upozornil ve čtvrtek v Bruselu před začátkem summitu EU německý kancléř Olaf Scholz. Reagoval tak na středeční prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, podle nějž Rusko v platbách za plyn určený pro Evropu už nebude přijímat eura ani dolary, nýbrž pouze rubly. Odmítavě se k Putinovu požadavku staví i představitelé Itálie, Belgie či Slovinska.

Dohoda TTIP, která vyvolávala obří demonstrace, je na summitu znovu na stole

Velkou bouří nevole může vyvolat obnovené jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tato dohoda o volném obchodu byla předmětem masových demonstrací, které probíhaly zejména v Německu. Právě Německo chce o partnerství jednat na čtvrtečním summitu v Bruselu, kam dorazí prezident Spojených států Joe Biden.

Scholz odmítá vyslání vojáků NATO na Ukrajinu. I pozastavení plynu z Ruska je podle něj nereálné

Německý kancléř Olaf Scholz ve středu v parlamentu znovu obhajoval dovoz energetických surovin z Ruska a odmítl nasazení NATO na Ukrajině. Zároveň však prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se může spolehnout na německou solidaritu. Scholz také ocenil mimořádnou roli zemí jako Polsko, Česko nebo Slovensko při přijímání ukrajinských válečných uprchlíků. Telefonicky ve středu kancléř o válce na Ukrajině jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.