Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 47 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 25,3 miliardy korun, stát jako většinový akcionář dostane přes 17,6 miliardy Kč. Rozhodla o tom dnešní valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZ. Výše dividendy odpovídá 80 procentům loňského očištěného zisku firmy.
Chápeme, že je volební kampaň a že vláda se, tak jako každá jiná, snaží prezentovat ekonomickými úspěchy. Věru jich moc nemá a podpis kontraktu na stavbu nových jaderných bloků měl být tou jednoznačně pozitivní zprávou, jíž se může vykazovat. A je opravdu pozitivní to, že po dnes už snad desítkách let, kdy se o potřebě takové investice mluvilo, a několika abortivních pokusech o tendr dovedla toto úsilí k podpisu. Jenže bohužel není všechno tak jednoznačné, jak by to vláda ráda prezentovala. Jsou tu pochybnosti o korporátní struktuře, jež má stavbu provádět, zejména tedy o roli firmy ČEZ v ní, jež zůstává nejednoznačná.
Markéta Malá opakovaně píše (naposledy viz Co způsobil strašáček, č. 20/2025) s neskrývaným despektem o tzv. windfall tax, tedy domácí verzi „daně z neočekávaných zisků“. Umí psát dobře, často vášnivě. Proto její texty rád čtu. Přesto, nebo právě proto bych jí i čtenářům rád nabídl pár protiargumentů k zamyšlení. Jako člověk oprávněně spojovaný s myšlenkou tohoto typu dočasného zdanění v časech energetické a cenové krize v Česku nejsem nestranný – jen pokaždé smutný, když nezaznívají.
Sedm členů představenstva energetické společnosti ČEZ mělo v loňském roce celkové příjmy kolem 194 milionů korun. To je téměř o 60 milionů Kč více než za rok 2023. Nejvíc dostal šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš, který měl nárok na téměř 55 milionů korun. Vyplývá to z pozvánky na červnovou valnou hromadu společnosti, na kterou upozornil Ekonomický deník. Polostátní ČEZ v loňském roce vydělal 30,5 miliardy korun.
Francie udělá všechno, aby nové jaderné bloky v Dukovanech nevznikly. „Nejde jim o to, vyhrát, ale o to, aby tady elektrárna nevznikla. A to je dramatická zpráva pro Českou republiku.“ Obrana, kterou francouzský státní podnik EDF po neúspěchu v tendru na pátý reaktor v Dukovanech zvolil, „zasahuje do národních a bezpečnostních, strategických zájmů České republiky“. Krajský soud v Brně – ten, který vyhověl žádosti EDF, aby vláda odložila podpis s vítězi tendru – „klade na roveň zájmy firmy cizího státu s energetickou bezpečností státu vlastního“.
I letos ještě stát stihne vytěžit bohaté podnikatele se stamilionovými majetky. Takhle loni kádroval premiér Petr Fiala minoritní akcionáře ČEZ. Je to asi nejlegendárnější výrok směřovaný na jejich adresu, bohužel ale ne jediný. Přesvědčení poslance STAN Ondřeje Lochmana o tom, že kdo moc vydělá, toho můžeme spravedlivě zdanit, také stojí za připomenutí. Tak teď ještě připomeňme, aby to nezapadlo, že na celé „dani z neočekávaných zisků“ stát za dotčená tři zdaňovací období vybere dohromady přes sto miliard. To je dost děsivé číslo. A ještě děsivější je fakt, že drtivou většinu z toho odvedl a ještě odvede ČEZ.
Nedávno se šéf poslanců ODS Marek Benda dopustil roztomilého výroku. V televizní debatě na CNN Prima News tvrdil, že nepovedená snaha vlády snížit podíl hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev, tzv. lex ČEZ, byl jen takový „strašáček“. A úsměvná jsou i Bendova slova o tom, že vládní návrh nakonec neprošel, protože sama vláda nechtěla, aby prošel. Pro připomenutí, celá věc se týkala snahy ovládnout ČEZ, a to dost nečestnou cestou.
Opoziční hnutí ANO doporučuje vládě přenechat podpis dohody o stavbě jaderných bloků v Dukovanech na příští kabinet s ohledem na právní nejistotu na úrovni České republiky i Evropské komise. Po dnešním jednání stínové vlády ANO to řekl její předseda Karel Havlíček. Vláda by také podle něj měla zřídit krizový jaderný tým v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) či ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem (STAN), který by obnovil důvěru partnerů a napravil reputaci ČR.
Dopis francouzského místopředsedy Evropské komise Stéphana Séjourného ohledně odložení podpisu smlouvy na dostavbu Dukovan zaslaný ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) nevypadá, že by byl zcela nezaujatý. Shodují se na tom představitelé koalice Spolu, kteří poukazují na to, že je to právě francouzská společnost EDF, která rozhodnutí tendru ostře kritizuje a napadla ho i u soudu. Opoziční hnutí ANO nicméně uvádí, že problém není ve francouzském eurokomisaři.
V Česku by v následujících letech měla přijít jaderná renesance a nebude se týkat jen Dukovan. Společnost ČEZ podala žádost o vliv na životní prostředí u malých modulárních reaktorů (SMR) v areálu elektrárny v Tušimicích na Chomutovsku. Technologie malých modulárních reaktorů by měla umožnit například flexibilnější transport a rychlejší budování jaderné energetiky v areálech bývalých uhelných elektráren. Žádost o posudek vlivu na životní prostředí podal ČEZ na začátku měsíce.
Mluvčí Evropské komise potvrdil, že dopis českému ministru průmyslu Lukáši Vlčkovi s žádostí o odklad podpisu smlouvy o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany není právně závazný. Mluvčí Thomas Regnier před novináři zároveň prohlásil, že místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné jeho napsáním jen dělal svou práci, kterou je ochrana vnitřního trhu EU. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) měl v pondělí zaslat Séjournému odpověď, eurokomisařův dopis označil za „zdvořilostní“.
Francouzské straně nejde podle šéfa ČEZ Daniela Beneše o to, aby vyhrála spor ohledně dostavby Dukovan, ale o to, aby elektrárna v Česku vůbec nevznikla. Beneš to dnes řekl novinářům v reakci na dopis, který českému ministru průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné. EK žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany.
Finanční škody způsobené odkladem finální dohody k Dukovanům mohou při zdržení několika měsíců jít do stovek milionů korun. Záležet bude na přesné době zpoždění tendru. Novinářům to dnes řekl šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Věří, že soud nakonec uzná správnost tendru. Škodu chce firma následně vymáhat po francouzské firmě EDF. Beneš také při hodnocení nabídek uchazečů uvedl, že nabídka EDF v tendru nebyla výhodná a česká strana by ji nemohla nikdy podepsat.
Předběžné soudní rozhodnutí zablokovat podpis smlouvy na stavbu dukovanských bloků docela překvapilo. A to všechny zúčastněné strany. Od vlády a ČEZ nebylo moc chytré sdělovat datum 7. května, kdy se měla smlouva s Korejci podepisovat. Teď z toho mají ještě větší faux pas. Jak dlouho se teď soudní řízení protáhne, nelze přesně odhadovat. Může to být v řádu týdnů, ale i měsíců, takže klidně až po volbách. Jediné, co lze říct jistě, je, že už teď se kvůli časovým průtahům zvyšují finanční náklady.
Zablokování podpisu smlouvy na dostavbu nového jaderného bloku v Dukovanech vyvolalo mezi uchazeči pozdvižení. Zatímco původně vítězná korejská společnost KHNP varuje před možnými právními kroky, francouzská EDF rozhodnutí soudu vítá a tvrdí, že je na místě přezkoumat, jestli nebyla porušena její práva. Blokaci finálního podpisu zablokoval předběžným opatřením Krajský soud v Brně.
Rozhodnutí nezávislého soudu, který zablokoval zítřejší podpis dohody o dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany, bere vláda na vědomí. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že jeho kabinet je přesvědčen, že proces vyhodnocení nabídek proběhl korektně a podle platných zákonů. Při výběru dodavatele byl podle něj klíčový dostatek cenově přijatelné elektřiny pro občany i firmy a také nejlepší garance. Tendr na Dukovany byl podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) transparentní a v souladu se zákonem, zvažuje kasační stížnost.
Nastal rapidní zvrat v kauze dostavby jaderné elektrárny Dukovany? Brněnský krajský soud dnes předběžným opatřením k žalobě francouzské EDF zablokoval zítřejší finální podpis smlouvy mezi ČEZ a jihokorejskou KHNP na dostavbu Dukovan, uvedla Česká televize. Stavba jaderných bloků pro jadernou elektrárnu je tak opět pozastavena.
Vláda Petra Fialy (ODS) udělala v tomto volebním období celou řadu opatření, která přední české firmy v zásadě oceňují, pozitivně je hodnocen hlavně postup v tendru na Dukovany, největší dopad pak měly prý novely energetického zákona (lex OZE I až III). Společnosti ČEZ, Sev.en, Pražská plynárenská a další pro Echo24 nastínily, čím se podle nich bude muset zabývat vláda, která vzejde z podzimních voleb. Klíčová je podle nich revize systému emisních povolenek.
Vláda přichystala překvapení a po středečním jednání oznámila, že už rozhodla o investorském modelu a modelu financování nových jaderných dukovanských bloků. A také že k podpisu smlouvy o dostavbě Dukovan mezi ČEZ jakožto investorem a korejskou KHNP dojde 7. května. Tak se podívejme na největší otazníky a podivnosti. Pro ČEZ v současné podobě je silně rizikové, spíš nemožné, pustit se do stavby jednoho bloku, natož do dvou. Na to jednoduše nemá kapitál. Tudíž se počítalo s tím, že dojde k zestátnění stoprocentní dceřiné společnosti ČEZ Dukovany II, která má projekt stavět.
ČEZ podepíše 7. května smlouvu s korejskou firmou KHNP na dostavbu dvou nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany. Na středeční tiskové konferenci to uvedl předseda vlády Petr Fiala. Vláda rovněž schválila způsob financování stavby, stát od společnosti ČEZ odkoupí 80 % podílu její dceřiné firmy Elektrárna Dukovany II, která má projekt na starosti.
Současná akcionářská struktura společnosti ČEZ je za svým zenitem. Přesvědčen je o tom stínový premiér a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který to řekl v pořadu Echo Prime Time. Podle něj minoritáři logicky nechtějí investice například do jádra či do paroplynových elektráren, stát má ale ve svém zájmu především energetickou bezpečnost. Minoritním akcionářům musí podle Havlíčka stát nabídnout férovou cenu a vymyslet mechanismus výkupu.
Energetická skupina ČEZ plánuje změnit sídlo. Z Brumlovky se přestěhuje do projektu Smíchov City společnosti Sekyra Group. Nové sídlo bude zahrnovat tři samostatné objekty o celkové rozloze 44.000 metrů čtverečních, developer zahájil jeho výstavbu. Dokončené by stavby měly být v roce 2027. Společnost Sekyra Group to uvedla v tiskové zprávě. V jedné z budov se šesti nadzemními podlažími by mělo sídlit generální ředitelství ČEZ.
Tisíce majitelů solárních elektráren nemají pro své zařízení zajištěnou odpovědnost za odchylku. Od července jim kvůli tomu hrozí pokuty za neoprávněné dodávky do sítě, které mohou činit stovky korun měsíčně. Počítá s tím nové legislativní opatření, které se týká zejména fotovoltaik instalovaných před začátkem letošního roku. Upozornila na to dnes energetická společnost ČEZ.
Kontroverzní daň z mimořádných zisků (windfall tax) bude vláda vybírat i letos, přestože energetická krize nedávných rozměrů již pominula. Valnou většinu opět zaplatí polostátní ČEZ, jehož minoritní akcionáři se proti pokračování daně bouří. Ministerstvo financí své rozhodnutí obhajuje s tím, že mimořádné příjmy dosud nepokryly mimořádné výdaje. Vláda zavedla na sklonku roku 2022 tzv. windfall tax (WFT) v reakci na energetickou krizi s platností na dobu tří let.
Dočkali jsme se. Evropská komise (EK) uvolnila plné znění notifikace na pátý dukovanský blok. Po bezmála roce, kdy o schválení veřejné podpory na stavbu nového jaderného bloku rozhodla. Částečné informace o nevýhodnosti podmínek pro fungování nové elektrárny, které kolovaly, se tak konečně potvrdily. A není to vše, co podstatného se v poslední době kolem „největší zakázky v české historii“ a také kolem společnosti ČEZ odehrává. Povolení Bruselu pro využití modelu státní podpory na jednotném unijním trhu je nutnou podmínkou. A to uvědomění si, že notifikace znamená podřízení Komisi a jejím nám vnuceným pravidlům, je stěžejní.
Vládní uskupení Spolu podepsalo koaliční smlouvu o společné kandidatuře v podzimních volbách. V jakém stavu se ODS, lidovci a TOP 09 nacházejí a jak moc si své voliče z roku 2021 znepřátelili a znechutili, teď nechme stranou. Jedním ze stěžejních slibů koalice bylo ale také dokončení a uzavření smlouvy na dostavbu Dukovan. A to teď vypadá docela beznadějně. Nadále platí, že elektřinu z jaderných zdrojů vzhledem k tomu, co se v evropské energetice řídící se podle klimatické politiky Bruselu odehrává, potřebujeme. Je ale otázka, za jakou cenu to celé dává smysl.
S dostavbou Dukovan to vypadá bledě. Ačkoli to zřejmě zatím nikoho moc neznepokojuje. Dlouho se zdálo, že současná vláda si bude chtít slib o uzavření smlouvy na dostavbu nových bloků odškrtnout a že pro to udělá, co se dá. Teď už bychom si tím být jistí spíš neměli. Vedení ČEZ nedávno potvrdilo zvěsti, které už delší dobu kolovaly. A to, že do konce března, tedy jak bylo dlouhodobě slibováno, smlouva s preferovaným uchazečem o dostavbu, tedy s korejskou KNHP, podepsána nebude. Další termín je prý do konce první poloviny roku.
Pro rozšíření jaderné elektrárny Dukovany má Česko podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zajištěno nejméně 20 % účast českého průmyslu na dostavbě. Původní předběžná dohoda s jihokorejskou společností KHNP, která loni v červenci vyhrála tendr, přitom hovořila o 60 %, tedy trojnásobku. Finální smlouva s Jihokorejci se odkládá zřejmě do léta a do té doby se česká strana bude pokoušet původního záměru dosáhnout.
Spatřuje-li stále někdo v české windfall tax v provedení Zbyňka Stanjury cokoli jiného než účelové snižování hodnoty ČEZ, bezprecedentní poškozování malých i velkých investorů a vyvádění desítek miliard korun do státního rozpočtu, kdy se těmito penězi „lepí“, co je potřeba, je silně naivní. Stát si loni na mimořádné dani sebral 37 miliard korun. Více než dvojnásobek původně rozpočtované částky.
Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí. Důvodem je čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Na tiskové konferenci k celoročním výsledkům polostátní firmy to řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
