Výdaje na sociální dávky s energetickou krizí a vysokou inflací výrazně narostly. V rámci dnes už pozapomenutého „deštníku proti drahotě“ vláda vyzývala občany, ať si zjistí, na jaké příspěvky mají nárok. Výrazně ji pak zjevně nemalá část lidí vyslyšela v případě příspěvku na bydlení. Výdaje v září meziročně vystřelily o miliardu korun. A počet příjemců tak poskočil o dalších téměř sto tisíc.
Návrh důchodové reformy potvrdil, že se se studiem mladých lidí nepočítá. Ačkoliv někdy mladí lidé žijí v domnění, že za ně stát během studií odvádí důchodové pojištění, jde pouze o relikt minulosti, který už neplatí. Chystané (či naopak vypuštěné) změny v důchodech tak pro ně mohou mít důsledky: značný rozdíl v jejich výši a v řadě případů i ztrátu možnosti uvažovat nad předčasným odchodem do penze. Započítávání studentských let do důchodu patří k „hlavolamům“ současného systému
Vládní koalice se zatím neshodla na podobě ocenění práce v důchodovém věku. Návrh reformních změn penzí tuto podporu neobsahuje. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce dál prosazovat návrh, aby se pracujícím starobních důchodcům a důchodkyním od roku 2025 místo dosavadního trvalého mírného zvyšování penze odpustily sociální odvody. Řekl to dnes ČTK. Ministerstvo práce navrhlo odpuštění sociálního pojištění při práci v důchodu zhruba před rokem. Vládní politici se na tom nedohodli. Opatření z tehdejší novely o sociálním zabezpečení pak vypadlo a mělo se upravit v reformě.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) po měsících průtahů potvrdil předchozí předpoklady důchodové reformy: dnešní padesátníci mají jít jako první do důchodu až po „magické“ hranici 65 let. Záležet bude na jejich očekávané době dožití při dosažení padesáti let. Z toho vyplývá i to, že už je přibližně jasné, kdo prolomí hranici 66 let. Co to tedy znamená pro jednotlivé ročníky? Důchodový věk se už nyní zvyšuje každý rok u mužů o dva měsíce a u žen většinou o čtyři měsíce.
Úřady měly v posledních měsících i letech problém plnit poměrně základní agendy a pro tisíce lidí to tak v řadě případů znamenalo nejen pálení vlastních úspor, ale i vznik nákladů, které vůbec neměli platit. V případech jak ministerstva školství, tak ministerstva práce přitom šlo o stejný problém: nestíháme agendu vyřizovat, nemáme dost lidí. A to i v paradoxním případě, kdy si extrémní poptávku po důchodech způsobilo samo ministerstvo práce. Jenže to podle práva není žádná omluva.
Za některé jmenovce se člověk musí stydět – a Marian Jurečka je momentálně jeden z nich. Člen údajně středopravicové vlády prosadil do nového konceptu zákona o sociálních dávkách opatření, které by daleko spíš sedělo do Čínské lidové republiky – povinnost bank poskytovat MPSV údaje o tom, co se děje na bankovních účtech nejen žadatelů o dávky, ale i jejich příbuzných. Zvlášť to poslední je vyslovená facka všem principům moderní liberální společnosti, pro kterou má být základním subjektem práva jednotlivec, a ne rod, kmen nebo klan jako někdy za Slavníkovců.
Váhání prezidenta Petra Pavla odsunulo o měsíc platnost přísnějších pravidel pro předčasné důchody. Státní kasu to tak bude stát nemálo peněz navíc. Vláda se původně snažila v rychlosti utnout hon za výhodnějšími odchody v předdůchodovém věku, který v minulém roce zažehlo ministerstvo práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a prosadit tak první část změn v důchodovém systému. Očekávání se po odsunutí platnosti potvrdila, dalších téměř 20 tisíc lidí si pojistilo výhodnější podmínky podle původních pravidel.
Lidovecká strana chce nově klást důraz také na životní prostředí, problém klimatické změny či na obranu a bezpečnost. V neformální dopolední části dnešní programové konference KDU-ČSL v Praze to řekl předseda KDU-ČSL a vicepremiér Marian Jurečka. Konference podle něj i podle lidoveckého ministra zemědělství Marka Výborného má prezentovat spíše dlouhodobé záměry. "To, co budeme prezentovat, není jen pro příští rok nebo dva. To jsou záměry, které budeme chtít realizovat s výhledem za rok 2030," uvedl Jurečka.
Od 1. ledna příštího roku by měla platit změna zákoníku práce, která umožní 24hodinové služby v nemocnicích a sníží objem dobrovolných přesčasů na hodnotu, která platila do začátku října letošního roku. Novela bude podaná jako poslanecký návrh. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) to řekl novinářům po jednání se zástupci lékařů, kteří proti změnám protestují a hrozí, že nenastoupí v prosinci na přesčasové hodiny. Předseda Sekce mladých lékařů ČLK Jan Přáda uvedl, že nic není hotové.
Do úvah o prodloužení doby odchodu do důchodu letos vstoupila i statistika doby dožití ve zdraví. Tedy zjednodušeně řečeno subjektivního pocitu, do jakého věku lidé v průměru žijí bez větších zdravotních obtíží. Česko v něm v rámci Evropy poněkud zaostává, do řádného důchodu už teď prakticky lidé v průměru nedojdou v dobrém stavu. A ačkoliv je příčin nepochybně více, prevence patří logicky k tomu, co může vážné problémy oddálit. Jak ale ukazují nová data, Češi se k ní stále příliš nemají.
Předpoklad, že by v září při měsíčním odkladu přísnějších pravidel penzí mohlo jít do penze dřív dalších 10.000 lidí, se nejspíš naplní. Naznačují to počty podaných žádostí za první dva zářijové týdny. Přesná čísla k polovině měsíce se chystá Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zveřejnit tento týden. Novinářům to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle ředitele ČSSZ Františka Boháčka bude případná delší doba vyřizování penzí záviset na celkovém měsíčním počtu podaných žádostí.
Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se od ledna zvýší všem stejně o 360 korun. O tuto částku vzroste solidární pevná část důchodu. Nařízení o pravidelné valorizaci schválila dnes vláda. Na tiskové konferenci to ve středu večer oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet vycházel při výpočtu částky ze zákonných pravidel. Podle údajů ministerstva práce by se průměrný starobní důchod měl v lednu dostat nad 20.600 korun. Jurečka minulý týden řekl, že přidání zvedne příští rok výdaje na důchody o 12,3 miliardy korun.
Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje v příštím roce a půl snížit počet zaměstnanců o dva a půl tisíce. Informoval o tom ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pořadu Otázky Václava Moravce České televize. Toto opatření podle něj ušetří peníze na zvýšení platů zaměstnanců úřadů spadajících pod resort, i na provoz budov úřadů. Velká část nedělní televizní debaty se věnovala důchodové reformě. Tu má Jurečka v plánu předložit začátkem října.
Vláda při schvalování změny valorizace důchodů a odchodu do předčasných penzí postupovala podle premiéra Petra Fialy (ODS) odpovědně. Časový tlak, který vytvořila, byl podle něj ve veřejném zájmu. Novinářům ve Sněmovně řekl, že se z různých výroků může v médiích vytvářet obraz neshod mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem, on ho ale nevidí. Naopak hovořil o velké shodě s hlavou státu v klíčových věcech. Prezident vládní penzijní novelu podepsal v pátek přes výhrady a v termínu, který neumožnil její účinnost už od září.
Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od ledna zvýší o 360 korun. Zvedne se solidární základní díl penze, zásluhová část neporoste. Všichni tedy dostanou přidáno stejně. Na tiskové konferenci to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nařízení o zvýšení penzí kabinet schválí do konce září. Průměrný starobní důchod činil na konci prvního čtvrtletí 19.461 korun. Letos od června se ještě zvedl kvůli inflaci zhruba o 760 korun.
Vláda se chystá výrazně přitvrdit vůči podnikatelům a zákoník práce tak brzy čekají největší změny od 90. let. Spolu s ním má na firmy udeří i část vládního konsolidačního balíčku. Pro zaměstnavatele mají změny znamenat další náklady i záplavu byrokracie. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) přitom tvrdí, že další zmírnění chystaných pravidel není možné. Ne všichni s ním však souhlasí. „Možnost, jak podmínky zmírnit, nebyla využita,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 expert na pracovní právo Jiří Gorčík.
Do předčasného důchodu by kvůli odkladu platnosti zákona se změnami penzí mohlo odejít až 10.000 lidí. Příští rok by to mohlo zvednout výdaje o tři až čtyři miliardy korun. V pořadu Partie televize CNN Prima to v neděli řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podmínky pro předčasný důchod zpřísňuje důchodová novela. Kabinet počítal původně s tím, že by změny mohly platit od září. Účinné budou ale až od října. Prezident Petr Pavel na konci srpna totiž sdělil, že má k normě výhrady a rozhodne, zda ji vetuje, nebo podepíše později.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se chystá v pátek uvést do funkce nového generálního ředitele Úřadu práce ČR. Na středečním jednání sociálního výboru Sněmovny to řekl šéf sněmovního podvýboru pro IT, dávkové systémy a problematiku úřadu práce Michael Rataj z koaličního hnutí STAN. Kdo by měl instituci od 1. září řídit, však ministerstvo zatím nezveřejnilo. Členové výboru kritizovali, že ministr jméno i po skončení výběrového řízení nadále tají.
Rodičovský příspěvek se patrně zvýší od ledna o 50 000 korun na 350 000 korun. Růst se bude týkat podle vládní novely, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna, dětí narozených od začátku příštího roku.
Průměrná domácnost platila v červnu za energie o 15 pct víc než před rokem a o 62 pct víc než před dvěma lety. Nejvíc zdražení postihlo penzisty, rodiny neúplné, s nízkým příjmem či z malých obcí a také vlastníky domů. Zjištění Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) v pondělí na tiskové konferenci představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj se díky zastropování cen energií i příspěvku na bydlení podařilo situaci zvládnout, je ale potřeba se připravit na přicházející topnou sezonu a dál podnikat úsporná opatření.
Kdo chce do předčasného důchodu, musí si to odpracovat. A brzy velmi pravděpodobně více než dřív. Nárok budou mít totiž pouze ti, kteří hradili pojištění celých čtyřicet let. To může být pro řadu lidí poměrně špatná zpráva, stačí například, aby v minulosti strávili příliš času na studiích či si nepohlídali výpadky v evidenci u České správy sociálního zabezpečení.
Ačkoliv se chystá vláda ustoupit v několika bodech konsolidačního balíčku, v důležitém bodě pro zaměstnance i zaměstnavatele zůstává zatím spíše vágní příslib. Přitvrzení flexibilních úvazků nadále platí, volání po navýšení limitů pro odvody vyšla vniveč a zatím není jasné, jak moc se chystají koaliční strany ustoupit v nových nárocích na administrativu. Zatím tak stále platí, že náklady ponesou zaměstnavatelé a přeneseně pak zřejmě zaměstnanci.
Předčasné důchody podle novely: - odchod do předčasného důchodu bude možný nejvýše tři roky před dosažením důchodového věku místo nynějších až pěti let; - podmínkou bude hrazení důchodových odvodů nejméně 40 let místo nynějších 35 let. Dál se budou započítávat takzvané náhradní doby, tedy třeba rodičovská; - pobíraná částka důchodu se bude víc krátit. Penze se snižuje za každých 90 dnů před termínem řádné penze.
Vláda zvažuje, zda budoucí střadatele na penzi nedotlačit k tomu, jak se svými úsporami naloží. Lidovecký ministr práce Marian Jurečka opakovaně razí tezi, že penzijní připojištění či penzijní spoření mají sloužit k zajištění na důchod, jenže lidé si ho často naráz vybírají i v předdůchodovém věku. Zvažuje se tak, že by tomu stát učinil přítrž. Pokud by střádající nevyužili výplaty peněz ve formě renty, která by tak z jejich kapsy zvyšovala měsíčně vyplácený důchod, čekala by je výrazná penalizace.
Pro ty, kteří uvažují o předčasném důchodu, už pravděpodobně velmi brzy nastane zásadní zlom. A to se zřejmě projevuje i na pokračující „vlně“ žádostí, které zahlcují Českou správu sociálního zabezpečení. Jak deník Echo24 informoval dříve, zvýšený zájem o předčasný odchod do penze se projevuje už řadu týdnů. A čísla nyní začínají atakovat rekordní zájem z konce minulého roku. Do Senátu přitom brzy zamíří novela, která má ambice už od září výrazně změnit pravidla hry. Pro některé to tak může znamenat ztrátu nároku na předčasný důchod či jeho případné výrazné snížení.
Lidovci po propadu v průzkumech zařadili radikálnější rétoriku. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) pobouřil koaliční partnery i některé organizace, když ilustroval příspěvek o zneužívání sociálních dávek fotografií demonstrujícího Roma. Uvedl zároveň, že si „posvítí“ na ty, kteří se snaží podvádět či nechtějí pracovat a muže, kterého nazval „pánem s pivem“ varoval, ať si najde řádné živobytí. „Je to nespravedlivé a ohavné,“ komentoval situaci bývalý lidovecký ministr financí Miroslav Kalousek. Jurečka po kritice řekl, že by se do budoucna podobná komunikační situace neměla opakovat.
Průměrný starobní důchod by se mohl v lednu příštího roku dostat na 20 700 korun. Proti konci letošního roku by se mohl zvednout zhruba o 400 korun. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vzrůst by podle něj měla jen základní část penze, která je pro všechny stejná. Přesné údaje budou po 4. září. Ministr upřesnil, že lednové navýšení si příští rok vyžádá asi 13 miliard korun.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne vládě růst rodičovského příspěvku od ledna o 50 000 korun na 350 000 korun. U dětí narozených letos v druhém pololetí chce pak navrhovat růst částky o 30 000 korun. Opatření bude doprovázet zkrácení maximální doby čerpání příspěvku ze čtyř na tři roky. Rodiče by ale dál mohli s potomkem doma zůstávat až čtyři roky.
Spolu s chystanými změnami v důchodovém systému zaplavily na jaře úřady práce i dotazy lidí v předdůchodovém věku. Zabývají se tím, zda se jim radši nevyplatí odejít do penze předčasně za stávajících podmínek. A zdá se, že zvědavost kopíruje i nárůst žádostí. Při meziročním srovnání podle dat ČSSZ poskočil v květnu počet žádostí čtyřnásobně. Od začátku roku pak úřad sepsal kolem padesáti tisíc žádostí o předčasné důchody. Část z nich ale ještě zřejmě stále „dobíhá“ z loňské rekordní vlny, kterou rozdmýchalo ministerstvo práce.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) změnil plány ohledně otevření systému dávek válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Důvodem však není to, že by změnil názor na samotný plán, ale zřejmě neschopnost úřadů „procesně a administrativně“ situaci zvládnout. Stát tak pokračuje v letošním selhávání v poměrně základních funkcích, které už vyústilo v problémy s přihláškami na střední školy či s měsíčními průtahy u přiznávání důchodů. A opět hraje roli i roky zanedbávaná digitalizace.
