Od vypuknutí velké migrační krize v létě 2015 se to o ní psalo už několikrát, v těchto dnech však Angela Merkelová skutečně čelí tak vážné krizi, jakou v politice ještě nezažila. Z této poslední krize vyjde buď připravena o moc, nebo alespoň významně mocensky oslabena. Přivodila si ji tak trochu sama, tak trochu ji do ní zatáhl její ministr vnitra a předseda koaliční CSU Horst Seehofer.
Loď německé nevládní organizace Lifeline se zhruba 230 migranty, které její posádka nalodila před týdnem u libyjských břehů, zakotví na Maltě. Na tiskové konferenci to oznámil maltský premiér Joseph Muscat. Migranty z lodě si podle něj rozdělí osm zemí Evropské unie. Podle maltského tisku to budou Malta, Francie, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Irsko, Nizozemsko a Belgie. Muscat také oznámil, že Malta loď zabaví a zahájí vyšetřování.
Alžírsko nechalo v uplynulých 14 měsících 13 000 migrantů na pospas osudu v Sahaře, a to včetně těhotných žen a dětí. Běžence severoafrická země poslala zpět do pouště bez jídla i vody a přinutila je jít dlouhou cestu zpět pod žhnoucím sluncem. Někteří zemřeli. Počty nedobrovolně deportovaných migrantů Alžírsko nezveřejňuje. Agentura AP se opírá o odhady Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a sdělení přeživších.
Evropská unie se pokouší najít řešení migrační otázky. Osmadvacet premiérů a prezidentů členských zemí se kvůli tomu sejde ve čtvrtek a v pátek v Bruselu. Ještě před tím se ale dnes odpoledne v Bruselu sejdou premiéři a prezidenti některých států EU, aby diskutovali o migraci, padnout má znovu návrh na povinné kvóty. Nedělního minisummitu se nicméně neúčastní žádná ze zemí Visegrádské čtyřky, včetně Česka.
Italský ministr vnitra Matteo Salvini požádal Maltu, aby přijala loď německé nevládní organizace Lifeline s více než dvěma sty migrantů z Afriky. Ve čtvrtek přitom italský ministr dopravy Danilo Toninelli oznámil, že migranty přijme Itálie a loď nevládní organizace zadrží. Informovala o tom agentura AP. „Žádáme lidsky i politicky, aby Malta otevřela jeden ze svých přístavů a nechala ty zoufalé lidi vystoupit z lodi,“ uvedl Salvini. Malta podle AP odpověděla neurčitě, že „se zachová podle zákonů a příslušných dohod“. Mezinárodní právo stanoví, že země musí loď v nouzi přijmout, pokud je její přístav nejbližším přístavem pro záchranu lidí, nebo pokud ji o to požádá kapitán lodi.
Ve světě bylo loni kvůli válečným konfliktům, násilí a pronásledování na útěku 68,5 milionu lidí, což je rekordní údaj pátý rok po sobě. Asi polovina běženců jsou děti. Oznámil to v úterý Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Velký podíl na vysokém počtu uprchlíků mají konflikty v Africe a také útěk statisíců barmských Rohingů do Bangladéše.
Německá vládní Křesťanskosociální unie (CSU) chce dát podle informací agentury DPA kancléřce Angele Merkelové (CDU) čas do konce června, aby našla shodu o migraci s dalšími státy Evropské unie. Pokud se jí to nepodaří, bude CSU požadovat, aby se okamžitě začalo s vracením migrantů přímo z německých hranic. Merkelová a její Křesťanskodemokratická unie (CDU) by podle DPA mohly návrh přijmout.
Dnes by se v Berlíně mělo rozhodnout, kdo s koho. Zda se prosadí ministr vnitra Horst Seehofer s přitvrzením azylové politiky, nebo kancléřka Angela Merkelová, která trvá na statu quo, v jehož důsledku do Německa přišly od roku 2014 víc než dva miliony žadatelů o azyl.
V Německu se dál vyostřuje spor o vracení běženců z hranic. Ministr vnitra Horst Seehofer podle listu Welt am Sonntag dokonce kolegům z Křesťanskosociální unie (CSU) řekl, že už s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) nemůže dál pracovat. Mluvčí vlády mezitím popřel informace deníku Bild o tom, že Merkelová chce ještě před vrcholnou schůzkou šéfů vlád zemí Evropské unie na konci června uspořádat menší summit evropských států, které jsou nejvíce zasaženy uprchlickou krizí. Podle mluvčího jsou summity záležitostí evropských institucí.
Ve východošpanělské Valencii dnes zakotvily tři lodě vezoucí stovky afrických běženců, které odmítly přijmout Itálie a Malta. Italská plavidla Dattilo a Orione a hlavní loď konvoje Aquarius do přístavu dopravily 629 lidí, z nichž většina pochází ze subsaharské Afriky.
Aféra kolem spolkového azylového a migračního úřadu BAMF (Bundesamt für Migration und Flüchtlinge, Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky) se v sousedním Německu rozrůstá do rozměrů, jaké už dlouho žádný jiný skandál neměl.
Vedoucí Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) Jutta Cordtová přišla o funkci. Odvolal ji ministr vnitra Horst Seehofer, potvrdil jeho mluvčí. BAMF čelil kritice kvůli skandálu své pobočky v Brémách, která patrně neoprávněně udělila azyl zhruba 1200 žadatelům. Vedení BAMF ministr ve středu sdělil, že je zbavuje jejich úkolů, citovala agentura DPA mluvčího. O záměru Cordtovou odvolat informoval před tím Seehofer vybrané koaliční politiky, napsal server listu Der Spiegel. Podle něj ministr vymění i místopředsedu BAMF Ralpha Tieslera.
V Německu se vyhrocuje spor mezi kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) a ministrem vnitra Horstem Seehoferem (CSU) o vracení části uprchlíků přímo z hranic spolkové republiky.
Od víkendu Evropa sleduje strastiplnou pouť lodě Aquarius francouzské neziskovky SOS Méditerranée, které Itálie odmítla otevřít přístavy a migrantů se ujalo Španělsko pod novým vedením socialisty Pedra Sáncheze.
Německá kancléřka Angela Merkelová podle magazínu Spiegel zpětně vidí rozhodnutí o kvótách na přerozdělování uprchlíků v rámci Evropské unie kriticky. Jeho prosazení navzdory odporu několika zemí, mezi nimiž byla i Česká republika, podle ní nepřispělo ke smíru v Evropě.
Po státem nařízeném zabití nemluvněte Alfieho Evanse je případ Tommyho Robinsona v krátké době už druhým, kdy se britská média a vzdělané třídy diví, že se svět diví.
Itálie musí přestat fungovat jako uprchlický tábor pro celou Evropu. Prohlásil to tamější čerstvě jmenovaný ministr vnitra Matteo Salvini při návštěvě Sicílie. Podle něj vládní plány na redukci přívalu migrantů do země nejsou žádným tvrdým opatřením, ale činem ze zdravého rozumu. Deportace běženců a limity pomohou zachránit životy, řekl ministr. O postoji nového kabinetu mají ale také mnozí pochyby, napsal server BBC.
Téměř polovina pokusů o vyhoštění neúspěšných žadatelů o azyl z Německa selže. S odvoláním na statistiku policie za první tři měsíce letošního roku o tom informovala média skupiny Funke, podle nichž je příčinou neúspěšných deportací nezřídka to, že policie danou osobu prostě nemůže najít.
Česko se připojilo k činnosti evropského centra pro boj s hybridními hrozbami sídlícího v Helsinkách. Předseda české vlády v demisi Andrej Babiš to v pondělí oznámil na tiskové konferenci po jednání se svým finským protějškem Juhou Sipiläem.
Nigerijští migranti, kteří loni překonali nebezpečnou cestu přes Středozemní moře do Itálie, zažalovali italský stát za údajné porušování jejich práv tím, že Řím podporoval úsilí libyjských úřadů o jejich vrácení do severní Afriky. Žalobu podalo minulý týden 17 osob u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, informovala právní zástupkyně žalobců Violeta Morenová-Laxová, která zastupuje i právně humanitární síť Global Legal Action Network.
Registračním střediskem pro uprchlíky v Ellwangenu na jihozápadě Německa opět zmítá neklid. Stovky policistů tam ve čtvrtek zasahovaly poté, co migranti úřadům v noci na pondělí násilím zabránili vyhoštění muže z afrického Toga.
Typický západní politik zpravidla víc mluví, než jedná a rozhoduje. Velká slova a žádné velké činy. Etalonem tohoto politického typu se bohužel v kritické době brexitu stala britská premiérka Theresa Mayová. Někdejší ministerský předseda Mirek Topolánek kdysi trefně popsal vyvanutí transformačního drajvu Václava Klause. „Pravicová rétorika, levicová politika.“ Komentoval tím Klausovo otálení s deregulací nájemného a privatizací bank.
Britská ministryně vnitra Amber Ruddová v neděli večer rezignovala. Premiérka Theresa Mayová její demisi přijala, oznámil mluvčí Downing Street. Důvodem rezignace čtyřiapadesátileté ministryně je skandál týkající se karibských migrantů, kteří žijí v zemi legálně desítky let a jimž hrozily kvůli chybě britských úřadů deportace.
Německo opouští stále více žadatelů o azyl ze Sýrie a Iráku. Velká část z nich proto, že nemají šanci, aby za nimi do Evropy přišli jejich rodinní příslušníci. Někteří uprchlíci se před odchodem z Evropy snaží získat peníze prodejem dokumentů, které jim Německo vystavilo, informoval dnes s odvoláním na interní zprávu spolkové policie server Spiegel Online.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý oznámil, že odstupuje od dohody s úřadem OSN pro uprchlíky o přesídlení více než 16 000 afrických migrantů do rozvinutých západních zemí. Rozhodnutí přichází poté, co se premiér rozhodl v pondělí dohodu pozastavit.
Izrael v neděli oznámil zrušení kontroverzního plánu na deportaci asi 35 000 afrických migrantů zpět do Afriky poté, co se dohodl s úřadem OSN pro uprchlíky na přesídlení více než 16 000 z nich do nespecifikovaných západních zemí. Premiér Benjamin Netanjahu následně oznámil, že Afričané poputují „do rozvinutých zemí jako Kanada, Německo nebo Itálie“. Německo a Itálie ale vzápětí popřely, že by se jich dohoda jakkoli týkala. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dohodu potvrdil, ale zároveň upozornil, že konkrétní cílové státy zatím vybrány nebyly.
Přesunování členů teroristické organizace Islámský stát (IS) z Blízkého východu do Afriky může vyvolat novou migrační krizi s přílivem uprchlíků do Evropy. Upozornil na to výkonný ředitel Světového programu pro výživu (WFP) David Beasley, jehož organizace je jednou z institucí OSN.
Syrskou oblast východní Ghúta, která leží v blízkosti Damašku a kterou za poslední měsíc už z 90 procent opět ovládla syrská vládní vojska, opustilo od konce února více než 105 tisíc lidí, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany. Jen během dneška odešlo již přes 700 civilistů, informovala agentura RIA Novosti. Syrská agentura SANA večer oznámila, že evakuaci enklávy zahájilo také 500 povstalců s rodinami. Turecký armádní zdroj mezitím informoval, že turecká armáda kompletně dobyla severosyrskou kurdskou oblast Afrín.
Přiznejme si to: posledních pár let je docela znepokojivých, přinejmenším pro generaci, která zažila a přivítala pád komunismu. A jde o víc než o to, že se ty či ony ukazatele nevyvíjejí povzbudivě nebo se „našim“ v politice nedaří.
V Německu byl z přípravy teroristického útoku obžalován dvacetiletý syrský migrant. Jámin A. byl zatčen loni v říjnu kvůli podezření z plánování bombového atentátu motivovaného radikálním islamismem. Zavraždit chtěl přes 200 lidí, informovala ve čtvrtek agentura DPA.
