Maďarsko zahájí proceduru odchodu z jednání OSN o globálním paktu o migraci. Oznámil to ve středu ministr zahraničí Péter Szijjártó, informovala agentura Reueters. Dohoda je podle šéfa maďarské diplomacie zcela proti bezpečnostním zájmům země. Dokument, který by měl být formálně schválen až v prosinci, mimo jiné definuje migraci jako základní lidské právo.
Premiér Andrej Babiš (ANO) je ochoten mluvit se svým italským protějškem Giuseppem Contem o řešení nelegální migrace do Evropy. Vyplynulo to z jeho středečního vyjádření v Senátu. Babiš řekl senátorům, že v noci dostal Conteho dopis, v němž ho zve na návštěvu Itálie. Babiš, jak uvedl, mezitím navrhoval schůzku 30. července. Jelikož ale italský premiér nemá podle něho čas, bude se hledat jiný termín.
Kdyby někdo dostal otázku, zda tahle země zvládne deset migrantů, jen blázen by odpověděl, že ne, že se musí před nimi zavřít a že je musí odmítnout.
Odmítnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) přijmout uprchlíky v souvislosti s aktuální italskou žádostí o pomoc, opozice vesměs kvituje. Vláda i opozice zdůrazňují, že přijímat uprchlíky zachráněné ve Středozemním moři není řešení a je třeba pomáhat v místě konfliktu. Konkrétní ale často nejsou. Česko odmítá přijímat migranty a v souvislosti s aktuální italskou žádostí o pomoc nabízí experty a policisty.
Česká republika nebude přijímat žádné migranty, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na dotaz týkající se aktuální italské žádosti o pomoc s uprchlíky. Babiš trvá na tom, že přijímání migrantů se má řídit principem dobrovolnosti. O pomoc při rozdělení 450 lidí, kteří uvízli na moři, požádal státy EU italský premiér Giuseppe Conte. Podle Babiše Evropa musí vyslat signál, že nelegální migrace je nepřípustná a přijímání dalších lidí problém jenom zhoršuje.
Podzimní parlamentní volby ve Švédsku by mohla vyhrát protiimigrační a euroskeptická strana Švédští demokraté, vyplývá z průzkumu agentur Sentio a YouGov. Podle posbíraných dat má šanci získat až 28 procent hlasů, což je více než dvojnásobek toho, kolik dostala před čtyřmi lety. Jiné průzkumy ale věří ve vítězství vládnoucích sociálních demokratů.
Česká vláda nemůže a nebude dávat souhlas s nelegální migrací, reagovalo v sobotu ministerstvo zahraničí na informace o globálnímu paktu k migraci, na jehož textu se v pátek shodla většina zemí OSN. České ministerstvo zahraničních věcí rovněž zdůraznilo, že dohoda, k níž mají kromě Američanů výhrady také Maďaři, není právně závazná a státy OSN zatím přijaly pouze návrh, k němuž se jednotlivé země vyjádří až v prosinci.
Více než 190 zemí světa schválilo v pátek podobu globálního paktu o migraci. Cílem této nezávazné dohody, která bude oficiálně přijata na ministerské schůzce letos v prosinci v marocké Marrákeši, je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi.
Itálie nebude brát zpět migranty vrácené z německo-rakouské hranice. V rozhovoru s italským deníkem Il Messaggero to řekl italský ministr vnitra Matteo Salvini. Premiér Giuseppe Conte v rozhovoru s deníkem La Stampa zopakoval požadavek, aby migranti zachránění ve Středozemním moři byli přerozděleni mezi země EU. Itálie mezitím podle agentury Reuters odmítla další loď s běženci.
Je otázka, je-li projevem bratrství převádění lidí z jedné bezpečné země do druhé a naplňování jejich představ, v jaké zemi by se chtěli usadit.
Strany německé vládní koalice večer dosáhly dohody na souboru opatření ke zpřísnění migrační politiky. Předsedkyně sociálních demokratů (SPD) Andrea Nahlesová po jednání se svými koaličními partnery uvedla, že shoda je na rychlejším vracení migrantů do země EU, kde se poprvé zaregistrovali. Zdůraznila ale, že se nebudou vytvářet žádná tranzitní centra na hranicích.
Pondělní kompromis německé kancléřky Angely Merkelové a ministra vnitra Horsta Seehofera, který počítá s tranzitními centry u rakouských hranic, dává podle premiéra Andreje Babiše (ANO) najevo, že ten, kdo se vylodí v Itálii nebo Řecku, nemá právo vybrat si žít v Německu. Další čeští politici hodnotili kompromis jako posun v postoji Německa k migrantům a pozitivní věc, někteří by naopak uvítali evropské řešení a mluví o komplikacích pro turisty či lidi cestující za prací přes hranice.
Po dohodě německé kancléřky Angely Merkelové a ministra vnitra Horsta Seehofera na kompromisním řešení svého migračního sporu, jež počítá s tranzitními centry u rakouských hranic, připravuje rakouská vláda opatření k ochraně své jižní hranice. Podle agentury APA to ve společném stanovisku oznámil kancléř Sebastian Kurz, vicekancléř Heinz-Christian Strache a ministr vnitra Herbert Kickl.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz se vyslovil proti možnosti žádat o azyl v dohodnutých střediscích pro migranty mimo Evropu. Vytvářelo by to „šílený faktor přitažlivosti“ a lidi by to do těchto center více lákalo, řekl šéf vlády předsednické země EU v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Ö1.
Malta neumožní vstup do svých přístavů plavidlům nevládních organizací, dokud nevyšetří případ lodi Lifeline, která u afrických břehů nalodila přes 200 migrantů a po odmítavém postoji jiných evropských zemí nakonec skončila na Maltě. Informovala o tom maltská vláda ve čtvrtek v prohlášení. Podle maltského tisku do té doby nesmí vplout ani vyplout z maltského přístavu žádná loď nevládní organizace.
Od vypuknutí velké migrační krize v létě 2015 se to o ní psalo už několikrát, v těchto dnech však Angela Merkelová skutečně čelí tak vážné krizi, jakou v politice ještě nezažila. Z této poslední krize vyjde buď připravena o moc, nebo alespoň významně mocensky oslabena. Přivodila si ji tak trochu sama, tak trochu ji do ní zatáhl její ministr vnitra a předseda koaliční CSU Horst Seehofer.
Loď německé nevládní organizace Lifeline se zhruba 230 migranty, které její posádka nalodila před týdnem u libyjských břehů, zakotví na Maltě. Na tiskové konferenci to oznámil maltský premiér Joseph Muscat. Migranty z lodě si podle něj rozdělí osm zemí Evropské unie. Podle maltského tisku to budou Malta, Francie, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Irsko, Nizozemsko a Belgie. Muscat také oznámil, že Malta loď zabaví a zahájí vyšetřování.
Alžírsko nechalo v uplynulých 14 měsících 13 000 migrantů na pospas osudu v Sahaře, a to včetně těhotných žen a dětí. Běžence severoafrická země poslala zpět do pouště bez jídla i vody a přinutila je jít dlouhou cestu zpět pod žhnoucím sluncem. Někteří zemřeli. Počty nedobrovolně deportovaných migrantů Alžírsko nezveřejňuje. Agentura AP se opírá o odhady Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a sdělení přeživších.
Evropská unie se pokouší najít řešení migrační otázky. Osmadvacet premiérů a prezidentů členských zemí se kvůli tomu sejde ve čtvrtek a v pátek v Bruselu. Ještě před tím se ale dnes odpoledne v Bruselu sejdou premiéři a prezidenti některých států EU, aby diskutovali o migraci, padnout má znovu návrh na povinné kvóty. Nedělního minisummitu se nicméně neúčastní žádná ze zemí Visegrádské čtyřky, včetně Česka.
Italský ministr vnitra Matteo Salvini požádal Maltu, aby přijala loď německé nevládní organizace Lifeline s více než dvěma sty migrantů z Afriky. Ve čtvrtek přitom italský ministr dopravy Danilo Toninelli oznámil, že migranty přijme Itálie a loď nevládní organizace zadrží. Informovala o tom agentura AP. „Žádáme lidsky i politicky, aby Malta otevřela jeden ze svých přístavů a nechala ty zoufalé lidi vystoupit z lodi,“ uvedl Salvini. Malta podle AP odpověděla neurčitě, že „se zachová podle zákonů a příslušných dohod“. Mezinárodní právo stanoví, že země musí loď v nouzi přijmout, pokud je její přístav nejbližším přístavem pro záchranu lidí, nebo pokud ji o to požádá kapitán lodi.
Ve světě bylo loni kvůli válečným konfliktům, násilí a pronásledování na útěku 68,5 milionu lidí, což je rekordní údaj pátý rok po sobě. Asi polovina běženců jsou děti. Oznámil to v úterý Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Velký podíl na vysokém počtu uprchlíků mají konflikty v Africe a také útěk statisíců barmských Rohingů do Bangladéše.
Německá vládní Křesťanskosociální unie (CSU) chce dát podle informací agentury DPA kancléřce Angele Merkelové (CDU) čas do konce června, aby našla shodu o migraci s dalšími státy Evropské unie. Pokud se jí to nepodaří, bude CSU požadovat, aby se okamžitě začalo s vracením migrantů přímo z německých hranic. Merkelová a její Křesťanskodemokratická unie (CDU) by podle DPA mohly návrh přijmout.
Dnes by se v Berlíně mělo rozhodnout, kdo s koho. Zda se prosadí ministr vnitra Horst Seehofer s přitvrzením azylové politiky, nebo kancléřka Angela Merkelová, která trvá na statu quo, v jehož důsledku do Německa přišly od roku 2014 víc než dva miliony žadatelů o azyl.
V Německu se dál vyostřuje spor o vracení běženců z hranic. Ministr vnitra Horst Seehofer podle listu Welt am Sonntag dokonce kolegům z Křesťanskosociální unie (CSU) řekl, že už s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) nemůže dál pracovat. Mluvčí vlády mezitím popřel informace deníku Bild o tom, že Merkelová chce ještě před vrcholnou schůzkou šéfů vlád zemí Evropské unie na konci června uspořádat menší summit evropských států, které jsou nejvíce zasaženy uprchlickou krizí. Podle mluvčího jsou summity záležitostí evropských institucí.
Ve východošpanělské Valencii dnes zakotvily tři lodě vezoucí stovky afrických běženců, které odmítly přijmout Itálie a Malta. Italská plavidla Dattilo a Orione a hlavní loď konvoje Aquarius do přístavu dopravily 629 lidí, z nichž většina pochází ze subsaharské Afriky.
Aféra kolem spolkového azylového a migračního úřadu BAMF (Bundesamt für Migration und Flüchtlinge, Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky) se v sousedním Německu rozrůstá do rozměrů, jaké už dlouho žádný jiný skandál neměl.
Vedoucí Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) Jutta Cordtová přišla o funkci. Odvolal ji ministr vnitra Horst Seehofer, potvrdil jeho mluvčí. BAMF čelil kritice kvůli skandálu své pobočky v Brémách, která patrně neoprávněně udělila azyl zhruba 1200 žadatelům. Vedení BAMF ministr ve středu sdělil, že je zbavuje jejich úkolů, citovala agentura DPA mluvčího. O záměru Cordtovou odvolat informoval před tím Seehofer vybrané koaliční politiky, napsal server listu Der Spiegel. Podle něj ministr vymění i místopředsedu BAMF Ralpha Tieslera.
V Německu se vyhrocuje spor mezi kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) a ministrem vnitra Horstem Seehoferem (CSU) o vracení části uprchlíků přímo z hranic spolkové republiky.
Od víkendu Evropa sleduje strastiplnou pouť lodě Aquarius francouzské neziskovky SOS Méditerranée, které Itálie odmítla otevřít přístavy a migrantů se ujalo Španělsko pod novým vedením socialisty Pedra Sáncheze.
Německá kancléřka Angela Merkelová podle magazínu Spiegel zpětně vidí rozhodnutí o kvótách na přerozdělování uprchlíků v rámci Evropské unie kriticky. Jeho prosazení navzdory odporu několika zemí, mezi nimiž byla i Česká republika, podle ní nepřispělo ke smíru v Evropě.
