Ve středu 6. listopadu bude celodenní stávka učitelů kvůli nesouhlasu s výsledky vyjednávání o růstu platů. Školy by měly zůstat zavřené. Ty, které nebudou, by měly mít omezený provoz. Vzhledem k podpoře stávky z regionů o tom rozhodlo vedení školských odborů. Uvedla to místopředsedkyně odborů Markéta Seidlová. Ministr školství Robert Plaga (ANO) řekl novinářům, že nevidí ke stávce důvod.
Škoda Auto má ze všech značek koncernu Volkswagen největší potenciál růstu, koncern jí proto chce poskytnout větší výrobní kapacity. Agentuře Reuters to řekl šéf Volkswagenu Herbert Diess. Reagoval tak na spekulace o budoucím směřování značky. Ke spekulacím se už dříve vyjádřily odbory ve Škodě Auto, které proti směřování značky připravují celozávodní petici. Diess ale spekulace vyvrací.
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun.
Pro odbory je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly neakceptovatelné, aby učitelé dostali do tarifů jen půlku ze slibovaného desetiprocentního růstu mezd v příštím roce. Na pondělním jednání sociálních partnerů chce podpořit i požadavek ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD), aby kraje dostaly peníze na vládou slíbený růst platů ve veřejné sféře o 1500 korun.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) si z rezerv pojišťoven vytahuje peníze na své aktuální problémy. Do sektoru zdravotnictví se totiž chystá příští rok nalít šest miliard z rezerv zdravotních pojišťoven, a zažehnat tak začínající krizi v nemocnicích. Podobně chce postupovat u ostatních pojišťoven, kterým taktéž sáhne na rezervy pomocí zdanění.
Sporem o platy vygradovala už tak dost napjatá situace ve zdravotnictví.
Z porušených slibů naštvaní učitelé a hrozba stávkových pohotovostí. Tak se zatím vyvíjí jednání ohledně navýšení platů učitelů na příští rok. Původně totiž vláda slibovala přidání o 15 procent, nyní však už jen o 10 procent a v roce 2021 ještě o procento méně. Odbory ani učitelé s růstem nesouhlasí o připomínají dřívější sliby vlády Andreje Babiše. Podobnou situaci zažívají i zdravotníci, kteří mají dostat pouhá tři procenta navíc, tedy pouze pokrytí inflace.
Požadavky odborů podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) poškozují české zdravotnictví. Navíc nectí uzavřenou dohodu se zdravotními pojišťovnami. Pro příští rok ji malé nemocnice, domácí a následná péče nepodepsaly, protože nebyly splněny jejich požadavky. V roce 2020 půjde na péči z veřejného zdravotního pojištění rekordních 346 miliard korun. Odbory žádají, aby místo navrhovaných 19 miliard korun šlo do nemocnic 45 miliard. Peníze navíc chtějí vzít z rezerv zdravotních pojišťoven.
Návrh ministryně financí Aleny Schillerové zavést alternativu ke stravenkám se setkal se silnou nevolí ze strany odborů. Kritika se ale poté stočila na odborového předáka Josefa Středulu, na kterého zaútočil jak premiér Andrej Babiš (ANO), tak ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Středula pro deník Echo24 uvedl, že šéfka státní kasy by nejdřív měla přijít s konkrétním návrhem a poté ho řádně projednat se sociálními partnery. Schillerová však plánuje novelu zákona představit až v příštím roce.
Zatím to není politik, a přitom je to už dnes nejschopnější levicový lídr v zemi s velkým politickým talentem. Odborářský předák Josef Středula umí na rozdíl od aktivních levicových politiků nastolovat témata, která lidi skutečně zajímají. Právě on otevřel debatu o nebezpečném českém fenoménu levné práce, kdy tady firmy rozdělují na platech výrazně menší část vytvořené přidané hodnoty než v bohatých evropských zemích.
Na chystanou novelu daňového řádu, kterou připravuje ministerstvo financí, se valí další kritika. Vedle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) vadí plánované novinky také Podnikatelským odborům.
Zaměstnanci továrny německé automobilky Volkswagen ve Spojených státech v hlasování odmítli vytvoření celozávodní odborové organizace. Výsledek hlasování je špatnou zprávou pro americký odborový svaz United Auto Workers (UAW). Ten se již dlouhou dobu neúspěšně snaží získat opěrný bod v továrnách zahraničních automobilek na jihu USA, který je tradičně protiodborářský, píše agentura AP.
Premiér Andrej Babiš dříve vyhlašoval, že „učitelé na tom musí být stejně jako právníci nebo doktoři. Finančně i společensky“. Nyní se však zdá, že se rozhodl na pedagozích šetřit. Ministryně financí Alena Schillerová totiž navrhla, že učitelé dostanou na příští rok přidáno o 10 procent místo slibovaných 15 procent. Krititka se však na šéfku financí strhla jak ze strany odborů, tak od zástupců zaměstnavatelů. Pedagogická komora v reakci na návrh Schillerové začala shánět podporu pro případnou stávku.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) chce dál tlačit na růst výdělků a jejich rychlejší přibližování k západním částkám. Požadavky kvůli zpomalování ekonomiky výrazně omezit neplánuje. Vedle nich se chystá prosazovat i zkrácení pracovní doby a prodloužení zákonné dovolené na pět týdnů. V rozhovoru s ČTK to řekl předák ČMKOS Josef Středula. Do čela největší odborové centrály v zemi ho odboráři zvolili před pěti lety. Teď kandiduje i na místopředsedu Evropské odborové konfederace (ETUC).
Obchody mají mít o svátcích zavřeno a zaměstnanci mají být doma. Tak argumentují odboráři, kteří podporují zachování stávající podoby zákona o regulaci prodejní doby. Novela půjde v březnu do třetího čtení a pro zaměstnance může také skončit velkou prohrou. Pozměňovací návrh Miroslava Kalouska počítá s tím, že se celý zákon zruší a o svátcích se všechny obchody pro zákazníky otevřou. Odboráři proto uspořádali petici, pod kterou získali na dvacet tisíc podpisů.
Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková požaduje, aby se zrušil zákon regulující prodejní dobu o vybraných svátcích. Proti Novákové však stojí vládní sociální demokracie a také komunisté, kteří požadují zákaz prodeje na všechny státní svátky. Nejednoznačná pozice je také v hnutí ANO, které odmítlo zákon zrušit na popud opoziční ODS. Shodu však Babišovo hnutí našlo s ODS v novele zákona, která by umožnila otevření velkoobchodů.
Na stole je nový vládní návrh, podle něhož by si pracovníci z Ukrajiny měli vydělat aspoň medián své profese, nebo 1,2násobek zaručené mzdy. Za iniciativu resortu zahraničí bojuje především ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (za ČSSD), která nechce, aby cizinci Čechům konkurovali levnější prací. Proti se staví Hospodářská komora, její předseda Vladimír Dlouhý v návrhu vidí pokřivování pracovních podmínek a zvýhodňování Ukrajinců.
Premiér Andrej Babiš (ANO) při setkání s odboráři huti ArcelorMittal slíbil, že si „pohlídá“, aby důsledkem prodeje společnosti nebylo propuštění či zastavení výroby v Ostravě. Po středečním jednání s předsedou to prohlásil předseda Odborové organizace ArcelorMittalu Ostrava Petr Slanina. Babiš to posléze potvrdil na Twitteru. Odborářům také řekl, že se kvůli podmínkám prodeje hutí setká se zástupci Evropské komise i kupující společnosti Liberty House.
Zástupci podnikatelů, sdružených v Podnikatelských odborech, sílí. Jejich členskou základnu tvoří 1283 jednotlivců, 187 firem a sedm spolků. „A členové stále přibývají,“ říká předseda Podnikatelských odborů Radomil Bábek. Podnikatelské odbory jsou velkým kritikem elektronické evidence tržeb, jejíž zrušení požadují. V listopadu to bude rok, co se začaly Podnikatelské odbory veřejně hlásit o slovo. Založeny ale byly o půl roku dříve.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová si notovala se šéfem odborů Josefem Středulou v tématech zkrácení pracovní doby, prodloužení dovolené i zvýšení minimální mzdy. Bojovně jim v diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce oponoval viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, podle kterého tyto změny dorazí paralyzovaný trh. První ostrý spor v debatě zažehl návrh odborů na zkrácení pracovní doby o půl hodiny denně. „Máme letos sto let výročí zavedení osmihodinové pracovní doby, vzhledem k tomu, že bohatneme, český národ patří k těm nejdéle pracujícím v Evropě, tak je třeba se posunout,“ řekla ministryně Jana Maláčová.
Česko má takovou délku roční pracovní doby, jaká byla ve vyspělých evropských zemích v 70. letech minulého století. Čeští pracovníci za rok odpracují v průměru přibližně o 400 hodin víc než jejich němečtí kolegové. Odbory budou prosazovat zkrácení pracovní doby o půl hodiny bez snížení výdělků, a to zhruba do pěti let. Na shromáždění odborářů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) to řekl její předák Josef Středula.
Odbory chystají na 11. září shromáždění, na kterém se chtějí připravit na vyjednávání o zvýšení mezd ve firmách. Do Prahy by mělo dorazit na 1500 odborářů z celé republiky. Akce je součástí odborářské kampaně Konec levné práce. Letos se však program zaměří nejen na výdělky, ale také na bezpečnost práce. Informoval o tom předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se po zvýšení důchodů zaměřuje na růst minimální mzdy. V návrhu by se měla od roku 2020 minimální mzda vždy od ledna zvýšit a odpovídat tak polovině průměrné mzdy z předloňska. Maláčová má zatím podporu odborů, kterým se návrh líbí. Proti se však ozývají Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy nebo Asociace malých a středních podniků. Institucím nejvíce vadí, že by se minimální mzda zvyšovala i v období recese a měla tak negativní vliv na ekonomiku.
Odboráři ve zdravotnictví vyhlásili stávkovou pohotovost. Vládě chtějí dát najevo, že má začít jednat o navyšování platů. Předseda vlády Andrej Babiš spolu se svým ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem krok odmítají. Babiš dokonce odborářům vzkázal, ať přestanou kabinetu vyhrožovat. Podle předsedy Českomoravské kofederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je řešením pouze jednání, ke kterému Andrej Babiš musí zasednout. V krajním případě by zdravotníci jinak šli do stávky.
Pracovat denně o půl hodiny méně navrhuje největší tuzemská odborová centrála ČMKOS. Už nyní některé firmy kratší pracovní dobu z vlastního rozhodnutí mají, plošné zavedení kratšího pracovního týdne státem by ale vyžadovalo ubrat osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ). Doporučila to spolu s dalším analýza Raiffeisenbank pod vedením hlavní ekonomky banky Heleny Horské.
Odbory tlačí na zkrácení pracovního týdne o dvě a půl hodiny. Firmy upozorňují, že na to není ideální doba vzhledem k nedostatku pracovní síly. Zaměstnavatelům se totiž při rekordně nízké nezaměstnanosti nedaří obsadit 300 tisíc pracovních míst. Některé firmy už ale kratší pracovní dobu zavedly.Zkrácenou pracovní dobu má s odbory už nyní vyjednanou energetická společnost ČEZ. Ta má více než 28 tisíc zaměstnanců.
Odborové svazy prodaly Dům odborových svazů(DOS) na pražském Žižkově, oznámil člen představenstva Majetkové, správní a delimitační unie odborových svazů (MSDU OS) Karel Sladkovský. Údaje o ceně a novém vlastníkovi zatím nesdělil. Podle zdrojů ČTK se hodnota nemovitosti pohybuje kolem miliardy korun. Veřejnou soutěž na prodej objektu vyhlásily odborové svazy začátkem března.
Programové prohlášení vlády ANO a ČSSD, kterou mají podpořit komunisté, se podle připomínek odborů a zaměstnavatelů už upravovat nebude. Po jednání tripartity to v pondělínovinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Zaměstnavatelé požadovali v textu například důraznější ukotvení Česka v EU a NATO, odbory se stavěly třeba proti záměru oddělit důchodový účet od rozpočtu. Navrhovanou podobu státní pokladny pro příští rok se schodkem 50 miliard podnikatelé kritizují, podle nich by v době konjunktury měl být rozpočet vyrovnaný.
Jednání mezi zástupci vlády a odborů se nakonec protáhne do července. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula však věří v pozitivní výsledek a vzájemnou shodu. Premiér v demisi Andrej Babiš se k jednacímu stolu rozhodl zasednout po třech měsících, kdy ho k tomu Středula opakovaně vyzýval. Zlom nastal ve chvíli, kdy odboráři uspořádali protestní mítink.
Platy ve zdravotnictví dokázaly vyburcovat odbory k protestnímu mítinku, na kterém se sešlo přes tři stovky odborářů. Po premiérovi Andrej Babišovi požadují, aby se platy ve zdravotnických odborech zvýšily plošně, což předseda vlády odmítá.
