Čínský prezident Si Ťin-pching ve čtvrtek vyzval armádu, aby byla odhodlána bojovat a zlepšila svou schopnost vést „skutečné boje“. Prezident to podle agentury AFP řekl při návštěvě armádních jednotek v Nankingu v den, kdy do Pekingu přicestovala americká ministryně financí Janet Yellenová. Podle hlavy státu je nutné „se zaměřit na výcvik pro boj v reálných podmínkách a zrychlit zlepšování naší schopnosti zvítězit“.
Čína novelizovala svůj zákon o kontrašpionáži a rozšířila oblast jeho působnosti i oficiální pekingskou definici špionáže. Americká rozvědka proto varovala americké společnosti podnikající v Číně. Zákon je jen jedním z mnoha opatření přijatých prezidentem Si Ťin-pchingem k posílení státní moci a potlačení zahraničního vliv.
Čínský prezident Si Ťin-pching osobně varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před použitím jaderných zbraní na Ukrajině. Napsal to britský list Financial Times (FT), který se odvolává na západní a čínské představitele. Podle nich to naznačuje, že Peking má obavy z ruské agrese ve východoevropské zemi, ačkoliv Moskvě nabízí tichou podporu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters řekl, že zprávu FT nemůže potvrdit.
Francouzský prezident Emmanuel Macron strávil část letošních Velikonoc na cestě šarmu v Číně. Jako spolucestující si s sebou vzal nominálně první ženu sjednocené Evropy, německou předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. A jak jsme se později dověděli, nepřibalil ji jen tak, ale jako součást hlubšího plánu „strategické autonomie“ sjednocené Evropy mezi Čínou a Amerikou. Jakéhosi „třetího pólu“. Tak Macron popsal svou vizi budoucího geopolitického uspořádání světa v rozhovoru pro francouzský ekonomický deník Les Echos.
Čínský prezident Si Ťin-pching během jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Pekingu řekl, že je připraven zavolat svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému, až přijde čas. Uvedl to francouzský deník Le Parisien s odkazem na francouzského diplomata, který se setkání zúčastnil. Poté, co čínský prezident Si v minulých dnech oznámil svůj mírový plán, Zelenskyj s opatrností vyslovil s některými tezemi souhlas. Chtěl ale s čínským prezidentem hovořit, což se podle dosavadních zpráv nedařilo.
Tchajwanský exprezident Ma Jing-ťiou v pondělí přicestoval do Šanghaje na první návštěvu bývalého či současného vůdce Tchaj-wanu v pevninské Číně od roku 1949, kdy se ostrov oddělil od Číny. Informovala o tom agentura Reuters. Ma uvedl, že cílem jeho cesty je snížit napětí mezi Tchaj-pejí a Pekingem. Vládnoucí tchajwanská Demokratická pokroková strana (DPP) prezidentky Cchaj Jing-wen návštěvu kritizovala. Ma Jing-ťiou vládl Tchaj-wanu od roku 2008 do roku 2016.
Rusko a Čína nevytvářejí vojenské spojenectví a ve věci vzájemné vojenské spolupráce před veřejností nic neskrývají, řekl ruský prezident Vladimir Putin. Učinil tak po nedávné návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě. „Si vyměnil hezká slova za hmatatelné úspěchy a učinil tak, aniž by si radikálně znepřátelil Ukrajinu, Evropu nebo dokonce USA. Summit tedy nebyl pro Západ špatným výsledkem a mohl dopadnout mnohem hůře,“ prohlásil bývalý velvyslanec USA v Moskvě Michael McFaul.
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se nepodařilo dojednat neomezené dvoustranné partnerství s Čínou, ve které doufal, uvedl v noci na dnešek ve své pravidelné zprávě k válce na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Závazky, které obě země přijaly při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě, jsou podle něj nevyvážené. Dvojice politiků spolu v úterý v Kremlu jednala čtyři a půl hodiny a vydala také společné prohlášení, v němž se mimo jiné staví proti „všem jednostranným sankcím“ vyhlášeným s opomenutím Rady bezpečnosti OSN
Čínský prezident Si Ťin-pching se dnes v Kremlu sešel na neformální schůzce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Návštěva podle agentury AP posílá silný vzkaz západním vůdcům, že jejich úsilí o izolaci Ruska kvůli válce proti Ukrajině neuspělo. Cesta čínského vůdce také představuje povzbuzení Putina jen několik dní poté, co na něj Mezinárodní trestní soud vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území.
Čínský parlament novým premiérem podle očekávání zvolil třiašedesátiletého někdejšího vůdce komunistické strany v Šanghaji Li Čchianga. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Blízký spojenec prezidenta Si Ťin-pchinga ve funkci ministerského předsedy nahrazuje sedmašedesátiletého Li Kche-čchianga. Lia do funkce navrhl prezident Si a delegáti jeho přání vyhověli, když mu podle Reuters dali 2936 hlasů, proti byli jen tři a osm se zdrželo.
Prezident Miloš Zeman hovořil přes video s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Mluvili o vzájemných vztazích, pozici českých firem na čínském trhu nebo o mezinárodní situaci. Podle Zemana může Čína sehrát významnou úlohu při ukončení konfliktu na Ukrajině. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček to sdělil ČTK. Videohovor podle mluvčího trval 45 minut a konal se na návrh čínské strany. Zeman se s čínským prezidentem Si spojil z Lán, podle zveřejněné fotografie ho v místnosti doprovodil například ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák.
K nezvyklým a masovým protestům došlo o víkendu v Číně, demonstranti vyzývali komunistickou stranu a její vedení k odstoupení. Policie v Pekingu zakročila proti stovkám lidí protestujícím nedaleko diplomatické čtvrti. Šlo o první významnou demonstraci v hlavním městě od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga k moci v roce 2012. Policie akci rozehnala pod záminkou, že její účastníci blokují dopravu. Agentura DPA píše, že v mnoha městech demonstrace pokračovaly do pondělního rána.
Čínský prezident Si Ťin-pching při osobním setkání, které zachytily kamery, zkritizoval kanadského premiéra Justina Trudeaua za údajné vyzrazení informací z uzavřeného jednání na summitu G20 tisku. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž je to ze strany čínského prezidenta vzácný veřejný projev rozhořčení. Na videozáznamu, který zveřejnila kanadská média, hovoří Si s Trudeauem skrze překladatele. "To se nehodí a my jsme to tak neudělali," říká Si v mandarínštině.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching vyzvali k respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Šéf Elysejského paláce to v úterý ráno napsal na twitteru po setkání s čínskou hlavou státu na summitu skupiny největších světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali. Svět se podle Macrona nemá rozdělovat, ale naopak potřebuje spojit síly, aby mohl reagovat na výzvy, jako je změna klimatu.
Americký prezident Joe Biden se v pondělí poprvé jako šéf Bílého domu osobně sejde s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oznámil to ve čtvrtek Bílý dům. Oba prezidenti budou v Indonésii na summitu skupiny velkých světových ekonomik G20. První osobní setkání za Bidenova prezidentského mandátu se uskuteční v době rostoucího napětí mezi Spojenými státy a Čínou, zejména kvůli Tchaj-wanu a vzájemným obchodním vztahům.
Čína se začíná připravovat na případnou válku a Peking posiluje vojenský výcvik. „Bezpečnost země je stále více nestabilní a čím dál nejistější,“ prohlásil čínský prezident Si Ťin-pching. Čína má druhou největší armádu na světě a svět se tudíž obává, že se Peking chystá na anexi Tchaj-wanu. „Čínský prezident si to bude muset dvakrát rozmyslet, jestli na nás zaútočí,“ prohlásila tchaj-wanská prezidentka Cchaj Jing-wen.
Německý kancléř Olaf Scholz jako první západní politik zamířil po letech covidových izolací do Pekingu. Scholz s velkou delegací německých byznysmenů odjel do Číny, přestože ho od toho odrazovali ostatní evropští státníci včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten apeloval, aby do Pekingu jeli později společně. Aby tak demonstrovali, že Evropa je ve vztahu k Číně jednotná a nenechá se rozložit různými zájmy. Německý kancléř přesto odcestoval na sólo pouť, při níž kvůli covidovým restrikcím, které stále v Číně trvají, pobyl v Pekingu jen jedenáct hodin.
V nejlidnatější zemi světa celý minulý týden probíhal sjezd vládnoucí Komunistické strany Číny. Tradiční akce, opakující se každých pět let, tentokrát měla zvláštní účel, stvrzení pokračování generálního tajemníka Si Ťin-pchinga v úřadě. Jde o přelomovou událost v historii strany. Po smrti Mao Ce-tunga strana usoudila, že jeho katastrofální vláda se již nesmí opakovat. Zavedla proto vnitřní brzdy, které měly zabránit tomu, aby jakýkoli další vůdce Číny získal tak obří osobní moc.
Kletba „nechť žiješ v zajímavých časech“ je prý čínského původu, i když prokázat se to nedá; doložena je až ze dvacátého století, a to z anglosaského prostředí. Na její podstatě to ovšem nic nemění, zajímavé časy jsou míněny jako zdvořilé jméno pro nejistotu, násilí a chaos – a v těch by chtěl žít jen málokdo. Málokdo také za normálních okolností sleduje sjezdy čínské komunistické strany, které bývají stejně nudné jako sjezdy KSČ a KSSS. Letos mu ovšem věnoval pozornost celý svět.
Spoustu otázek vyvolalo video ze sjezdu Komunistické strany Číny, kde dva muži vyvedli z jednacího sálu bývalého prezidenta a generálního tajemníka Komunistické strany Číny Chu Ťin-tchaa. Oficiálně byl odveden kvůli špatnému zdravotnímu stavu, spekuluje se ale zda to nebylo kvůli jeho napjatým vztahům se současným čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, neví se tak, zda byl odveden násilím nebo byl pouze zmatený. Oficiální čínská média o incidentu neinformovala,.
Čínský prezident Si Ťin-pching byl dnes potvrzen do funkce generálního tajemníka komunistické strany Číny na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Strana zároveň jmenovala nový sedmičlenný stálý výbor politbyra, v jehož čele stojí právě 69letý Si a v němž dominují prezidentovi spojenci. V širším 25členném politbyru chybí poprvé po 25 letech ženy, píší agentury. Oznámení nového nejužšího vedení předcházel 20. sjezd komunistické strany Číny, na kterém jednalo kolem 2300 účastníků.
Na sociálních sítích sílí spekulace o tom, že čínský prezident Si Ťin-pching byl odstaven od moci a je držen v domácí izolaci. Stalo se tak poté, co o tom na Twitteru informovala jedna z čínských aktivistek. Zatímco oficiální média v Číně se k informaci nevyjádřila, zprávou žijí další asijské země, především Indie. Podle jiných zdrojů je Si Ťin-pching jen v covidové izolaci poté, co se vrátil ze summitu v Uzbekistánu. Na Twitteru lze nyní najít populární hesla jako „China“, nebo „XiJinping“.
Čínský prezident Si Ťin-pching a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se hodlají zúčastnit podzimního summitu velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali. Agentuře Bloomberg to řekl indonéský prezident Joko Widodo. Mnohé západní země v čele se Spojenými státy usilují o to, aby Indonésie, která letos skupině předsedá, Rusko ze zasedání vyloučila kvůli jeho invazi na Ukrajinu.
Strategie „nulového covidu“ čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, tedy uzavírání celých oblastí, přinesla téměř nulový hospodářský růst. Doby, kdy se druhá největší ekonomika světa chlubila dvojcifernými přírůstky, jsou nenávratně pryč. Čína dokázala ve druhém čtvrtletí meziročně vykázat pouze 0,4% růst, což je pokles ze 4,8 % v prvním čtvrtletí. Výsledky přispěly k obavám z blížící se globální recese.
Čínský prezident Si Ťin-pching podle médií odmítl pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina přijet na návštěvu do Moskvy. K pozvání mělo dojít během telefonického rozhovoru 15. června. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zprávu dementoval s tím, že Si Rusko navštíví, až se uvolní covidová opatření.
Čína a Rusko využili zahajovací den zimních olympijských her v Pekingu k uzavření takzvané bezlimitní dohody. Oficiálně s tak spojili proti „odporu“ Ukrajiny a Tchaj-wanu. Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se na jednání v Pekingu zavázali k hlubší spolupráci proti Západu, Čína mimo jiné podpořila ruský požadavek, aby Ukrajina nebyla přijatá do NATO. Obě země se chtějí podporovat v řadě oblastí včetně například kontroly internetu.
Ruský prezident Vladimir Putin v úvodu videorozhovoru se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem odmítl politizaci sportu a uvedl, že se chystá v únoru příštího roku zúčastnit slavnostního zahájení zimních olympijských her v Pekingu. Informovala o tom agentura TASS. Některé západní země nedávno oznámily diplomatický bojkot nadcházející olympiády kvůli porušování lidských práv v Číně. „Počítám s tím, že v únoru příštího roku se konečně budeme moci setkat v Pekingu osobně,“ řekl šéf Kremlu.
Soupeření mezi Spojenými státy a Čínou nesmí přerůst v otevřený konflikt, řekl americký prezident Joe Biden v noci na dnešek SEČ svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi při dlouho očekávaném více než tříhodinovém virtuálním setkání. Čínský vůdce uvedl, že obě země by měly kvůli řadě globálních výzev zintenzivnit vzájemnou komunikaci i spolupráci, informovaly tiskové agentury. Od lednového nástupu Bidena do funkce amerického prezidenta je to první jednání, na němž si oba státníci viděli do tváře.
Čínský prezident Si Ťin-pching vybízí k vytvoření mezinárodního systému špehování turistů a vůbec všech lidí cestujících do zahraničí, nyní prioritně kvůli pohybu potenciálně nakažených nemocí covid-19. Každá osoba by měla vlastní QR kód, který by obsahoval její lékařské a cestovní záznamy. Podle prezidenta by takový systém například urychlil mezinárodní dopravu, obchod i turistiku a zaručil by tak vyšší bezpečnost a rozproudil pohyb i v době pandemie.
Čínský prezident Si Ťin-pching během soboty vyzval další státy, aby se připojily k projektu takzvané nové Hedvábné stezky. Na setkání vedoucích představitelů tří desítek zemí se prezident snažil také rozptýlit kritiku, že iniciativa dělá málo pro rozvoj afrických a asijských zemí, které za pomoci čínských úvěrů budují přístavy, železnice a další projekty. Prezident v závěrečném projevu řekl, že na summitu byly podepsány kontrakty za více než 64 miliard dolarů (1,5 bilionu Kč), uvedla agentura Reuters.
