Americký prezident Donald Trump v pátek na summitu zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) obhajoval svou politiku, jež „klade Ameriku vždy na první místo“, a prohlásil, že Spojené státy již nebudou tolerovat nepoctivé obchodní praktiky. Čínský prezident Si Ťin-pching, který vystoupil s proslovem krátce po něm, naopak vyzdvihl globalizaci jako „nezvratný historický trend“.
Uživatelé populární čínské chatovací aplikace WeChat o víkendu zjistili, že veškeré obrázky a zmínky o Medvídku Pú zmizely z internetu. Pravděpodobně za to může časté připodobňování čínského prezidenta ke kreslené postavě.
Přestože americký prezident Donald Trump prohlásil, že s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem mají výborný vztah, jeho administrativě se nyní toto tvrzení podařilo zpochybnit. V oficiálním prohlášení se podle serveru The Guardian Bílý dům o Sin Ťin-pchingovi zmiňuje jako o prezidentovi Tchaj-wanu.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman trvá na potrestání dvou Číňanů, kteří vytrhli demonstrantce v Praze tibetskou vlajku a hodili ji do Vltavy. Podal dovolání proti verdiktu pražských soudů, které případ předaly do přestupkového řízení, zjistila ČTK z justičních databází.
Čínský prezident Si Ťin-pching, který je od čtvrtka na třídenní návštěvě v Hongkongu, se v pátek v této bývalé britské kolonii zúčastnil vojenské přehlídky. Podle agentury Reuters jde o neobvyklou demonstraci čínské moci nad Hongkongem, který právě před 20 lety přešel pod správu Pekingu a jemuž Čína přislíbila vyšší stupeň autonomie v rámci pravidla „jedna země, dva systémy“.
Čínský prezident Si Ťin-pching ve čtvrtek přicestoval poprvé od svého nástupu do funkce v roce 2012 do Hongkongu, informovala agentura Reuters. Jeho třídenní návštěva byla naplánována v kontextu 20. výročí přechodu této bývalé britské kolonie pod správu Pekingu. V den výročí, tedy 1. července, nastoupí do funkce nová správkyně této zvláštní administrativní oblasti, příznivkyně Pekingu Carrie Lamová. Očekávají se masové protesty demokratické opozice.
Kauza pražského studenta, kterého za výkřik „měli byste se stydět za čínského prezidenta“ zadržela policie a na služebně ho pak zfackovali dva policisté, spěje ke svému konci. Oba muži zákona jdou po více než ročním vyšetřování k soudu. Obžalováni jsou v jednom případě za závažný zločin, ve druhém za přečin zneužití pravomoci úřední osoby. O jejich vině bude rozhodovat v pátek Obvodní soud pro Prahu 2.
Prezident Miloš Zeman se v pátek v Pekingu sešel se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Zeman při setkání řekl, že do Číny přijel proto, aby podpořil projekt novodobé Hedvábné stezky, která má posílit obchodní vztahy Číny s Evropou. Uvedl také, že by byl rád, aby jedna z větví této stezky vedla přes Českou republiku.
Spojeným státům hrozí vážný konflikt se Severní Koreou kvůli jejímu jadernému programu a vojenským provokacím. V rozhovoru s agenturou Reuters to ve čtvrtek řekl americký prezident Donald Trump s tím, že preferuje diplomatické řešení současné vyhrocené situace.
Přátelství se rozvinulo hned po prvním setkání mezi americký prezidentem Donaldem Trumpem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingen. Uvedl to v pátek šéf Bílého domu, který svého hosta přijal ve své floridské rezidenci Mar-o-Lago v době, kdy Spojené státy zaútočily desítkami střel na leteckou základnu v Sýrii.
Severní Korea v noci na středu SELČ testovala další balistickou raketu. Podle agentury Reuters to oznámila jihokorejská armáda s tím, že střela byla odpálena z východního pobřeží KLDR, uletěla asi 60 kilometrů a spadla do moře.
Prezident Miloš Zeman se letos při návštěvě Číny opět setká s prezidentem Si Ťin-pchingem. Poté se zúčastní konference o vybudování novodobé Hedvábné stezky. Řekl to nový ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák. Zároveň odmítl, že by byla v ohrožení Zemanova cesta do USA.
Americký prezident Donald Trump poprvé hovořil po telefonu se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a ujistil ho, že bude respektovat politiku jedné Číny. Uvedl to podle zahraničních agentur v prohlášení Bílý dům. Peking Trumpův postoj ocenil. Oba prezidenti si také slíbili, že se vzájemně navštíví.
Americký prezident Donald Trump poslal svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi dopis, v němž vyjádřil naději na „konstruktivní vztahy“ mezi USA a Čínou. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle níž dopis zmírňuje napětí, které mezi oběma zeměmi panuje od zvolení Trumpa do čela Bílého domu. Trump rozhořčil Peking, když zpochybnil politiku jedné Číny a opakovaně odsoudil čínské obchodní praktiky. Se Si Ťin-pchingem Trump také doposud přímo nehovořil – na rozdíl od vůdců dalších světových velmocí.
Pražský městský soud v úterý projednal žalobu bývalého místopředsedy vlády Martina Bursíka, který si stěžuje na údajně nezákonný postup policie a magistrátu vůči shromáždění svolanému při letošní návštěvě čínského prezidenta v Praze. Bursík uvedl, že v dnešní demokratické době vůbec neočekával, že by policie mohla takto jednat.
Pražský městský soud se dnes odpoledne bude zabývat dvěma žalobami v souvislosti s březnovou návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze. Obě má navíc projednávat stejný senát. První, za kterou stojí mimo jiné bývalý předseda Zelených Martin Bursík s manželkou Kateřinou Bursíkovou Jacques, tvrdí, že policisté a magistrátní úředníci popřeli ústavní právo na shromažďování, když odmítli vpustit demonstranty na Hradčanské náměstí. Druhou žalobu podali dva muži, kterým policie přikázala sundat z oken tibetskou a tchaj-wanskou vlajku.
Policejní špičky patrně nemluvily pravdu, když prohlašovaly, že během březnové pražské návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga nedostali policisté pokyn k odstraňování tibetských vlajek. Incident na FAMU, kam přišli kriminalisté právě kvůli vlajkám, pak například vysvětlily nesprávným postupem dvou policistů. Ale podle zjištění deníku ECHO24.cz policistům na Praze 1 takový úkol ve skutečnosti svěřen byl. Jeden z tamních policistů uvedl, že měl ohlídat, aby tibetské vlajky nebyly vyvěšovány na určitých místech.
Americký prezident Barack Obama, který je na návštěvě Číny, se setká se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Bílý dům označil program jednání obou hlav států za nabitý, Obama chce s čínským prezidentem zhodnotit všechna důležitá témata vzájemných vztahů za posledních osm let, a to včetně citlivých záležitostí, jako jsou území nároky Číny v Jihočínském moři, americká obvinění Číňanů z kyberšpionáže či postoj Pekingu k dodržování lidských práv.
Byla čínská návštěva v Praze jen velkým humbukem? Nebo je příslibem a dobrou zprávou pro českou ekonomiku? A máme se Číny bát, že za své investice bude chtít i politický vliv? Do diskusního Salonu o česko-čínských vztazích přijali pozvání lidé z praxe.
Koho probudily v noci na 21. srpna 1968 motory sovětských letadel, ten už nikdy nebude spát klidně. Procitl totiž do úplně jiného světa, než do kterého usínal. Namísto naděje na svobodu se náhle musel smířit s tím, že bude sloužit kolaborantskému normalizačnímu režimu. Proto už navždy bude žít v obavách, že se podobný šok může opakovat.
