Tag: Nobelova cena

Články k tagu

Nobelovu cenu za ekonomii získali tři vědci za výzkum teorie růstu taženého technologickými inovacemi

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Joel Mokyr, Philippe Aghion a Peter Howitt za výzkum vlivu inovací na hospodářský růst. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír. Trojice podle akademie obdržela ocenění za vysvětlení hospodářského růstu, který podporují inovace.

Za příměří v Gaze si Trump nobelovku zaslouží

Tento rok byla Nobelova cena za mír sledovaná možná pozorněji než v jiných letech. Důvodem není nikdo jiný než Donald Trump. Ten se netají tím, že po ocenění velmi touží. „Nikdy mi nedají Nobelovu cenu za mír. Je to škoda. Zasloužím si ji, ale nikdy mi ji nedají,“ stěžoval si v Oválné pracovně letos v únoru. „Prezident již ukončil konflikty mezi Thajskem a Kambodžou, Izraelem a Íránem, Rwandou a Demokratickou republikou Kongo, Indií a Pákistánem, Srbskem a Kosovem a Egyptem a Etiopií.

„Děkuji prezidentu Putinovi!“ napsal Trump. Putin naznačil, že šéf Bílého domu by si Nobelovu cenu zasloužil

„Děkuji prezidentu Putinovi!“ napsal dnes na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump jako reakci na ruského prezidenta Vladimira Putina na neudělení Nobelovy ceny Trumpovi a připojil citace a video šéfa Kremlu. Putin dnes na tiskové konferenci v Dušanbe prohlásil, že Trump skutečně dělá hodně pro řešení složitých a vleklých krizí. Odpověděl tak na otázku, zda si jeho americký protějšek zaslouží Nobelovu cenu míru. Ten Nobelovu cenu nedostal, což Bílý dům nelibě komentoval.

Nobelovu cenu za mír měl dostat Trump, ohradil se Bílý dům. Podle mluvčího zvítězila politika

Bílý dům zkritizoval, že Nobelovu cenu za mír pro rok 2025 dostala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová namísto prezidenta USA Donalda Trumpa a označil rozhodnutí Nobelova výboru za politické. „Prezident Trump bude nadále uzavírat mírové dohody, ukončovat války a zachraňovat životy. Má srdce člověka, který ctí hodnoty humanismu, a nikdy nikdo nebude jako on, který dokáže pohnout horami pouhou silou své vůle,“ uvedl na X mluvčí Bílého domu Steven Cheung.

Trump musí počkat. Nobelovu cenu za mír dostala venezuelská opoziční politička Machadová

Nositelkou Nobelovy ceny za mír pro rok 2025 je venezuelská opoziční politička María Corina Machadová. Oznámil to dnes v Oslu norský Nobelův výbor. Osmapadesátiletá Machadová byla podle výboru oceněna "za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii". Americký prezident Donald Trump,tak bude muset minimálně rok na další případnou nominaci počkat.

VIDEO: „Nobelova cena Trumpovi!“ skandují v euforii Izraelci i lidé v Gaze. Netanjahu mu ji „už dal“

Ulice nejen Tel Avivu, ale i Gazy ve čtvrtek brzy ráno zaplavily oslavy poté, co bylo oznámeno příměří mezi Izraelem a Hamásem. Lidé jásali, tančili, mávali americkými i izraelskými vlajkami a také vyvolávali jméno Donalda Trumpa, který sehrál klíčovou roli při vyjednání mírové dohody. Mnozí dokonce volají po udělení Nobelovy ceny míru americkému prezidentovi, jak píše New York Post, včetně obyvatel Gazy.

Nobelovu cenu za literaturu získal maďarský spisovatel László Krasznahorkai

Nobelovu cenu za literaturu letos dostane 71letý maďarský spisovatel László Krasznahorkai. Oznámila to dnes ve Stockholmu Švédská akademie. Krasznahorkai se stává 122. nositelem nejprestižnějšího literárního ocenění na světě. Loni akademie ocenila jihokorejskou spisovatelku Han Kang. Krasznahorkai patřil do okruhu spisovatelů, jejichž jména byla mezi favority letošního vyhlašování Nobelových cen. Mezi nejznámější díla tohoto literáta patří hned jeho prvotina, román Satanské tango.

Nobelovu cenu za chemii získali laureáti za vyvinutí nové molekulární stavby

Nobelovu cenu za chemii získali Susumu Kitagawa, Richard Robson a Omar M. Yaghi za vývoj kovově-organických struktur. Laureáti vyvinuli nový typ molekulární architektury. Konstrukce vytvořené kovově-organické struktury obsahují velké dutiny, ve kterých mohou molekuly proudit dovnitř a ven. Výzkumníci je používají k získávání vody z pouštního vzduchu, k extrakci znečišťujících látek z vody, zachycování oxidu uhličitého a skladování vodíku, jak uvádí oficiální web Nobel Prize.

Nobelovu cenu za fyziku dostali tři vědci. Za demonstraci „kvantového tunelování“

Nobelovu cenu za fyziku získali Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za jejich výzkum kvantové mechaniky. Všichni tři vědci působí ve Spojených státech. Královská švédská akademie věd ocenila vědce za experimenty, které prokázaly zákonitosti kvantové mechaniky v bezprecedentně velkém měřítku. "Zásadní otázkou fyziky je maximální velikost systému, který může demonstrovat efekty kvantové mechaniky," uvedl výbor v tiskové zprávě.

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Ramsdell, Brunkowová a Sakaguči

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se periferní tolerance. Dnes to ve Stockholmu oznámil švédský Karolínský institut. Oceněným vědcům se podařilo identifikovat regulační T-lymfocyty, tedy buňky, které brání imunitnímu systému v napadání vlastního těla. Díky jejich výzkumu vznikl obor periferní tolerance.

Nobelovy ceny startují v pondělí. Trump usiluje o tu za mír

V pondělí začne udělování letošních Nobelových cen. Jako první bude vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, následovat budou v úterý a ve středu ceny za fyziku a chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Jeho šance jsou však podle tisku spíše nízké. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením udělení Nobelovy ceny za ekonomii.

Pokud nedostanu Nobelovu cenu míru, bude to urážka Spojených států, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že by byla urážka Spojených států, pokud by neobdržel Nobelovu cenu míru poté, co pomohl ukončit sedm globálních konfliktů. Pokud se podaří vyřešit i situaci v Gaze, bylo by to osm konfliktů za osm měsíců, tvrdí Trump. Informuje o tom server The Hill. Trump vyjádřil naději, že se mu podaří ukončit i boje mezi Izraelem a Hamásem v Gaze pomocí jeho dvacetibodového mírového plánu, který v pondělí podpořil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Trump se bojí pekla

Donald Trump bývá považován za celkem jednoduchého člověka. Jeho politické úspěchy jsou přisuzovány „zvířecímu instinktu“, ne dlouhodobé strategii. Političtí protivníci o něm rádi mluví jako o „oranžovém muži“, což připomíná označení pro nějaký druh pravěkého člověka. Je to člověk poháněný svými egoistickými tužbami, emocemi a pudy.Ke změně ale údajně došlo po neúspěšném atentátu na Trumpa loni v červenci. Tehdy Trump unikl jen o pár centimetrů smrti, když na poslední chvíli otočil hlavou a atentátníkova kulka pouze poškrábala jeho ucho. Americký prezident několikrát od té doby prohlásil, že ho zachránil sám Bůh.

Tak mu tu Nobelovku slibte!

K nejlepším satirickým dílům, která se pokusila postihnout dnešek, patří sedmnáct let starý snímek bratrů Coenových Po přečtení spalte, troufl bych si ho označit za prorocký film. Vypráví o tom, jak kolize zájmů a ambicí několika washingtonských troubů, narcistů, zahořklých činitelů střední ráže a podobně vygradovala do groteskního krváku s drobnou politickou dimenzí. Film uzavírá kouzelná scéna, v níž se životem otřískaný šéf CIA radí s podřízeným, jak celou věc co nejefektivněji ututlat. Probírají aktéry jednoho po druhém. .

Trump se ptal norského ministra Stoltenberga na Nobelovu cenu

Americký prezident Donald Trump se v červenci při telefonátu o clech s norským ministrem financí Jensem Stoltenbergem ptal na Nobelovu cenu. Napsal to dnes norský deník Dagens Naeringsliv. Několik zemí včetně Izraele, Pákistánu a Kambodže nominovalo Trumpa na Nobelovu cenu za zprostředkování mírových dohod nebo příměří. Šéf Bílého domu se nechal slyšet, že by si ocenění, které uděluje norský Nobelův výbor, zasloužil, poznamenala agentura Reuters.

Životní hra Donalda Trumpa

Donald Trump chce Nobelovu cenu míru. „Prezident již ukončil konflikty mezi Thajskem a Kambodžou, Izraelem a Íránem, Rwandou a Demokratickou republikou Kongo, Indií a Pákistánem, Srbskem a Kosovem a Egyptem a Etiopií. To znamená, že prezident Trump během svých šesti měsíců ve funkci zprostředkoval v průměru asi jednu mírovou dohodu nebo příměří za měsíc. Je nejvyšší čas, aby prezident Trump obdržel Nobelovu cenu míru,“ prohlásila tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová při brífinku pro novináře krátce po ukončení palby mezi Thajskem a Kambodžou. Republikáni tak již o Trumpovi rádi mluví jako o „vrchním mírotvůrci“.

Netanjahu navrhnul Trumpa na Nobelovu cenu míru, Trump ohlásil jednání s Íránem

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navrhnul amerického prezidenta Donalda Trump na Nobelovu cenu míru. Netanjahu to prohlásil v pondělí večer místního času (v noci na dnešek SELČ) na setkání s Trumpem v Bílém domě. Prezident Spojených států při této příležitosti oznámil, že Teherán má zájem jednat s USA o svém jaderném programu. Řekl také, že by jednou rád zrušil protiíránské sankce. "Zasloužíte si ji a měl byste ji dostat," řekl na úvod setkání Netanjahu Trumpovi o Nobelově cenu míru.

Tři mušketýři, zatím bez zásahu

Kdybychom měli mluvit trochu v nadsázce, dalo by se říci, že ekonomie je plodem hybridní války mezi sociálními a exaktními vědami. Visí mezi nimi jako nepříliš jistý most bez důkladné podpěry, opíraje se na jedné straně propasti o sofistikovanou matematiku a na druhé straně o různé intuitivní soudy o povaze lidí. Všechno je ovšem k něčemu dobré, i ta chvějivá nejistota. Jedním z jejích důsledků je, že má-li někdo dostatečný talent, dokáže psát o ekonomii čtivě, což by se v tvrdších oborech typu organické chemie dělalo podstatně hůř.

Nobelovu cenu za ekonomii, získala ji trojice ekonomů za studie o přínosu institucí

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu společenských institucí na rozdíly v prosperitě mezi zeměmi. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Nobelovu cenu za mír dostala japonská organizace proti jaderným zbraním

Letošním držitelem Nobelovy ceny za mír je japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje. Organizace, sdružující lidi, kteří přežili jaderné útoky na města Hirošima a Nagasaki, se podle výboru snaží zabránit hrozbě, která může zničit celý svět. "Jaderné zbraně by již nikdy neměly být znovu použity," řekl k rozhodnutí výboru jeho předseda Jörgen Watne Frydnes.

Nobelovu cenu za literaturu má Jihokorejka Han Kang

Nobelovu cenu za literaturu letos získala jihokorejská spisovatelka Han Kang. Ve Stockholmu to dnes oznámil tajemník Švédské akademie Mats Malm. Akademie ocenila její "intenzivní poetickou prózu, která konfrontuje historická traumata a odhaluje křehkost života". V češtině vyšly její knihy Vegetariánka, Kde kvete tráva či Bílá kniha. Třiapadesátiletá Han Kang se celosvětově proslavila především románem Vegetariánka z roku 2007

Nobelovu cenu za chemii má trojice vědců za výzkum proteinů

Laureáty letošní Nobelovy ceny za chemii jsou Američané David Baker a John Jumper a Brit Demis Hassabis. Ocenění jim náleží za výzkum proteinů. Oznámil to dnes ve Stockholmu šéf Královské švédské akademie věd Hans Ellegren. Oceněná trojice přispěla k předpovídání a navrhování trojrozměrných struktur a funkcí proteinů. Baker působí na Washingtonské univerzitě v americkém Seattlu, zatímco Hassabis a Jumper pracují v Londýně ve firmě Google DeepMind, která se zabývá výzkumem umělé inteligence.

Kmotr AI má Nobelovu cenu. Teď před svým objevem varuje a bojí se zániku lidstva

I když zásadně přispěl k rozvoji umělé inteligence (AI) a za to získal Nobelovu cenu za fyziku, varuje vědec Geoffrey Hinton opakovaně před jejími riziky, včetně možného zániku lidstva. Nechal se proto slyšet, že své celoživotní práce částečně lituje. "Pokud vím, nejsou teď inteligentnější než my. Ale myslím, že brzy budou," řekl loni v rozhovoru s BBC o chatbotech postavených na AI. Dodal, že některá rizika s nimi spojená jsou "docela děsivá".

Převratný objev v regulaci genů. Nobelovu cenu za medicínu získali dva Američané

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev microRNA, tedy velmi malých molekul ribonukleové kyseliny (RNA), které mají vliv na regulaci genů. V pondělí to ve Stockholmu oznámil švédský Karolínský institut. Ambros a Ruvkun se ve svém výzkumu věnovali tomu, jak se vyvíjejí různé typy buněk. Přitom objevili novou skupinu miniaturních molekul RNA, které hrají klíčovou roli v regulaci genů.

Zemřel vědec Peter Higgs. Za objev „božské částice“ dostal Nobelovu cenu

Ve věku 94 let zemřel britský vědec, objevitel "božské částice" a nositel Nobelovy ceny za fyziku Peter Higgs. Předpověděl existenci částice nazvané později Higgsův boson. S odvoláním na Edinburskou univerzitu o tom v úterý informovala agentura AP. Teoretický fyzik už v roce 1964 předpověděl existenci částice nazvané později Higgsův boson. Existenci této "božské částice" se dalším vědcům podařilo potvrdit až v roce 2012.

Nobelovu cenu za ekonomii získala Claudia Goldinová. Věnovala se roli žen na trhu práce

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Je teprve třetí ženou, která ocenění obdrží. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. "Pochopení role žen v pracovním procesu je pro společnost důležitá. Díky průkopnickému výzkumu Claudie Goldinové nyní víme mnohem více o základních faktorech a o tom, které překážky bude možná potřeba v budoucnu odstranit," řekl předseda výboru pro udělení ceny Jakob Svensson.

Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammedíová

Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor. "Letošní Nobelova cena je také vyznamenáním statisíců lidí, kteří v předešlém roce demonstrovali proti íránskému teokratickému režimu, jenž diskriminuje a utiskuje ženy," dodal Nobelův výbor.

Nobelovu cenu za literaturu letos získal norský dramatik Jon Fosse

Nobelovu cenu za literaturu letos získal norský dramatik, básník a spisovatel Jon Fosse. Oznámil to šéf Švédské akademie Mats Malm. Akademici ocenili jeho inovativní přístup k tvorbě, která podle nich „dokáže formulovat nevyslovitelné“. Čtyřiašedesátiletý Fosse píše menšinovým jazykem nynorsk a po Henriku Ibsenovi je nejhranějším norským dramatikem na evropských jevištích. To Nobelův výbor zdůraznil i ve zdůvodnění svého rozhodnutí a připomněl, že Fosse je činný také jako autor dětských knih a překladatel.

Nobelova cena za chemii putuje trojici vědců za výzkum kvantových teček

Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Jména čerstvých laureátů, kterými jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov, unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd. Kvantové tečky jsou nanokrystaly z polovodičového materiálu o průměru kolem dvou až deseti nanometrů (nanometr je jedna miliardtina metru).

Nobelovu cenu za fyziku má trojice vědců za inovativní výzkum elektronů

Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2023 získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách. Ve Stockholmu to dnes oznámila Královská švédská akademie věd. Podle ní by práce vyznamenaných expertů mohla přispět k rozvoji lékařské diagnostiky či elektroniky.