Američtí republikáni a demokraté se neshodli na závěrech vyšetřování kongresového výboru zkoumajícího údajné ruské vazby na volební kampaň prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco republikáni vypracovali závěrečnou zprávu tvrdící, že k žádné tajné spolupráci Trumpova týmu s Rusy před volbami v roce 2016 nedocházelo, nejvýše postavený demokrat ve výboru oponoval, že ignorují zásadní fakta.
Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos, kterým zakázal převzetí výrobce počítačového hardwaru Qualcomm singapurským rivalem Broadcom. Důvodem k zastavení největší akvizice v historii technologického sektoru jsou podle Bílého domu obavy o národní bezpečnost. Firma Broadcom, která hodlá přemístit své sídlo ze Singapuru do USA, za americkou firmu nabídla 117 miliard dolarů (2,4 bilionu korun).
Obchodní válka mezi USA a Evropskou unií (EU) negativně dolehne na česko-americkou obchodní výměnu, bojí se česká Hospodářská komora. Podle ní k zavedení odvetných opatření vůči Spojeným státům, o kterým mluví předseda EU Jean-Claude Juncker, nemá unie mandát. Přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Junckerem ohledně vzájemných cel došla prvních konkrétních kroků. Trump minulý týden podepsal kontroverzní dekret, který zavádí cla na dovoz oceli a hliníku do USA.
Donald Trump splnil výhrůžku a exekutivním prezidentským příkazem spustil cla na dovoz oceli a hliníku. Zároveň řekl, že je připravený z těch cel dávat výjimky. Eurokomisařka Cecilia Malmströmová už se pro Unii jednu takovou snaží vyjednat.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se nestará o údajné ruské zásahy do prezidentských voleb v USA, protože akce nebyly spojeny s jeho vládou. V rozhovoru s americkou televizní stanicí NBC, který byl odvysílán v sobotu, Putin také zaspekuloval, že někteří z 13 ruských státních příslušníků, obviněných Spojenými státy z vměšování, nemusejí ani být etničtí Rusové.
Americký prezident Donald Trump hovořil s japonským premiérem Šinzó Abem i se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem o chystaném setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Šéf Bílého domu to v sobotu oznámil na Twitteru a naznačil, že oba státníci plánovanou historickou schůzku uvítali. KLDR podle něho přislíbila kvůli jejich schůzce zastavit testy raket.
Jednání Evropské unie se Spojenými státy o výjimce od nových cel na dovoz oceli a hliníku budou pokračovat příští týden. Sobotní rozhovory eurokomisařky pro obchod Cecilie Malmströmové s americkým obchodním zmocněncem Robertem Lighthizerem nepřinesly v Bruselu jasno o proceduře udělování výjimek. Na twitteru to uvedla eurokomisařka.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil sankce na dovoz hliníku a oceli, které začnou platit za 15 dní. Svět Trumpovo rozhodnutí kritizuje. Nesouhlas vyslovily i Kanada s Mexikem, které jsou zatím z cel vyjmuty. Evropská unie, která o výjimku usiluje, zvažuje, že se obrátí na Světovou obchodní organizaci (WTO). Opatření se nelíbí ani mnohým republikánům, kteří se obávají, že poškodí americké hospodářství.
Spojené státy se po dlouhém období dramatického nepřátelství dohodly na historickém summitu se Severní Koreou, který má vést k denuklearizaci Korejského poloostrova. Zprávu o dojednané schůzce Donalda Trumpa s Kim Čong-unem oznámil ve čtvrtek ve Washingtonu novinářům jihokorejský emisar Čchong Ui-jong, který Kimovo pozvání do Bílého domu přivezl. Schůzka se má uskutečnit nejpozději v květnu, americké sankce do té doby budou trvat.
Mezi Evropou a Amerikou se roztočila spirála výhrůžek cly a tarify. Taková první vlna studené obchodní války. Začalo to tím, že Donald Trump prohlásil, že zvažuje zavedení cel na dovoz hliníku a oceli. To by se dotklo i řady evropských výrobců.
Ruský prezident Vladimir Putin se zapřisáhl, že Rusko nikdy nevydá Spojeným státům své občany, obviněné za oceánem ze vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016. „Nikdy. Nikdy. Rusko nikomu nevydá své občany,“ prohlásil prezident v rozhovoru, poskytnutém americké televizi NBC, jehož výňatky byly v neděli odvysílány.
Americký prezident Donald Trump v sobotu v příspěvku na sociální síti twitter pohrozil „zavedením daně“ na dovoz automobilů z Evropské unie. Reagoval tak na zprávy o tom, že evropští činitelé zvažují 25procentní clo na některé výrobky ze Spojených států. Tyto úvahy však zase byly reakcí na předchozí Trumpovo prohlášení, že USA se chystají zavést dovozní cla na ocel a hliník.
Spojené státy příští týden zavedou cla ve výši 25 procent na dovoz ocele a deseti procent na dovoz hliníku. Oznámil to americký prezident Donald Trump na setkání se zástupci amerického průmyslu. Trump slíbil oživit americký ocelářský a hliníkárenský průmysl, které jsou podle něj po desetiletí ušlapávány nekalým chováním jiných zemí. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v reakci na oznámení uvedl, že Evropská unie bude na zavedení cel reagovat protiopatřeními.
Poradce a zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner ztratil kvůli chybějící bezpečnostní prověrce přístup ke každodenním hodnotícím zprávám tajných služeb určeným pro hlavu státu. S odvoláním na dva nejmenované členy Trumpovy administrativy o tom v úterý informovala agentura Reuters. Zmíněný analytický dokument, který prezident dostává každé ráno, je přísně tajný. Kushner dosud nezískal potřebnou bezpečnostní prověrku, ke zprávám měl ale přístup na základě prozatímní výjimky.
Američtí demokraté zveřejnili upravenou verzi svého memoranda k nedávné zprávě republikánů, která kritizovala Federální úřad pro vyšetřování (FBI) za údajně zaujaté vyšetřování ruského vlivu na minulé prezidentské volby v USA. Informují o tom americká média. Podle serveru deníku The New York Times umožnilo zveřejnění zprávy americké ministerstvo spravedlnosti.
Americká vláda bude klást velký důraz na kontrolu prodeje zbraní a prověřování psychického stavu kupujících. Při setkání s delegací studentů a učitelů to ve středu v Bílém domě řekl prezident USA Donald Trump. Mezi jeho hosty byli i studenti a učitelé školy ve floridském Parklandu, kde minulý týden devatenáctiletý střelec zabil sedmnáct lidí.
Zvláštní vyšetřovatel FBI Robert Mueller pověřený vyšetřováním ruského vlivu na předloňské americké prezidentské volby v útarý v kauze obvinil další, už pátou osobu. Právník Alex Van der Zwaan, jehož jméno se dosud ve zprávách o aféře neobjevilo, údajně lhal při svědectví o kontaktech s bývalým poradcem volebního štábu Donalda Trumpa Rickem Gatesem. Advokát se ke lžím přiznal v rámci dohody s prokuraturou.
V sobotu bylo na českém internetu možné číst titulky jako „Rusko se vměšovalo do americké politiky, uznal Trump pod tíží padlých obvinění“ (Novinky.cz). Bylo to zpravodajství o tom, že zvláštní vyšetřovatel, bývalý ředitel FBI Robert Mueller obvinil třináct ruských občanů a tři právnické organizace z ovlivňování voleb a politiky v USA, v první řadě prezidentských voleb 2016. Hlavní obětí ruské operace měla být favoritka těchto voleb Hillary Clintonová, do té míry se Muellerovo oznámení kryje s očekáváními demokratů, kteří se už přes rok navzájem utěšují, že to, co jim ukradlo volby, nebyly osobní kvality a slabiny obou kandidátů, ale Kreml. Jenže Trump se nemá pod čím hroutit, ta obvinění jemu osobně nijak nepřitěžují.
Bývalý strategický poradce Bílého domu Steve Bannon se tento týden podrobil dvoudennímu výslechu, při němž členové vyšetřovacího týmu FBI zjišťovali možné kontakty volebního štábu Donalda Trumpa s Ruskem. Píší to dnes americká média. Zatímco při čtvrtečním jednání v Kongresu Bannon de facto odmítl vypovídat, agentům vyšetřovatele Roberta Muellera prý zodpověděl všechny otázky.
Snacha prezidenta Spojených států Donalda Trumpa Vanessa Trumpová, která je manželkou Trumpova syna Donalda mladšího, byla v pondělí převezena do nemocnice poté, co přišla do kontaktu s neznámým bílým práškem. Oznámila to newyorská policie, která krátce poté sdělila, že látka nebyla nebezpečná, uvedla televize Fox News.
Vyšetřování ruského zasahování do amerických voleb skýtá přízračnou podívanou. Složitý americký systém úředních postupů a norem provázejí úniky informací a mediální masáže, jež nám mohou připadat zcela české – jen výdělky právníků jsou vyšší.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) se o víkendu ohradila proti reportážím The Intercept a The New York Times, podle nichž americké rozvědky několik měsíců vyjednávaly se záhadným Rusem, který jim slíbil dodat kyberzbraně ukradené dříve Národní agentuře pro bezpečnost (NSA). Podle The New York Times (NYT) dokonce Rus získal 100 tisíc dolarů (přes dva miliony Kč), než Američané od snahy ustoupili, neboť jediné, co dostali, byly pochybné materiály o prezidentovi Donaldu Trumpovi. Ten na twitteru naznačil, že ho tajné služby chtěly poškodit.
Americké ministerstvo obrany bude v letošním roce hospodařit s rozpočtem ve výši 700 miliard dolarů, což je doposud nejvyšší částka.Informovala o tom agentura AP, která připomněla, že Spojené státy vydávají na obranu mnohem větší částku než jejich největší rivalové Rusko a Čína. Pro příští rozpočtový rok může Pentagon počítat s 716 miliardami dolarů. Příslušný zákon podepsal v pátek americký prezident Donald Trump.
Americký výbor pro kontrolu tajných služeb Sněmovny reprezentantů jednohlasně schválil zveřejnění stanoviska demokratických kongresmanů o údajném zneužití pravomocí Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) při objasňování ruského vlivu na předloňské prezidentské volby v USA. Uvedl to demokratický kongresman Adam Schiff. Konečné rozhodnutí o zveřejnění je nyní v rukou prezidenta Donalda Trumpa, čas na posouzení má do pátku.
Demokratičtí členové amerického Kongresu chtějí v reakci na republikánskou zprávu o údajném zneužití pravomocí Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) při objasňování ruského vlivu na předloňské prezidentské volby v USA zveřejnit vlastní hodnocení. O odtajnění demokratické verze bude v pondělí rozhodovat výbor Sněmovny reprezentantů pro kontrolu tajných služeb, který minulý týden odsouhlasil zveřejnění republikánské zprávy.
Nová jaderná doktrína USA, kterou v pátek zveřejnilo ministerstvo obrany, vyvolá zvyšování hrozby pro globální bezpečnost. V první reakci z Moskvy na 74stránkový dokument Pentagonu to dnes podle agentury TASS řekl předseda výboru pro obranu dolní komory ruského parlamentu Vladimir Šamanov.
Ten příběh krásně vystihuje paradoxy Donalda Trumpa. Developer a milovník okázalého luxusu vždycky toužil po tom, aby se stal příslušníkem světové ekonomické elity. Protože se mu to nepodařilo a ti lidé, o jejichž přízeň tolik stál, ho považovali za výstředního exota, úspěšně se vyvezl k moci pod sloganem boje proti establishmentu. Establishmentu, jehož příslušníkem chtěl být. Jedním z výsostných znaků příslušnosti ke globální elitě jsou pozvánky na Světové ekonomické fórum do Davosu. Donald Trump ji jako byznysmen nikdy nedostal.
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a ministerstvo spravedlnosti při vyšetřování údajných zásahů Ruska do předloňských prezidentských voleb v USA zneužily pravomoci. Tvrdí to zpráva republikánských kongresmanů, jejíž odtajnění v pátek schválil prezident Donald Trump. Demokraté vzápětí zkritizovali dokument jako ostudnou snahu zdiskreditovat celé vyšetřování.
Americký prezident Donald Trump přichází s novou jadernou doktrínou, která má být oproti éře jeho předchůdce Baracka Obamy podstatně tvrdší vůči Rusku. Jejím cílem je mimo jiné odradit Rusko od toho, aby hrozilo byť jen omezeným jaderným útokem v Evropě. Moskva musí být přesvědčena, že by za to zaplatila „nepřijatelně vysokou cenu“, informovala v pátek agentura AP.
Bilance výsledků prvního roku prezidentského mandátu a výzva ke společné práci obou parlamentních stran byla hlavním obsahem poselství o stavu unie, které v úterý večer z kongresové tribuny přednesl prezident USA Donald Trump. V téměř půldruhahodinovém proslovu šéf Bílého domu hovořil hlavně o domácích problémech. Ostře sledované vyšetřování údajného volebního vměšování Ruska šéf Bílého domu nekomentoval.
