Mluvčí Kremlu v pondělí znovu uvedl, že nemůže potvrdit ani vyvrátit, zda ruský prezident Vladimir Putin telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o nalezení způsobu, jak ukončit boje mezi Ruskem a Ukrajinou. Záhada tak obestírá první přímý kontakt mezi vůdci dvou největších jaderných mocností od chvíle, kdy Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou válku proti Ukrajině, napsala agentura Reuters.
Americký zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg spojencům USA při nedávných jednáních řekl, že pro nového šéfa Bílého domu Donalda Trumpa připravuje návrhy, jak ukončit válku na Ukrajině. S odvoláním na tři nejmenované západní představitele to v pondělí napsal server Semafor. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov vzkázal, že před jakoukoliv dohodou o ukončení konfliktu musí být splněny podmínky, jež určil ruský prezident Vladimir Putin.
Jsem připraven koupit a vlastnit Gazu. Uvedl to americký prezident Donald Trump s tím, že Gaza by měla být považována za investiční nemovitost a zdůraznil svůj závazek obnovit toto území a zároveň zajistit, aby se tam nevrátil Hamás. Je však otevřen účasti dalších zemí na projektech obnovy. Proti Trumpovu plánu se v pondělí kromě Hamásu ohradil také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Trump zopakoval, že obyvatelé Gazy se již nemají do čeho vrátit, protože území bylo zcela zničeno.
První televizní duel před předčasnými parlamentními volbami v Německu podle průzkumu těsně vyhrál současný kancléř Olaf Scholz ze sociální demokracie (SPD). Jeho vyzývatel, předák konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz, zapůsobil především na muže a starší voliče. Nedělní debatě dominovala témata migrace, hospodářství a důsledků nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump už před návratem do Bílého domu opakovaně hovořil o tom, že pro Spojené státy je získání Grónska otázkou bezpečnosti. Tehdy nevyloučil, že pokud Kodaň odmítne ostrov prodat, podnikne ekonomické či vojenské kroky. Kodaň i Grónsko shodně tvrdí, že ostrov není na prodej a že o své budoucnosti rozhodnou výhradně místní obyvatelé. V reakci na Trumpovy hrozby spojenci z NATO údajně vedli tajné rozhovory o možnosti vyslání vojáků do Grónska, píše deník Daily Express.
Prohrané války mají důsledky. Tak by se dal shrnout článek známého britského historika Andrewa Robertse pro server The Washington Free Beacon. Roberts se v něm vyjadřuje k plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého by USA převzaly správu nad Pásmem Gazy a tamější obyvatelstvo by bylo nějakým způsobem odsunuto. Roberts si všímá, že do zveřejnění Trumpova plánu panovalo všeobecné přesvědčení, že Palestinci si zachovají suverenitu nad Gazou. Historické precedenty však ukazují, že by se jednalo o neuvěřitelnou anomálii.
Kanadský premiér Justin Trudeau na uzavřeném jednání s byznysmeny a odboráři varoval, že hrozba anexe Kanady, kterou opakovaně zmiňuje bývalý americký prezident Donald Trump, je skutečná. Informaci přinesla kanadská média včetně CBC a Toronto Star, informovala o tom i velká americká média jako Fox News a CNN, pro které Trudeauovo sdělení potvrdili dva kanadští byznysmeni, kteří se jednání zúčastnili.
Nově zřízený americký úřad pro efektivitu státní správy (DOGE), jehož vedením byl pověřen miliardář Elon Musk, odhalí na základě příštích pokynů stovky miliard zneužitých dolarů. Televizi Fox News to v předtočeném rozhovoru v rámci programu před finále ligy amerického fotbalu, Super Bowlem, řekl americký prezident Donald Trump.
Spojené státy i přes plánované budoucí dodávky zbraní dají zřejmě ruce pryč od Ukrajiny a její bezpečnosti. Jasně to dnes uvedl v rozhovoru pro televizi NBC poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Mike Waltz. Upozorňuje na to agentura Unian.
Americký prezident Donald Trump řekl, že chce dosáhnout dohody ve výši 500 milionů dolarů s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o přístupu k nerostům a vzácným zeminám na Ukrajině výměnou za bezpečnostní záruky v jakémkoli potenciálním mírovém urovnání s Ruskem. Trump to uvedl v pátečním rozhovoru pro The New York Post.
Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, aby se pokusil vyjednat ukončení ukrajinské války. Řekl to v pátečním exkluzivním rozhovoru s The New York Post na palubě Air Force One. Kdy to ale bylo, Trump neupřesnil. "Raději bych to neříkal," odpověděl Trump na otázku, kolikrát spolu oba prezidenti mluvili.
O přitažlivosti Donalda Trumpa svědčí už to, že ať řekne cokoli, je kolem toho haló, seriózně se to rozebírá, a dokonce se to stává reálnou politickou agendou. Jako nyní idea na odsun neboli „dobrovolné vystěhování“ Gazanů pryč ze země, o němž se povídá, že ho americký prezident vyřkl jako okamžitý nápad. Načež ho ministři jeho vlády okamžitě vzali za svůj, stejně tak izraelský premiér a jeho ministři – ten pověřený obranou už chystá plán, jak „opatření“ provést. Přesidlování milionů lidí kvůli etnickému, náboženskému či ekonomickému řešení sporů se zdálo být taktikou, již moderní politika překonala.
V Madridu se v sobotu sešli lídři frakce Evropského parlamentu Patrioti pro Evropu, mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, šéfka francouzské strany Národní sdružení (RN) Marine Le Penová či místopředseda italské vlády Matteo Salvini. Z českých politiků byl mimo jiné přítomen předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Akci skupiny narušila polonahá aktivistka Femenu, která křičela „už ani jeden ústupek fašismu“, informoval španělská agentura Europa Press.
Federální soudce v pátek nařídil dočasně pozastavit plány na propouštění zaměstnanců americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Narušil tak záměr prezidenta Donalda Trumpa a jeho spojence miliardáře Elona Muska. Ti plánují agenturu, která je zásadní pro humanitární pomoc v řadě zemí světa, postupně rozpustit. Informovala o tom agentura AP.
Spojené státy chtějí snížit obchodní deficit s Japonskem a příští týden by mohly zavést nová cla na dovoz zboží z mnoha zemí. Prohlásil to dnes americký prezident Donald Trump před jednáním s japonským premiérem Šigeruem Išibou. Současně podle Deníku Financial Times chce EU předejít Trumpovu hněvu a chce snížit cla na auta dovážená do Evropy.
Americký prezident Donald Trump počítá s tím, že v příštím týdnu bude mluvit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Nadále chce podle agentury Reuters hovořit také s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem. Pokud jde o Pásmo Gazy, jeho plán na americké převzetí této oblasti prý nespěchá.
Mezinárodní trestní soud (ICC) dnes odsoudil rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit sankce proti jeho činitelům, kteří se podílejí na vyšetřování Američanů či občanů spojeneckých zemí, jako je Izrael, a vyzval členské státy k jednotě. Podle předsedy Evropské rady Antónia Costy uvalení sankcí ohrožuje nezávislost haagského soudu. Izraelská diplomacie exekutivní příkaz, který Trump podepsal ve čtvrtek večer, naopak uvítala.
Americký federální soud dočasně zastavil plán prezidenta Donalda Trumpa týkající se finančních pobídek, které administrativa nabídla civilním federálním pracovníkům, pokud sami odejdou ze zaměstnání. Informovala o tom v noci na dnešek agentura AP nebo stanice BBC. Soudce tak rozhodl krátce před vypršením termínu, do kdy se zaměstnanci mohli rozhodnout a nabídku přijmout.
Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek oznámil, že příštím velvyslancem Spojených států v ČR bude podnikatel a pedagog Nicholas Merrick. Staronový republikánský prezident o tom spolu s dalšími nominacemi informoval na své sociální síti Truth Social. Velvyslance nominuje v USA prezident, ale do funkce je musí ještě potvrdit Senát, kde nyní mají Trumpovi republikáni většinu.
Jak má Česká republika reagovat na nový civilizační faktor, jímž je v západním světě Trump 2.0.? Protože staronový prezident USA se svou politikou nedotýká našich zájmů jen široce diskutovanou hrozbou cel, ale především ústupem od zelené politiky. Evropská komise minulý týden potvrdila, že od ní a od dekarbonizace nehodlá ustoupit. EU tak začíná být ekonomicky „nahá v trní“ a Českou republiku jako nejprůmyslovější členský stát si můžeme představit jako naháčovy slabiny.
Mluvčí Bílého domu a další lidé z týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa ve středu korigovali jeho výbušné prohlášení, že Palestinci mají opustit Pásmo Gazy a Spojené státy převezmou nad oblastí kontrolu. Mimo jiné uváděli, že Trump nechce trvalé vysídlení Palestinců, jak v úterý naznačoval, upozorňují americká média.
Kniha Když se z Harryho stala Sally, která je kritická k módním transgenderovým debatám, je opět dostupná na Amazonu. Jeden z největších internetových obchodů tuto knihu neprodával čtyři roky od nástupu Joa Bidena do prezidentského úřadu. Sotva pár dnů po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu je kniha opět dostupná k prodeji.
Spojené státy ve středu oznámily, že lodě jejich vlády dostaly povolení proplouvat Panamským průplavem bezplatně. Jeho správa ale později uvedla, že žádné změny ohledně poplatků nebo využívání průplavu neudělala. Kvůli této důležité obchodní vodní cestě vyvíjel na Panamu nátlak americký prezident Donald Trump.
Donald Trump ani zdaleka nebude ve všem požehnáním, to si i konzervativci u nás museli přiznat poté, co tak dřevorubecky otevřel téma cel. Po Číně a Kanadě (Mexiko si prozatím vyjednalo měsíční odklad) dojde s americkými cly i na Evropu, byť v pondělí ještě nebylo zřejmé, na jaký sortiment, odkdy a o kolik. Trump nicméně minulý pátek nedvojznačně řekl, že cla na EU budou „velmi zásadní“, a to proto, že dosud se Evropa k Americe „chovala velmi špatně“.
Jak to bude se cly – to byla zejména pro zahraniční publikum snad ta nejvíce sledovaná otázka po nástupu Donalda Trumpa. Jejich první použití, ve sporu s Kolumbií o přijímání deportovaných migrantů, spadalo čistě do kategorie „vyjednávací nástroj“. Trump oznámil zavedení dynamicky se zvyšujících cel na veškerý dovoz spolu s dalšími sankcemi, zejména na vstup Kolumbijců do USA, a Gustavo Petro, někdejší komunistický partyzán v úřadě kolumbijského prezidenta, kapituloval rychleji než kdy v životě. Načež Trump nástroje zase odložil.
Americký prezident Donald Trump se chystá podepsat nařízení, které má zakázat sportovkyním, jež prošly změnou pohlaví, závodit v ženských soutěžích. Zákaz je dalším krokem agresivní Trumpovy politiky vůči právům transgenderových osob, napsala agentura AP. Trump již během předvolební kampaně mluvil o tom, že „nepustí muže do ženských sportů“.
Palestinské teroristické hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy, považuje návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa převzít kontrolu nad touto oblastí za směšný, absurdní a nebezpečný. Vysoce postavený představitel Hamásu Sámí abú Zuhrí dnes podle agentury Reuters varoval, že by to mohlo vést ke vzplanutí regionu.
Spojené státy chtějí převzít kontrolu a vlastnictví nad Pásmem Gazy a přestavět ho poté, co bude místní palestinské obyvatelstvo přesídleno jinam. Řekl to podle agentury AP americký prezident Donald Trump po úterním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě. Netanjahu byl prvním zahraničním lídrem, kterého Trump přijal poté, co 20. ledna zahájil své druhé prezidentství.
Americký prezident Donald Trump v úterý podepsal memorandum obnovující tvrdou politiku Spojených států vůči Íránu s cílem zabránit mu ve vývoji jaderné zbraně a zastavit íránský export ropy. Napsala to agentura Reuters. Podle agentury AP šéf Bílého domu rovněž uvedl, že dal pokyny zničit Írán, pokud by na něj Teherán spáchal atentát. Současně Donald Trump zakázal spolupráci mezi USA a Radou OSN pro lidská práva (UNHRC) a financování agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA).
Mexiko v úterý začalo rozmisťovat vojáky na své severní hranici se Spojenými státy, k čemuž se zavázalo v rámci dohody s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o odkladu zavedení cel. Dnes to uvedla mexická prezidenta Claudia Sheinbaumová. Mexický tisk píše o přesunu stovky příslušníku armády a národní gardy na hranici s USA, kde by měli zasahovat proti pašování drogy fentanyl. Sheinbaumová oznámila v pondělí dohodu s Trumpem, díky které USA o měsíc odložily zavedení cla na dovoz z Mexika.
