Možná to byl poslední průzkum, který předvedl, jak je politická scéna až zoufalým způsobem stabilní. ANO získalo opět zhruba třicet procent preferencí, Piráti a ODS se drží u patnáctiprocentní hranice a pak ještě zbývá šest sedm stran, které dělí od pětiprocentní hranice statistická chyba. To říká průzkum od agentury Kantar pro ČT. Výzkumníci ovšem sbírali data ještě předtím, než do Česka přišel koronavirus. Po něm bude všechno jinak.
Obnovené trestní stíhání pro dotační podvod velkého rozsahu. Rozhodnutí Bruselu, že přinejmenším dva roky jeho Agrofert nezákonně čerpal dotace ve stovkách milionů korun. Přirozeně se nabízí otázka, jak na to budou reagovat voliči Andreje Babiše. S vysokou mírou pravděpodobnosti se dá odhadnout, že ANO v průzkumech moc podpory neztratí. Babišovi stoupenci jsou totiž spolu s komunisty vůbec nejvěrnější.
Komentujeme-li výzkumy veřejného mínění, riskujeme, že z jednoho průzkumu vyvodíme příliš obecné závěry. Ale výzkum společnosti Kantar pro ČT z uplynulého víkendu patří do jiného ranku.
Měsíc co měsíc vede ve zveřejňovaných průzkumech ANO Andreje Babiše. Měsíc co měsíc sledujeme závod o druhé místo, který se vlastně vůbec neměl konat. Ale rozený vyzývatel, jakým by měla být ODS, se o druhé místo buď dělí, nebo dokonce prohrává s Piráty. Naposledy v průzkumu společnosti Kantar CZ za leden 2019 spadli modří o 2,5 na pouhých 13,5 procenta. Podle Kantaru tedy ODS během roku a půl od sněmovních voleb v říjnu 2017 posílila o celá dvě procenta. Jak to, že má méně než Piráti, kteří by soudě podle bilance pirátských stran v jiných zemích měli být přechodnou kuriozitou? Konkurenční Median za prosinec a leden občanským demokratům naměřil 15,5 bodu, pro změnu o dva body před Piráty.
Nejnovější průzkum společnosti CVVM přisuzuje hnutí ANO 22,5 % volebních preferencí. Středopravicové strany ani SPD by se pak podle tohoto průzkumu do sněmovny momentálně nedostaly. Stabilní podporu kolem 10 % mají ODS a Piráti. Společnost CVVM následně preference přepočítala na volební model, který má zohledňovat jistotu volby či váhání voličů mezi vícero stranami. Podle tohoto modelu by mohlo hnutí ANO získat až 33,5 % hlasů.
Od posledních parlamentních voleb zasáhla politiku první významnější změna. Nápadný posun tektonických ker způsobila nejen aféra Babiš mladší, ale také dozvuky voleb v obcích. Může to být předzvěst nevídaného politického zemětřesení.
Rodná města přivítala občany po návratu z prázdnin záplavou volebních plakátů, které zabírají stále víc billboardů u silnic, okupují autobusové zastávky a visí na každém sloupu veřejného osvětlení. Od Andreje Babiše v tradiční bílé rozhalence přes energicky hledící sociální demokraty nebo žoviální občanské demokraty je možné obdivovat také kandidáty místních sdružení, obvykle poctivě vypočítávající, co všechno v příštím volebním období stihnou. Komunální a senátní volby jsou už za měsíc, kampaň bude krátká, o to však intenzivnější.
Průzkumy rasismu a intolerance patří k vděčným mediálním žánrům dnešní doby.
Menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD považuje za dobrou variantu sedm procent lidí. Dalším 59 procentům nevadí, i když ji nehodnotí jako ideální. Proti novému koaličnímu kabinetu se staví 28 procent respondentů. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar TNS pro Českou televizi. Komunistická podpora vládě nevadí téměř polovině oslovených.
Žádný z hlavních představitelů parlamentních stran nemá důvěru nadpoloviční většiny Čechů. Vyplývá to z květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění(CVVM). Největší podíl důvěry - zhruba třetiny obyvatel Česka - má premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Zároveň ale Babiš patří k politikům s největším podílem odpůrců, nedůvěřuje mu více než polovina Čechů.
Pokud by se nyní v Německu konaly parlamentní volby, získala by protiimigrační a protiislámská strana Alternativa pro Německo (AfD) více hlasů než sociální demokracie (SPD). Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění agentury INSA, který v pondělí zveřejnil deník Bild. Sociální demokraté, kteří loni v září ve volbách dosáhli s 20,5 procenty hlasu nejhoršího výsledku od druhé světové války, by nyní podle průzkumu dostali ještě o pět procentních bodů méně.
Schopnost porozumět dění ve společnosti a politice výrazně snižuje chaos v průzkumech veřejného mínění. Média bez vysvětlení mixují kvalitní průzkumy respektu hodných agentur s internetovými anketami podivných spolků typu Sanep, Phoenix Research nebo Médea Research, které nemají se skutečnými reprezentativními výzkumy nic společného.
Češi budou mít v polovině ledna podruhé příležitost zvolit si v přímé volbě svého prezidenta. Ti, kteří o kandidatuře uvažují, přitom musí předložit svou přihlášku k registraci ministerstvu vnitra jen do úterní 16. hodiny odpolední. Prozatím tak učinilo 12 uchazečů, zatímco před pěti lety jich bylo 20. Zrekapitulujte si, jak v lednu 2013 první přímá volba českého prezidenta probíhala, kteří kandidáti byli od začátku považováni za favority a kolik hlasů měl ještě půl roku před volbou podle průzkumů dostat pozdější vítěz Miloš Zeman.
Volby mohly dopadnout úplně jinak, kdyby se tzv. demokratické strany naučily používat mechanismus demokratických voleb. Především protestní hnutí v čele s ANO by neměla takový úspěch. Technologie voleb mohou být klíčem k ovládnutí parlamentu, ukázalo se právě o minulém víkendu.
Sněmovní volby podle průzkumů vyhraje dlouhodobě favorizované hnutí ANO. Vítězem voleb by mělo být i přes pokles voličské podpory. O druhé místo se zřejmě utkají ČSSD a KSČM, čtvrtá podle volebních modelů bude ODS. Ve Sněmovně nejspíš zůstane Tomio Okamura v čele svého nového hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), nováčkem bude Česká pirátská strana. Poslanecká křesla by podle většiny průzkumů měly uhájit také TOP 09 a KDU-ČSL. Do Sněmovny by se tak mohlo po čtvrtstoletí dostat znovu osm stran.
Předvolební průzkumy manipulují lidmi. U posledního zveřejněného zářijového volebního modelu, který udělala společnost Median, hned zaujme počet respondentů. Na první pohled to vypadá, že se ho účastnilo přes 5,5 tisíce lidí, z nichž více než 3600 nevylučuje účast ve volbách. Ve skutečnosti se ale výzkumníci v září zeptali jen 1250 lidí.
Do sněmovních voleb zbývá méně než měsíc, předvolebních průzkumů ale vychází pomálu. Zatímco v západních zemích, jako je Francie, Německo nebo Velká Británie, vychází v předvolebním období nějaký průzkum prakticky každý den, české výzkumní agentury se k tomu nemají. Vydávat ho nebude STEM ani Kantar.
Tři týdny před volbami se v každé civilizované zemi sociologické agentury v těžké konkurenci předhání v průzkumech. Jsou dny, kdy se jich publikuje i několik. Tak to bylo v USA, Británii, Francii, teď naposledy v Německu.
Hlavní sezona průzkumů veřejného mínění, signalizujících náladu ve společnosti, zpravidla přichází těsně před volbami.
Interpretace a manipulace s výzkumy veřejného mínění jsou jedním z nejnebezpečnějších nástrojů politického boje, alespoň u nás.
Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo hnutí ANO s 31,5 procenta hlasů před ČSSD s 12 procenty. Třetí ODS je těsně za sociální demokracií s 11,5 procenty a dostala se tak znovu před před komunisty. Lidovci s hnutím Starostové a nezávislí (STAN) by v součtu přesáhli deset procent, které jako koalice potřebují ke vstupu do Sněmovny. Poslance by měla ještě TOP 09 a Svoboda a přímá demokracie.
ROZHOVOR SE SOCIOLOGEM DANIELEM PROKOPEM. Prokop je ředitel politických výzkumů společnosti Median, jedné ze čtyř významných agentur provádějících volební výzkumy.
Březnové volby do Sněmovny by podle modelu agentury Medianvyhrálo ANO před ČSSD. V porovnání s únorovým průzkumem obě uskupení podporu mírně ztratila, podobně jako KDU-ČSL a ODS. Občanské demokraty by těsně předstihla TOP 09. Polepšili si i komunisté. Výsledky průzkumu zveřejnila agentura ve čtvrtek.
Volby do Poslanecké sněmovny by teď vyhrálo hnutí ANO se ziskem 32,5 procenta hlasů s desetiprocentním náskokem před druhou sociální demokracií. Aktuální volební model CVVM předpokládá, že do Sněmovny by se dále dostali komunisté, občanští demokraté a lidovci, pětiprocentní hranici by těsně překročila i TOP 09 a hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.
Jednoznačným vítězem voleb do Poslanecké sněmovny by se nyní stalo hnutí ANO, které by získalo 32 procent hlasů. Druhou sociální demokracii by volilo 15 procent lidí. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Kantar TNS pro Českou televizi. Do Sněmovny by se dostali také občanští demokraté, komunisté, lidovci, hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a TOP 09.
Sněmovní volby v lednu by podle agentury Median znovu vyhrálo ANO s 28,5 procenta hlasů. Mírně posílilo stejně jako druhá ČSSD s 19,5 procenta hlasů, rozdíl mezi nimi se tak nezměnil. Poslance by měly rovněž KSČM, ODS, KDU-ČSL i TOP 09, přestože předpokládaný zisk této strany (6,5 procenta) by byl nejnižší od voleb v roce 2013. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který ve středu Median poskytl ČTK.
Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš zůstává nejpopulárnějším politikem, i když se podíl jeho příznivců v lednu proti říjnu snížil o procentní bod na 57 procent. Na druhém místě žebříčku agentury STEM se drží ministr obrany Martin Stropnický (ANO) s 51 procenty a na třetím premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se 42 procenty.
Příštím premiérem bude Andrej Babiš, protože jeho hnutí nemá konkurenci. Obliba sociálních demokratů i komunistů prudce klesá a pravice je tak rozbitá, že se musí spojit do předvolební koalice.
Ve vzrušené atmosféře minulého týdne jsem vyslechl několik nadějeplných monologů – konečně se prý začíná něco dít.
Jakou roli hrají průzkumy veřejného mínění v politice? Lze jim důvěřovat? A jakou roli hrají a mohou hrát agentury, které průzkumy pro politické klienty připravují?
