Radikální křídlo amerických republikánů dnes odmítlo kompromisní verzi zákona o dočasném financování federální vlády, která měla předejít hrozícímu omezování výdajů a propouštění zaměstnanců. Žádný další návrh s reálnou šancí na schválení není na stole a podle amerických médií je takzvaný shutdown téměř neodvratný. Pokud nenastane zásadní průlom, bude vláda bez peněz od půlnoci na neděli amerického času.
Podle viceguvernéra České národní banky Jan Fraita je možné, že snížení sazeb přijde už ke konci roku. Zároveň však varoval, že by takové snížení bylo velmi opatrné. Cílem centrálních bankéřů podle něj je stále především snížit inflaci. Uvedl tak v rozhovoru pro server Bloomberg. Guvernér české národní banky Aleš Michl přitom v minulých dnech snižování sazeb v dohledné době odmítal. O možném snížení úroků budou centrální bankéři rozhodovat na svém zasedání příští týden.
V první polovině příštího roku čeká Česká národní banka (ČNB) nízkou inflaci kolem dvou procent, uvedl její guvernér Aleš Michl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Odmítl brzké snižování úrokových sazeb centrální banky v příštích měsících.
Policisté varují před podvodnými telefonáty, kdy se pachatelé snaží z lidí vylákat peníze pod záminkou ohrožení úspor. Pražští kriminalisté museli v polovině srpna řešit dva případy, v obou se podvodníci seniorům pokusili odcizit statisíce korun. O případech dnes v tiskové zprávě informoval mluvčí pražských policistů Richard Hrdina. V obou případech podle mluvčího podvodníci postupovali obdobně.
Česká národní banka překvapila tuzemský bankovní sektor svým čtvrtečním rozhodnutím zrušit úročení povinných minimálních rezerv (PMR) bank. Krok, od něhož si centrální banka slibuje snížení nákladů na provozování měnové politiky, totiž výrazně zasáhne do jejich úrokových výnosů. Komerční banka v tiskové zprávě oznámila více než stamilionový propad výnosů, podobný vývoj očekává i Moneta Money Bank.
Během posledních pár týdnů byly tuzemské bankovní instituce terčem rozsáhlého kybernetického útoku a počet kyberútoků meziročně roste. ČSOB nově varuje před další praktikou hackerů, kteří kradou klientům z účtu po malých částkách a věří, že než si toho zákazníci všimnou, tak je připraví o stovky tisíc. „V našich systémech jsme si všimli nového trendu, kdy se kyberpodvodníci snaží „vysát“ účet klienta po částkách v hodnotě vyšších stokorun až nižších tisíců
Česká národní banka (ČNB) spustí registr, který umožní bankám zprovoznění služby, kdy pro poslání peněz bude stačit telefonní číslo příjemce. Banky budou mít přístup do registru od 30. října, služba by měla být lidem, kteří o ni projeví zájem, dostupná v listopadu. Nový systém by měl zjednodušit převádění peněz mezi lidmi, uvedla ve čtvrtek ČNB v tiskové zprávě. Registr umožní párovat čísla účtu s telefonními čísly.
Jedním z témat debaty v Poslanecké sněmovně se tento týden stal i návrh zákona, který by mimo jiné upravil pravidla k předčasnému splacení hypoték. Banky by tak v případě předčasného splacení hypotéky mohly po klientech vymáhat až dvě procenta z nesplacené jistiny. Tento poplatek by podle propočtů mohl činit v průměru zhruba 60 tisíc korun. Opoziční i koaliční poslanci vyjadřovali svůj nesouhlas s navrhovanou změnou zákona už v červnu, psali jsme o tom zde, nyní se ale toto téma stalo znovu předmětem debat.
Na tuzemské banky a pražskou burzu během uplynulého týdne pravděpodobně zaútočili hackeři z Ruska. Měla na ně zacílit "hacktivistická" skupina NoName057(16), která požaduje, aby instituce přestaly s podporou Ukrajiny. Podle antivirové společnosti Avast je v současnosti riziko kyberbezpečnostních hrozeb jedno z nejvyšších v historii. Navíc mezi ně nepatří jen hackerské útoky.
Výpadky webů a internetového a mobilního bankovnictví dnes postihly Raiffeisenbank a Monetu Money Bank. Oznámily to na sociální síti X, dříve twitteru. Zpomaleně fungují také internetové stránky pražské burzy, které čelily kybernetickému útoku už ve středu spolu s weby dalších pěti českých bank. Podle IT expertů za středečním útokem stáli hackeři z Ruska.
Ve středu ráno čelilo několik českých bank, jako je Komerční banka, Česká spořitelna, Air Bank, ČSOB nebo Fio banka, rozsáhlým výpadkům webových stránek. Některé online služby či aplikace mohou být nedostupné a web Komerční banky nebo pražské burzy stále nefunguje. „O spuštění služeb budeme klienty informovat. Pracujeme na jejich zprovoznění,“ řekla mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová.
Uspořit maximálně 1000 korun měsíčně dokáže v ČR 27 procent lidí a do 10.000 korun měsíčně je jich schopných šetřit 18 procent. Vyplývá to z průzkumu EY Consumer Banking Survey 2023 mezi 1504 respondenty. Nejvyšší podíl v ČR a na Slovenku, 35 procent, podle průzkumu zaujímá skupina lidí, která uspoří či investuje 1000 až 5000 korun měsíčně. Téměř dvě třetiny Čechů podle zjištění EY dávají přednost spoření, investování preferuje 12 procent a kombinaci obojího volí 27 procent lidí v ČR.
Maďaři nevěří, že se ekonomická situace v zemi zlepší a že spotřebitelské ceny půjdou dolů. Kvůli inflaci, která je teď nejvyšší v Evropské unii, masově vybírají úspory z bank. Nakupují za ně vládní dluhopisy, neboť předpokládají, že stát nezkrachuje. S odkazem na údaje maďarské centrální banky o tom píše agentura Bloomberg a další média. Banky v Maďarsku aktuálně nabízejí úrokovou sazbu 12,5 procenta. Míra inflace v zemi v červenci činila 17,5 procenta.
Debata o způsobech placení vyvolává už několik týdnů zájem médií i českého bankovního sektoru. Stížnosti ohledně mizejících terminálů se do jisté míry rozhodla vyřešit Air Bank, která chce letos spustit nový platební systém, který by se alespoň částečně vyhnul jedné z nejčastějších stížností obchodníků – poplatkům karetním společnostem a provozovatelům terminálů.
Rusko spěje k situaci, kdy se bude roční inflace v zemi pohybovat od 20 do 100 procent, tvrdí ruský profesor ekonomie Igor Lipsic. V rozhovoru se stanicí Nastojaščeje vremja také řekl, že v Rusku si oficiální představitelé nemůžou dovolit vysvětlit současný prudký pád rublu ruskou invazí na Ukrajinu a s ní spojenými omezeními zahraničního obchodu, a proto z něj viní centrální banku. Nyní se inflace v Rusku pohybuje kolem čtyř procent.
Dolar v pondělí poprvé od loňského jara zdolal hranici 100 rublů, na což Kreml zareagoval kritikou ruské centrální banky. Ta je podle ekonomického poradce prezidenta Vladimira Putina za pád měny zodpovědná prosazováním uvolněné měnové politiky. Centrální banka vzápětí avizovala, že na příštím zasedání své bankovní rady nevylučuje zvýšení základní úrokové sazby. Informovala o tom agentura Interfax. Dolar se v pondělí dopoledne prodával až za 100,9950 rublu.
Letní dohady o platbách kartou, či hotovostí „nasvítily“ téma poplatků, které musí obchodníci odvádět karetním společnostem nebo provozovatelům terminálů. Právě jejich výše je podle mnohých restauratérů nebo prodejců hlavním důvodem pro to, proč nenabízí možnost bezkontaktní platby. Zatímco provozovatelé terminálů poplatky hájí, na světě má brzy být platební systém české Air Bank, který by se alespoň částečně kartám a terminálům vyhnul.
Při záchranném průzkumu na místě budoucího rozšíření D1 u Brna našli archeologové pozůstatky pravěkého osídlení v několika etapách. Průzkum už skončil, odborníci provádí na stavbě jen závěrečný dohled, řekl vedoucí výzkumu z Ústavu archeologické památkové péče Brno Petr Kos. Práce na rozšíření dálnice začaly minulý týden. Odborníci při výzkumu našli pozůstatky sídliště kultury nálevkovitých pohárů, která se začala objevovat od 4. tisíciletí před naším letopočtem, horákovské halštatské skupiny.
Itálie překvapivě zavádí daň z mimořádných zisků bank. Vybrané peníze chce podle místopředsedy vlády a ministra infrastruktury Mattea Salviniho použít na pomoc lidem s hypotékou a na snížení daní. Opatření, které šokovalo trhy v Itálii i jinde, schválila italská vláda v pondělí pozdě večer na posledním zasedání před letní přestávkou. V reakci na zprávu oslabily akcie italských i dalších evropských bank.
Letní debatu o platbách v hotovosti, či kartou, rozvířil záměr české Air Bank, která plánuje letos představit nový platební systém. Ten by měl alespoň částečně obejít poplatky karetním společnostem či zprostředkovatelům platebních terminálů, které obchodníci často zmiňují jako důvod, proč neberou karty. Takzvané okamžité platby, které už nyní fungují v podobě QR kódů, nicméně nemají u zbytku trhu přílišnou oporu. Po konkurenčních bankách se k nim rezervovaně staví i ti, které by nový systém připravil o část příjmů.
Trochu kuriózní zprávou tohoto týdne je, že francouzský finanční ústav Société Générale se ve druhém čtvrtletí vrátil k zisku. Navíc tento zisk překonal očekávání akciových analytiků. Konkrétně čistý zisk za duben až červen činil 900 milionů eur (21,6 miliardy Kč), zatímco ve stejném období loni banka vykázala ztrátu 1,5 miliardy eur. A teď si asi říkáte, co je na tom kuriózního. Vždyť přece cílem akciových společností by logicky mělo být dosahovat zisku. A když se ještě navíc jedná o banku, každý si jistě přeje, aby banky byly bezpečné pro vklady, a tedy v zisku.
V České republice má letos vzniknout nový způsob placení, který by obešel poplatky obchodníků karetním společnostem i provozovatelům terminálů. Nový model takzvaných okamžitých plateb, které už teď fungují v podobě QR kódů, vyvíjí tuzemská Air Bank. Odpadl by tak jeden z hlavních argumentů obchodníků, kteří nechtějí přijímat platební karty. Ukazuje se ale, že kdo bude chtít vznikající způsob placení vyzkoušet, bude alespoň nyní muset sáhnout po právě této bance.
České spořitelně (ČS) klesl v prvním pololetí čistý zisk meziročně o 16 procent na 9,3 miliardy korun. Provozní zisk se ve stejném období snížil o 17,3 procenta na 12,3 miliardy Kč, uvádí banka v pondělí zveřejněných neauditovaných výsledcích hospodaření za první pololetí. Přitom její mateřská skupina z Rakouska Erste Group zvýšila zisk o více než 30,7 procent.
Živé diskuze o platbách kartou, či naopak hotovostí napomohly ke vzniku nového způsobu placení. Už letos by v tuzemsku měly odstartovat takzvané okamžité platby, u nichž by odpadl hlavní argument obchodníků, kteří neberou platební karty. Ti totiž často poukazují na to, že z každé transakce musí odvádět určitou částku karetním společnostem i provozovatelům terminálů. To by ale okamžité platby právě obešly.
Společnost American Express, vydavatel karet pro lidi, kteří hodně cestují, se stahuje z ČR. Klientům rozesílá výpovědi smluv, informoval ve čtvrtek web Peníze.cz. České zastoupení American Express podle něj v dopisech informuje klienty, že ukončí jejich firemní program a veškeré navázané produkty k 15. prosinci letošního roku. „Měníme způsob naší podnikatelské činnosti a nově již nebudeme nabízet firemní produkty zákazníkům v České republice,“ napsala firma.
Kauza uzavření účtu britského euroskeptika Nigela Farage má ve Velké Británii další vývoj. Po tlaku politiků a veřejnosti ve středu rezignovala šéfka NatWest Alison Roseová. Právě do tohoto bankovního konglomerátu spadá i banka pro movitou klientelu Coutts, která Faragovi kvůli jeho politickým názorům, které podle vedení banky kazily reputaci, uzavřela účet. Farage mezitím pokračuje v tlaku na banku, když vyzval k rezignaci i celou dozorčí radu banky.
Kapitalismus se občas ještě hodí. Teď třeba přinesl zadostiučinění Nigelu Farageovi. Ze sporu s bankou Coutts, která se ho rozhodla zbavit, vychází jako naprostý vítěz. Omluvila se mu BBC, a to dokonce dvojmo – jedna omluva přišla od redaktora, který zpravodajství o něm osobně dělal, druhá od ředitelky BBC. Farage je upřímně ocenil – takový je dojem z jeho videa. Neměl zapotřebí se po BBC triumfálně vozit, získal totiž větší skalp. Výkonná ředitelka (CEO) banky NatWest, které Coutts patří, Allison Roseová, jež byla pro to zpravodajství BBC zdrojem, rezignovala.
Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zvýšila podle očekávání základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 5,25 až 5,50 procenta. Úroky jsou tak nejvýše od roku 2001. Představitelé Fedu však v prohlášení neupřesnili, zda očekávají další zvyšování sazeb v nadcházejících měsících, nebo zda by toto zvýšení, jedenácté od března 2022, mohlo být poslední.
Britský euroskeptik Nigel Farage, kterému banka zablokovala účet kvůli jeho politickým názorům, se dočkal písemné omluvy od šéfky banky. Echo24 o vývoji případu informovalo zde. Krátce po zveřejnění omluvného dopisu vystoupil v britské televizi, kde za omluvu poděkoval. Varoval však, že pro něj je omluva pouze začátek. V televizním proslovu uvedl, že dál bude bojovat proti politice některých bank a varoval před vznikem podobného systému sociálního kreditu jako mají v Číně. Zároveň podal další žádost o interní dokumenty banky.
Případ Nigela Farage, kterému jeho banka Coutts uzavřela po desítkách let účet, stále hýbe britskou politickou scénou. Deník Echo24 informoval o interních dokumentech, které si Farage od banky vyžádal. V nich se hovoří o jeho politických aktivitách a reputační hrozbě pro banku. Farage postup banky přirovnal ke složkám východoněmecké Stasi. Nyní se tímto případem zabývá vláda. Jednání banky odsoudila řada ministrů. Poprvé se ke kauze také obšírněji vyjádřila banka Coutts.
