Debata o způsobech placení vyvolává už několik týdnů zájem médií i českého bankovního sektoru. Stížnosti ohledně mizejících terminálů se do jisté míry rozhodla vyřešit Air Bank, která chce letos spustit nový platební systém, který by se alespoň částečně vyhnul jedné z nejčastějších stížností obchodníků – poplatkům karetním společnostem a provozovatelům terminálů.
Rusko spěje k situaci, kdy se bude roční inflace v zemi pohybovat od 20 do 100 procent, tvrdí ruský profesor ekonomie Igor Lipsic. V rozhovoru se stanicí Nastojaščeje vremja také řekl, že v Rusku si oficiální představitelé nemůžou dovolit vysvětlit současný prudký pád rublu ruskou invazí na Ukrajinu a s ní spojenými omezeními zahraničního obchodu, a proto z něj viní centrální banku. Nyní se inflace v Rusku pohybuje kolem čtyř procent.
Dolar v pondělí poprvé od loňského jara zdolal hranici 100 rublů, na což Kreml zareagoval kritikou ruské centrální banky. Ta je podle ekonomického poradce prezidenta Vladimira Putina za pád měny zodpovědná prosazováním uvolněné měnové politiky. Centrální banka vzápětí avizovala, že na příštím zasedání své bankovní rady nevylučuje zvýšení základní úrokové sazby. Informovala o tom agentura Interfax. Dolar se v pondělí dopoledne prodával až za 100,9950 rublu.
Letní dohady o platbách kartou, či hotovostí „nasvítily“ téma poplatků, které musí obchodníci odvádět karetním společnostem nebo provozovatelům terminálů. Právě jejich výše je podle mnohých restauratérů nebo prodejců hlavním důvodem pro to, proč nenabízí možnost bezkontaktní platby. Zatímco provozovatelé terminálů poplatky hájí, na světě má brzy být platební systém české Air Bank, který by se alespoň částečně kartám a terminálům vyhnul.
Při záchranném průzkumu na místě budoucího rozšíření D1 u Brna našli archeologové pozůstatky pravěkého osídlení v několika etapách. Průzkum už skončil, odborníci provádí na stavbě jen závěrečný dohled, řekl vedoucí výzkumu z Ústavu archeologické památkové péče Brno Petr Kos. Práce na rozšíření dálnice začaly minulý týden. Odborníci při výzkumu našli pozůstatky sídliště kultury nálevkovitých pohárů, která se začala objevovat od 4. tisíciletí před naším letopočtem, horákovské halštatské skupiny.
Itálie překvapivě zavádí daň z mimořádných zisků bank. Vybrané peníze chce podle místopředsedy vlády a ministra infrastruktury Mattea Salviniho použít na pomoc lidem s hypotékou a na snížení daní. Opatření, které šokovalo trhy v Itálii i jinde, schválila italská vláda v pondělí pozdě večer na posledním zasedání před letní přestávkou. V reakci na zprávu oslabily akcie italských i dalších evropských bank.
Letní debatu o platbách v hotovosti, či kartou, rozvířil záměr české Air Bank, která plánuje letos představit nový platební systém. Ten by měl alespoň částečně obejít poplatky karetním společnostem či zprostředkovatelům platebních terminálů, které obchodníci často zmiňují jako důvod, proč neberou karty. Takzvané okamžité platby, které už nyní fungují v podobě QR kódů, nicméně nemají u zbytku trhu přílišnou oporu. Po konkurenčních bankách se k nim rezervovaně staví i ti, které by nový systém připravil o část příjmů.
Trochu kuriózní zprávou tohoto týdne je, že francouzský finanční ústav Société Générale se ve druhém čtvrtletí vrátil k zisku. Navíc tento zisk překonal očekávání akciových analytiků. Konkrétně čistý zisk za duben až červen činil 900 milionů eur (21,6 miliardy Kč), zatímco ve stejném období loni banka vykázala ztrátu 1,5 miliardy eur. A teď si asi říkáte, co je na tom kuriózního. Vždyť přece cílem akciových společností by logicky mělo být dosahovat zisku. A když se ještě navíc jedná o banku, každý si jistě přeje, aby banky byly bezpečné pro vklady, a tedy v zisku.
V České republice má letos vzniknout nový způsob placení, který by obešel poplatky obchodníků karetním společnostem i provozovatelům terminálů. Nový model takzvaných okamžitých plateb, které už teď fungují v podobě QR kódů, vyvíjí tuzemská Air Bank. Odpadl by tak jeden z hlavních argumentů obchodníků, kteří nechtějí přijímat platební karty. Ukazuje se ale, že kdo bude chtít vznikající způsob placení vyzkoušet, bude alespoň nyní muset sáhnout po právě této bance.
České spořitelně (ČS) klesl v prvním pololetí čistý zisk meziročně o 16 procent na 9,3 miliardy korun. Provozní zisk se ve stejném období snížil o 17,3 procenta na 12,3 miliardy Kč, uvádí banka v pondělí zveřejněných neauditovaných výsledcích hospodaření za první pololetí. Přitom její mateřská skupina z Rakouska Erste Group zvýšila zisk o více než 30,7 procent.
Živé diskuze o platbách kartou, či naopak hotovostí napomohly ke vzniku nového způsobu placení. Už letos by v tuzemsku měly odstartovat takzvané okamžité platby, u nichž by odpadl hlavní argument obchodníků, kteří neberou platební karty. Ti totiž často poukazují na to, že z každé transakce musí odvádět určitou částku karetním společnostem i provozovatelům terminálů. To by ale okamžité platby právě obešly.
Společnost American Express, vydavatel karet pro lidi, kteří hodně cestují, se stahuje z ČR. Klientům rozesílá výpovědi smluv, informoval ve čtvrtek web Peníze.cz. České zastoupení American Express podle něj v dopisech informuje klienty, že ukončí jejich firemní program a veškeré navázané produkty k 15. prosinci letošního roku. „Měníme způsob naší podnikatelské činnosti a nově již nebudeme nabízet firemní produkty zákazníkům v České republice,“ napsala firma.
Kauza uzavření účtu britského euroskeptika Nigela Farage má ve Velké Británii další vývoj. Po tlaku politiků a veřejnosti ve středu rezignovala šéfka NatWest Alison Roseová. Právě do tohoto bankovního konglomerátu spadá i banka pro movitou klientelu Coutts, která Faragovi kvůli jeho politickým názorům, které podle vedení banky kazily reputaci, uzavřela účet. Farage mezitím pokračuje v tlaku na banku, když vyzval k rezignaci i celou dozorčí radu banky.
Kapitalismus se občas ještě hodí. Teď třeba přinesl zadostiučinění Nigelu Farageovi. Ze sporu s bankou Coutts, která se ho rozhodla zbavit, vychází jako naprostý vítěz. Omluvila se mu BBC, a to dokonce dvojmo – jedna omluva přišla od redaktora, který zpravodajství o něm osobně dělal, druhá od ředitelky BBC. Farage je upřímně ocenil – takový je dojem z jeho videa. Neměl zapotřebí se po BBC triumfálně vozit, získal totiž větší skalp. Výkonná ředitelka (CEO) banky NatWest, které Coutts patří, Allison Roseová, jež byla pro to zpravodajství BBC zdrojem, rezignovala.
Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zvýšila podle očekávání základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 5,25 až 5,50 procenta. Úroky jsou tak nejvýše od roku 2001. Představitelé Fedu však v prohlášení neupřesnili, zda očekávají další zvyšování sazeb v nadcházejících měsících, nebo zda by toto zvýšení, jedenácté od března 2022, mohlo být poslední.
Britský euroskeptik Nigel Farage, kterému banka zablokovala účet kvůli jeho politickým názorům, se dočkal písemné omluvy od šéfky banky. Echo24 o vývoji případu informovalo zde. Krátce po zveřejnění omluvného dopisu vystoupil v britské televizi, kde za omluvu poděkoval. Varoval však, že pro něj je omluva pouze začátek. V televizním proslovu uvedl, že dál bude bojovat proti politice některých bank a varoval před vznikem podobného systému sociálního kreditu jako mají v Číně. Zároveň podal další žádost o interní dokumenty banky.
Případ Nigela Farage, kterému jeho banka Coutts uzavřela po desítkách let účet, stále hýbe britskou politickou scénou. Deník Echo24 informoval o interních dokumentech, které si Farage od banky vyžádal. V nich se hovoří o jeho politických aktivitách a reputační hrozbě pro banku. Farage postup banky přirovnal ke složkám východoněmecké Stasi. Nyní se tímto případem zabývá vláda. Jednání banky odsoudila řada ministrů. Poprvé se ke kauze také obšírněji vyjádřila banka Coutts.
Platby kartou jsou mnohdy lepší, ze zákona by ale být neměly – tak je možné shrnout názory českých politiků napříč spektrem o jednom z nejvíce propíraných témat posledních dní. Čím dál tím častěji se totiž hovoří o tom, že by se povinnost přijímat nějakou formu bezhotovostní platby mohla objevit v zákoně. To však politici v anketě deníku Echo24 bez ohledu na příslušnost k vládní koalici nebo opozici spíše odmítají. Podle nich by to zbytečně křivilo prostředí.
Polovina Čechů platí v zahraničí pouze hotovostí nebo je to pro ně preferovaný způsob platby. Kartu upřednostňuje 34 procent lidí. Skoro 80 procent dotázaných si nevybírá hotovost z bankomatů v zahraničí nebo zcela výjimečně, raději volí výměnu peněz ve směnárnách v ČR před odjezdem. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila společnost STEM/MARK pro Home Credit koncem května mezi 500 respondentů. Na zahraniční dovolené platí výhradně hotovostí 24 procent respondentů.
Mezi českými podnikateli se rodí nápad, který by mohl pomoci utnout dlouhé debaty o mizící možnosti platby kartou. Čím dál tím častěji se hovoří o tom, že by bezhotovostním platbám mohla pomoci změna zákona, která by obchodníkům kladla povinnost přijímat vedle hotovosti právě i karty. Mizící platební terminály a návrat hotovosti jsou pomalu českým tématem číslo jedna.
Alespoň zdánlivě největším strašákem posledních dní se stala otázka, kde ještě přestanou přijímat platební karty. Českou republiku totiž do značné míry ovládla diskuze o tom, jak z podniků mizí platební terminály a naopak se vrací hotovost. Češi přitom podle výzkumů odpor ke kartám zaznamenávají, ale spíše s ním nesouhlasí. Důvodů, proč se od karet ustupuje, může být několik.
Dolar ve středu výrazně oslabuje, ztráty prohloubil po zprávě o červnovém vývoji inflace v USA. Růst spotřebitelských cen minulý měsíc zpomalil, a tak by americká centrální banka (Fed) mohla zvýšit úrokové sazby letos už pouze jedenkrát, napsala agentura Reuters. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, v 18:00 SELČ vykazoval pokles téměř 1,2 procenta a pohyboval se kolem 100,59 bodu. Byl tak nejníže od loňského dubna.
Hospodářská aliance BRICS složená z Číny, Indie, Ruska, Brazílie a Jižní Afriky, intenzivně pracuje na vývoji vlastní měny, jejíž hodnota bude založena na zlatě. Uvedla to ruská státem provozovaná televize Russia Today. Cílem má být upozadit dominantní světové postavení dolaru. Oficiální oznámení má přijít na srpnovém summitu v Jižní Africe. Poslední novinky potvrzují trend, kterému se začalo říkat dedolarizace.
Prestižní banka pro bohaté Coutts, která minulý týden Nigelovi Farageovi uzavřela účet, tak udělala z důvodů neplnění smluvních limitů na účtu. Podle BBC musí klienti Coutts mít na účtu milion liber na investice či tři miliony liber na běžném účtu. Farage minulý týden uvedl, že mu banka uzavřela účet z politických důvodů jako pomstu za brexit a nemůže najít novou banku ochotnou mu účet v Británii vést. Podle informací BBC však Coutts nabídli Farangovi převod pod mateřskou NatWest, která tak přísné limity na účtech nemá.
Drtivá většina lidí se shodne, že mít své životní úspory zašité v matraci není nejlepší nápad. Negenerují další peníze skrze úroky, je větší šance, že vám je někdo ukradne, a pokud zrovna nejste doma, je k nim dost špatný přístup. Politicky nevyhovujícím osobám ale možná brzy nic jiného nezbude. Ukazuje to třeba případ britského politika Nigela Farage. Tomu banka bez udání důvodů uzavřela účet a další finanční instituce mu ho odmítají otevřít. Farage tvrdí, že se stal v podstatě neosobou a cílem je vyhnat ho z Británie. Nigel Farage je nejspíše nejúspěšnější britský politik posledních třiceti let.
Nižší měsíční splátky, doba splácení až o deset delší a možnost zajistit dětem lehčí start do života dostupnějším bydlením. To jsou zjednodušeně hlavní argumenty nahrávající tzv. mezigeneračním hypotékám. Jejich poskytování může ale paradoxně už tak velmi špatnou situaci na trhu s bydlením ještě zhoršit a tlak na růst cen zesílit. Mají tedy vícegenerační hypotéky smysl a jak se k nim kdo staví? Mezigenerační hypotéky nejsou ničím jiným než velmi dlouhým hypotečním úvěrem na více než třicet let.
Britskému euroskeptikovi Nigelu Farageovi byly uzavřeny jeho bankovní účty, podle něj se jedná o pomstu za brexit. „Organizace se mě snaží vytlačit z Velké Británie uzavřením mých bankovních účtů. Nebylo mi poskytnuto žádné vysvětlení , proč se tak stalo, a ani možnost odvolání. Jedná se o vážnou politickou perzekuci na té nejvyšší úrovni našeho systému. Když to mohou udělat mně, mohou to udělat i vám,“ napsal Farage na twitteru.
Možná si někdy říkáte, proč my, ekonomové, často mluvíme třeba o zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech – co je nám, Středoevropanům, do amerických úrokových sazeb? Ale ono je nám do nich hodně, a v jistém ohledu dokonce víc (!) než do našich úrokových sazeb. Naše domácí úrokové sazby nám říkají, jak budou úročeny naše vklady a naše úvěry. Kdo má jen minimální vklad na běžném účtu, nemá úvěr či ho má zafixovaný a má většinu svých peněz zainvestovanou – toho domácí úrokové sazby skoro nemusejí zajímat.
Evropská centrální banka (ECB) na svém dnešním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků poosmé za sebou a naznačila možnost dalšího zpřísnění měnové politiky, kterým se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli. ECB to uvedla v dnešním prohlášení. Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu a je na 3,50 procenta.
Druhá největší švýcarská bankovní skupina Julius Baer přišla s poměrně odvážnou prognózou, podle které by inflace v České republice měla příští rok činit už jen 1 procento. Jinak stále vysoké ceny by měly dolů táhnout především zlevňující energie a paliva. Podobně ambiciózní výhled má i Česká národní banka (ČNB) pod vedením Aleše Michla, ta předpovídá, že v druhé polovině roku 2024 by mělo tempo růstu cen dosahovat ideálních 2 procent.
