Polský parlament ve čtvrtek odmítl kontroverzní návrh zákona, který prakticky předpokládal zákaz potratů. Informovala o tom televize TVN24. Interrupce podle zamítnutého návrhu, který vyvolal protesty polských žen i kritiku v zahraničí, by byly možné jen v jediném případě, a to při ohrožení života matky.
Demostrace jsou součástí jednodenní výstražné stávky, kterou v rámci takzvaného „černého pondělka“ uspořádaly aktivistky nesouhlasící s přístupem současné konzervativní vlády k ženským právům. Vládní představitelé protesty bagatelizují.
Tisíce Poláků protestovaly před budovou parlamentu ve Varšavě proti chystanému zpřísnění protipotratového zákona. Na takzvaný černý protest přišla řada lidí oděna v šatech černé barvy, informovala agentura AP.
Polský miliardář Sebastian Kulczyk by se mohl zapojit do boje o aktivity pivovaru SABMiller ve střední a východní Evropě, mezi které patří i Plzeňský Prazdroj. Informoval o tom dnes polský deník Puls Biznesu, který se odvolává na nejmenované zdroje.
Po hlasování o brexitu, vystoupení země z EU, se ve Velké Británii množí případy nepřátelského chování vůči polským přistěhovalcům. Je tomu jen několik dnů, co ve městě Harlow na sever od Londýna zemřel na následky zranění čtyřicetiletý Polák, kterého předtím přepadla a zmlátila skupina mladých lidí. Polský ministr zahraničí apeloval na vládu v Londýně, aby jeho krajany lépe chránila, napsala rozhlasová stanice Deutschlandfunk (DLF).
Nejvyšší soud Ruské federace ve čtvrtek potvrdil trest pro ruského blogera Vladimira Luzgina, který poukázal na sovětskou účast při německé invazi do Polska z roku 1939. Soud jinými slovy konstatoval, že Sověti Polsko na začátku druhé světové války nenapadli. Na verdikt soudu upozornil ruský list Novaja Gazeta a také slovenský server Sme.sk.
Komunismus v našich zemích zanechal hlubokou nedůvěru, která se dodnes projevuje v médiích, tvrdí zkušená polská novinářka Agnieszka Romaszewska-Guzy.
Polská vláda schválila nový zákon, na jehož základě hrozí těm, kteří přisuzují polskému lidu a státu zodpovědnost za nacistické zločiny nebo je obviňující z kolaborace s nacisty, několikaleté tresty. Zákon, kterým se má zabývat parlament, kritizují izraelští historikové a odborníci na nacistickou problematiku. Podle nich v konečném důsledku popře holokaust a bude znamenat krok zpět ve vypořádání se s historií, píše izraelský deník The Haaretz.
Polsko a Česko dnes zažívá podobné problémy. „Polarizace společnosti není něčím, k čemu by docházelo pouze v Polsku, ale v podstatě v celé Evropě.
Evropská komise prohloubila spor, který od ledna vede s konzervativní polskou vládou. Tehdy komise rozjela „proceduru“ kvůli sporu o pět soudců polského Ústavního soudu.
Patriotismus je jen jednou z forem národní hrdosti. Že Češi působí jako nuloví vlastenci, ještě neznamená, že jimi nejsou, říká polský sociolog Michał Łuczewski.
Po pádu komunismu to mohlo vypadat, že o tradiční mléčné bary, proslavené právě v etapě socialismu, dnes není v Polsku zájem. Ale poté, co se zrenovovaly dva mléčné bary Milkbar Tomasza a Bar Gornik v Krakově, mají opět naději. Zájem o ně bují v mladých lidech, kteří si je s frustrující érou komunismu nespojují, a u starší generace, kterou přemohla nostalgie, informuje britský deník The Guardian.
Papež František v pátek jako třetí hlava katolické církve navštívil nacistický vyhlazovací tábor v Osvětimi. Po prohlídce místa, kde nacisté vyvraždili přes milion lidí, se setkal s několika pamětníky, kterým se podařilo vyhlazovací mašinerii přežít.
Z Polska se pod novou konzervativní vládou stává pária Evropské unie. Konzervativní strana PiS (Právo a spravedlnost) Jarosława Kaczyńského vyhrála na konci října volby tak výrazně, že může vládnout sama, bez koaličních partnerů.
Události po sněmovních volbách v Polsku znamenají konec demokracie a nástup více či méně autoritářské vlády. Tento názor sdílejí politici poražených stran, novináři v čele s levicově-liberálním listem Gazeta wyborcza i mnozí bývalí ústavní soudci a jejich výklad se přes média rozšiřuje do celé Evropy.
Po sametové revoluci je polský spisovatel Adrzej Sapkowski v tuzemsku jistě nejprodávanější spisovatel z jiného slovanského jazyka, než je čeština.
Buďme vstřícní ve svém hodnocení: český vztah k Polsku sice prochází jakousi drobnou revitalizací, jenže to především znamená, že našinec už je s to akceptovat, že na severu má nějakého souseda.
Pozvání do Salonu Týdeníku Echo přijali místopředseda ODS a člen Evropského parlamentu Jan Zahradil, místopředseda TOP 09 a člen evropského výboru sněmovny Marek Ženíšek, politolog na FSV Univerzity Karlovy Michal Kubát a bývalý aktivista Československo-polské Solidarity, v současnosti editor serveru Polskodnes.cz Jaromír Piskoř.
Střídavě se mu posmívali nebo ho démonizovali. Měl být člověkem minulosti, který nemá recept na vítězství a měl by odejít do politického důchodu. Nyní se může Jarosław Kaczyński považovat za nejúspěšnějšího polského politika současnosti.
Koho chce Bůh potrestat, tomu splní všechna přání. Staré přísloví popisuje hlavní riziko pro favorita nedělních parlamentních voleb v Polsku. Strana Právo a spravedlnost (PiS) je předem tak jistým vítězem, jako dosud nebyla u našich severních sousedů žádná strana. Průzkumy to říkají jednoznačně. Právo a spravedlnost získá přes pětatřicet procent hlasů, o deset až patnáct procent víc než hlavní konkurent, vládní Občanská platforma (PO).
Ve čtvrtek 6. srpna Andrzej Duda složí před polským Sejmem přísahu a stane se novým prezidentem. Akt se neobejde bez tradičních ceremonií: trasu přejezdu prezidentské limuzíny budou střežit vojáci v historických uniformách, ve varšavské katedrále odslouží arcibiskup mši za novou hlavu státu.
Ne sport, ale politika nemá logiku, dalo by se říct při pohledu na výsledek polských prezidentských voleb. Vítězství Andrzeje Dudy, tak trochu politického benjamínka, nad seriózně působícím, žádné skandály netropícím a o generaci starším Bronislawem Komorowským je možná překvapivé, ale nikoliv nelogické.
Bronislaw Wildstein poskytl Týdeníku Echo rozhovor ještě před prvním kolem prezidentských voleb, další ukázky rozdělení polské společnosti.
Bude Bronislawu Komorowskému stačit k vítězství už první kolo, nebo se stávající hlava státu bude muset nechat potvrdit až v kole druhém?
Už v letech 1995 a 2005 se předpokládalo, že to je naposledy, co se výročí konce druhé světové války tak masivně připomíná. Ale přitažlivost této přelomové historické události – v českém případě hlavně otázka: šli jsme v roce 1945 z deště pod okap, tedy rovnou k únoru 1948 – je zřejmě nekonečná.
Nedávno se v polském parlamentu uskutečnila kuriózní debata. Někteří poslanci, asi ne bez souvislosti s napjatou politickou situací v regionu, si všimli, že Polsko je jedinou zemí Evropské unie, která si v oficiálním kalendáři připomíná konec války 9. května. Tedy společně se zeměmi bývalého Sovětského svazu, nikoli o den dříve, jak je tomu ve zbytku Evropy. Svátek vítězství a svobody – jak byl pojmenován v roce 1945 – byl totiž natolik zapomenutý, že se nikdo ani neobtěžoval s tím, aby se datum změnilo. „Svátek je všeobecně považován za anulovaný,“ referuje lakonicky Wikipedie.
Při pohledu zvenčí má Polsko pověst země, jejíž elity se ve věcech zásadního významu dokáží shodnout, kde panuje národní konsensus. Přitom jsou ale intelektuální, kulturní a politické kruhy u našich severních sousedů rozhádané tak, že spolu velké skupiny lidí nejsou schopny vůbec mluvit.
Podle výjimečně rozsáhlého průzkumu, který uskutečnila firma Gallup v roce 2012 ve 151 zemích, by na celém světě chtělo celkem 640 milionů lidí emigrovat. To je 13 % světové populace. Naprostá většina z nich by se chtěla přestěhovat do některé z pár severoamerických a evropských zemí (a pak také do Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů). Nejvíce z nich, 150 milionů, by chtělo do Spojených států.
Mezinárodně úspěšný snímek Ida režiséra Pawla Pawlikovského je dalším příkladem „kinematografie národního sebezpytu“, trendu, jenž v polském filmu v posledních letech výrazně sílí.
Hlasováním o důvěře vládě, zdá se, skončila polská odposlechová aféra. To, co vypadalo na největší otřes polské politické scény za poslední desetiletí a co vedlo k diskusi o předčasných volbách, vyvrcholilo bezpečným vítězstvím kabinetu premiéra Donalda Tuska. Vláda získala ve středu 25. června 237 hlasů, o dva víc, než mají kluby vládní koalice. Opoziční strana Právo a Spravedlnost pro svůj plán na jmenování vlády odborníků nenašla spojence.
