Rodiče s malými dětmi cítí nespravedlnost. Zatímco ti, kteří se rozhodli odejít z mateřské do práce dříve, nedostanou od státu nic, tak rodiče s malými dětmi, kteří hodlají zůstat doma, se mohou těšit na vyšší přísun peněz.
Nové občanské výzvě spolku Milion chvilek pro demokracii, která v úterý nasbírala kýžených 150 tisíc podpisů, se o den dříve postaral o nečekanou publicitu sám kritizovaný premiér Andrej Babiš, když prohlásil, že by ji podepsal i on. „Tvrzení pana Babiše, že by rád podepsal naši novou výzvu, nás upřímně pobavilo,“ reagoval pro Echo24 předseda spolku Mikuláš Minář. Obecně by proti tomu nicméně nebyl, předseda vlády by se jí ale podle Mináře musel začít řídit.
Ministerstvo práce chystá přesuny ve svém letošním rozpočtu. Část sumy na dávky v hmotné nouzi chce přesměrovat do příspěvků na péči, na který mu chybí peníze. Celkem to má být 1,17 miliardy korun. Záměr by měla v pondělí projednat vláda. Zabývat se bude žádostí pro rozpočtový výbor, aby s přesunem peněz souhlasil.
V osobní útoky a hádky se zvrhla debata okolo vyššího rodičovského příspěvku na příští rok.
Pražský dopravní podnik (DPP) oznámil nedávno omezení provozu autobusů pražské hromadné dopravy z důvodu nedostatku řidičů. Narostl totiž počet nemocných řidičů, což dává ředitel DPP Petr Witowski do souvislosti se zrušením tzv. karenční doby, tedy proplácení prvních třech dnů nemocenské, které prosadila socialistická vláda Andreje Babiše (ANO) a vstoupila v platnost letos v červenci. Podle Witowskiho je nemocnost řidičů 10 % a DPP od listopadu přistoupil k prodloužení intervalů autobusů. Navíc chystá na začátek kalendářního roku omezený provoz MHD. Podnik to oznámil v tiskové zprávě.
Do jeslí se nenápadně vkrádá neomarxistická indoktrinace malých dětí.
Ministerstvo práce vedené Janou Maláčovou (ČSSD) připravuje novelu zákoníku práce, jež obsahuje novinku. Sdílené pracovní místo, v rámci kterého by se o plat i pracovní dobu dělilo více zaměstnanců. Oproti částečným úvazkům, které fungují už nyní, v tom ministerstvo vidí větší flexibilitu zaměstnanců. Aby se zaměstnavatelům taková pracovní místa vyplatila, resort by je dotoval. Kritické hlasy se k nápadu ozývají z opoziční TOP 09 a od Pirátů. Zástupci zaměstnavatelů preferují spíš podporu klasických zkrácených úvazků.
Sociální dávky tvoří více než 40 procent výdajů státního rozpočtu, který dosáhl v srpnu schodku 15,4 miliard korun. Vysoké výdaje děsí i ministerstvo práce a proto už od února chystá změnu, která by postihla třetinu z jedenácti sociálních dávek. Zatímco navýšení podpory se chystá u rodičovské a příspěvku na živobytí, tak příspěvek a doplatek na bydlení se má sloučit. Kromě úspory peněz má dojít tímto krokem také k tomu, aby se zabránilo obchodníkům s chudobou vydělávat na nejchudších zájemcích o bydlení.
Změna důchodového systému je potřebná a současná vláda nemá ambici ji představit. Opozice ale i odborníci varují, že pokud nedojde k zásadním změnám v oblasti penzijního systému, tak za deset let hrozí propad do minusu. Na varovné zprávy reaguje ministerstvo práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), které prý připravuje důslednější změny v důchodech. Ty mají být hotové na podzim, přesto se ozývají kritické hlasy, že chystané změny budou nedostatečné a je nutné změnit celý systém.
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje pro příští rok růst minimální mzdy zhruba o deset procent, tedy o 1350 korun na 14.700 Kč. Po dnešním jednání s odbory to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Platy ve veřejné správě by se podle sociálních demokratů měly zvýšit o 5,2 procenta. Odbory požadují růst minimální mzdy na 15.000 korun, o růstu dalších výdělků chtějí ještě jednat.
Vláda Andreje Babiše se snaží rozdávat dárky v podobě slev a vyšších penzí důchodcům, na sociálně slabší z domovů důchodců a pečovatelských služeb se však nedostává. Na letošní rok totiž stále zbývá doplatit jedna miliarda korun v oblasti sociální služeb, která se věnuje lidem odkázaných na pomoc druhým. Přitom právě tento sektor se řadí mezi velmi podfinancované odvětví. Organizace varují, že nedostatek peněz se promítne zejména na snižování úvazků, platů, propouštění a také k uzavření služeb.
Ministerstvo práce by mělo mít příští rok na výdaje o 5,9 miliardy korun více, než mu v návrhu rozpočtu vyčlenilo ministerstvo financí. Dohodly se na tom dnes ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a financí Alena Schillerová (za ANO). Jednání se podle nich povede ještě o penězích na informační systémy. Maláčová původně chtěla o 11,7 miliardy navíc.
Sociální demokracie hledá další peníze, kterým by napumpovala svá ministerstva na příští rok.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se rozhodla vyrazit do boje proti obchodníkům s chudobou, kteří nejvíce odírají nejchudší zájemce o bydlení. V současné době se totiž lidé mohou setkat s tím, že v některých ubytovnách platí několikanásobně vyšší částky, než jak je tomu u tržního nájmu. Za jednopokojový holobyt si neváhají pronajímatelé nechat zaplatit i 13 tisíc korun, jak tomu bylo v ubytovnách v Ústí nad Labem. Podle kritiků by se však zrušení dávek na ubytovny dotklo tisíců dětí a seniorů, kteří by se bez podpory státu ocitli na ulici.
Kvůli nedostatku financí pro sociální služby v Česku musí na pomoc čekat miminka se zrakovou či sluchovou vadou nebo tělesným a mentálním postižením. Upozorňuje na to neziskovka poskytující sociální služby pro rodiny s nejmenšími dětmi EDA. Poskytovatelé rané péče podle ní nestíhají vysokou poptávku rodin s miminky pokrýt a pomoc se včas dostane jen 14 procentům zdravotně postižených dětí mladších sedmi let.
Ministerstvo práce navrhuje, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal do 15 až 25 procent průměrné mzdy v ČR podle jejich věku. O zálohované výživné jako o novou dávku by se dalo žádat poté, co peníze na potomky nedorazí za dva měsíce. Podmínkou by ale bylo, že rodič sám už začal po dlužníkovi výživné vymáhat v exekuci či u soudu. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal pak stát. Návrh zákona o zálohovaném výživném zveřejnila na svém webu vláda. V
Sociální demokraté podle kritiků navrhují zavedení nové sociální dávky, která problém s neplacením výživného nevyřeší. Důvodem je předloha zákona z dílny ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), aby stát hradil alimenty místo notorických neplatičů. Následně by úřady práce měly po nezodpovědných rodičích dlužnou částku vymáhat. S návrhem nesouhlasí řada politických stran, podle kterých je problém v samotném vymáhání. Novela ministryně Maláčové navíc předpokládá, že státu se povede vybrat pouhých deset procent z celkové dlužné částky.
Poslanci ČSSD podpoří vynětí některých sociálních služeb z EET, jak to navrhla v pozměňovacích návrzích ODS. Předseda ČSSD Jan Hamáček to nepovažuje za fatální koaliční spor. Řekl to novinářům po jednání grémia ČSSD. „Pozměňovací návrhy podpoříme, z našeho pohledu se nejedná o nic fatálního. V situaci, kdy není jasné, jak budou financovány sociální služby, a diskutujeme v rámci vládní koalice, jak ty služby dofinancovat, nevidíme důvod, proč zatěžovat terénní sociální služby dalšími náklady, řekl Hamáček.
Podfinancovaný sektor sociálních služeb je v kritickém stavu. Mohou za to vládní škrty, které nedovolí krajům získat z rozpočtu více než 15 miliard. Na potřeby související s provozem a platy však potřebují zařízení minimálně další dvě miliardy. Další peníze odmítá poskytnou ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která problém vidí u ministerstva práce a sociálních věcí. Šéfka resortu Jana Maláčová (ČSSD) slibuje, že se potřebné dvě miliardy ušetří v rámci všech ministerstev. Pokud se peníze nenajdou, hrozí propuštění 10 tisíc pracovníků.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová si pochvaluje činnost důchodové komise, kterou sama založila. Podle ní je expertní skupina více než čtyř desítek členů jednotná. S tvrzením ministryně však nesouhlasí kritici komise, kterým vadí absence snahy o zásadní důchodovou reformu, kterou Česká republika potřebuje. Pokud se současný penzijní systém nezmění, může se dostat po roce 2030 do značného deficitu.
Vláda Andreje Babiše rozzuřila část rodičů do běla. Navýšení rodičovského příspěvku o 80 tisíc korun pouze pro nově narozené děti v nich nepřestává vyvolávat negativní emoce. Na hlavy politiků se už čtvrtý den valí vlna kritiky od veřejnosti, která považuje rozhodnutí sociální demokracie a hnutí ANO za nespravedlivé. Naštvaní rodiče dokonce podepisují petice, které zatím mají dohromady na 40 tisíc podpisů.
Poslanci sněmovního sociálního výboru kritizovali ministryni práce Janu Maláčovou za její nedávné nařízení, podle něhož bez jejího souhlasu nesmějí pracovníci resortu poskytovat novinářům a poslancům žádné informace. Výbor ji vyzval, aby příkaz zrušila. Na postup ministerstva si stěžoval vládní poslanec Aleš Juchelka z ANO. Od ministerstva nedostal vyžádané údaje o plánech pro budoucí čerpání peněz z EU. Úředníci se odvolali na příkaz a doporučili mu, aby se raději obrátil na ministerstvo pro místní rozvoj.
Velká kritika se snesla na kabinet Andreje Babiše kvůli nespravedlivému navýšení rodičovského příplatku. Ten se má od příštího roku zvýšit o 80 tisíc korun pouze u nově narozených dětí. Kompromisní návrh sociální demokracie a hnutí ANO však naštval nynější rodiče malých dětí, na které se kvůli prázdné státní kase nedostane.
Nezodpovědný krok, který levicová vláda může nahradit vyššími daněmi. Tak vypadá současná shoda koaličních partnerů mezi hnutím ANO a sociální demokracií, kteří chtějí navýšit penze a také rodičovský příspěvek. Vláda Andreje Babiše neuvedla, odkud peníze pro obě skupiny obyvatel vezme. Zvýšení rodičovského příspěvku spolu s důchody zatíží rozpočet na příští rok minimálně 11 miliardami korun. Navýšení ovšem čeká také rozpočty na další roky, protože se jedná o mandatorní výdaje, které nařizuje zákon.
Na stůl se vrací záměr osvobození restaurací a některých dalších provozoven od autorských poplatků, pokud v nich hraje rozhlasový nebo televizní přijímač. Vláda bude v pondělí o novele jednat. Omezení okruhu plátců předpokládají hned dvě novely, a to skupiny poslanců vládního ANO a poslanců opozičního hnutí SPD Tomia Okamury. Stejnou senátní snahu dolní komora začátkem února ve vládní novele autorského zákona zamítla. Ochranný svaz autorský (OSA) považuje novelu za nesmysl, jelikož není v souladu s mezinárodním právem. Novely nejprve posoudí vláda. Rozhodne o nich parlament.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) odstartovala existenci nové důchodové komise složenou z politiků a odborníků. Sociálnědemokratická politička zopakovala, že komise bude primárně řešit nízké penze u žen a dřívější odchod do důchodu pro vybrané profese. Opozice a odborníci však varují, že speciální skupina by se spíše měla zaměřit na příjmovou stránku a hledat zdroje financování. Stát totiž na důchody loni vydal spolu s dávkami celkem 457,5 miliardy korun.
Ministerstvu práce a sociálních věcí se nedaří dotáhnout plánované změny, které mají zlepšit úroveň sociálních služeb. Vyplývá to z výsledků prověrky, které v pondělí zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle něj se na tom do velké míry podepisuje dosud nepřijatá novela zákona o sociálních službách. Nejpozději v roce 2017 mělo být splněno 17 opatření, v době kontroly se resortu 14 z nich nepodařilo dosáhnout.
Na stole je nový vládní návrh, podle něhož by si pracovníci z Ukrajiny měli vydělat aspoň medián své profese, nebo 1,2násobek zaručené mzdy. Za iniciativu resortu zahraničí bojuje především ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (za ČSSD), která nechce, aby cizinci Čechům konkurovali levnější prací. Proti se staví Hospodářská komora, její předseda Vladimír Dlouhý v návrhu vidí pokřivování pracovních podmínek a zvýhodňování Ukrajinců.
Ministryně práce a sociálních věcí uvažuje nad tím, že by dosud dobrovolný třetí pilíř mohl být povinný. Počítá s tím jeden z návrhů, které probere důchodová komise. Ta bude tvořena jak politiky ze všech sněmovních stran, tak odboráři, zaměstnavateli a členy seniorských organizací. Maláčová chce také zvýšit důchody ženám a vyřešit předčasné penze u fyzicky náročných zaměstnání. Experti však varují, že tyto dvě změny nepředstavují žádnou reformu. Podle propočtů není současná penzijní soustava bez reformních kroků udržitelná.
Obědy zdarma pro děti na prvním stupni základních škol se v minulých týdnech staly tématem slibů mnoha politiků. Na jednotném návrhu se však zatím nedokázala dohodnout ani vládní koalice. Zatímco ministryně sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) prosazuje bezplatné obědy plošně, podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by bylo lepší obědy financovat pouze nejchudším. Oba návrhy nyní projedná vláda. Sociální demokraté připouštějí i další, kompromisní řešení. „Jde nám o to, aby se ten institut poskytování obědů zavedl co nejdříve,“ řekla deníku Echo24 Alena Gajdůšková (ČSSD).
