Na kraji severočeského panelového sídliště s nepřehlédnutelnou romskou menšinou stojí několik mužů. Kouří, povykují, z rádia hlaholí Michal David. Ještě za ranního soumraku u nich zastaví dodávka, chlapi nastupují a jeden z nich se zajímá: „Jak to platí, na hodinu?“ Zamíří do blízkého okresního města, kde kopou jámy pro rekonstrukci inženýrských sítí.
Česku hrozí od ledna potíže s vyplácením sociálních dávek a jejich výpadek kvůli informačním systémům. Ministerstvo práce totiž zatím nezajistilo náhradní řešení po skončení smlouvy s nynějším dodavatelem, jímž je společnost OKSystem a jemuž na konci roku vyprší kontrakt. Informoval o tom předseda sněmovního podvýboru pro IT a dávkové systémy Lukáš Kolářík (Piráti).
Rodiče, kteří zůstanou doma s malými dětmi, by od července příštího roku mohli začít dostávat o 40.000 korun vyšší rodičovský příspěvek než dnes. Celková částka by se zvedla z 220.000 korun na 260.000 korun. U vícerčat by se přidalo o 60.000 korun na 390.000 korun. Ministerstvo práce dokončilo novelu, kterou se teď chystá předložit k připomínkám. Novinářům to v pátek řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní navrhovaný rozpočet na příští rok s výdaji na vyšší rodičovskou už počítá.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová si notovala se šéfem odborů Josefem Středulou v tématech zkrácení pracovní doby, prodloužení dovolené i zvýšení minimální mzdy. Bojovně jim v diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce oponoval viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, podle kterého tyto změny dorazí paralyzovaný trh. První ostrý spor v debatě zažehl návrh odborů na zkrácení pracovní doby o půl hodiny denně. „Máme letos sto let výročí zavedení osmihodinové pracovní doby, vzhledem k tomu, že bohatneme, český národ patří k těm nejdéle pracujícím v Evropě, tak je třeba se posunout,“ řekla ministryně Jana Maláčová.
Někdejší ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) se vrátil na ministerstvo jako poradce, má na starosti oblast zaměstnanosti. Napsala to Mladá fronta Dnes (MfD). Ministerstvo od konce července vede Jana Maláčová (ČSSD), svůj tým poradců teprve sestavuje.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se po zvýšení důchodů zaměřuje na růst minimální mzdy. V návrhu by se měla od roku 2020 minimální mzda vždy od ledna zvýšit a odpovídat tak polovině průměrné mzdy z předloňska. Maláčová má zatím podporu odborů, kterým se návrh líbí. Proti se však ozývají Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy nebo Asociace malých a středních podniků. Institucím nejvíce vadí, že by se minimální mzda zvyšovala i v období recese a měla tak negativní vliv na ekonomiku.
Minimální mzda v Česku by se mohla od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z předloňska. Tento valorizační mechanismus navrhuje do novely zákoníku práce ministerstvo práce. Novinářům to po jednání s předáky Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Odbory s návrhem souhlasí. Dosavadní záměr dostat nejnižší výdělek na 40 procent průměru není podle nich dostatečný. Zaměstnavatelé jsou pro zavedení mechanismu, nesouhlasí ale s jeho parametry.
Prezident Miloš Zeman jmenoval Janu Maláčovou ministryní práce a sociálních věcí. Za poslední měsíc jde už o druhou osobu v čele resortu. Kandidátka sociální demokracie na ministerském postu střídá Petra Krčála, který před dvěma týdny rezignoval kvůli podezřením z plagiátorství při psaní bakalářské práce. Jmenování provázela kritika, protože namísto Pražského hradu proběhlo netradičně v lánském zámku za zavřenými dveřmi.
Měsíc po jmenování druhého kabinetu premiéra Andreje Babiše dochází k další změně ministrů. Prezident Miloš Zeman v pondělí odpoledne v Lánech jmenuje do čela resortu práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD). Nahradí Petra Krčála (ČSSD), který stejně jako Taťána Malá (ANO) odchází z ministerské pozice kvůli opisování v diplomové práci. Nástupci Taťány Malé a ministru spravedlnosti Janu Kněžínkovi (za ANO) se nedávno dostalo jmenování „druhé kategorie“.
Kandidátka ČSSD na ministryni práce Jana Maláčová se chce ve funkci zaměřit na rodinnou politiku a také na téma stárnutí. V brzké době chce prosazovat ve Sněmovně zákon s úpravou penzí či jednat o navýšení rozpočtu resortu práce a sociálních věcí pro příští rok i o růstu platů ve veřejném sektoru. Podporuje přidání o deset procent. Maláčová to řekla novinářům po setkání s prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech. Mluvili spolu také o vyplácení a zneužívání dávek či o zálohovaném výživném.
Ve výčtu úkolů, se kterými si už dlouho neví žádná vláda rady, se na čelných místech objevuje penzijní reforma, sociální bydlení a zneužívání sociálních dávek.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se odpoledne sešel s kandidátkou na ministryni práce Janou Maláčovou (ČSSD). Tématem rozhovoru je řízení resortu a klíčové kroky, které by měla jeho nová šéfka prosazovat. Babiš už dřív řekl, že prioritou jeho vlády je důchodová reforma či revize dávek. V nejbližší době pak bude kabinet rozhodovat o zvyšování minimální mzdy a růstu platů ve veřejném sektoru pro příští rok. ČSSD oznámila, že Maláčová své plány přiblíží až po úterní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech.
Poté, co ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál podal kvůli opsaným pasážím v jeho bakalářské práci demisi, navrhl šéf sociální demokracie a ministr vnitra dočasně pověřený vedením resortu zahraničí Jan Hamáček jako jeho nástupce Janu Maláčovou, dosavadní šéfku odboru rodinné politiky ministerstva práce. Premiér Andrej Babiš zhodnotil návrh Maláčové pozitivně. O situaci chce hovořit v sobotu v Lánech s prezidentem Zemanem.
Další člen vlády premiéra Andreje Babiše má problém se svojí závěrečnou vysokoškolskou prací. Po Táně Malé z hnutí ANO se tentokrát jedná o ministra práce a sociálních věcí Petra Krčála z ČSSD. V bakalářské práci, kterou Krčál napsal v roce 2006 na Institutu mezioborových studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, je podle specializovaného programu až 14% shodných s jinou bakalářskou prací. Server Seznam zprávy, který na problém upozornil, našel ale i další shodné pasáže s jinými texty. Ministr nařčení odmítá.
Nový ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál (ČSSD) se chystá stáhnout kritizovaný návrh úprav dávek na bydlení. Podle něj je příliš tvrdý a měla by se na něm odvést větší práce. Nominant sociální demokracie převzal resort poté, co za vlády bývalé šéfky Jaroslavy Němcové bylo ministerstvem podáno jedenáct trestních oznámení. Krčál se hodlá s celou situací obeznámit. „Možná by byla potřeba se více podívat na koncepční práci než na podávání trestních oznámení,“ řekl pro Echo24 Petr Krčál.
Do složité situace ohledně rušení ubytoven se pustil prezident republiky Miloš Zeman. Při návštěvě Ústí nad Labem podpořil téma, které je ve městě velmi aktuální, tedy vyhlášení oblastí bez doplatků na bydlení. „Měli by zvednout zadky a jít pracovat,“ řekl o lidech z ubytoven. Místostarosta centrálního ústeckého obvodu Karel Karika však uvedl, že většina mužů na Klíšské ubytovně, která je jednou z končících, pracuje. Problémem jsou dle něj exekuce a sociální vyloučenost obyvatel. Město se pomocí stanovených zón snaží bojovat s chudobou a také s velkým množstvím přestupků.
S částí ministrů v demisi zatím designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) o jejich dalším angažmá v nové vládě nemluvil. Výjimkou je ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (za ANO). Novinářům dnes při příchodu do Strakovy akademie na pravidelné jednání kabinetu řekl, že by se o výsledku Babišových úvah měl dozvědět během pár dnů. S Babišem už pohovor vedl.
Přijme vláda v demisi největší reformu ve vyplácení dávek na bydlení za desetiletí? Takovou otázkou se budou zabývat poslanci na mimořádné schůzi, kterou na čtvrtek svolala opozice na popud lidovců. Těm vadí, že je plán příliš rizikový a mnoho rodin může uvrhnout do sociální nejistoty. K opozici se přidala i Platforma pro sociální bydlení, která varuje před kolapsem měst i Úřadů práce. Svolání schůze ale ještě neznamená, že se skutečně uskuteční. Zatím pokusy opozice vždy ztroskotaly na neschválení programu mimořádných schůzí.
Ministerstvu práce a sociálních věcí bylo oznámeno zahájení trestního stíhání bývalého ministra Jaromíra Drábka (TOP 09) a dalších pracovníků MPSV pro dotační podvod. Ministerstvo se přihlásilo do trestního řízení jako další poškozený.
Ministryně práce Jaroslava Němcová (ANO) nadále využívá byt, která jí pronajala Nemocnice Na Homolce v době, kdy tam byla náměstkyní. Za byt o velikosti zhruba 37 metrů čtverečních v Praze 5 platí 4336 korun měsíčně, což je podle realitního makléře zhruba o polovinu nižší nájem, než je v místě obvyklé. Informovala o tom v sobotu Česká televize, která má nájemní smlouvu Němcové k dispozici.
Vedení ministerstva práce podalo další trestní oznámení kvůli zakázkám na informační systémy, které zadalo předchozí vedení resortu. Podnět Nejvyššímu státnímu zastupitelství se týká manažerského informačního systému a služeb systémové integrace a je na neznámého pachatele.
Projekt elektronické neschopenky není připraven, její zavedení se bude muset odložit. Na pondělním setkání s novináři to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO). O e-neschopence se mluví v souvislosti s možnosti opětovného proplácení prvních tří dnů nemoci. Mohla by sloužit ke kontrole nemocných a jako pojistka proti možnému zneužívání.
Příprava e-neschopenek, které by měly fungovat od roku 2019, se zadrhla. S jejich zavedením počítá od ledna příštího roku schválená novela o nemocenském pojištění. Ministerstvo práce ale upozorňuje, že projekt není absolutně připraven a chce ho odložit.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) mělo v účetnictví za loňský rok chyby za 8,4 miliardy korun, uvedl v tiskové zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle kontrolorů vedlo ministerstvo v roce 2016 neprůkazné účetnictví a neprovedlo řádnou inventarizaci svých účtů.
Startovací byty pro rodiny s dětmi, úprava mateřské a rodičovské nebo dostupnější asistovaná reprodukce. To všechno je součástí koncepce rodinné politiky, kterou dlouhodobě připravuje na svém resortu ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Materiál bude v pondělí projednávat vláda a například koaliční lidovci s ním mají dlouhodobý problém.
Zatím svůj největší průšvih s evropskými dotacemi postihl kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). Není sice tak politicky výbušný jako aféra s Farmou Čapí hnízdo nebo střet zájmů Jaroslava Faltýnka (ANO), který dohlížel na přidělování zemědělských dotací Agrofertu. Tentokrát totálně selhal Auditní orgán Ministerstva financí při kontrole patnácti miliard dotací na boj s nezaměstnaností.
Bývalý náměstek ministerstva práce Vladimír Šiška si odpyká čtyři roky ve věznici s dozorem za zmanipulování zakázky na výplatu sociálních dávek. Původní trest mu ve středu o dva roky snížil pražský vrchní soud. Rozhodnutí, podle nějž Šiška zneužil svou pravomoc a sjednal firmě Fujitsu Technology výhodu při zadání veřejné zakázky, je pravomocné.
Další zvýšení minimální mzdy může ohrozit fungování malých venkovských prodejen, varuje Asociace českého tradičního obchodu. Podle jejího předsedy to na venkov bude mít ještě negativnější dopad než elektronická evidence tržeb. Proti zvyšování minimální mzdy přitom vystupuje i Hospodářská komora, Asociace malých a středních podniků a živnostníků nebo Sdružení podnikatelů a živnostníků.
Dlouhodobě nezaměstnaní v Česku přijdou od srpna o velkou část příspěvku na živobytí. Zákon o veřejné službě ho sníží o 1210 korun na existenční minimum ve výši 2200 korun. Informoval o tom deník Právo.
Matka, jež smí podle rozhodnutí Městského soudu v Brně vidět syna jen 50 hodin ročně, podává odvolání a apeluje na politiky, aby se zabývali jejím případem i chováním Orgánu sociální právní ochrany. Ten návrh na odebrání syna z její péče podal. Případu se věnuje i ombudsmanka a poslankyně za TOP 09 Jitka Chalánková.
