Home office už není zdaleka tak populární jako v předchozích dvou letech. Po obbobí pandemie koronaviru, kdy kancelářské budovy zely prázdnotou, se situace značně mění. Mnoho lidí už jezdí do práce osobně, při zohlednění všech nákladů je to pro ně levnější. Ukazuje to analýza společnosti LemonPay. Jedním z důvodů jsou také prostory, které doma nejsou práci přizpůsobené a lidé se tak radši vrací do kanceláří.
Kdo najde elán pokračovat v práci i v důchodovém věku, měl by si v budoucnu přilepšit na čisté mzdě. Ministerstvo práce v důchodové novele, která během listopadu prochází připomínkovým řízením, navrhuje odpustit pracujícím či podnikajícím důchodcům platby za důchodové pojištění. A především další seniory motivovat, aby zůstávali na trhu práce. V současnosti mohou žádat pracující důchodci o navýšení svého důchodů o 0,4 % za 360 kalendářních dní práce.
Práce z domova dlouho čeká na řádné ukotvení do českých zákonů, nynější pokus ze strany ministerstva práce však může situaci zřejmě ještě zhoršit. Shodují se na tom odborníci, někteří podnikatelé i účastníci připomínkového řízení. Povinnost platit plošně náklady či odpovědnost za to, v jakých podmínkách pracují "doma", může vést zkrátka k tomu, že zaměstnavatelé raději home office přestanou nabízet.
Vláda Petra Fialy (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) tento týden oznámili řadu zásadních změn pro českou sociální politiku. Jednak se zvýší takzvané normativní náklady, které představují strop pro výpočet příspěvku na bydlení, od října kvůli zdražování energií o 2000 až 4500 korun. Podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště se zvýší o 11 až 68 procent. Od ledna se také zvýší životní a existenční minimum.
Zmrazené platy se od září zvýší nejen zaměstnancům veřejného sektoru, ale i ve státní službě. Zvednou se o deset procent. Dohodli se na tom dnes odboroví předáci s lídry vládních stran. Po jednání to řekl šéf vládních lidovců a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na zavýšení bude do konce roku z rozpočtu potřeba 1,1 miliardy korun. Dohoda na růstu výdělků zaměstnanců státu a veřejných služeb pro příští rok se dnes nenašla. Pro letošek se plat zmrazil úředníkům, pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím.
Podávání žádostí o příspěvek 5000 korun na dítě provázejí potíže. Aplikace má výpadky, přihlášení přes elektronickou identitu může trvat déle. Na svém twitteru to oznámilo ministerstvo práce. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v České televizi řekl, že za zpomalováním přijímání žádostí jsou problémy v komunikaci mezi servery, kdy se ověřuje identita žadatelů. Příspěvek 5000 korun je na děti, kterým nebylo k 1. srpnu ještě 18 let, nebo které se do konce roku teprve narodí.
Průměrný starobní důchod by mohl při pravidelné valorizaci od ledna vzrůst asi o 850 korun. S bonusy za výchovu dítěte by tak mohl činit kolem 19.500 korun. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kolik z přidané částky by mělo putovat do solidární a kolik do zásluhové části penze, bude podle šéfa resortu jasné v září. Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se v Česku podle zákona valorizují od ledna. Navyšují se o růst cen a polovinu růstu reálných mezd.
Poskytovatelé sociálních služeb si dodatečně rozdělí 3,2 miliardy korun. Na dofinancování péče pro potřebné se dohodli lídři koaličních stran. Na tiskové konferenci po jednání to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kraje žádaly doplacení 4,4 miliardy korun. "Jsem přesvědčen, že 3,2 miliardy korun je částka, při které nebude muset žádný poskytovatel omezovat rozsah služeb a propouštět," uvedl Jurečka.
Na vládním Deštníku proti drahotě se objevují trhliny, které podle kritiků brání potřebným dosáhnout na pomoc se zdražováním. Může za to zřejmě i přitvrzení v byrokracii, které vláda zdědila od bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), a on se za to nyní do vlády strefuje. Ministerstvo práce však zůstává pozadu za svými sliby a u stěžejního příspěvku na bydlení se lidé stále „topí“ v záplavě formulářů. A jak ukázala čísla samotného resortu, o příspěvek požádal stále jen zlomek těch, kteří na něj mají nárok.
Kvůli vysoké inflaci se od září znovu mimořádně zvednou důchody. Zásluhový procentní díl penze by měl vzrůst o 5,2 procenta. Starobní důchod by se tak měl zvýšit zhruba o 700 korun. Na twitteru to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Mimořádná valorizace bude po běžném lednovém přidání kvůli prudkému zdražování letos už podruhé. Výdaje z rozpočtu by měly podle ministra činit osm miliard korun. Poprvé se penze kvůli růstu cen zvednou už od června.
Kromě plošných škrtů chce vláda Petra Fialy (ODS) také přidávat. Peníze navíc plánuje rozdat jen ve vybraných kapitolách. Drtivá většina resortů se musela uskromnit a šetřit své výdaje, přesto přidáno dostane ministerstvo práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a také Úřad vlády. Zatímco v sociálním resortu jde o mimořádné výdaje na důchody kvůli vyšším cenám, tak u Strakovky se jedná o navýšení pro nově zřízené posty ministrů. Škrty se také netýkaly parlamentních institucí ani Kanceláře prezidenta republiky.
Ministerstvo práce bude v příštím roce zřejmě potřebovat větší rozpočet, než mu navrhla Babišova vláda. V rozhovoru to připustil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Resort bude nejspíš muset posílit výdaje na důchody kvůli očekávané mimořádné valorizaci po vysoké inflaci. Podle Jurečky by se penze mohly mimořádně zvednout od července. Víc peněz by mělo putovat také do dávek na bydlení kvůli zdražování energií. Posoudí se i případné další valorizace, a to třeba životního a existenčního minima, řekl ministr.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje zavedení krizového ošetřovného ve výši 80 procent základu výdělku a obnovení příspěvku pro lidi v izolaci a karanténě, informovala o tom na twitteru. Podle šéfky resortu vláda návrhy v pátek schválí. K tomu, aby změny začaly platit, musí je po vládě přijmout ještě Sněmovna i Senát a podepsat prezident. „Návrhy na krizové ošetřovné a Izolačku v pátek na vládě schválíme. Budou platit zpětně od 1. listopadu s parametry jako na jaře,“ uvedla ministryně.
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje pro příští rok zvláštní navýšení příspěvků a doplatků na bydlení kvůli růstu cen energií. Lidé v nouzi mohou získat i mimořádnou dávku. Vláda se s tím dnes seznámila a s opatřeními souhlasila. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO). MPSV Jana Maláčová (ČSSD) v úterý oznámila, že mimořádnou dávku na úhradu faktur či nedoplatků budou moci lidé po odchodu od dodavatelů poslední instance získat za mírnějších podmínek.
Zatímco u většiny resortů je již jasné, kdo je povede, nejistoty přetrvávají u ministerstva práce a sociálních věcí. Dvě hlavní adeptky Olga Richterová (Piráti) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) o něj totiž nemají zájem, a tak se zdá, že toto ministerstvo připadne KDU-ČSL. Nejvážnější adeptkou na jeho vedení je 1. místopředsedkyně lidovců, senátorka Šárka Jelínková, která v rozhovoru pro deník Echo24 potvrdila, že KDU-ČSL má o ministerstvo zájem. Uvedla, že by lidovci mysleli na lidi, kteří nemají zastoupení ve sněmovně, nerozdávali by ale plošné podpory, nýbrž cílené.
Ministryně práce Jana Maláčová se společně s Matějem Stropnickým pochlubili výsledky dvouměsíční akce „Férová práce“. Inspekce práce během akce provedla stovky kontrol, některých se zúčastnila sama ministryně se svým poradcem Stropnickým. Na tiskové konferenci zazněla i vybraná jména údajných hříšníků. Mezi nimi na prvním místě firma poslance hnutí ANO.
Opoziční poslanec Jan Skopeček se pustil do ministra vnitra Jana Hamáčka kvůli České poště. Vyčetl mu, že v „rádiu říkali“, že zaměstnanci chtějí stávkovat kvůli nedodržování bezpečnosti práce. Hamáček na to reagoval tím, že v „rádiu říkali“, že chce ODS státní poštu privatizovat a taky vládnout s hnutím ANO. "Jo a taky říkali, že chcete tu Českou poštu privatizovat. To už si ti zaměstnanci nebudou mít na co stěžovat, protože je připravíte o práci, až to tady rozprodáte."
Ministerstvo práce hledá experty, kteří by mu zhruba do roka připravili návrh systému financování sociálních služeb. Propočítat mají hlavně možnosti zavedení nových odvodů na dlouhodobou péči, které by se podobaly zdravotnímu pojištění. Jedna z variant by měla obsahovat plné hrazení potřebné péče o seniory právě z tohoto nového pojistného. Výdaje na sociální služby a příspěvky na péči každoročně rostou. Potřeba pomoci a opatrování se stárnutím společnosti bude dál narůstat.
"Potřebujete se ještě na našich mršinách ukázat, jaká jste úžasná." Iniciativy Otevřeme Česko normálnímu životu s podporou Chcípl PES dostály svému slibu a provedly občanskou kontrolu pracovního prostředí a podmínek zaměstnanců ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Zde od sedmi hodin ráno organizátoři akce čekali na zaměstnance ministerstva a rozdávali jim dotazníky s otázkami týkajícími se spokojenosti na pracovišti. Dotazníky prý šéfce resortu Janě Maláčové (ČSSD) předají.
Sociální demokracie se před volbami vytasila s dalším nápadem, jak ztížit podnikatelům návrat po koronavirové krizi. Po snaze navýšit skokově minimální mzdu a uzákonit pátý týden dovolené přichází vládní ČSSD s návrhem, aby ve firmách tvořily agenturní zaměstnanci jen 10 procent pracovníků. Strana si od toho slibuje zlepšení pracovních podmínek. Naopak firmy mluví o likvidačním návrhu, který přichází v nejhorší možnou dobu.
Systém veřejné správy napadli ve čtvrtek hackeři. O masivním kybernetickém útoku informuje na twitteru pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), data magistrátu podle něj nebyla poškozena. Jedním z cílů bylo i ministerstvo práce a sociálních věcí, potvrdila serveru SeznamZprávy ministryně Jana Maláčová (ČSSD). Také podle ní se útočníkům nepovedlo data ukrást či vyřadit systémy ministerstva.
Návrh důchodové reformy počítá se základním důchodem 10 000 korun pro každého, kdo odpracoval 25 let a platil odvody. Nynější veřejný penzijní systém by se rozdělil na dva pilíře. Z nultého by se vyplácel základní důchod, z prvního zásluhová část penze za odpracované roky a vychované děti. Lidé s náročnou profesí by mohli chodit do penze dřív, a to o rok za odpracovaných deset let.
Vláda v pondělí projedná návrh stoprocentní mzdové kompenzace pro lidi, kteří s onemocněním covid-19 zůstanou doma, řekl sobotním Lidovým novinám ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Opatření má motivovat lidi, aby se nevyhýbali testům, které budou od 18. prosince pro veřejnost zdarma. V současné době jsou ti, jimž test odhalil koronavirus, doma na nemocenské se 60 procenty mzdy. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která má úhrady v gesci, s návrhem souhlasí.
Skončete s obchodem s chudobou, vyzývá stát lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.
Zvýšené ošetřovné se bude vyplácet naposledy 30. června. Pokud si ale dítě půjde do školy pro vysvědčení, rodič či jiná pečující osoba přichází o nárok na dávku za daný den, varuje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Platí to i pro případ, „když dítě bude ve škole například jenom jednu hodinu“, uvedl resort na svých stránkách. V případě ředitelského volna nárok na ošetřovné nevzniká vůbec.
Ošetřovné se pro řadu rodičů stává jediným příjmem, na který mohou v dnešní složité době dosáhnout.
Pondělní zásah policie na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) není podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) věcí, kvůli které by měla odstoupit z funkce.
Vládou otřásají skandály s IT zakázkami. Naposled protimafiánský útvar zasahoval na ministerstvu práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), kde policisté obvinili dva manažery z pletich a přípravy zneužití pravomoci při zadání zakázky veřejné zakázky. Na hlavu Maláčové se hned snesla kritika z řad opozice ale i premiéra Andreje Babiše (ANO), který po ní bude žádat vysvětlení celé razie. Problémy s IT systémem však nemá pouze ministerstvo práce. Potíže se zadáváním mají i ministerstvo financí Aleny Schillerové nebo resort pro místní rozvoj Kláry Dostálové (obě ANO).
Policie obvinila dva lidi v souvislosti se zadávacím řízením na veřejné zakázky ministerstva práce a sociálních věcí. Na webu to oznámil žalobce Zdeněk Matula z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění souvisí s dnešním zásahem na ministerstvu, o kterém informoval server Lidovky.cz. Podle serveru policie zadržela náměstka ekonomické sekce a sekce pro informační technologie Jana Baláče a vedoucího oddělení bezpečnosti ICT. Podle serveru iROZHLAS.cz zasahuje policie také v sídle společnosti OKSystem.
E-neschopenka se měla stát podle ministryně práce Jany Maláčové miláčkem lékařů, zatím to však vypadá na pravý opak. Praktici po více než týdnu ostrého provozu stále hlásí problémy, kdy se software zasekává a v extrémních případech se e-neschopenka vypisuje i 40 minut. Lékařům však nejvíce vadí, že pacientům v ordinaci sice e-neschopenku vystaví, o tom, že byla zaevidována, se však dovědí až za několik desítek hodin. Ministerstvo však kritiku odmítá s tím, že evidence elektronických neschopenek nemusejí lékaři vůbec řešit.
