Vláda chystá zavést zcela novou službu, která má posílat „chůvy“ přímo do rodin. Pomáhat má například v případech, kdy se rodiče z rozličných důvodů nestíhají o děti starat nebo se u nich shledají nízké rodičovské kompetence. Právní úprava zanesená do novely zákona o péči v dětských skupinách však schytává ostrou kritiku za poměrně vágní provedení, někteří kritici se obávají nařízených intervencí.
Průměrný starobní důchod by se mohl v lednu příštího roku dostat na 20 700 korun. Proti konci letošního roku by se mohl zvednout zhruba o 400 korun. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vzrůst by podle něj měla jen základní část penze, která je pro všechny stejná. Přesné údaje budou po 4. září. Ministr upřesnil, že lednové navýšení si příští rok vyžádá asi 13 miliard korun.
Důchodová reforma, či podle kritiků úpravy parametrů stávajícího důchodového systému, má kromě zpomalení růstu penzí také zkrátit dobu, kterou lidé tráví průměrně v důchodu. Nejdiskutovanější mechanismus, který budí emoce, se nyní ministerstvo práce rozhodlo detailněji popsat. Jako první má nové prodlužování pracovního věku zasáhnout dnešní padesátníky. Na některé ročníky však čeká i příjemné překvapení v letech, kdy k nárůstu nedojde.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne vládě růst rodičovského příspěvku od ledna o 50 000 korun na 350 000 korun. U dětí narozených letos v druhém pololetí chce pak navrhovat růst částky o 30 000 korun. Opatření bude doprovázet zkrácení maximální doby čerpání příspěvku ze čtyř na tři roky. Rodiče by ale dál mohli s potomkem doma zůstávat až čtyři roky.
Zvýšení takzvaného rodičovského příspěvku na 350 tisíc od příštího roku je na spadnutí. Jasněji by mělo být během následujících týdnů a v průběhu června by měla být představena finální dohoda. Deníku Echo24 to sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Řeší se také následná valorizace příspěvku a také kratší doba pobírání. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro Echo24 vzkázal, že je ke zvyšování dávek zdrženlivý, protože tato snaha jde proti logice úsilí o konsolidaci veřejných financí.
Ministerstvo práce připravuje změny platových tabulek, které stanovují výši výdělků ve veřejném sektoru. Nově nastavit by se měly do konce volebního období. Vyšší by mohly být pak třeba nástupní platy pro mladé. Odstranit se mají tarify pod minimální mzdou. Novinářům to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle informačního systému o průměrném výdělku loni ve čtvrtém čtvrtletí pracovalo ve veřejné sféře 659.600 lidí. Plat lékařů, zdravotníků, pedagogů, sociálních pracovníků a všech ostatních se stanovuje podle pěti tabulek. Své tabulky mají pak státní služba, vojáci a bezpečnostní sbory.
Ministerstvo práce připravuje řešení problému nízkých penzí disidentů a disidentek. Podílet by se na něm měl Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Situace by se podle odhadů měla zlepšit několika stovkám lidí, které bývalý režim postihoval. Novinářům to řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a šéf odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáš Machanec. Jurečka přišel před časem už s návrhem na snížení důchodů prominentům komunistického režimu.
Předčasných důchodců, kteří ještě nedosáhli důchodového věku, je v současnosti v Česku asi 43 tisíc. Tito lidé představují dopad do výdajů ve výši 800 milionů korun. Celkem má trvale krácenou penzi kvůli předčasnému důchodu zhruba 684 tisíc starobních důchodců. Právě trvalé snížení důchodů nicméně pokrývá náklady, které nynější předčasní penzisté pro stát představují, uvedl pro Echo24 mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.
Počet lidí, kteří pobírají předčasný důchod, už se vyhoupl téměř na třetinu ze všech starobních důchodců. Ke konci roku 2022 bylo v předčasném důchodu asi 680 tisíc lidí, což je o 38 tisíc více než před třemi lety a o 156 tisíc víc než v roce 2021. Informovala o tom Česká správa sociálního zabezpečení. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce v rámci reformy důchodů předčasné důchody zpřísnit. Zásadním motorem zvýšeného zájmu o předčasnou penzi byly mimořádné valorizace.
Představení důchodové reformy veřejnosti se odkládá. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) opakovaně uvádělo, že znění zásadních změn důchodového systému představí do konce března, nyní to vypadá na duben. Podle představitelů poradního orgánu ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není měsíční zpoždění až tak zásadní, reforma totiž zatím není dostatečně prodiskutovaná.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představí důchodovou reformu na konci března, některá opatření by mohla být zavedena s účinností už v roce 2023. Pro deník Echo24 to uvedla mluvčí MPSV Eva Davidová. Konkrétní nástin harmonogramu schvalování nicméně podle ní nelze uvést, protože vláda chce reformu důkladně projednat i s opozicí.
Věková hranice pro odchod do důchodu se pohnout musí. Shodují se na tom experti i představitelé vlády Petra Fialy (ODS). Proti tomu se ozývá řada kritiků, kteří mluví o tom, že pokud by se hranice posunula například na 68 let, o čemž se v uplynulých týdnech mluvilo, bude mnohem menší procento lidí, kteří se důchodu dožijí ve zdraví. Tomu nicméně odporuje několik studií, které poukazují na to, že pozdější odchod do důchodu může mít i pozitivní dopady.
Vláda Petra Fialy (ODS) dementovala prostřednictvím svého mluvčího Václava Smolky znění materiálu, který se týkal zvyšování hranice odchodu do důchodu, o němž informovala Česká televize. Podle Smolky nešlo o konkrétní návrh ministerstva práce a sociálních věcí, ale o jeden z pracovních materiálů, které připravili ekonomičtí experti. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v pondělí uvedl, že návrh představí v březnu Ministerstvo práce pro Echo24 dodalo, že reálný legislativní proces začne v druhé polovině letošního roku.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce v březnu zveřejnit návrh parametrů reformy důchodového systému tak, aby systém byl do budoucna udržitelný. Předtím bude v únoru a březnu jednat s koalicí i opozicí. Ministr to v pondělí řekl na tiskové konferenci v Novém Jičíně. Informace o zvýšení věku pro odchod do důchodu, které se objevily v neděli v médiích, podle něj nejsou objektivní a plně pravdivé. Zdůraznil, že parametry pro přiznání starobního důchodu se nebudou měnit pro lidi, kteří jsou dnes předdůchodového věku.
Odváděli během pracovního života do důchodového systému velmi podobné částky. Přesto jedni dostanou výrazně vyšší důchody, druzí budou po zbytek života znevýhodněni. Jediným rozdílem je, že jedni „uměli“ odejít do důchodu ve správnou chvíli. Podle některých odborníků nynější situace kolem vysoké inflace ukazuje, že je třeba systém valorizací změnit a to nejen kvůli enormním dopadům do státního rozpočtu.
Od ledna příštího roku by se mohly změnit valorizační mechanismy výpočtu předčasných důchodů. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to v neděli řekl ministr práce a vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podíl lidí, kteří šli do penze předčasně, v Česku roste. Loni v září tvořili už skoro 29 procent všech starobních důchodců a důchodkyň, zatímco v roce 2010 to bylo 19 procent. Odchod do předčasného důchodu byl loni výhodnější kvůli mimořádným valorizacím penzí, informovalo o tom i ministerstvo práce.
Premiér Petr Fiala minulý týden znovu vyzval občany, aby se nebáli zažádat si o příspěvek na bydlení. Podmínky nově sjednocuje novela o státní podpoře, kterou minulý týden podepsal prezident Miloš Zeman. Ministerstvo práce a sociálních věcí informuje, že na příští rok se počítá s měsíčními výdaji přesahujícími miliardu korun. Žádosti komplikuje složitý proces, který podle expertů řadu lidí odradí a ti nejpotřebnější, například senioři, ani žádost nepodají.
Zachování výpočtu, podle kterého mají vyšší důchody ti, kteří odejdou do předčasného důchodu v letošním roce, než ti, kteří tam půjdou v lednu či únoru příštího roku, je manažerské selhání ministerstva práce a sociálních věcí. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl bývalý premiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Bývalý předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch míní, že jde o nespravedlnost.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nemá přehled o tom, jak státní a evropské dotace pomáhají rodinám, sleduje jen počet rodin, ke kterým peníze míří, nikoli konkrétní přínos. V tiskové zprávě to v pondělí uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který kontroloval rozdělení devíti miliard korun mezi roky 2018 a 2020.
Zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu, omezení možnosti předčasných důchodů a relativní snížení důchodů nastávajícím penzistům. Takto plánuje ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s ministrem Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) sanovat důchodový systém. Na MPSV vznikl pracovní návrh, který jako variantu uvádí postupné zvýšení věku odchodu do penze až na 68 let. Jurečka zároveň připouští, že se vláda bude muset vrátit k možnosti zvyšování daní. Ministerstvo chce podle vyjádření pro deník Echo24 předložit v druhé polovině příštího roku důchodovou reformu.
Věk odchodu do důchodu se musí zvyšovat, je to nevyhnutelné. Dlouhodobě na to upozorňují ekonomové, v poslední době se začínají připojovat členové vlády Petra Fialy (ODS), včetně premiéra samotného.
Home office už není zdaleka tak populární jako v předchozích dvou letech. Po obbobí pandemie koronaviru, kdy kancelářské budovy zely prázdnotou, se situace značně mění. Mnoho lidí už jezdí do práce osobně, při zohlednění všech nákladů je to pro ně levnější. Ukazuje to analýza společnosti LemonPay. Jedním z důvodů jsou také prostory, které doma nejsou práci přizpůsobené a lidé se tak radši vrací do kanceláří.
Kdo najde elán pokračovat v práci i v důchodovém věku, měl by si v budoucnu přilepšit na čisté mzdě. Ministerstvo práce v důchodové novele, která během listopadu prochází připomínkovým řízením, navrhuje odpustit pracujícím či podnikajícím důchodcům platby za důchodové pojištění. A především další seniory motivovat, aby zůstávali na trhu práce. V současnosti mohou žádat pracující důchodci o navýšení svého důchodů o 0,4 % za 360 kalendářních dní práce.
Práce z domova dlouho čeká na řádné ukotvení do českých zákonů, nynější pokus ze strany ministerstva práce však může situaci zřejmě ještě zhoršit. Shodují se na tom odborníci, někteří podnikatelé i účastníci připomínkového řízení. Povinnost platit plošně náklady či odpovědnost za to, v jakých podmínkách pracují "doma", může vést zkrátka k tomu, že zaměstnavatelé raději home office přestanou nabízet.
Vláda Petra Fialy (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) tento týden oznámili řadu zásadních změn pro českou sociální politiku. Jednak se zvýší takzvané normativní náklady, které představují strop pro výpočet příspěvku na bydlení, od října kvůli zdražování energií o 2000 až 4500 korun. Podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště se zvýší o 11 až 68 procent. Od ledna se také zvýší životní a existenční minimum.
Zmrazené platy se od září zvýší nejen zaměstnancům veřejného sektoru, ale i ve státní službě. Zvednou se o deset procent. Dohodli se na tom dnes odboroví předáci s lídry vládních stran. Po jednání to řekl šéf vládních lidovců a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na zavýšení bude do konce roku z rozpočtu potřeba 1,1 miliardy korun. Dohoda na růstu výdělků zaměstnanců státu a veřejných služeb pro příští rok se dnes nenašla. Pro letošek se plat zmrazil úředníkům, pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím.
Podávání žádostí o příspěvek 5000 korun na dítě provázejí potíže. Aplikace má výpadky, přihlášení přes elektronickou identitu může trvat déle. Na svém twitteru to oznámilo ministerstvo práce. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v České televizi řekl, že za zpomalováním přijímání žádostí jsou problémy v komunikaci mezi servery, kdy se ověřuje identita žadatelů. Příspěvek 5000 korun je na děti, kterým nebylo k 1. srpnu ještě 18 let, nebo které se do konce roku teprve narodí.
Průměrný starobní důchod by mohl při pravidelné valorizaci od ledna vzrůst asi o 850 korun. S bonusy za výchovu dítěte by tak mohl činit kolem 19.500 korun. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kolik z přidané částky by mělo putovat do solidární a kolik do zásluhové části penze, bude podle šéfa resortu jasné v září. Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se v Česku podle zákona valorizují od ledna. Navyšují se o růst cen a polovinu růstu reálných mezd.
Poskytovatelé sociálních služeb si dodatečně rozdělí 3,2 miliardy korun. Na dofinancování péče pro potřebné se dohodli lídři koaličních stran. Na tiskové konferenci po jednání to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kraje žádaly doplacení 4,4 miliardy korun. "Jsem přesvědčen, že 3,2 miliardy korun je částka, při které nebude muset žádný poskytovatel omezovat rozsah služeb a propouštět," uvedl Jurečka.
Na vládním Deštníku proti drahotě se objevují trhliny, které podle kritiků brání potřebným dosáhnout na pomoc se zdražováním. Může za to zřejmě i přitvrzení v byrokracii, které vláda zdědila od bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), a on se za to nyní do vlády strefuje. Ministerstvo práce však zůstává pozadu za svými sliby a u stěžejního příspěvku na bydlení se lidé stále „topí“ v záplavě formulářů. A jak ukázala čísla samotného resortu, o příspěvek požádal stále jen zlomek těch, kteří na něj mají nárok.
