E-neschopenka se měla stát podle ministryně práce Jany Maláčové miláčkem lékařů, zatím to však vypadá na pravý opak. Praktici po více než týdnu ostrého provozu stále hlásí problémy, kdy se software zasekává a v extrémních případech se e-neschopenka vypisuje i 40 minut. Lékařům však nejvíce vadí, že pacientům v ordinaci sice e-neschopenku vystaví, o tom, že byla zaevidována, se však dovědí až za několik desítek hodin. Ministerstvo však kritiku odmítá s tím, že evidence elektronických neschopenek nemusejí lékaři vůbec řešit.

Na novinku v podobě elektronických neschopenek se valí čím dál větší kritika. Nejhlasitěji se proti e-neschopence bouří praktičtí lékaři, kteří se nejčastěji s jejím vystavováním zabývají. Alarmující podle nich je, že problémy nejenom přetrvávají, ale zejména se čím dál víc zhoršují. „Máme své zprávy od úředníku z okresních správ sociálního zabezpečení, kteří se lékařům omlouvali za to, že systém provázejí problémy, tedy že se zasekává a nefunguje dobře,“ řekl pro Echo24 předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Praktici už před spuštěním novinky varovali, že elektronické neschopenky nebudou vystavovat za ambulantní specialisty, jak tomu bylo dříve zvykem. Chtěli tak postupovat podle zákona a navíc si ušetřit čas s novým systémem. Podle zpráv sdružení se však praxe kvůli problémům vrátila do starých kolejí. „Jedna nejmenovaná fakultní nemocnice dokonce vydala pokyn svým specialistům, aby nevystavovali žádné e-neschopenky a posílali pacienty rovnou za praktiky,“ uvedl Šonka.

Podle Šonky je však největší problém při vystavování neschopenky, kdy je pacient v ordinaci. „Trápí nás situace, kdy my neschopenku vystavíme a pacient odejde s tím, že je práce neschopen. Lékaři se ale až za desítky hodin zpětně dozví, že neschopenka systémem prošla a že skutečně existuje. Máme rekordmana, kdy jeho neschopenka visela bez potvrzení 96 hodin,“ řekl Šonka pro Echo24. Vrcholem všech problémů pak bylo, kdy systém ve středu vypadl na skoro hodinu.

„Mám informace od kolegů, že se software snažil opakovaně odeslat neschopenku na neodpovídající server správy sociálního zabezpečení. Díky tomu se zablokovaly i e-recepty. Pan doktor tak nemohl vydat jak neschopenku, tak ani recept. To jsou ale jednotky případů,“ uvedl Šonka.

Ministerstvo práce, pod jehož vedením se elektronické neschopenky zavedly, však pochybení odmítá a kritiku mírní. Podle resortu bylo od začátku roku do pátku vydáno na 75 tisíc neschopenek a systém tak funguje v zásadě bez problému. „Pokud strávil lékař vystavením neschopenky dlouhou dobu, je předně třeba znát přesný důvod, tedy zejména bylo-li to kupříkladu způsobeno technickou závadou na jeho hardwaru či softwaru nebo závadou v komunikaci s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Ve většině případů používají lékaři software od svých dodavatelů, případné chyby v aplikaci proto řeší primárně s nimi. Dojde-li k výpadku online komunikace s ČSSZ, kvůli kterému by vystavení e-neschopenky trvalo takto zjevně neúměrnou dobu, může lékař v závislosti na možnostech jeho softwaru buďto zvolit například opožděné odeslání e-neschopenky, anebo vystavit neschopenku na papírovém tiskopisu,“ uvedl pro Echo24 Jan Brodský z tiskového oddělení ministerstva práce.

Podle ministerstva práce ani nemusejí lékaři řešit, jestli byla dodatečně elektronická neschopenka ČSSZ schválena. Jejich práce končí tím, že ji do systému zadají. „Pro lékaře nehraje roli, zda je e-neschopenka ze strany ČSSZ došetřována, a proto je v systému zatím jako nezpracovaná. Ze strany lékaře již byla splněna povinnost ji vypsat a i nadále s ní může pracovat dle potřeby a předat ji nebo převzít od jiného lékaře na základě jejího čísla. Takto funguje e-neschopenka na ePortálu ČSSZ a měl by tak fungovat i lékařský software,“ uvedla dále Brodský.

Lékaři však proti elektronické neschopence stále bojují. Podle nich byla novinka v poskytování neschopenek vytvořena narychlo a s velkým množstvím chyb, které se vyřeší po půl nebo v extrémním případě až po roce fungování.

„Požadujeme stále, aby byl projekt e-neschopenek řádně dopracován, tedy aby z něj zmizel hybrid, kdy je část papírová a část elektronická. Za druhé požadujeme, aby byla nepovinná. Ať mohou starší lékaři bez změn nadále vypisovat neschopenky postaru. Například v Belgii se od určitého věku lékaře počítá s tím, že by s tím mohli mít problémy. Stát se k nim tak chová lidsky,“ řekl pro Echo24 lékař a mluvčí České lékařské komory Michal Sojka.

Ministerstvo však nepřipravenost odmítá. Podle resortu se po celou dobu příprav, testovacího provozu i ostrého spuštění neustále komunikuje se všemi stranami. Tedy jak ČSSZ a zástupci lékařů, tak i dodavatelů lékařských softwarů či zaměstnavateli. „Komunikace tím však ze strany MPSV nekončí a samozřejmě jsme v případě potřeby se s lékaři setkat,“ uvedl Brodský.